Absolutně fantastický pulsující Tel Aviv aneb na sešívaném výjezdu

Po návštěvách fotbalu s mladoboleslavským FK ve Skopje a Dublinu byl na řadě výlet s mojí srdeční záležitostí, se Slavií. Člověk, pokud je šikovný se dostane téměř všude a nechť jsem toho důkazem. A tak, jedno krásné úterý zabalím a středu již stojím v odletové hale před celým slávistickým týmem s palubní vstupenkou 6B na let QS4316v ruce. Dokonce i prostřední sedačku přežiju, abych mohl být u prvního vítězství v pohárech od roku 2007, kdy se vyhrálo na Ajaxu. Já prostě věděl, že se vyhraje.

=====================
Top výlety 2017
Sever Senegalu
Víkendová Budapešť
=====================

Smartwings patří pod Travel Service a ty z části patří pod CEFC jako Slavia. Výlet organizuje Invia (moje zkušenost s Invia.cz zde), ze stejné čínské rodiny. Tak jen pro dokreslení, jak to tu je celé zařízené. Smartwings normálně bývá hladolet, ale tentokráte došlo i na řízečky. Jen toho místa je sakra málo a to sedím v té "luxusnější" části letadla. Stoleček mi šel zklopit tak na 85%, oproti Ryanu, kde ho sklopím celý. No nevadí, těším se jak na Izrael, tak na Tel Aviv, o které jsem si přečetl, že je to 11.nejdražší město na světě a nakonec se to cenově i potvrdí. Za vyměněných 200e jsem sotva vyžil den a půl a to bez piva :)

Letiště je komplet v rekonstrukci, takže parkujeme na ploše a jedeme asi 15min k terminálu. Pak pasovka (moderní lísteček, jak v parkingu) a vydání zavazadla. Vše šlapalo jak po drátkách. Po 1,5h na letišti (lehce slabší organizace, než mívá FK MB) vyrážíme brutus zácpou do hotelu Hotel65 na stejném čísle Rotschield bulváru, označovaného jako nejhezčí ulice v Tel Avivu. A opravdu to ušlo.
Po ubytování okamžitě vybíhám do směnárny (nejhorší pocit co znám je nemít peníze), dávám správně kávu na ulici a na wifi ladím, kam na jídlo. Tel Aviv je tak trošku babylon a to znamená, že se tu bude mísit i řada kuchyní a bude to bezva. A opravu, street food na každém kroku, každá druhá restaurace je bistro, kavárničky, pekárničky. Vše co miluji. Prostě ráj street foodu. Pěšky vycházím směrem k Masaryk Square, to jsem musel vidět. Ale žádný Masaryk, nikde nic.... kromě oranžového káčete Joshua. Blízko je ale vyhlášený street food spot, Hakosem. Mám štěstí, není tu fronta... někdo zde prý čeká i 30min. Já mám svůj shawarma plate s falafelem a hummusem na stole do 10min a šmakuje jako blázen. Pak přes velký obchoďák v centru, kde 80% obchodů neznám, mířím k moři a procházkou přes Allenby street zpět k hotelu. Není mi nejlépe, tak pro středu stačí.

Jedním z podivů je, jak to, že je zde tolik psů? Trošku gůgluji a vyskakuje to hned. Tel Aviv je nejpřátelštější město ke psům. A taky gayům. Takže dog&gay friends. :-) Dalším zajímavým postřehem je rozmanitost lidí, ze které ale jednoznačně vyčnívá počet rusky mluvících... hodně v restauracích a obchodech. Příjemným překvapením je rovněž doprava, na přechodu vám zastaví každý a počet elektrokol, skůtrů, kol a dalšího je fantastický.

Ve čtvrtek ráno vyskakuji radostně s postele, konečně se můžu vysmrkat... a pak s kávičkou na terásce na konci listopadu vypisuji seznam bodů dnešního výletu. Carmel Market, pláž, pošta, Old Jaffa, Clock Tower, přístav... a jak řekli tak udělali. Jdu zadníma uličkama ke Carmel Marketu a jak mám trhy rád, taky tady se mi líbí 3x. Kavárničky, jídlo, ruch, ochutnávačky... nikdo nebyl otravný a tak se tu musím zastavit i cestou zpět. Na pláži pořizuji slušné fotky, pozoruji všude přítomné surfaře a taky přečkávám v autobusové zastávce asi 30min deštík. Další čekání mám na poště... zde jsem si symbolicky v tričku Lonsdale vylosoval číslo 88 a asi po 30min kupuji poštovní známky. Pohledy kupuji v turistickém centru a suvenýru u The Clock Tower... to je ale chyba, na Carmel Marketu je mají za půlku, ale to zjišťuji až později. Procházím tedy hradem, přístavem a mířím k Hummus Abu Hassan, který jsem našel v článku o top street foodu. Bohužel je v poledne přecpaný k prasknutí... i fronta venku a mě se čekat nechce. Mám hlad. Po cestě zpět tedy vstupuji jak japonský turista do nějaké profláklé turistické žrádelny. Ta se jednoznačně zapisuje na můj seznam, kde určitě nejíst. Místo se jmenuje Mama Kuka a je kousek od The Clock Tower. Tušil jsem to, ale měl jsem hlad a chtěl jsem sedět venku. Je to předražené, přesmažené, bez originální chuti. Nebrat! Dal jsem si hummus (ten ušel) a falafel byl totalně bez chuti. Přesmažené hranolky jsem vrátil bez dotknutí. Zase ale lepší, než McD nebo KFC.

Při cestě zpět jdu logicky přes Carmel Market. Nakupuji balík turkménské kurkumy, kajenský pepř, pistáciové oříšky, rozinky světlé i tmavé.... a dvě fakt obrovská granátová jablka. A kešu. A dávám si i kávu. Mám radost. Tyhle chutě mě děsně baví, víc jak čokoláda z letiště. S nákupem a dobrý pocitem si vedle trhu sedám venku na kávu a vychutnávám si slastný pocit z Tel Avivu. Moje volno zde se chýlí ke konci a pojede se na zápas. Odnáším věci domů a jdu na poslední dobré jídlo, do vyhlášeného bistra Bino. Dostávám jehněčí, rýži a salát a je to moc dobré. Kávu už nestíhám, převlékám se do správných barev a usedám do autobusu.
Hrajeme ve městě Netanja, neboť domácí stadion Maccabi je po sezoně (hrají systémem jaro-podzim) v rekonstrukci. Stadionek uprostřed pole, ničím zvláštní. Zaslouženě vyhráváme 2:0 góly Pepy Hušbauera, vítězství venku po 10ti letech sleduje podle mě přes 500+ sešívek. Mám radost, že jsem jel. Vzhledem k zahájení zápasu ve 22:00 a konci před půlnocí, přijíždíme ho hotelu v 1:00 a já jdu rovnou spát.

Ráno už jen snídaně a odjezd na letiště. Po důkladné kontrole, včetně pohovoru, kupuji dary mrtvého moře v dutyfree a těším se domů!

A Izrael? Sem budu muset ještě znova. První pořádná letenková akce a letím. Chci vidět taky ještě mrtvé moře a Jeruzalém. Tel Aviv mám ve svých cestovatelských memoárech zapsaný vysoko. A to nejen díky výhře, ale především kvůli atmosféře. Město snad nikdy nespí. ani po jedné hodině ráno neskončila v Tel Avivu zácpa. A bezpečnost? Čekal jsem všude ozbrojence, demonstraci síly. Ale nic takového. Určitě se hlídají, ale decentně, zkrytě a to je dobře!

Kde určitě jíst?
Hakosem Falafel
Hummus Abu Hassan
Bino

Na závěr trošku poučné literatury v kostce :)
Economist: Tel Aviv 11th-Most-Expensive City in the World
The 10 Best-kept Street Food Secrets in Tel Aviv
Tel Aviv, the dog-friendliest city in the world, launches Digi-Dog

Budapešť, ideální víkendová destinace

Budapešť. Náš výlet na víkend na konci roku. Vlastně jsme ani nevěděli kam chceme. Původně jsme plánovali letět, pak autem. Tak jsme vybrali Budapešť... ale nakonec jsme stejně letěli. Je to pohodlnější, lepší na plánování a v podstatě stejně drahé.

O Budapešti jsme slyšeli celkem hodně pěkného, tak proč to nevyzkoušet. Vyrazili jsme tam Ryanairem, neboť má opravdu ideální lety. Odlet v pátek v 17:55 z Prahy, návrat 17:30 do Prahy v neděli. Člověk využije prakticky celé pracovní volno. Za dva lety + rezervace sedadel nějakých bratru 100e, což je férová cena. Na účet Ryanairu na třetí pokus musím říci, že jsem ho pochopil. Nečekáš zázrak a dostaneš přesně co si platíš. Z A do B, levně, nepohodlně... ale přesně a nejsi zklamán, neboť jsi nic neočekával. Dokonce jsem si i z radosti zřídil Ryanair účet, abych zjistil, že už ho od ledna mám :)

Na letiště vyjíždíme autem z Bolky na pohodu a za nějakou hodinu a půl (včetně GOparkingu) sedíme už v Premier Lounge a sypeme do sebe bechera a BUD strong. Na čas přicházíme ke gate a jako lidi chobotem nastupujeme. Před Ryanem smekám poprvé, nezůstalo ani jedno volné místečko.

Přistáváme přesně na čas, vystupujeme zadem z naší řady 26 a spěcháme. Chceme stihnout autobus 100E jedoucí rovnou na Deak Ferenc Ter, kde máme ubytování a což je takový řekněme Václavák/Staromák města. Prostě centrum centra. Trošku vystresován, že průvodčí nemá drobné a já nemaje forinty (lidově hufíky), potřeboval jsem to koupit kartou. 19:08 přistáno a 19:26 jsme v autobuse i s koupeným lístkem, zaplaceným kartou. Cesta trvá přesně 35min, pak 5min na hotel a 20:15 vyhazujeme věci na pokoji hotelu Carat a vyrážíme na dobré ostré maďarské jídlo. (pozn: s nočním životem je v Budapešti i dost praktických služeb, jako je třeba směnárna... vždy po 200m v centru a taky "nápojka" alá vietnamci u nás). Nakonec kolmo na ulici Kyrali, kde bydlíme nacházíme pasáž, plnou různých barů a restorantíků a dáváme první guláš a kuře na paprice. Řekl bych, že lepší průměr, proto ani nevypisuji jméno. Pivo chutná jako všude jinde, když nejste v Čr... ale i na pár návěstí Plzně, Staropramenu (asi nejvíc) a Krušovic jsme narazili. Po té ještě jeden šláftrunk ve fakt pěkném coctail baru Rumpus Tiki Bár... z ulice vypadá malebně kouzelně, ale je fakt obří a má odstupňované drinky podle síly. 3 lebky je už ale dost velká síla... pět jsme nezkoušeli :)

Ráno snídáme poměrně slušně na hotelu a na lehko vyrážíme bulvárem podél Dunaje a děláme několiv prvních fotek. Cílem je tržnice architekta Eiffela. Kupujeme papričky a přemýšlíme, jak dál. Tip padá na HopOn HopOff službu BIGBUS. Původně jsme chtěli jít do hlavní dominantnís lužby, tohle byla varianta dvě, ale jsem za ní rád. Povozila nás po všech hlavních místech, nebyla přecpaná, do sluchátek nám pouštěla češtinu a pohyb autobusů se dal sledovat na appce Bigbusu. Za mě rozumně investovaných 6.500HUFů. Samozřejmě nákupem online nějakou kačku ušetříte, ale dá se to koupit prakticky kdekoliv. U tržnice tedy nasedáme do Bigbusu a jedeme po "červené" na náměstí hrdinů. Lze, jak japonský turista, kupujeme předražený svařák za 2000HUFíků (normální cena o 150m dále 600), děláme fotky, zevlujeme a moc nás to místo neoslovuje. A tak pokračujeme zpět do centra k Dunaji, dáváme pivko a oběd v Irské knajpě a jdeme na projížďku lodí. Rovněž v ceně Bigbusu ale za mě jednoznačné zklamání. Pokud netoužíte po extra fotkách z řeky, klidně se to dá vypustit.

Po projížďce lodí jdeme na Budapest Eye (pěkný zážitek pro zpestření) a pak na luxusní večeři v Maďarské stylu do Belvarosi Lugas (naproti bazilice sv.Štěpána). Naprosto super maďarský jídlo, já měl jelení perkelt a olizuji se ještě teď. Po večeři malá couračka a pak dvě lahvinky Savignonu (na doporučení a výborný!) se zapomenutými a znovu nalezenými přáteli. V ČR jsme se neviděli asi 4-5let, ale Facebook nás prásknul, že trávíme volno na stejném místě. Kolem deváté už relaxujeme na hotelu, za celý den máme nachozeno skoro 14km a na druhý den máme ještě jasné plány.

Specialitou místních restaurací je přidávat 10% tip přímo do účtu, čtěte tedy pozorně lístek. A karty? Ty berou na 99% míst.

Ráno, klasika snídaně, bágly do úschovny a už kolem 9:00 jsme u Funikulóru nahoru na hrad. Jedeme sami, lidi ještě spí :) Nahoře procházka... kdo by měl času hafo, z centra města sem jede MHD.. my nikoliv, plánů bylo hodně. Zde je malé Japonsko nebo Korea.. nevím, ale koncentrace asiatů absolutně největší. Po hodince jedeme dolů, nasedáme na modrou linku Bigbusu a jedeme k hlavnímu nádraží, zde přesedáme na červenou a jedeme nahoru na Citadelu. Kocháme se městem. Nahoře pár fotek a po 30min opět dolů.... a pak už na oběd, pro ruksak a domů.

Nedělní putování, před odjezdem na letiště patřila poslednímu maďarskému obědu a důvěru dostala síť restaurací VakVarju, konkrétně VakVarju Étterem. Musím říci, co bych za takovou restauraci dal u nás. Fantastický servis i jídlo a celkově bylo znát, že to má koncept a pořádek.

Pro cestu domů jsme zvolili opět bus 100E z centra na letiště. Cesta 35min, líste lze koupit přímo na zastávce. Ale pozor, bus jezdí v celou a v půlu... přišli jsme v celá deset a už jsme měli poslední místa na sezení. Je to hned plné.... bus má ještě dvě zastávky, ale tam prostě opravdu smolík, už se nikdo nevešel.... na letišti na pohodičku, Ryanair na čas a z letiště za 1:45min doma v MB. Výlet hodnotím na jedničku mínus, páč o den delší by byl lepší :)

Kdybych měl vypíchnout, co bych udělal lehce jinak a kde strávil více času, udělal bych to asi takto:
1./ vykašlal bych se na hodinovou jízdu po Dunaji. Čistá komerce pro nablblé turisty
2./ užil bych si kavárničky a atmosféru hradu a galerie. Měli jsme málo času, jen jsme to proběhli, ale má to svoje kouzlo.
3./ více času bych věnoval ochutnávkám maďarských specialit ve vrchním patře tržnice (pozor, v neděli je zavřeno)
4./ na citadelu bych jel jen v případě, že by bylo hezké počasí na fotky - jinak je to o ničem
5./ nebál bych se zkoušet místní víno, cena v restauraci je cca jako za 2-3 piva

PS: kdo se bude chystat, tak mám průvodce a to Budapest 3 průvodce BRADT od International Travel Maps CZ s.r.o., které v současnosti považuji za nejlépe vybavené a skvěle proklientské na českém trhu.

17CHOBE

17CHOBE je název druhé letošní expedice opět do Afriky. Již není tajemstvím, že cílem další miniexpedice jsou Viktoriiny vodopády, říční safari na Zambezi a Chobe safari v Botswaně. Cesta je plánována časově úsporně a povede po cestě letecky Praha-Frankfurt-Johanesburg-Livingstone dále po silnici přes Viktoriiny vodopády do Kasane a zpět letecky Kasane-Johanesburg-Londýn-Praha.
Expedice projde v rámci Afriky hranicema čtyřstátů a to Jihoafrické republiky, Zambie, Zimbabwe a Botswany a nese název dle národního parku s největší sloní populací v Africe - CHOBE.

#volby2017 Prognóza

Server iRozhlas mě inspiroval k volební tipovačce. Nechce se mi ji nikam odesílat, tak si ji odložím tady :)

Podle mé miniprognózy by se letos mohlo do parlamentu dostat až 9 stran.

O volebním vítězství ANO2011 asi pochyb není, troufám si však odhadnout lehce "paroubkovský výsledek" a to 20-22%. Za nimi to vidím na tři, relativně stejné výsledky stran a to ČSSD, KSČM a ODS s výsledkem 11-12%. Do TOP5 se bohužel srovná ještě Okamura s SPD s výsledkem pod 10%, můj odhad je 9%, pokud by to bylo 8,8% mělo by to největší symboliku. Bohužel.
Další čtyři strany se budou pohyboval na pomyslné hranici zvolení, nejjistěji vidím lidovce s bezpečím 6-7%, po tom TOP09 5-6% (ty se budou asi klepat nejdéle, nejvíce hlasů budou mít ve velkých městech -Praha + Brno a v zahraničí, která se sčítají nejdéle a hlasy naskakují nakonec), Piráti 5-6% (to samé co TOP09, zachránit je musí velká města) a Starostové. V ty věřím, že z nich budou černí koně voleb na ve finále skočí i lidovce. Přál bych jim to. Odhad je ale střízlivý, 5-6%.

A tím 5% hranice končí. Realisté se těžko dostanou přes 3%, Zelení velmi podobně. Důvodem je především absence schopného, přesvědčivého a uvěřitelného lídra, programová omezenost. Pokud by i ze výše uvedené čtveřice někdo neprošel, bude to hrát do karet ANO, protože seberou největší porci při přerozdělování mandátů. Koneckonců, proto vznikají B týmy, jako třeba Realisté (jen si to ještě nikdo nepřiznal ;-)).




A přehledně:
ANO2011   20-22%
ČSSD    11-12%
KSČM   11-12%
ODS   11-12%
SPD   9%
KDU-ČSL 6-7%
TOP09 5-6%
Piráti 5-6%

Amoma.com s Trivago.com zastiňuje Booking.com

Dlouhou dobu jsem žil v mýlce, že není lepšího vyhledávače ubytování než Booking.com. Začal jsem jej tedy intenzivně používat (samozřejmě, že z pohodlnosti) i pro cesty pro ČR, jako třeba tento víkend do Klimkovic, ale jinak letos už pro Saint Louis, Dakar, Budapešť a další věci v Africe.
 U booking.com mám i historicky největší útratu v mém životě a to za firemní výlet do Dubaje s kolegy v roce 2010 a to 154tis :)

Přehozená cesta na příští týden do Dusseldorfu mě však lehce vycvičila. V DUS se koná veletrh a ubytovací kapacity, jsou příšerné. Přilétáme 19:15 vrtulákem od travelizovaných ČSA a přejen jsme si chtěli dát alespoň jedno altbier. Hledám hledám na Bookingu, ale ceny za čtyřhvězdu kousek od hlaváku od 20tis se mi zdají moc. Pro jednoho. A jsme dva.

Zkouším Agoda.com a to samé.
Trivago.com... už lepší, přihořívá a hážou mě na stránku, kterou jsem doposud neznal, na AMOMA.COM. Vybírám hotel, který je na bookingu.com za 32tis a zde za 16tis. Vyplňuji rezervaci s snažím se ujistit se, že je to opravdu za oba.... za chvíli mi volají, že pokud si to objednám do hodiny, mám to za 15tis. Zatím to mám a věřím, že to i zafunguje.

Abych tady Amomu nevychválil za 1 transakci, ověřuji si Budapešť na příští měsíc.... v poměrně drahém hoelu je zase levnější... sice jen o 500Kč, ale kde je najdete?

Pro další hledání hotelů mám tedy jasného favorita pro první kolo a to je Trivago.com

Opravdová tůra proběhla

Jizerky si musíte zamilovat. Je tam prostě krásně. A jak jsme si v červnu naplánovali, tak jsme i udělali, dokonce ve skupině tří rodin na svatého Václava.

V 9:00 se scházíme na parkovišti "U kapličky" v Hraběticích. Občerstvení bohužel nefunguje a tak si pivo na šťastnou cestu nedáváme. V 9:40 jsme pohodovou chůzí z kopečka u Vodní přehrady Josefův důl a krásně se na nás směje sluníčko a barevné stromy. Paráda.
Na Prezidentskou chatu nám to dalo courákem a pobíháním v lese necelé 2h a tady se již důstojně občerstvujeme. Pokračujeme dál se najíst na Královku, ale to byla lehká chyba. Královka je v obležení jak Stalingrad, na jídlo fronta! Na sezení Fronta. Na pivo fronta. Vše perfektní, jídlo chutné, ale lidí plno. Dole Ukapličky jsme za hodinku na pohodu. Celou dobu to je skopce a tak koloběžka, co jsme celou dobu táhli měla úspěch, kočárek projel taky všude.

Slovinsko - několik praktických poznámek a doporučení

Slovinsko se nám dostává pod kůži čím dál víc a vlastně ani nedokážu řící, co je ten killer factor. Osobně tuto zemičku nazývám takovým balkánským rakouskem, kde se snoubí to co mám rád z Chorvatska a určitá organizovanost a pořádek, co mají Rakušáci.
Po loňské prima návštěvě Piranu a Portorože, jsme se letos rozhodli pro Izolu, jedno ze čtyř měst na cca 60km dlouhém pobřeží Slovinska (zvaného Primorsko - Přímoří). Jako loni i letos nám nejlepší ubytování nabídlo AirBNB.

To se skládá z:
Portorože - města úplně na jihu, prakticky na slovinsko-chorvatské hranici. Nejde ho nazvat jinak než rivérou. Městu dominuje dlouhá kolonáda s městskou pláží, luxusními hotely a pěknými auty.
Piranu - což je městečko s neskutečnou atmosférou umocněnou pouze pohybem pěších a skůtrů. Úzké uličky plné kavárniček a domečků. Městu přezdívám slovinský Český Krumlov.
Izoly - rybářské osady se spoustou restaurací, městskou pláží a pláží s tobogánem
Koperu - hlavního města oblasti s velkou příležitostí na nákupy.

Co jsme dělali?
Koupali se na plážích Izoly
Ochutnávali bohatě mořské plody
Svezli se pirátskou lodí mezi Izolou-Piranem a Portoroží
Vychutnávali si burek z místní pekárny a místní červené víno Refošk
Zastavili se na "kukačku" u jezera Bled
Koupali se po cestě tam v termálním akvaparku Terme Ptuj
Omrkli těžbu soli u Portorože
Kromě "domácí" Izoly procourali i Portorož a Koper (Piran nám stačil loni)


Luxusní dálnice nemá ani cenu komentovat. A co příště? Určitě zkusit Bled a park Triglav a jeskyně Postojnaja - na to ještě není naše posádka dostatečně připravená :-)

Další pěkné vyprávění je třeba v tomto článku na Novinkách...

Slovinsko a tentokráte Izola

Po loňském vydařeném pobytu v Portoroži a návštěvě Piranu vyrážíme stejným směrem. Cílem je rybářská osada Izola, kde jsem přes Airbnb rezervoval byt. Čekají nás 4 plné dny tam, kde kromě krátkých výletů do Portorože a Koperu chystáme i navštěvovat hojně místní seafood pointy a vinotéky.
Koupačku v Ptuji po cestě tam si odpustit nenecháme a pokud to bude dobré, tak i na cestě zpět.

37

Třicetsedm taky je:

• normální tělesná teplota člověka ve stupních Celsia
• počet dílů ve francouzské ruletě
• páté příznivé prvočíslo
• spolu s číslem 38 první pár po sobě jdoucích přirozených čísel, která nejsou dělitelná žádnou ze svých cifer
• číslo, pro něž v desítkové soustavě platí, že po vynásobení dvěma a odečtení jedné se při čtení obráceně rovná původnímu číslu (37×2=74, 74−1=73, 73 pozpátku je 37)
• číslo které lze vynásobit libovolným násobkem tří menším než 30 s výsledkem, který se vždy skládá z tří stejných číslic: například 37*27=999
• Unikátní prvočíslo. Délka periody převrácené hodnoty je totiž 3, což v desítkové doustavě není u žádného jiného prvočísla. Následujícím takovým je 101.

Tygro (Červe) Vinky {Nec}

Červenec se přelomil do druhé půlky a odmazal tak čtvrtinu prázdnin. Letí to, ještě jsem si nesedl...

• konec června jsme byli s rodinkou v mém (dříve) oblíbeném Turecku, ale teď na něj pro jistotu na chvíli zapomeneme. Samý rus, horší služby a bazény plné bacilů, které skočili na oba malé členy naší smečky. Oproti předcházejícím návštěvám hotel Crystal Palace plně doporučit nemohu. (i když jsem vybíral pečlivě)
• tím pádem nám volné dny moc nevyšli, pracoval jsem jako mourek a nadpracoval si dva dny, které jsem investoval do výletu s FK Mladá Boleslav do Dublinu. (Sharmrock Rovers - FK Mladá Boleslav 2:3, 13.7.2017).
• Do Dublinu jsem se velmi těšil, na shortlistu cestovatele ho mam již několik let a možná i proto, lehké zklamání. Top prostředím je čtvrť TempleBar, ale na to je potřeba asi jiná posádka.
• velkým pozitivem dovolené byla knížka Šantaram, která mě absolutně učarovala. Rvu si vlasy, že jsem nevěnoval Bombaji více času a zase spřádám plány, jak tam vyrazil. Slum a Café Leopold musím vidět... že loni navštívený Aurangabath hraje v knize podstatnou roli vyzradit mohu a zároveň jsem to měl přečíst dřív. Sakra. A bude film!
• do Flightmemory jsem si přidal dvě nové letiště - Lipsko a Dublin, letos celkově již číslo 4 a 5 (Lisabon, Dakar, Stuttgart)

a než jsem to stačil dopsat, řekl si o slovo srpen a naopak už pouhá čtvrtina prázdnin zůstala

• FK MB se moc nedaří a nedařilo se jim ani v pohárech, kde vypadli opět s albánskýma fotbalistama, tentokráte s týmem, který neumím ani napsat.
• houbařské žně z loňska se nekonají a tak jedinou jílovskou změnou je točená zmrzlina... tam jsme si svůj díl na investici do stroje už přispěli.
• k narozeninám jsem si dal super dárek, DAFY nůž od nožíře Pokorného... za to čekání to stálo (viz reklamička pod článkem)
• i letos se povedla dětská voda, poprvé s námi Suchánovi
• v udírně jsem kromě masa otestoval i klobásky, mohu být spokojen
• v plánu cest mám Rusko.. sice nebude nové letiště, ale budou nové trasy.. a hned několik, doufám že LED-KUF, KUF-VKO a VKO-GOJ