2. Díl - Tam Aeroflotem a Dextrem

PRG-SVO
SU2011
A321 VP-BWN

Začátek mojí cesty vede po trase Ruzyně - Šerementěvo a nemá smysl se o tom ani moc rozepisovat. Obě letiště jsou moje klasika již několik let a obě mám celkem rád (kromě SVO F, které považuji za špinavou a přeplněnou sockárnu nehodnou mezinárodních letů). Od té doby, co mám Mastercard kartu, na kterou mě pouští do Mastercard salonku na terminále 1 je můj pohyb na letišti jasný. 120-60min do odletu salonek, Gin&Tonic a nějaké to fingerfood. 60-30min do odletu točená plzínka za 149,-Kč :)) a pak odletová fronta a úsměv na nejasociálnější security v EU, ano v Praze. Pak už nasedám a v plné A321 jsem vyfasoval místo v předělu a tudíž téměř ležím. Pohoda klídek (občas kopnutí od fronty na toaletu) a za standardních necelých 180min přistáváme a já jdu lovit taxíka. Ulovit někoho normálního na letišti u příletu je nemožné a tak jdu zkusit někoho na odlety na SVO D. Beru týpka, který mě stejně natáhl a tak i na cestu na Nivky (DoubleTree Marina) dávám 1600RUB. Dal si jako nástupní sazbu 1000. No nic, teď už je bič na zloděje, který doporučuji všem a to kombinace YandexTaxi a free wifi na SVO.
SVO-KUF
SU1212
A320 VQ-BHN

Již appkou druhý den volám taxi a po pracovní schůzce mě čeká let směr Samara. Vnitří terminál na SVO D je v normě, i když často velmi přeplněn a restaurace jsou docela drahé. Let je opět plný a za zmínku zůstává občerstvení na letu (viz foto). Sendvič, voda, káva a mohl být i čaj. Let na nějakých 90min a hlavně neotravuj. Splnil jsem to. Na cestě jsem četl Přízrak od Nesbo a četlo se to dobře. Přistáváme v zasněžené Samaře a čekalo mě velké překvapení ve formě nově otevřeného terminálu, zatím fungujícího je pro lety po Rusku. Nové, pěkné, voňavé. Moc se mi líbilo, protože to co fungovalo do teď je hrůza, která absolutně neodráží potřeby a význam Samary, jako 4. největšího města v Rusku, a Tolyatti s největší ruskou automobilkou Avtovaz. Na letišti mě již čeká řidič a dávám si na 36h odpočinout od leteckéhé provozu.

KUF-IJK
DT222
Pilatus PC-12, RA-01502

Za den a půl se vracím na nový samarský terminál letiště Kurumuch a jdu se odbavit na let operovaný suveréně nejmenším letadlem, co jsem kdy letěl, švýraským Pilatusem od místních aerolinek Dexter (o patálii s letenkou jste jistě četli). Ještě při příjezdu na letiště vidím odlet kunovického Let L-410, který létá na linkách z Orenburgu přes Samaru do Nižného Novgorodu (snad se rovněž povede vyzkoušet).
Odbavení proběhlo naprosto suveréně na sběrném místě, takových malých letů tam měly asi 5. Překvapilo mě, že je vůbec nezajímá dárková kazeta švýcarských nožů a litr absintu a jen "zapečetily" kufr. V letadle se totiž nedá odbavit zavazadlo a příručák musí být tuším do 10 nebo 12 kilo. Nastupujeme a je nás 6 na 7 míst + 2 piloti. Jeden nakládá kufry a pak nám rozděluje vodu. Celou dobu nám zakazují fotit a těch 6 pasažérů jsou tam 4 lidi jako doprovod, tak je to opravdu těžké a člověk si nechce udělat nějaký problém. V poklidu odlétáme a letím si krajinkou. Po chvíli usínám. Jako džentlmen jsem nechal nastoupit starší a dámy a tak sedím na sedadle proti směru letu. Pohodlnost letadla střední, místa pro nohy velmi velmi málo, ale na tak krátký let (necelé 2h) se to dalo. Přistáváme v Ižhevsku na čas a let byl na pohodu. Občerstvení žádné (jen na začátku po nás pilot mrsknul nul pětku vody v PET), WC připomínalo dětskou skříňku a tudíž jsem neměl zájem tam skákat po kolenou :). Zavazadla se nakládala před nástupem, vykládala po výstupu, takže do haly jsme vtancovaly již s kuframa. Na letišti se poflakovali asi 3 taxikáři s nabídkou trojnásobné ceny oproti standardu. Iževsk je docela levný, vyplatí se počkat 5min na zavolané taxi.