MEGAREPORT: Valencie vás uchvátí a je ideální pro cestu s dětmi

Valencie nás naprosto uchvátila! Krásné město s historickým centrem, slušní obyvatelé, park v korytě odkloněné řeky Turie a samozřejmě skvělé jídlo. To vše je Valencie!

Valencie je město, ležící na Costa del Azahar (volný český překlad Pobřeží pomerančového květu), což je průmyslová oblast při Valencijském zálivu. Počtem obyvatel je třetím největším městem ve Španělsku. Valencia má středomořské klima se suchými a horkými léty a mírnými zimami. (zdroj: wikipedia Valencia)

A Valencie byl taky můj plán a trochu i sen od roku 2009 sem vyrazit. Tenkrát jsem chtěl na fotbal a od té doby čekal na vhodnou příležitost. Až touha po teple o jarních prázdninách a vynikající ceny Wizzu a velmi dobré ceny Laudy z Vídně to zlomily a rok 2020 to byla první cesta naší rodiny.

Pocitvá příprava na cestu.
S poctivou přípravou začínám hned po svátcích vánočních, tedy asi 4 dny po nákupu letenky. Tam jsem neváhal, cena byla fakt luxusní. Poměrně dlouhou dobu hledám ubytování - pořád přemýšlím, která lokalita je nejlepší - a pak jsem šel s naším juniorem do okraje centra na dopravním uzlu. Měli jsme to kousek jak do města, tak na metro a bus. Kdybych však věděl, že si milostpán poručí sebou skládací golfky, udělám to možná jinak.... Zamluvení ubytování bylo chvilkodrama (už nikdy nebudu rezervovat ubytování okolo silvestra/nového roku), ale nakonec jsme natrefili na super hostitelku Carolinu a jejího bratra Viktora a i ubytko bylo perfektní. Druhý v pořadí je lístek do místního stánku Mestala na zápas domácích Valencia CF s Celtou Vigo. 57EUR za lístek do třetího prstence není žádná láce, ale když už ty fotbalové zápasy sbírám, proč ne :-) Na zápasu LaLigy jsem ještě nikdy nebyl.
Třetí v pořadí byla městská karta Valencia Card. Věnoval jsem se jí opravdu podrobně a analyzoval do detailu. Nakonec jsem vzal variantu 72karta + L'Oceanogràfic (za 48,98EUR pro dospělého) + zvlášť Bioparc (-15%). Po dlouhých přepočtech zpětně musím říci, že se nám lehce vyplatila... a pokud přičtu sekundární efekt, tak se vyplatila určitě. Navíc jsme byly totálně v pohodě a komfortu a člověk věděl, že může (ale nemusí). Nám se nakonec povedlo ušetřit 65,07EUR v našem případě. Podrobný výpočet jsem připravil v separé článku.
Čtvrtý v pořadí byla logistika spojená s Vídní. Parkoviště jsem si nechal doporučit na Akčníchletenkách.com a zaparkovali jsme v Parken-beim-Flughafen.at za 55EUR (od pátku do středy) a koupil jsem si dálniční známku do Rakouska. Asi týden před odjezdem jsem ještě zaimprovizoval a změnil plán. Z celonoční cesty nocí a potenciálním sněhem a námrazou jsem udělal podvečerní odjezd do hotelu Praha v Dolních Dunajovicích, kde jsme za 1.200Kč přespali ve čtyřlůžkovém hotelu. Well done. Pojištění jsem neřešil, protože ke dvou kreditním kartám mám poměrně slušné pojistky a jako sichr jednu betonovou, celoroční rodinou od ČSOB Pojišťovny pro všechny státy světa, všechny sporty atd. Takže tady jsem docela vyfutrovanej.
Nakonec však ještě byla situace, kdy moje milá ženuška se rozhodla vzít juniorovi kočárek a oznámila mi to 24h před odletem... nakonec s pomocí přispěvatelů na Forum.Airways.cz to dávám dohromady a bereme ho.


Cesta Laudou do VLC
Let Laudy OE370 v pátek 31.1. (na vysvědčení) odlétal v 11:15. Logicky jsem si tedy bral parking o 8:00, což znamená v 6:30 z Dolních Dunajovic a tedy i rozumně spát. Vyjíždíme v 15:30 z Bolky.jsme v Hotelu Praha. Nabral jsem směr Kolín, Havlbrod, Brno, Dunajovice. Někde to drhlo, ale vesměs to jelo. A za necelé (o fousek) 4h bez zastávky jsme tam. Součástí hotelu je i restaurace a pivnice. Tudíž batohy na pokoj a rovnou dolů na čepovaného Radka 12 (mají i Plzeň), tatarák (za mě 2) a žebra (4-). Radků jsem dal víc a hajdy na kutě. Ráno vstávačka podle plánu, žádná snídaně a přesně v 6:25 už frčíme směr Mikulov a Vídeň, na parkingu jsme před osmou a v osum jsme na letišti ve Vídni.
Z Vídně-VIE odlétám poprvé, vždy jsem tam jen přesedal a musím říci, zlatá PRG. Jdeme odevzdat tašku na checkin, máme 17,5kg - good. Paní je milá, příručáky moc neřeší a na kočárek nám dává tag k odevzdání u vstupu do letadla.
K sekurity si nás jako rodinu ověšenou krámama a sluchátkama berou bokem. Bez fronty, milé, jen striktní a berou nám všechno pití pro děti. Šetřit jsme nemuseli, mám salonek, ale děti mají rádi to svoje... no co se dá dělat. Velmi příjemné překvapení je paní na recepci JET lounge, se kterou si zahraji karty. Mě pouští na předplacený PriorityPass a děti a manželku na moje mastercard karty gratis (2x KB, 1x ČSOB). Zajímavé je, že poprvé za poslední roky v salonku si chtějí něco nárokovat za děti, ale poradil jsem si, takže radost. V salonku relaxujeme veškerý čas až do odletu, než se přesuneme na boarding. Ten probíhá na čas, chobotem (ideální kvůli zimě, teplou bundu jsem nechal v autě) a sedáme na svoje místa a nacházíme i místa v binech. Odlet s pár minut zpožděním..... Lauda má lepší pásy (delší) než tatíček Ryan :-)

Přisedáme na čas a Valencie nás vítá krásným počasím, 22st. Na přistání jsme nalétali přes město, takže jednoznačně doporučuji F-okénko a fotit! Ihned posílám smsku našim hostitelům, přesouvám se na pás pro tašku a do 20min stojíme u automatu na metro a míříme do centra, do stanice Colon. Naštěstí můžeme jet oběma linkama. Cesta trvá asi 30min + 3min pěšky a jsme na ubytování. Na chvíli leháme a v 16h se připravujeme na lehkou procházku do Turia parku na hřiště Guliver.

Ubytování v centru města má tu výhodu, že můžeme jít pěšky. Užíváme si to a žasneme především nad všudepřítomnými mandarinkovníkami v ulicích. Vypadá to skvěle. U mostu Puente Del Mar to stáčíme do parku a přes Turia Garden jdeme až ke hřišti Guliver. Jedná se o obrovskou sochu ležícího Gulivera, který slouží jako průlizka, klouzačka atd. Dětí plno, čisto, stín. Děti jsou nadšené a my taky. Večerní procházka nás zavála do la manera coffee & food & cocktails, kde nás po pěti minutách servírka vítá větou "jé, vy jste Češi"... příjemná češka a hned nám bylo líp. Okamžitě z ní jemně vytahujeme zákulisní informace o Valencii a programu a utvrzujeme se, že jsme vybrali správně :-)

Den Druhý - Procházka centrem Valencie + fotbal na Mestalle

Ráno vedou naše první kroky do vedle ležícího supermarketu Mercadona a po kvalitní snídani (jamon :-)) jdeme do infocentra vyzvednou naše turistické karty. (Pro kartu VLC jsem připravil podrobný výpočet, jak se nám vyplatila a jak nám ušetřila přes 60EUR). Pěšky pokračujeme dále a obdivujeme centrální tržnici Mercat Central a po zmrzlině jdeme navštívit jedinou památku zapsanou v UNESCO, Llotja de la Seda. Jedná se o bývalé obchodní místo především s hedvábím a časově spadá do 15. a 16. století. Celkem jsme tam strávili necelou půlhodinku. Po té, již kolem poledne, vyrážíme obhlídnout Plaça de la Mare de Déu, ale to pro děti kromě atmosféry moc nepředstavuje a proto ani nenavštěvujeme místní katedrálu. To si musíme nechat na jindy. Jdeme dál k Porta de Serrans, vstupní bráně bývalého opevnění a než lezeme nahoru, jdeme si dát pivo a pár tapas, jakože k obědu. Pak schody nahoru na bránu, fotky, dolu a procházkou přes Centre del Carme k parku, kde junior chrupe v kočárku a my máme krátký relax.
Zdá se, že dětem procházka stačila a tak bereme bus a míříme k Plaça de Bous de València, k býčí aréně. Bohužel, je zavřená ..... jediné co je otevřené je Museo Taurino, ale tam se zase nechce dětem.... jsou to prostě jen místnosti s hodně texty a fotkami... kupujeme tedy ku**vsky drahou wafličku ve tvaru jednorožce a jdeme si dát krátký relax na byt, který máme 5min pěšky.

Večeři řešíme tentokráte celkem narychlo, ve vedlejším vchodě ve Foodoo. Drahé nic, nehodné doporučení. Po té vycházím pěšky na procházku (pěšky i zpět), nasát atmosféru LaLigy na místní svatostánku Mestalla, kde hraje své zápasy domácí Valencia. Zážitek z fotbalu jsem vyčlenil do zvláštního článku, Valencia CF - Celta Vigo 1:0. :-)

Den třetí, BIOPARC + Pláž
Třetí den se opakuje začátek. Chci nakoupit snídani, ale ejhle. Neděle a to fakt nikdo nedělá. Snídáme zbytky, balíme se a pěšky se přesouváme k blízko položené stanici metra Colon. Kolem desáté dopoledne máme pocit apokalypsy, nikde nikdo. Asi za 30min jsme u branky místní zoologické zahrady a rovnou procházíme branou, lísky jsem koupil dohromady v balíčku s turistickou kartou.
Místní zoopark BIOPARC je nádherný. Je koncipovaný tak, aby nikde nebyly zádné mříže a překážky a všechny oddělení lidí o zvířat jsou pomocí přírodních bariér, vodních ploch nebo maximálně skla. Děti jsou nadšené. Park je nevelký, za 2,5h ho máme fakt na pohodu projitý celý.
Přemýšlíme co s obědem a smažené kioskové jídlo moc chuť nemáme. Vracíme se tedy na metro a jedeme ke stanici Benimaclet, kde chceme přestupovat na tramvaj k pláži. Tam jsem našel hospůdku pro místňáky Restaurante Taberna Asturiana, kde si dáváme oběd. Číšník neuměl ani slovo anglicky, menu jen ve španělštině. Tady jsme doma, taky to není tourist trap.
Po obědě sedáme na tramvaj a jedeme k místní pláži. Fakt to dnes pere (a já jsem to odnesl lehkým úžehem. Byl to můj poslední den bez čepice :-) ). Jsme nadšeni. Krásná městská pláž plná lidí, největší borci se koupou. My jen nohy. Teplo je, ale voda je fakt studená. Děti sbírají mušle - všude se jich válí hafo - a já si vychutnávám Amstela od beachboye. Po asi hodince cachtání jdeme na bus a máme štěstí, jede nám skoro až k bytu.
Po té krátká siesta a já musím lehce vyležet to slunko. Na večer sedáme do busu a necháme se odvézt na druhý kousek města a pěšky si jdeme najít restauraci na večer. Asi po 30min si nacházíme venkovní restauraci (zde je to vyloženě ale turistické) El Rall a dáváme si naší první paellu - volba padla na mořské plody - a sangrii.

Paella je typické španělské jídlo z rýže, podobné rizotu nebo pilafu. Pochází ze španělského města Valencie. Lidé, kteří ve Španělsku nežijí, paellu obvykle vnímají jako národní jídlo Španělska, ale většina Španělů ji spíše pokládá za regionální pokrm, vyskytující se v oblasti Valencie. Obyvatelé Valencie ji naopak považují za jeden ze svých symbolů.

Existují tři nejznámější druhy paelly:

• Paella na valenciánský způsob (španělsky paella valenciana) obvykle obsahuje zeleninu, maso (kuřecí, králičí či kachní), hlemýždě, fazole a koření
• Paella s mořskými plody (paella de marisco) nahrazuje maso a hlemýždě mořskými plody a neobsahuje fazole
• Paella mix (paella mixta) je libovolnou kombinací masa, mořských plodů, zeleniny a fazolí. Dalšími důležitými přísadami jsou šafrán a olivový olej.

Paella byla velmi dobrá! V Čechách jsem si k ní cestu nenašel, ale tady bomba! Pěšky se vracíme a rovnou do hajan.

Den třetí - Albufera + fotografování v Městě umění a věd
Pondělí, supermarket má otevřeno. Kupujeme snídačku, balíme se ven a jdeme rovnou na stanici linky č.25, chceme do El Palmaru u Albufery. Naskakujeme do busu a jedeme. Jedeme až do El Perellonetu, tedy tam, kam jsme nechtěli :-( Bus 25 se totiž rozděluje.... a to já jsem nevěděl....

Linka 25 EMT ve Valencii umožnila spojení centra Valencie s Albuferou. Tato autobusová linka spojuje Valencii s Pedanías del Sur: El Saler, El Palmar a Perellonet. Linka 25 sleduje hlavní linku z centra města do El Saleru, která potrvá 30 minut. V závislosti na tom, kam chcete dorazit, byste se měli podívat na adresu. Autobusy na lince 25 mají různé destinace: jeden ve směru na El Palmar, s odhadovanou dobou trvání 40 minut od centra Valencie, a další větev do El Perellonet s přibližnou cestou 45 minut.

Vracíme se tedy k jezeru a čekáme. I další jede do El Perrelonetu :-( a tak zlstáváme na rozcestí a děláme si hodinkový výlet do okolí a k hnízdišti ptáků - Centro Interpretacion Parque Natural de La Albufera. Pro děti dobré. Mají toho už dost a tak sedáme na bus a jedeme kousek zpět. Vyskakujeme v El Saleru na oběd a dobře jsme udělali. V Restaurante Ca Teresa nám připravili nejlepší španělské jídlo co jsme měli! Geniálně dobrá paella - tentokrát valencijská i se šnekama! - a dobrá obsluha.

Po obědě jedeme zpět do Valencie, ale ne domů. Děti míří opět do Gulivera a já jdu zkusit nafotit Ciutat de les Arts i les Ciències alias Město umění a věd. Další den sem máme cestu do Oceanograficu, ale to na to nebude moc času.

Město umění a věd  je reprezentativní národní muzeum ve španělské Valencii, vybudované v letech 1991–2005. Tento projekt je dílem architekta Santiaga Calatravy. Patří k jeho největším a nejsložitějším dílům a stalo se symbolem Valencie.
Dominantní inspirací projektu je příroda jako matka a učitelka: čtveřice budov tohoto městečka, rozložené podél osy východ–západ, je založená na biologických tvarech, od kostry obrovského dinosaura, která tvoří budovu Vědeckého muzea, přes oko planetária, určené k pozorování oblohy, k lesu zkamenělých stromů. Tyto zoomorfní konstrukce se odrážejí ve vodních plochách, které je jako symboly moře obklopují a zdvojnásobují jejich už i tak monumentální rozměry, podobně jako je to u indického Tádž Mahalu. Vytvořením konstrukcí výhradně z bílého betonu se popřela materiálová různorodost a podtrhla se abstraktní a symbolická jednota budov.

Večerní program se opakuje. Vyjíždíme busem najít něco k snědku. Už jsme ale dost uťapaný a v bříšku nás hřejí šneci z paelly a tak volíme jednoduchou variantu a tou je pizzerie Pinsa Re.

Den čtvrtý - Oceanarium - L'Oceanogràfic
Náš poslední celý den ve Valencii a sami děti rozhodli, že chtějí aby poslední del byl akvárium. Po snídani vyrážíme busem, zase skoro od ubytka až na místo a je to i naše poslední využití Valencia tourist card, která se nám vyplatila. I lístky do Oceanografic jsem koupil v balíčku s kartou.
Oceanografic se chlubí titulem největšího akvária v Evropě.

Located in the avant-garde architectural complex of the City of Arts and Sciences in València, the aquarium is a true tribute to the seas and oceans of the planet and contains large aquariums which faithfully reproduce the most important marine ecosystems.
Located in the avant-garde architectural complex of the City of Arts and Sciences in València, the aquarium is a true tribute to the seas and oceans of the planet and contains large aquariums which faithfully reproduce the most important marine ecosystems. In this way, Oceanogràfic Valencia is configured as a first-rate scientific, educational and recreational centre.

Hned po příchodu se dáváme vpravo, jdeme se podívat na první expozici a pak už si to mažeme do úplně druhé části, do delfinária. Kromě živočichů vodní a ptačí říše tu mají i plno textů o tom, jaké výzkumné programy tu probíhají. Samozřejmě, dnes je doba taková, že ze žraloka v tunelu si už úplně na zadek nesednete... to bylo ve Vratislavi i na Maltě. Ve Vratislavi byla hlavní pecka kapustňák, tady to je beluga, bílá velryba. A my tu viděli tři..... Program tu je na celý den, ale úplně malé děti to nebaví. Pokud si nečtete popisky a interaktivní prvky výuky, za 3h nemáte co dělat. Takže za 185min jsme již po jídle (příšerný burgr :-( ) a jsme ve stánku se suvenýry, kde děti mají slíbené cosi... Na poslední vteřinu stíháme bus a jedeme směr byt s povinnou zastávkou v supermarketu a nakoupení, co chceme dom. Večer vycházíme pěšky do starého města. Jednak si chceme koupit ještě nějaké suvenýry (magnetky) a druhak jdeme na večeři. Restauraci jsem našel předem a dávám ji jedna mínus mínus, ale lepší pořád než za 2. Valencijská kuchyně a zase jsme šli do paelly. Na nás moc vlhká..... místo se jmenuje Taska Hogan - La Coveta a nejednalo se o žádnou úplně jen turistiku. Nám se líbilo i chutnalo. Procházka domů zakončila naši příjemnou cestu do Valencie, kdy na město i lidi budeme rádi vzpomínat a přejeme si zas někdy přijet.... a aby se šlo koupat :-)

Den pátý cesta domů
Ráno automaticky volám cabify. Už v Barceloně mu to moc netrvalo, tady je to řekněme lehce horší, ale na ně je brzo ráno, půl sedmé.
Po půle přijíždí Jesus. Nejprve chtěl odjet, že nemá sedačky a že jsme špatně objednali atd atd. Nakonec jsem ho ukecal a v pořádku za příjemného hovoru nás dovezl. Cesta trvá přesně 13,5min a stojí 14EUR.... metro nás stálo 9 a to jsme neplatili za děti. Při 2 a více dospělých se ani nevyplatí lézt do metra. Pán byl moc příjemnej, tak jsem ho tipnul.... snad poprvé v životě, ale jsem rád, že nám odpustil ty sedačky :-)
Asi 15min čekáme na otevření checkinu Wizzu, chceme se zbavit kufru. Pak už si to kutálíme rovnou na sekurity a hledáme salonek. Nacházíme jediný Sala VIP Aena Valencia Joan Olivert a snídáme. Odlet dá se řící téměř na čas, let ničím nevybočoval. ... snad jen tím, že asi musel být sakra vítr, protože odlétáme na čas a z času neukrojil ani nic..... Ve VIE kufr dostáváme standardně, parkovací firmu odchtáváme u dveří (nemusíme čekat), takže vše na jedničku. Proto i volím domů Dé jedničku :-) Jsme doma celkem rychle, něco lehce přes 4h. Přesto, kdybych si mohl vybrat, tak cestu do Mnichova považuji za příjemnější, letiště jak by smet. Jen prostě z Vídně jsou fakt zajímavé lety a ceny........
Naokraj musím dodat, že ani ve Wizz ani v Lauda jsem neměl problém dopnout pás.... i rezerva byla dostatečná. Tudíž sláva.

Valencia vynikající destinace, týden za pěkného teplého podzimního počasí tu musí být fantastický!