Ázerbájdžán, Kyrgystán a Turkmenistán aneb ANISTAN-Trip

Takováhle cesta není každý den, ani každý rok a možná tak jednou za pět let, vlastně podle počtu vlastních i nevlastních dětí, možností, znalostí a příležitostí. Mě se to poštěstilo a ačkoliv to byl na počet destinací celkem krátký výlet, beru ho jako odrazový můstek dalších cest. Opravdu je se na co těšit a proto přidávám pár krátkých komentů, tipů a rad, pro ty, které to rovněž zajímá.

Opětovný návrat na Kavkaz, který je mému srdci opravdu blízko. Gruzii jsem zde již vzpomenul, nyní je čas se rozepsat hlavně o Azeru.

Ázerbájdžán - země ohně


Střední Asii jsem navštívil podruhé, cesta v roce 2012 do Uzbekistánu patří k mým nejlepším v životě. O to více jsem se těšil na další dvě země, které jsem si pročítál v Lonely Planet při relaxu v čajchně v Samarkandu.

Kyrgystán - vysokohorské království jurt a koní


Turkménistán -ve městě z bílého mramoru

A tak i můj nový cestovatelský deníček ReMember řehtá radostí, co se do něj dostalo za nový obsah. Pro zájemce o tyto destinace rád zapůjčím Lonely Planet.

A pro milovníky koňaku nabízím ochutnávkový večer vybraných teritoriálních koňaků :)

Biškek, město pod Tan Sanem

Druhou destinací cesty je hlavní město Kyrgystánu, Biškek. Město, které leží pod pohořím Ťan Šanen a jeho bíle kopce jsou vidět prakticky z celého města. Kdo má rád hory a koně je zde jako doma. Přilétá se do nadmořské výšky 1000m n.m. a nad námi byly kopce 3.500m a k nim necelá hodinka cesty.

Kyrgystán bojuje s Tadžikistánem o titul nejchudší zěme sojuzu, ale oč jsou chudší, o to jsou přátelští a mají zájem spolupracovat a rozvíjet se. Dnes je Biškek přeplněné město auty, neustálé zácpy v úzkých prašných uličkách, kde přes léto je až 50st. Hory plné pasoucích se koní jsou však blízko, v obchodech i restauracích je velmi levno, koňak je vynikající a lidé se smějí, chtějí si povídat a poslouchat. Člověk se cítí velmi dobře.

A co víc. Moc se neví, že brigáda československých socialistů vyrazila kolem roku 1920 do Kyrgystánu budovat socialismus. Dodnes se na ně vzpomíná (mimo jiné tu byl jako mladík Alexandr Dubček) a jelikož mezi nimi byly i skialpinisti, kteří tento sport zde založili, jsou v této komunitě populární jména především Mareček a Racek.

Kyrgystán je země otevřená, turisty vítají a velmi populární je vysokohorská turistika. Doporučuje se téměř vše sebou, protože v horách ne vždy funguje logistika potravin nebo vody.

Během o něco málo více než 24h jsem toho nestihl moc. Ochutnal několik druhů koňaků, skopové maso, navštívil park, obchoďák (s ledním kluzištěm :)), vyrazil na 2h projížďku do hor a napsal si do deníčku->
-> sem musíš na déle :)