Plážové čtení plné odkazů. Uložte si a kochejte se třeba na pláži nebo horském přístřešku!
33 % světa. A co zbývá? Jen maličkost.
Navštívil jsem 78 zemí světa. Na papíře to zní impozantně, v praxi to znamená, že jsem strávil víc hodin na letištích než průměrný Čech v práci.
Procestoval jsem Evropu od Faerských ostrovů po Severní Makedonii – ano, i to místo, kde se půlka světa hádá, jak se vlastně jmenuje. Navštívil jsem Vatikán, nejmenší stát světa, kde jsem byl obklopen více turisty než věřícími, a Andorru, jejíž hlavním vývozním artiklem je levný alkohol a zmatení turistů, kteří neví, jestli jsou ve Francii nebo Španělsku.
Na Blízkém a Středním východě jsem se proplížil přes Írán, Sýrii i Turkmenistán – místa, kam průměrný turista nevkročí, protože jeho pojišťovna dostane záchvat už při vyslovení názvu. Ochutnal jsem perské kebaby, gruzínské chačapuri i uzbecký plov. Moje játra si pamatují každý toast na Kavkaze.
Navštívil jsem Indii, která změní každého – a já nebyl výjimkou. Byl jsem na Srí Lance, kde je Buddha úplně všude, i na turistickém magnetu. V Hongkongu jsem se cítil jako v budoucnosti, v Kyrgyzstánu jako v 9. století – a oboje bylo skvělé.
V Africe jsem zvládl západ (Senegal, Ghana, Gambie), sever (Tunisko, Egypt, Alžírsko, Maroko) i jih (Botswana, Zambie, Zimbabwe, JAR) – tedy viděl jsem Victoria Falls, safari s největším stádem volně žijících slonů i pyramidy. Zbývá mi jen ta malá část uprostřed, které se říká "celý kontinent".
Karibik? Kuba, Jamajka, Dominikánská republika – rum, reggae a turisté v plážových šortkách, mezi nimi i já. Zápas na fotbalovém mistrovství světa s domácím výběrem v Mexiku je již opravdu jen bonbónek.
Co mi chybí? Čína s 1,4 miliardou lidí, USA, Brazílie, Austrálie, celá jihovýchodní Asie... Takže procenty světové populace jsem pokryl asi jako Plzeňský kraj pokrývá mapu Evropy.
Ale víte co? Těch 33 % bylo sakra dobrých. A na zbytek mám plán.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat