Ptuj

V krásné 3h ráno vstáváme, donášíme děti do auta a před čtvrtou jedeme. Klasika, D10->D1 bez zastávky až do Brna, kde kolem 6:30 ráno opravujeme zrcátko a valíme dál, až na Shell v Mikulově. Klasická špína, kde si není kde sednout a posnídat a palivo stojí asi o 3kč na litr víc než v Boleslavi. Kašlat na to. Doplňuji nádrž a mastíme dál. Kolem 10:00 za Vídní dáváme piknikovou deku ven a asi hodinku relaxujeme před další cestou. 

Prakticky bez větší pauzy a zdržení jsme 12:30 v Ptuji, v Grand hotelu Primus, ale musíme čekat do 14:00 na ubytování a tak dáváme oběd a pak už koupačku jak v akvaparku, tak na hotelu.
Grand Hotel Primus, který známe již z dovolené v roce 2012. Termální koupele přímo u výtahu nás dokážou vždy nalákat a věřím, že tu nejsme naposledy. K hotelu patří i vedlejší akvapark, kde se dá řádit v teplé vodě na toboganech i ve vlnách. Děti si to dokážou užít.

Ptuj je malé malebné městečko, kde jsme viděli snad vše, kromě vinných sklepů a hradu, ty si necháváme na příště. Na hlavní třídě je několik kaváren a restaurací s klasickou evropskou-balkánskou kuchyní. My rádi chodíme do Pizzerie Slonček. Dobré jídlo, milá obsluha, čepované Laško, jen neberou karty.

Ubytování do Primusu jsem řešil přes německou cestovku FTI. Dostal jsem se na poloviční cenu a to včetně polopenze. Dohadování s nimi bylo taky vtipné, rozdíl v ceně se snídaní a polopení na 2 noci pro čtyřčlennou rodinu bylo 7 EUR ......

Nabaleno na cestu.. jenže - zrcátko!

Kolem 19h mám nabaleno. Je to pořádná hromada tašek a kufříků, dětská postýlka, kočárek a ráno se má ještě přidat lednice a proviant na cestu. Plně naložené auto nemá cenu nechávat na ulici a tak se zrodil logický nápad, zaparkovat v garáži. Nikdy jsem v ní neparkoval, není to omluva, ale jelikož je to natěsno, hlídal jsem si pravou stranu.... a ťuknul si zrcátko na levé.

Jenže co teď? Sobota 19:35. Všude zavřeno. Riskovat a jet s prasklým, vyměnit někde po cestě nebo odložit odjezd?

Řekl jsem si, vyřešíš to.

Obvolal jsem kde koho. Kolegy co dělají do aut, majitele autosalonů, škodováky, dílnaře, taxikáře... každého kdo by mohl vědět nebo znát.. a tajně jsem doufal, že někdo ví kde nebo jak ten díl sehnat. Celková výměna trvá asi 30s. Volal jsem asi hodinu a půl v kuse. Obvolával jsem i inzeráty na netu. Všechno marně.

Nakonec mě zachránil spolužák z VŠE a jeho bratr. Vzali manželce její sklíčko a v 6:30 ráno v Brně jsme to vyměnili. Nikdy mu to nezapomenu a jsem rád, že se to povedlo vyřešit. Dovolená tak byla parádně zachráněná.

Doma je doma

Jsme doma právě... TeĎ!

Od roku 2008, kdy jsem byl v Dominikáně to byla moje první dvoutýdení dovolená. Vše klaplo dobře, jsme doma postupně sem nasázím, jak jsme se měli. Najeli jsme téměř 3000km, takže jsme i docela dost viděli....

Psssssst, nový wearables na obzoru

Krásný teplý večer pod plody kiwi ve slovinské Portoroži.

Rodina spí předposlední večer dovolené a mně se hlavou honí myšlenky na řadu pracovních věcí, které bude nutné hned v pondělí udělat. Dívčí část rodiny si nakoupila perlové cetky .... Čím si kromě piva, stejků a zážitků udělám radost já?

Ano, novým wearables! Přesně po roce. Ruce mám přece dvě a bude ideální to kombinovat.....

Ale, který? nechte se překvapit a nebo si tipněte ;)