Za dobu v EU si už celkem odvykáme, jaké to je chodit na ambasádu a pokorně žádat o víza. Na cestu
do Ománu jsem víza vyšvihl komplet elektronicky, zde to úplně nejde. Díky vízu do Íranu mě to pravděpodobně čeká s vízem do USA. 5 let s ESTOu mam smůlu, ale zpět k vízům do Íránu. Nebudu mudrovat, co a jak má být, ale popíšu, jak to bylo s náma. Co je důležité, nedělat to ve stresu a mít na vše dost času.
Pro získání víz máte jako občan ČR dvě plus jedna možnosti. Buď si víza vyřídit zde v Praze, ale počítejte
minimálně s 2 návštěvami a nebo se registrovat v systému a víza získat principem
Visa on Arrival na letišti v Teheránu (na konci aplikace si vybíráte, jde chcete víza získat, tak můžete i jinde, když vám to systém dovolí). My chtěli mít jistotu a taky to nemáme do Prahy daleko a tak jsme se rozhodli pro variantu ambasáda. Drobný je i rozdíl v ceně, 50EUR v Praze oproti 75EUR v Íránu. Rozdíl je jasný, motivace nahnat co nejvíce lidí na konzulát.
Ta možnost plus jedna je prohnat to přes cestovní kancelář. V podstatě každá, se kterou jsem byl v kontaktu mi to nabízela. Bral jsem to jako poslední možnost. Cena není nikterak strašná, +15EUR a nebo to máte v balíku, když od nich vezmete nějakou službu. My využívali HiPersia.com a můžu je s klidem doporučit.
Hlavním zdrojem informací byly stránky
ambasády v Praze (řekl bych, že lehká aktualizace by jim slušela) a stránky pro získání víz na
íránském ministerstvu. Na obou je poměrně hezky popsáno, co po vás chtějí.
Jak jsem postupovat -
podotýkám, že odlet jsme měli na konci března a vízum začali řešit počátkem února.
- přečetl jsem si veškeré požadavky na stránkách elektronických víz s tím že životopis po mě nikdo nechtěl a itinerář jsme uvedli jen do žádosti výčtem měst, kam chceme.
- nečekal jsem a koupil jsem si na požadovaný termín letenku u Qatar Airways.
- na první den jsme si objednali hotel. Z rezervačních webů se nám osvědčil Hotel.DE a tam jsme vybrali za rozumní peníz dobře lokovaný a i luxusní grand hotel Ferdowsi (nutné - v žádosti musíte uvést nějakou adresu a telefonní číslo. Je střední pravděpodobnost, že na něj někdo bude volat a rezervaci si ověřovat)
- zařídil si fotky a scan pasu v požadovaných formátech a velikostech
- registroval jsem se na stránkách elektronických víz a po potvrzení emailu vyplnil formulář a nahrál vše potřebné.
Obratem dorazil email, že moje žádost byla přijata a nechť pár dní vydržím... (v zásadě přijatá žádost je signál k možné platbě)
Těch 5 dní uběhlo jako voda a nevěděl jsem. Vyrazit na ambasádu nebo čekat? Čekal jsem asi den a pak jsem nevydržel a zavolal jsem. Dovolal jsem se na konzulát a zde máte zpravidla dvě možnosti. Buď v angličtině s panem konzulem a nebo i česky s jeho kolegyní. Já mluvil s konzulem a ten mě vyzval k návštěvě ambasády. Termíny nedávají, je potřeba dorazit a čekat.... otevřeno mají každý den 11-13... takže obědová pauza :-)
- na ambasádu přicházím připraven. Vytištěná žádost, fotka (pro jistotu - není potřeba), vytištěné pojištění (zjišťuji, že stačí jen to ke kartě a přesvědčit o tom pana konzula), pas a potvrzení o zaplacení poplatku na účet ambasády v ČSOB. To je důležité, hotovost neberou!
- jsem tam 10:50 a jsem druhý a tak mám možnost popovídat s člověkem, který tam jede o měsíc před námi.
- 11:05 otvírají a začínají lidi chodit.
- Bohužel to nemá žádný řád a pořádek a tak je potřeba se vnutit dopředu. Řada lidi přichází "že už tam byly a že jen něco málo dořešit", jako nějací pošahaní vědci co tam byly sennou. Pořád někam volali, zjišťovali, tahaly papíry atd. Zdržovali a stejně odešli s nepořízenou a museli přijít jindy.
- Na řadu přicházím asi 11:40. Říkám co plánuji, kde pracuji a kde budu bydlet. Kromě toho, že je divné proč jedu jen na týden, pohoda.
- Čekám, asi za 10min odevzdávám otisky prstů a mám přijít za týden. Jenže odlétám do Indie a potřebuji pas... tak prý mám přijít po návratu a dořešíme to.
Jenže... systém asi má mouchy a během mé cesty do Indie mi přichází toho. A v příloze dokument, co se tváří jako elektronické vízum
Čtu pozorně a jasně, next step, dostavte se na ambasádu. Hned po návratu tam jdu. Konzul kroutí hlavou, bere si můj pas a přináší mi... ano, vytisklou přílohu. S tím, že je to mé vísum a aťho hlídám jako oko v hlavně a ukážu při vjezdu a výjezdu ze země.... Za 10min jsem tam hotov a pokračuji dále.
Co závěrem?
- zda bylo nebo nebylo nutné jít na ambasádu fakt nevím. Možná někde potvrdí, odkliknou nevím...
- s vízem jsme prošli bez dalších pohovorů, dotazů na hranicích během 10min po příletu. Jediný dotaz byl na číslo letu
- do pasu nedostanete žádné razítko, vše jen toto vízum. Samozřejmě ho máte buď v emailu nebo si ho můžete nascanovat a nakopírovat (udělali jsme), ale pravdou je, že nikoho kromě hranic nezajímalo. Ani při kontrole na policejní stanici ani v hotelech. Vlastně pouze zaměstnankyni handlingu v Praze...
- údaje uvádějte pravdivě, opravdu je zkoumají! Kolegy se doptávali asi na 3x, co jim nebylo jasné a vízum dostal 3 týdny po mě.
- vízum bylo vystavené na přesné dny dle letenky, žádná rezerva...
Hodně štěstím, Írán za to stojí. Já se rozhodně kloním ke klidné cestě ambasády, pokud to samozřejmě nemáte pekelně daleko.
Příspěvky
