Každá cesta má nějaký začátek a častokráte je sama o sobě cílem. Po několika letech od poslední expediční cesty (2012 :( ) s batohem mě už svrběly chodidla a tak jako součást dárku k svátku jsem si řekl o společnou cestu s panem cestovatelem Ondřejem.
Máme za sebou perfektní cestu v roce 2011 přes Bajkal až do Vladivostoku, a v bohatém roce 2012 putování křížem krážem Uzbekistánem, vystoupání pod Kazbegi v Gruzii a nakonec i příjemnou večeři v Hong Kongu.
Hned jak jsem mu svůj nápad sdělil, vykřikl : SENEGAL a budu si přát k svátku to samé. Klaplo to. Ihned jsem začal studovat letenky a náš výlet se snažil obohatit delším stopoverem v Lisabonu, kde jsem ještě nebyl. A taky okamžitě nakupuji aktuální průvodce Senegalem od Branta. Domluva byla, že letenky nakoupíme po vánocích. Hned po šťedrém dnu sleduji a sakra, leze to nahoru. Původních 12k již Pelichán zvednul na 16 a šance klesat není. Kiwi je na tom o poznání lépe, 10K, ale riskantní přestup v Bruselu... riskantní? vždy se něco může pokazit, hlavně co se báglů týče.
Sleduji tedy nabídku TAP Portugal. Pohodlně, s jedním přestupem, 3 druhy (A319, A320 a A321) letadel nabízejí krásný výběr leteckých instrukcí a celkově se jedná o kultivované aerolinky. Jdeme do toho, Ondřej nakupuje a dnes již tedy máme jasno o našem plánu. V sobotu v 6:00 odlet do Lisabonu, prohlídka a ve 22h vyrážíme směr Dakar! Zpátky pak ve středu po obědě, v půlnoci doma a ve čtvrtek už v kanceláři v senegalském národním kroji!
Ghana byla poprvé, Senegal bude po druhé. Těšíme se na tebe, černá Afriko!
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat