🥃 Kavkaz na lehko — šašliky, noční Jerevan a čtyři dny pod horou Ararat. Jerevan má 2 808 let. My jsme měli čtyři dny.

Než začnu se samotný zápisem, který je opravdu obsáhlý, dovolím si malý exkurz. Trocha geografie a historie. Oproti mým dřívějším zápisům vám přináším více informací a méně nočního života. To je vývoj cestovatele. Chci vás v první řadě inspirovat. Cestování je úžasné. Já zkompletoval kavkazský hattrick a zapíchl špendlík 76. do mé cestovatelské mapy.

 ⛰️ Arménie je hornatá země par excellence. Devadesát procent území leží nad 1 000 m, průměrná nadmořská výška celé republiky je kolem 1 800 m — vyšší než Sněžka. Nejvyšší hora je Aragats (4 090 m) — protože Ararat (5 137 m), který je symbolem národa, mají na praporu, v erbu, na koňaku i v duši, ale fyzicky leží přes hranici v Turecku. Trochu jako kdybychom my měli na vlajce Krkonoše a celé Krkonoše byly v Polsku. Uprostřed té hornaté pustiny pak ve výšce 1 900 m leží jezero Sevan — největší jezero Kavkazu a jedno z nejvýše položených velkých jezer na světě, které tvoří asi 5 % rozlohy země. Za Sovětů z něj kvůli zavlažování upustili tolik vody, že hladina klesla o 20 metrů, a dnes ji pracně doplňují zpátky.

🌡️ Klima je vysokohorské, kontinentální. Léta v Jerevanu 35–40 °C, zimy klidně −15 °C. Z jara kvete celý jih a z podzimu vinice — to jsou ideální termíny pro návštěvu. V létě se v hlavním městě peče jak na pánvi, v zimě se zase po horských silnicích nedostaneš nikam. Doma žijí asi 3 miliony obyvatel, ale po světě je rozeseto dalších 7–10 milionů Arménů — diaspora v USA, Rusku, Francii, Libanonu, Argentině. Klasická diasporní země, kde víc Arménů žije venku než doma. K důvodům se dostaneme.

🏛️ Jerevan, milionové hlavní město, byl založen v roce 782 př. n. l. jako pevnost Erebuni. To znamená, že je o 29 let starší než Řím — což si Arméni nenechají ujít připomenout dřív, než dopiješ první kávu. Patří mezi nejstarší trvale osídlená města světa. Historicky je celá oblast jedním z nejstarších civilizačních prostorů — království Urartu se tu rozkládalo už v 9. století př. n. l., první arménské království vzniká v 6. století př. n. l. Ve 4. století př. n. l. tu krátce vládl Alexandr Veliký, pak Římané, Parthové, Byzantinci, Arabové, Seldžuci, Mongolové, Osmané, Peršané — prakticky každý, kdo táhl Kavkazem, si tu udělal pauzu na čaj.

🍻 15. 5. 2026 (pátek) ✈️

• 🛄Vyrazili jsme z Mladé Boleslavi do Benátek pro Lukýna. Oficiální start cesty pak v pražské pivnici Pod Petřínem. Celkem nás cestuje skupina osmi. Cestujeme pod vlajkou (a i s ní) Večírek Gentlemanů. Všichni nalehko, s malými batůžky, a vešli jsme se úplně na pohodu. Z Petřína nás Bolt odvezl na Letiště Václava Havla, Terminál 1. V salonku jsme čas projedli a propili (s rozumem) — a pak prospali samotný let. Nebo aspoň teda já. U nouzového východu luxusní místo na nohy. 🍺
• ✈️ Let W6 7860 (Wizz Air, Airbus A321neo), přímý spoj Praha–Jerevan. Plánovaný odlet 19:30, plánovaný přílet 02:30 místního času; reálně jsme se zpozdili o téměř dvě hodiny. Vzdálenost 2 587 km, letový čas zhruba 4 hodiny. Letadlo plné — není divu, Wizz Air je jediný dopravce, který trasu létá nonstop, a v letním letovém řádu létá jen v pondělí a v pátek. Tento let je hojně využíván k transitu ruských občanů z Evropy do Ruska — přímých spojů mezi Evropou a Ruskem po sankcích dramaticky ubylo, a tak se právě Jerevan stal jednou z hlavních přestupních bran mezi Ruskem a zbytkem Evropy. 😏✈️
• 🌫️ Nad Arménií jsme dlouho kroužili v mlze. Letiště Zvartnots (IATA: EVN, ICAO: UDYZ) leží 15 km západně od Jerevanu u obce Parakar v provincii Armavir, v nadmořské výšce 865 m. Sníženou dohlednost tu řeší pravidelně — třeba v prosinci 2025 muselo kvůli mlze hned několik mezinárodních letů divertovat do Tbilisi. Současný terminál je relativně nový — hlavní část otevřena v červnu 2007, příletová hala v září 2011, plus průběžné modernizace. V říjnu 2025 navíc letiště ohlásilo expanzní program za 500 milionů dolarů, který má v příští dekádě zdvojnásobit kapacitu (z 6 na 16 nástupních bran). Stará ikonická kruhová budova ze sovětského modernismu z roku 1981 dnes už jako pasažérský terminál neslouží, ale stojí dál jako památka. Provoz letiště roste o desítky procent ročně — v roce 2025 jím prošlo přes 5,6 milionu cestujících. 🌫️
• 🚕 Po přistání jsme hledali řidiče — a našli Borata. Fakt arménský Borat. 😂🚕
• 🏔️ Kontext: Jerevan a Arménie. Hlavní město Arménie leží na řece Hrazdan v nadmořské výšce zhruba 1 000 m, s výhledem na biblickou horu Ararat (která je dnes paradoxně za hranicí, na turecké straně). Podle tradice byl Jerevan založen králem Argištim I. v roce 782 př. n. l. jako pevnost Erebuni — o 29 let dřív než Řím, což z něj dělá jedno z nejstarších nepřetržitě obývaných měst světa. Arménie je vnitrozemský stát na jižním Kavkazu, sousedí s Gruzií, Ázerbájdžánem, Íránem a Tureckem; v roce 301 n. l. se stala vůbec první zemí světa, která přijala křesťanství jako státní náboženství. 🏔️
• 💻 Arménie dnes překvapivě hodně stojí na IT sektoru. Po roce 2022 se do Jerevanu přesunuly tisíce ruských specialistů a technologických firem, což nastartovalo místní ekonomiku, startupy i ceny bytů. V zemi působí vývojová centra firem jako Synopsys nebo NVIDIA a Jerevan se pomalu profiluje jako malý kavkazský tech hub — i když mimo centrum pořád zůstává dost postsovětské reality. HDP poslední roky rostlo velmi rychle, ale zároveň je strašně závislé na remitencích, diaspoře a geopolitice regionu. 💻
• ⚔️ Politicky je region pořád napjatý. Vztahy s Ázerbájdžánem zůstávají po ztrátě Náhorního Karabachu extrémně citlivé a hranice s Tureckem je dodnes uzavřená. Arménie balancuje mezi Ruskem, Západem a Íránem a člověk cítí, že geopolitika tu není akademická disciplína, ale každodenní realita. ⚔️

🏡 16. 5. 2026 (sobota) 🇦🇲

• 🏛️ Bydlení se ukázalo jako opravdový mramorový palác — pět ložnic, dva bazény, terasy, jídelny, obří lustry a z teras výhled přímo na Ararat. Hora je oficiálně dnes na turecké straně hranice (od roku 1921, kdy ji Sovětský svaz formálně přiznal Turecku Moskevskou smlouvou), ale pro Armény zůstává národním symbolem — figuruje ve státním znaku a v dohledu ji máte z většiny Jerevanu, protože hlavní vrchol Veliký Ararat (5 137 m) je z města vzdálen jen asi 60 km vzdušnou čarou. Na naše přání domácí vybavil i lednici (přeplaceno asi desetkrát, ale budiž). 🏛️
• 🥚 Ranní program: prospat se, snídaně — vajíčka, k tomu pivo a vodka. Pak se výprava rozdělila: ostatní šli do sauny, já zůstal u Netflixu a chystal jsem se na večer. 🍳
• 🚑 A pak Jarda spadl. Chvíle bezvědomí, rozseklá hlava, čtyři stehy. Přijela sanitka, dorazila policie. Do nemocnice nakonec jel jen Jarda s doprovodem, zbytek výpravy zůstal na ubytování a čekal. Mezitím jsme stihli i nákup arménské pálenky. Arménský koňak je národní vlajková lihovina — průmyslová výroba začala v Jerevanu v roce 1887, kdy obchodník Nerses Tairyan založil pozdější Yerevan Brandy Company (dnes značka ARARAT, na nábřeží řeky Hrazdan). Konkurenční značka NOY se v jiné továrně vyrábí už od roku 1877. Arménie si na Pařížské výstavě v roce 1900 vydobyla právo používat název „arménský koňak“ (na lahvích dodnes „Konyak“ / „կոնյակ“), navzdory pozdější francouzské námitce. Padly kostky, plkalo se, a po zhruba čtyřech hodinách se Jarda s doprovodem vrátili. CT i vyšetření v pořádku, ordinován klid. 🚑
• 👮 Pikantní detail z policejní stanice: chlápek, co ráno seděl v zaparkovaném autě před naším domem, je tam přivítal už v uniformě. Prostě nás hlídal, budili jsme asi podezření z možnosti zapojit se do vojenských akcí. Na letišti se nás pořád ptali, zda se vracíme do ČR nebo pokračujeme dál… a tím, že Arménie je přestupní pro Rusko, je asi jasné, o co šlo. 👀
• 🎨 Večer procházka centrem — od Vernisáže přes Náměstí republiky až do restaurace Aragil. Vernisáž je velký pouliční bleší trh podél ulic Aram a Buzand kousek od Náměstí republiky; vznikl v 80. letech, kdy si arménští umělci začali vystavovat obrazy přímo na ulici vedle budovy Svazu výtvarníků — název má z francouzského vernissage. Dnes tu seženete cokoli od sovětských pamětihodností přes ručně vyřezávané šachy a duduky — tradiční arménské dřevěné dechové nástroje s melancholickým zvukem, zapsané na seznam UNESCO — až po koberce. Náměstí republiky (do roku 1991 Leninovo) je srdcem Jerevanu, navrhl ho architekt Alexander Tamanyan v rámci generálního plánu města z roku 1924; pět budov okolo je obložených růžovým a žlutým tufem, charakteristickým arménským vulkanickým kamenem. Pod náměstím je dodnes funkční (a veřejnosti nepřístupný) studenoválečný kryt pro vládní špičky. 🎨
• 🍷 Aragil („čáp“ arménsky) je restaurace na Moskovjanské 31 u sochy Saryana, pár kroků od opery. Dali jsme si víno z granátového jablka (arménská specialita, obvykle polosladké, často se míchá s hroznovou šťávou — granátové jablko je v arménské kultuře symbol plodnosti a hojnosti), charčo, smažené chinkali a chačapuri na grilu — a samozřejmě šašliky a kebaby. Hlavně jehněčí. Protože arménské jehněčí je úplně jiná liga. 🐑 Maso z horských oblastí Kavkazu má výraznější chuť, bývá šťavnatější a díky bylinkám, které ovce spásají, často lehce nasládlé a voňavé. Chorovats — místní varianta BBQ — je v Arménii skoro národní sport a jehněčí patří mezi největší speciality celé země. 🍷
• 🚇 Jerevanské metro jsme bohužel nestihli vyzkoušet, což mě trochu mrzí. Přitom jde o docela unikát — otevřeno bylo v roce 1981 ještě za SSSR a dodnes má jen jednu linku s deseti stanicemi. Kvůli kopcovitému terénu jsou některé stanice extrémně hluboko a systém působí jako zmenšenina moskevského metra — sovětský mramor, masivní vestibuly a nostalgická atmosféra included. 🚇
• 🚕 Odvoz Yandex Go, ale trvalo to. Yandex Go je ruská obdoba Uberu, v Arménii naprosto dominantní (lokální Bolt či západní aplikace tu skoro nehrají roli). Yandex jezdí za luxusní ceny teda. Běžně jízdy od 60–80 Kč. Na ulicích nápadně hodně čínských aut — důsledek toho, že do Arménie po roce 2022 zamířil silný proud čínských vozů jako levná alternativa k evropským i ruským značkám. 🚕
• 🍺 Den jsme zakončili u piva Kilikia a na etiketě zahlédli nápis odkazující na české Litoměřice. Není to náhoda: Kilikia (pivovar „Beer of Yerevan“, vaří od roku 1952, značka Kilikia od roku 1997) má dlouhodobé české vazby — velkou část technologie dodal chotěbořský NATE, používají se i české chmely a know-how, takže český slot v expozici dává smysl. 🍺
• 🤝 Na další den nacházíme Karena, řidiče s Dodgem, který nám balíček celodenních výletů ujedná za 130 EUR místo 500, co chtěl domácí. 😎
• 🍖 Kontext: jídlo a pití v Jerevanu. Arménská a gruzínská kuchyně se na jídelním lístku v Jerevanu běžně mísí. Národní arménská klasika je chorovats (BBQ, zejména jehněčí a vepřové), lavaš (tenký plochý chléb zapsaný v UNESCO, 2014), dolma (plněné vinné listy) a harisa (kaše z drcené pšenice a kuřete). Z gruzínského sortimentu sem typicky doputovaly chinkali, chačapuri a charčo. Místní hroznová vína vznikají v regionech Vajots Dzor (klasická odrůda Areni Noir) a Aragatsotn; archeologické nálezy v jeskyni Areni-1 odhalily nejstarší známou vinařskou provozovnu na světě, datovanou zhruba 4100 př. n. l. 🍖

🏔️ 17. 5. 2026 (neděle) 🚗

• 🥓 Snídaně se kupuje v supermarketu — pivo, slanečci, šunka, vajíčka. Díky Karlosovi, který se situoval do pozice šéfkuchaře zájezdu. Bydlíme si pěkně — dům má prý cenovku okolo 5 milionů dolarů. 🥓
• 🚙 Hlavní program: výlet k Araratu s řidičem Karenem (jméno je v Arménii čistě mužské a patří k nejběžnějším, ne ženské, jak by Středoevropana mohlo napadnout). 🚙
• ⛰️ Mount Ararat je národní svatá hora Arménů. Skládá se ze dvou kuželů: Velký Ararat (Masis, 5 137 m) a Malý Ararat (Sis, 3 896 m), dnes oba na turecké straně hranice, 32 km od Arménie a 16 km od Íránu. Sověti horu Turecku přiznali Moskevskou smlouvou z roku 1921; Arménie tuto smlouvu nikdy nepřevzala a Ararat figuruje ve státním znaku dodnes. Podle biblické tradice tu po potopě světa přistála Noemova archa — asociace, která se ustálila ve středověku. Pro Armény je hora především symbolem ztracené země po roce 1915. ⛰️
• 📚 Karen po cestě vypráví arménské reality, kterou stojí za to zaznamenat:
•  Arménů je na světě 10–17 milionů (odhady se různí), ale v samotné Arménii žijí jen zhruba 3 miliony. Zbytek je v diaspoře, největší komunity v Rusku, USA, Francii, Argentině, Libanonu, Sýrii, Íránu, Turecku, Kanadě a Gruzii. Hlavní příčina takové asymetrie je genocida z let 1915–1916, kdy osmanské úřady systematicky deportovaly a vraždily arménské obyvatelstvo ve východní Anatolii; oběti se odhadují na 1–1,5 milionu. Datum 24. dubna (zatčení 250 arménských intelektuálů v Konstantinopoli roku 1915) si Arméni dodnes každoročně připomínají.
• Nagorno-Karabach (arménsky Arcach): etnicky arménské pohorské území uvnitř hranic Ázerbájdžánu. Po válce v 90. letech ho Arméni de facto kontrolovali. V září 2023 ho Ázerbájdžán dobyl zpět ve 24hodinové vojenské operaci a během následujícího týdne odtud do Arménie uprchlo přes 100 000 etnických Arménů, prakticky celá populace. Evropský parlament označil exodus za etnické čistění (Baku odmítá). Tahle rána je v zemi pořád otevřená.
• Arménie má prý jen 12 měst, zbytek jsou vesnice. Oficiální statistika eviduje 48 městských sídel mimo Jerevan a přes 950 vesnic, ale opravdu významných měst je jen hrstka: Jerevan (přes 1,1 milionu), Gjumri (cca 120 tisíc), Vanadzor (80 tisíc), Vagharšapat/Edžmiadzin (50 tisíc) a pak strmě dolů. Karenova „dvanáctka“ je tedy řekněme zaokrouhlení toho, co se reálně dá městem nazvat.
• Auta si Arméni vozí z Ameriky. Není to folklor: po roce 2022 se z Arménie stala významná tranzitní křižovatka pro ojeté americké vozy (často po nárazu, koupené na aukcích Copart a IAAI, lodí do gruzínského přístavu Poti, opravené, proclenné v Arménii). Část aut zůstává tady, část pokračuje obchodním kanálem dál do Ruska, kterému tak Arménie pomáhá obcházet západní sankce. Důsledek na ulicích: nezvykle hodně amerických značek (Dodge, Chrysler, Ford), které byste jinde v postsovětském prostoru tolik neviděli. Karenův Dodge je toho mimochodem ukázkový exemplář. 📚
• 🍖 Luxusní oběd: šašliky, víno, jeseter. Šašliky, grilovaná masa, předkrmy, víno, káva, pivo — a znovu fantastické jehněčí. Tady člověk pochopí, proč Kavkaz považuje gril za životní filozofii. 🔥
• 🗽 Zpátky na byt — a hned zase obráceně ven. Taxíkem nahoru do Parku vítězství a k soše Matky Arménie (Mayr Hayastan). Bronzová žena se štítem a mečem, 22 m vysoká, na 33metrovém podstavci. Postavena v roce 1967 — nahradila 17metrovou sochu Stalina, která tu od roku 1950 stála na stejném podstavci (Stalina sundali v roce 1962, podstavec zůstal). Uvnitř podstavce je vojenské muzeum k arménskému příspěvku ve Velké vlastenecké válce a později i ke Karabachu. Z vyhlídky je vidět celé město a v jasných dnech i Ararat. 🗽
• 🏛️ Dolů zpátky do centra po Cascade. Obří kamenné schodiště z bílého travertinu o 572 stupních a převýšení 118 m, pět teras, dlouhé 302 m. Původní koncept Alexandra Tamanyana z 20. let, stavba zahájena v roce 1971, hlavní část dokončena v roce 1980. Dostavbu zastavilo zemětřesení ve Spitaku v roce 1988 (25 tisíc mrtvých, jedna z nejhorších katastrof regionu) a krátce nato rozpad SSSR. Komplex byl polorozpadlý až do roku 2002, kdy se ho ujal americko-arménský filantrop Gerard Cafesjian, restauroval ho a v roce 2009 v něm otevřel Cafesjian Center for the Arts — galerii moderního umění s díly Botera, Lynna Chadwicka, Jaume Plensy nebo se sklem Swarovski. Uvnitř Cascade jezdí volně přístupný eskalátor; my jsme šli po stupních dolů kvůli výhledu. 🏛️
• 👋 Dole se loučíme s OF, který odjíždí. Výprava se zmenšuje. 👋
• 🌃 Večeře na stejném místě jako včera. Pak už jen pomalu domů a loučení s nočním Jerevanem. 🌃

☕ 18. 5. 2026 (pondělí) — poslední den 🌊

• ☕ Krátká úvaha při ranní kávě: Jerevan leží ve výšce 950–1 300 m n. m. Arménie je vnitrozemský horský stát bez moře — většina jejího území se rozkládá v 1 000–2 500 m n. m. Ve vzpomínkách na Velkou Arménii (Mec Hajk za Tigrana II. Velikého v 1. století př. n. l.) ovšem království sahalo od Středozemního přes Černé až ke Kaspickému moři. Dnešní republika je z toho zbytek o rozloze 29 700 km² — menší než Belgie. ☕
• 🚗 Jerevan, podotýkám, umí i pěkné zácpy. Vyjet z města ráno znamená běžně hodinu v koloně, hlavně po Mašcocově a Bagramyanově třídě. Chaos, troubení, taxíky všude — klasický postsovětský urbanismus v praxi. 🚗
• 🏔️ Karen nás veze na Sevan. Po cestě potkáváme jeden zajímavý exemplář: Nissan s pravostranným řízením dovezený z Japonska, prý za 500 USD. Japonské ojetiny s RHD jsou v zemi vzácnější než americké levobokovky z aukcí (o těch byl výklad včera), ale občas se ve flotile objeví — tolerují se navzdory tomu, že arménský provoz jezdí vpravo. 🏔️
• 🌊 Sevan je národní klenot. Největší jezero Arménie i celého Kavkazu: rozloha 1 242 km² (zhruba 1/6 vodní plochy Arménie), maximální hloubka 79 m, nadmořská výška 1 900 m — jedno z největších vysokohorských sladkovodních jezer Eurasie. Napájí ho 28 řek, odtéká z něj jen jedna — Hrazdan, ta teče přes Jerevan a vlévá se do Arasu. Ve 30. letech sovětský meliorační projekt jezero účelově snižoval kvůli hydroelektrárnám a zavlažování; voda klesla o zhruba 20 m, řada ostrovů se stala poloostrovy. Od 80. let se hladina pomalu vrací, mimo jiné díky 49km tunelu z řeky Arpa. 🌊
• ⛪ Jeden z těchto bývalých ostrovů hostí Sevanavank („Černý klášter“) — komplex z roku 874 n. l., založený princeznou Mariam, dcerou krále Ašota I. Bagratuniho. Z původního kláštera zbyly dva chrámy: Surb Arakelots (Sv. apoštolů) a Surb Astvatsatsin (Sv. Bohorodice), oba z černého tufu, který klášteru i dal jméno (arménsky sev = černý). První kaple tu prý stála už v roce 305, krátce po křtu Arménie jako prvního křesťanského státu v roce 301. V roce 921 zde Ašot II. Železný porazil arabské vojsko (mniši a rybáři kláštera mu pomohli); v roce 1930 odtud odešel poslední mnich. Vítr od jezera, černý kámen a hory v pozadí vytvářejí skoro až filmovou atmosféru. ⛪
• 🦞 Oběd u jezera: sevanský pstruh išchan (arménsky „kníže“, endemická forma lososovité ryby Salmo ischchan, žije jen v Sevanu a sovětské zásahy ji málem zlikvidovaly; populace se dnes pracně obnovuje), kebab z raků (sladkovodní raci ze Sevánu naražení na špíze — místní specialita) a salát ze šťovíku (arménská a gruzínská kuchyně používá šťovík čerstvý v salátech i v polévce avelúk). Kavkaz prostě umí kombinovat jednoduchost a brutálně dobré chutě. 🦞
• 🥃 Koňáček na rozloučenou: Ararat 7letý. K němu příběh, který Arméni rádi vyprávějí:
• Na Jaltské konferenci v únoru 1945 servíroval Stalin Churchillovi 10letou variantu arménského koňaku — Dvin o 50 % objemových (sestavil ji v roce 1942 hlavní blendér Margar Sedrakyan). Churchillovi to chutnalo natolik, že mu Stalin začal posílat pravidelné dodávky do Londýna — prý až 400 lahví ročně, podle dcery Sarah jeden box měsíčně. Po čase si Churchill stěžoval, že kvalita klesla. Šetření odhalilo, že Sedrakyan mezitím skončil v sovětském lágru za drobné prohřešky (mj. odmítl zaminovat továrnu před hypotetickou tureckou invazí). Stalin ho nechal vrátit k velínu, kvalita se zvedla a Sedrakyan dělal hlavního blendéra až do své smrti v roce 1973. Někteří historici (a Churchillovo muzeum) tvrdí, že jeho skutečným favoritem byla francouzská Hine — ale legenda je legenda. 🥃
• ✈️ Letiště Zvartnots příjemně překvapilo: dobře zorganizované, malé, ale s pohodlným duty free a rozumnými cenami, působilo skoro nově. Odlet W6 7859 (Wizz Air, Airbus A321neo, EVN → PRG), plán 17:35, fakticky o 15 minut později; trasa zhruba 4 h 10 min na 2 587 km, plánovaný přílet 19:45 SELČ. Sedíme u nouzového východu (zlatá investice), letadlo plné, ovšem na palubě žádné občerstvení — po čtyřech hodinách dost smutné. Batohy nikdo neřešil. A321neo působí v kabině příjemně. ✈️
• 🏠 Přistání v čase, Terminál 1 Letiště Václava Havla. Z letiště do Holešovic pro auto a před desátou večerní jsme doma. 🏠

🤝 Závěrem. Číslo na Karena je opravdový poklad. Kdo jsem já, abych se nepodělil — ale jen s opravdovými přáteli. Napište. Jerevan je boží. Prý nejlepší v září. 🇦🇲