Foto obraz od SAAL Digital je pecka

Po objednání fotoknihy od SAAL Digital z expedice do Senegalu jsem obdržel ještě jeden kupón na fotoobraz v hodnotě 1400Kč. Kupónek se mi docela dlouho válel v emailu až poslední den jsem konečně vybral fotku, kterou chci využít. Rozhodnutí padlo na gruzínskou vesničku Kazbegi a horu Kazbeg nad ní.

 Fotka je z roku 2012, z krátkého výletu do Gruzie a tak nějak jí mám rád. V pondělí 20.3. jsem objednal  tisk na hliníkovou desku Alu-Dibond  40 x 60 za celkově 1.209 Kč + 119Kč poštovné s DHL. Oproti knize jsem tentokráte zvolil matné provedení a nelituji. Do vnitřních prostor mi přijde vhodnější. ¨

S kvalitou tisku jsem velmi spokojen, ještě více spokojen jsem s termínem doručení. V pondělí objednaný obraz je dnes (v pátek 24.3. v 8:00 ráno) u mě na stole. Což znamená, že možná již ve čtvrtek byl u nás v kanceláři, protože hned druhý den, 21.3. mi přišla faktura + oznámení o expedici.

Dokonce musím konstatovat, že na druhý pokus byl i program od SAALu pro mě přívětivější a začínáme kamarádit. 

Jelikož jsem v tomto týdnu i vybral další dovolenou, je mi jasné, co bude v další fotoknize. Už teď se těším na další "tisky" od SAAL Digital a vám mohu s klidným svědomím doporučit to samé. Jedinou výtku mám stále a to je nemožnost platit na dobírku.....

Neodpustím si poznámku na konec. Fotoalbum měl dříve každý. Z každého roku 3-4 fotografie, lyže, kolo, narozeniny, vánoce... dneska mám na disku už tera dat... myslíte, že jednou naše děti budou mít čas se na všechno podívat? Ani omylem to nebude v jejich silách. Ale pečlivě vybraná, tématická alba se neztratí nikdy.

Tudíž, můžete pokračovat rovnou na webové stránky SAAL Digital.

Fotobraz má bitelné zabalení, cestuje se mu určitě dobře. 

Na zadní straně je "technický" popis obrazu a černobílá fotografie.

A takto už vypadá hotový obraz.

Indická restaurace Saffron (Jablonec)

Rád jím.

Rád dobře jím.

Rád zkouším nové chutě.

Indickou kuchyni jsem měl rád už dávno a ještě více si oblíbil během loňského skoku do Aurangabathu a tak, kde mohu, hledám indickou kuchyni. Tento týden mi navezli nějaké koření, ale sám jsem vychytal pouze Tadoori Chicken Masala a chystám se pilovat Chicken 65... i když nevím, zda je to ofiko název, protože včera na mě ten Ind koukal, jak z jara, naštěstí druhý název, co mi naskočil (Hyderabbad chicken) už mu seplo. Ale co je pointa příspěvku. Zatím co Royal Maharaja v Mladé Boleslavi má rozporuplné reakce a ani mě se tam moc nelíbí a nechutná, Saffron v Jablonci je celkem pecka. Už jen to, že jak v kuchyni, tak na place jsou Indové.. poradí, dokoření atd.

Kdo rád jí.

Kdo rád dobře jí.

Kdo rád dobře jí indickou kuchyni, rovnou do SAFFRONu!

Vrchbělá - Dětské hřiště, rozhledna a in-line

Kdo má děti, tak to zná. Je potřeba neustále něco vymýšlet. Za evropské peníze, české mozky a dlouhou dobu vznikl super areál 15min od Mladé Boleslavi (doba jízdy měřena 2x, vždy podle pravidel).

Co najdete?

• Parkoviště :-)
• Cyklo + Inline stezky v přírodě bez jediného auta
• Dětské hřiště alá malé Mirakulum včetně čistých toalet
• Dětská Minizoo (snad brzo)
• Lanové centrum
• Rozhledna

+ klid a zeleň lesa

Co bych ještě rád našel?

• Víc laviček pro bruslaře a víc sezení pro rodiče na hřišti
• Možnost koupit si aspoň vodu (automat??) no a jídlo to by bylo úplná fantazie :)
• Ohniště / Grill pro barbecue party
• V létě víc stínu

Oficiální web

Informace na Kudyznudy.cz

Vedle stojící hotel Relax má v pronájmu soukromý subjekt a otevřeno zatím (pozn. březen 2017) nemá :(

Volnočasový areál provozuje Středočeský kraj.

A kdo pojede z MB a bude mít hlad, víc než doporučit mohu po cestě stojící Restaurant a Penzion  V Zálesí... fantastická jednoduchá česká jídla, příjemný personál. Na nic si nehrajou a dobře vaří!

V porovnání fotoknih vyhrává SAAL Digital

Po návratu ze Senegalu jsem se na fotky tak těšil, že jsem v editoru dva dny a dvě noci upravoval přes 5GB dat a připravil si 90 suprových fotek. Objednal si knihu u CEWE a těšil se.... objednává zde především ze setrvačnosti, neboť mám jejich prográmek v PC dlouhodobě a můžu si vyzvedávat a platit v místním Fotolabu.

Jakmile jsem se dozvěděl o akci SAAL Digital, neváhal jsem a řekl jsem si, že zkusím knihy porovnat. V podstatě kromě CEWE a Piklio jsem žádnou jinou firmu nezkoušel. A tak 21.2. dávám žádost o kupón na fotoknihu v hodnotě 1.200Kč, hned dostává odpověď a 22.2. vytvářím knihu a odesílám. Nejprve jsem si stáhl prográmek SAAL a myslel jsem, že to vzdám. Pak jsem se hecnul a šlo to parádně. Objednávám produkt Fotokniha 28 x 19 Vnitřní strany: lesklý, 26 stránek (přidání více stránek jsem nenašel) za celkovou cenu 1.168Kč, takže bez doplatku. Cena kniny je 1.049Kč a 119Kč stojí dopravné a balné. Kurýrem je DHL a platba případného doplatku kartou nebo Paypalem. Součástí potvrzovacího mailu je i možnost sledování zásilky. Velké překvapení pro mě bylo, že na obálce je expedice ke mě už 24.2. a den předtím (den po objednání!!!) přišel mail o expedici. Ta rychlost je úžasná a ocení ji každý, kdo se na svoje fotky těší.

Knihu CEWE jsem objednal 21.2. s dodací lhůtou týden od 6.3., ale nakonec to bylo rychleji a knihu jsem vyzvedl 3.3.. Objednal jsem produkt CEWE FOTOKNIHA velká A4 panorama tvrdá vazba - prémium mat (26 stran) 899,00 Kč 899,00 Kč + 2x Každých dalších 8 stran celkově 258,00 Kč  a 1x Dopravné a balné 55Kč, celkem tedy 1.212Kč. Cenově lehce výhodnější především kvůli více stránkám. Musím však řící, že pro cestovatelské fotky je "MAT" špatná volba a barvy lépe vyniknou v lesku. Na CEWE mě mrzí, že poštovné a balné + vyzvednutí 55Kč účtují ke každé položce (objednával jsem ještě fotky a plakáty).

Dne 3.3. jsem se vrátil z hor a v kanceláři na mě čekala kniha od SAAL a v tašce jsem měl knihu CEWE. Rozdíl je patrný ihned. Obdélníkovým fotografiím sluší více formál SAALu, kvalita je lepší (je vynikající) a lze dělat foto přes celou stranu (bez okraje). To se mi u CEWE nepovedlo. Dalším kladem méně zbytečných stránek na začátku a konci a celkově modernější a svěžejší design. U CEWE hodnotím kladně (kromě prográmku, který znám již roky) o fousek lepší design přebalu. 

Samozřejmě obě knihy podrobuji testování u spolupracovníků, u přátel a u rodiny a výsledek je jednoznačný, SAAL Digital vyhrává a mým úkolem je naučit se ještě lépe s jejich prográmkem. Knihu tak mohu s klidným svědomím doporučit každému a opravdu není složité se dostat k profi kvalitě.

Shrnutí pozitiv a negativ

SAAL Digital
(+++) Super tisková kvalita
(++) Termín doručení
(+) Editor po chvíli seznamování je ok
(+) Vygenerování celé knihy
(+) vlastni editor a šablony
(+) Elegantní a moderní designy


(-) Nutno platit kartou nebo mít paypall
(-) Dražší dopravné
(-) Nahrání fotek z Google Photos
(-) Generátor popisků fotek


CEWE
(+) Jednoduchý program a pěkný automat vygenerování celé knihy
(+) Lze dobírkou na pobočku a levnější doprava
(+) Lepší editor přebalu

(-) Sviňárna s doručením 55 za každou položku
(-) Doručovací doba
(-) Nahrání fotek z Google Photos
(-) Generátor popisků fotek


Piklio - nehodnoceno
(+) fotky primo z Google Photos

U CEWE i SAAL knih mi chybí elegantní představení popisků fotografií a možnost nahrání z Google Photos, jako to má Piklio.com.

Fotokniha od SAAL Digital

Fotokniha od CEWE

Srovnání velikostí SAAL Digital (navrchu) a CEWE (vespodu)

O5 dětský klubík

Stopy písku a soli z posledního tripu do Senegalu jsou již vyprány a tak je na čase se vrhnout na výběr rodinné dovolené a otevřít téma z dřívejška, dětský klubík.

Zatímco většinu let jsem jsem vše řešil na poslední chvíli, letos zkouším změnu na - ano, první chvíli. Jelikož nemám času na vysedávání, připravil jsem gůgl dokument s požadavky, který osobně nebo elektronicky distribuuji na cestovní kanceláře, které by mohly splňovat moje zadání.

Oslovili jsme:
Čedok s klubíkem Scooby Doo (prý novinka)
FIRO Tour s Firáčkem
CK Neckermann s Lollo&Bernie klubem
Exim Tours s Mango clubem
CK Alexandria s dětským klubem
a Blue Style....

Požadavky jsou myslím celkem jednoduché:
Samozřejmě termín a 6-8 nocí Letecky: Praha, Pardubice, Drážďany, Lipsko Strava:All Inclusive

Země:Turecko, Španělsko, Řecko, Kypr Hotel: 4*+ Rodiný hotel, skluzavky atd Rodiný pokoj (2 ložnice) 2 dospělé osoby, 2 děti (1+6let v konnání zájezdu) Výhoda dětský klub s česky mluvícím animátorem! Lokalita Přímo u písečné pláže

Z cestovek, které nás zatím vezli, vede se třemi zásahy CK Neckermann a Rudolf Reisen. Jediný pokus Blue Style skončil fiaskem a proto od nich raději nikdy nic!

A stejně jako 2014, i letos pojedu tabulku online :)

Držte mi palce.

P.S.: minule jsem měl jako favorita Kameliya s Firáčkem a víte co, byly jsme tam :)

Poutavý a přátelský Senegal aneb druhý skok do Afriky

Expedice do Senegalu v únoru 2017 byla mojí druhou cestou do Afriky. Celkově jsme uletěli 10.048,3km letadlem a najeli 577km autem a 8km lodí za čtyři dny. Nafotil jsem 5,3Gb fotek a videí a přivezl si tuny zážitků na celý život.
O některé z nich se s vámi chci podělit, inspirovat a třeba i poradit těm, co se do Senegalu teprve chystají. Doporučuji! Je to přátelská, bezpečná a nesmírně zajímavá země.



Den první: Přes Lisabon do Dakaru
Den druhý: koloniální perla Saint-Louis na řece Senegal
Den třetí: Rybářská vesnice Kayar, jezero Retba a příjezd do Dakaru
Den čtvrtý: Ostrov Goree a zevling po Dakaru
Den pátý: Monument znovuzrození Afriky v Dakaru a domů

Souhrn: Ceny v Senegalu
Souhrn: Jídlo a pití v Senegalu

A jak to všechno začalo?
První musel být nápad
Začátek příprav
Pokračování příprav :)
Nákup outdoor kamery LAMAX
Boty do nepohody

============================================
Plánování výletů je i hodně o průvodcích. Najít flexibilního a dobře zásobeného dodavatele v ČR je velká radost. Já využívám průvodce od International Travel Maps CZ s.r.o. (sám si je kupuju :-)) Kdo by měl zájem o půjčení, vlastním pro Senegal The BRADT Guide od Seana Connollyho. Průvodce neprodávám, pouze půjčuji. Je to součást vzpomínek.

============================================
Zkuste i další cestoZÁpisky z dálného východu:
2016 Makedonie
2016 Ázerbajdžán, Turkmenistán a Kyrgistán
2015 Ižhevsk
2013 Gruzie
2013 Hong Kong
2012 Uzbekistán
2012 Ghana
============================================

Souhrn: Ceny v Senegalu

Souhrn cen v Senegalu

 (únor 2017)

Ceny v Senegalu nemají jednotnou úroveň a dělí se na místní, afričany a ostatní... někdy k tomu je i white-men-price. Všude je rozšířen pocit, že platí rovnice

 bílý (tlustý) muž = bohatý (ale velmi) člověk

Všude se platí místní měnou, západofrancouzkým frankem XOF - CFA Franc... vyměnit se dá všude. Nejhorší kurz mají banky, pak hotely a nejlépe malé směnárny a taxikářský black market. Na každém tržišti je X směnárníků. My pro zjednodušení počítali 1000 CFA = 40 Kč.

Cestovné
Průvodce s autem 2 dny 235 EUR najeto asi 800km)
Průvodce 8000 CFA pro Goree ostrově asi na 2h
Taxi 1000 CFA -2000 CFA po centru
Tai letiště z centra, 7000 CFA a s čekáním u Africa monument 40min +2000CFA
Trajekt RT tiket 5200CFA

Jídlo a pití
Kola 0,3 v kiosku 400 CFA
Cola 1l  v kiosku 800 CFA
Voda 1l v kiosku 400 CFA
Káva na ulici 100 CFA
Káva v restauraci 1000 CFA
Pivo Gazella 1000-2500 CFA
Hlavní jídlo 3500-5000 CFA
Bageta v pekárně 250 CFA
Ostatní snídaňové pečivo 350-500 CFA
1kg mandarinek 1000 CFA
Čokoláda 100% Africa 1000-2000 CFA
Místní alkohol (podle) v obchodě 1200 CFA - 3000 CFA

Ostatní
vstupy, taxy, muzea
Želví vesnice 3500 CFA
Safari 7500 CFA
Muzeum Goree 500 CFA
Muzeum House of Slaves 500 CFA
Taxa Goree 500 CFA (nikdo nekontroluje, ale je to slušnost)
Pohled 90-200CFA (může být i 500) a známka 500CFA

Suvenýry většinou 25-30% z vykopávací ceny prodejce.

A kam dále pokračovat? Přečtěte si celý tripreport z cesty do Senegalu v únoru 2017.

Den první: Přes Lisabon do Dakaru
Den druhý: koloniální perla Saint-Louis na řece Senegal
Den třetí: Rybářská vesnice Kayar, jezero Retba a příjezd do Dakaru
Den čtvrtý: Ostrov Goree a zevling po Dakaru

Den pátý: Monument znovuzrození Afriky v Dakaru a domů

Souhrn: Senegalská kuchyně

Jídlo a pití v Senegalu

Senegalská kuchyně je bohatá na ryby a plody moře, přítomné je i nehynoucí kuře. To je opravdu vše. Pravou taky je, že po shlédnutí fishmarketu jsem úplně chuť na rybu neměl, ale to já nemám ani doma :) Kdo rád čte o jídle, doporučuji i zápisek o jiné africké kuchyni a to z Ghany.

Pivo Gazelle je asi nejrozšířenější, v podstatě jsme nenašli hospodu, kde by ho neměli. Velmi sympaticky se nám jevila láhev 0,6.

Předkrm, v jídelním lístku nazván jako Beignet de la Mer a byly to krevetky v těstíčku s lehce pikantní omáčkou.

Curry de boeuf aux Bannes ... hovězí na banánech s rýží samozřejmě, Trošku tužší, žádná extra specialita.

Krevetky po stylu Saint-Louis ... vynikající omáčka

A teď už senegalská klasika, Poulet Yassa. Grilované/smažené - předtím hodně marinované - kuře s cibulovou omáčkou a rýží.

 Pro mě asi senegalský TOP. Pekáček s rýží s pikantní omáčkou, lehce orestovaná vařená zelenina a pak maso. Na fotce skopové, může ale být i kuře nebo ryba.

Náhled do jídelního lístku v Chez Loutcha... výborné restauraci pro rozšíření obzoru o senegalskou kuchyni.

 Specialita ostrova Goree, rýže s tomatovou omáčkou a mixem mořských plodů. Neměli to na lístku, vyžádal nám to náš průvodce.

DIBI YASSA - opečené skopové maso na cibulové omáčce.












K poslednímu jídlu mi chybí fotka, ale jedná se o lehkou obměnu DIBI a je to MAFÉ ... k pečenému masu je hustá arašídová omáčka.. not my style.

A kam dále pokračovat? Přečtěte si celý tripreport z cesty do Senegalu v únoru 2017.

Den první: Přes Lisabon do Dakaru
Den druhý: koloniální perla Saint-Louis na řece Senegal
Den třetí: Rybářská vesnice Kayar, jezero Retba a příjezd do Dakaru
Den čtvrtý: Ostrov Goree a zevling po Dakaru

Den pátý: Monument znovuzrození Afriky v Dakaru a domů

Den pátý: Monument znovuzrození Afriky v Dakaru a domů

15.2.

Ráno se opakoval budíček tlampačem, ale už to není takový šok. Jdeme na snídani a koupit nějaké drobnosti, já již pouze potraviny. Tašku si plním ibiskovy sirupem, pivo gazell, gin, anyzovka, cokolada ghana, kava guinea bissau, pomerancova esence.

Před desátou sedáme do taxíka a jedeme k Monumentu znovuzrození Afriky.

Monument znovuzrození Afriky (fr. Monument de la Renaissance africaine) nazývaný také Africká renesance byl slavnostně otevřen dne 4. dubna 2010 v senegalském hlavním městě Dakaru. Jedná se o 49 metrů vysoké bronzové sousoší v sovětském stylu. Socha vznikla v souvislosti s 50. výročím nezávislosti Senegalu, který byl do 4. dubna 1960 v područí Francie. Výstavba tohoto monumentu začala v roce 2006 a náklady na výstavbu převýšily 20 milionů Eur. Socha znázorňuje rozmáchlého muže, ženu a dítě, kteří hledí k Atlantskému oceánu.S výstavbou a návrhem tohoto sousoší je pevně spjato jméno senegalského prezidenta Abdoulaye Wade. Výstavbu prováděla společnost z KLDR.

Opravdu monumentální. Je to kousek od letiště (z centra sem 40min a pak ještě 20min na letiště). U monumentu půl hodiny stačí bohatě. Vystupujeme, fotíme a já kupují za poslední měsíce senegalskou černou masku. Mám již jednu z Ghany, tak bude viset vedle. Masku + dvě malé sošky (lev a nosorožec) jsem usmlouval za 10tis, férová cena pro něj i pro mě.

Letiště je malé, čisté a dobře organizované. Fronty jsme nestáli dlouho, za to mnoho. Kontrol je opravdu hodně:

• Pred vchodem se kontroluje letenka
• U dveří security
• Před checkinem počítaní osob do letadla - manuálně
• Checkin/dropoff
• Frontička před imigračním
• Imigrace
• Security
• Náhodný customs
• --- u gate znova kontrola + namátková podrobná security
• Boarding (vždy busem)

Na poslední chvíli ještě se štěstím kupuji tričko Senegalu ověřujeme si cenu suvenýrů (Suvenýry nedrahé jen o kousek než na trhu, např. sošky 2500-3500, 2500 pěkné magnetky, 2300 tričko). Ty na letišti mají cenovky a tak vidíme, kolik co asi může stát.

Odlétáme na čas a jediné co mě překvapilo je desinfekční postřik v nastoupeném letadle.. Docela vtipné, v Lisabonu na čas, ale mále bychom nestihli odlet… kdyby neměl hodinu zpoždění a tak stíháme i pivo. V Praze jsme v 1:00, bágl dorazil a v krásné 3:00 jsem doma v Mladé Boleslavi.

Celkově ve mě zanechal Senegal velmi příjemné pocity. Co do kvality silnic se může učit každý, směnáren a bankomatů všude plno (nechť Indie závidí) a místní simku sežene taky kdekoliv bez problémů (třeba Orange). Určitě se sem jednou rád vrátím a projedu jižní cíp s Gambií, oblastí Casamace a třeba nakouknout i do Bissau.

Perfektní výlet se vším všudy!!!

Krátký slovní pro nákupní fanatiky.
Look my shop = prohlídni si tento obchod, sice není můj, ale když něco koupíš, dostanu provizi
Take a time = hlavně nechoď jinam, aby si nezjistil, že tam mají to samé
How much you want to buy, I make price together = dej mi co nejvíc a je mi úplně jedno, kolik ti toho dám já
Give me best price = kolik nejvíc jsi schopen mi zaplatit
What is your best price = kolik nejvíc jsi schopen mi zaplatit
Now buy something from me too = ukázalo se, že máš zbytečné bíle peníze, které chci i já
Make me happy = udělej ze sebe nákupem kraviny blbce

smlouvání je africký/senegalský národní sport. Pokud zaplatíte více než třetinu prvotně nabízené ceny, naletěli jste....

A kam dále pokračovat?

Den první: Přes Lisabon do Dakaru
Den druhý: koloniální perla Saint-Louis na řece Senegal
Den třetí: Rybářská vesnice Kayar, jezero Retba a příjezd do Dakaru
Den čtvrtý: Ostrov Goree a zevling po Dakaru
Den pátý: Monument znovuzrození Afriky v Dakaru a domů

Den čtvrtý: ostrov Goree a zevling po Dakaru

Úterý 14.2. Valentýn             

Ani nemusíme dávat budíka na sedmou, od reproduktoru minaretu nás dělí sotva 50cm, takže plnou “hudební nálož demagogie” dostáváme již v 5:00 a 6:00, na 7:00 nečekáme a raději dáváme sprchu a hurá do ulic k místním prodejcům pro pečivo a kávu. Z noci jsem docela poštípaný komáry a tak místo deo dávám i teď repelent. Konzumujeme na hotelu a před devátou již šlapeme na náměstí nezávislosti a obhlédnout místní nádražní stanici. V době kolonií se jednalo o hlavní dopravní tepnu… teď je tam mrtvo, ale podle fotek, chystají chystají….

Před 10:00 jsme již na trajektu směr ostrůvek Goree, ale trajekt (5.200 zpáteční lístek) nějak na čas moc nejede. Nejel ani v 10, ani v 11, ale někdy v polovině. Po 20min pohodlné jízdy kotvíme u ostrova Goree, platíme příjezdovou taxu 500 a za 8000 pro skupinku (dvoučlennou) bereme průvodce. Dozvídáme se tak plno zajímavých informací o bohaté historii ostrova, který byl objeven Portugalci a dále okupování Holanďany a Francouzy, krátce i Brity. Sloužil jako “překladiště otroků” a pevnost bránící a kontrolující pohyb lodí kolem pevniny. Pevnost i děla byly opravdu impozantní.

Ostrov Gorée (francouzsky Île de Gorée) je jednou z 19 čtvrtí senegalského hlavního města Dakaru. Od pevniny je vzdálen pouhé 2 km. Svou rozlohou 0,182 km² a počtem obyvatel 1056 (odhad 2005) je nejmenší městskou částí Dakaru. Díky své bohaté historii je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.Dnes je ostrov Gorée hojně navštěvovaným turistickým místem. Slavným se stal díky rozsáhlému obchodu s otroky. Ve skutečnosti zde ale bylo obchodováno s méně otroky než v severněji položeném Saint-Louis nebo v Gambii. Toto tvrzení bylo potvrzeno v roce 1959 profesorem africké historie na Sorboně Raymondem Maunym. Je pravděpodobné, že z ostrova Gorée nebylo transportováno více než pár stovek otroků ročně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gor%C3%A9e

V současné době náš průvodce odhaduje osídlení na 1500 stálých obyvatel, kteří buď fungují jako rybáři a nebo se motají kolem turistů. Loď přijíždějící z pevniny má oficiální kapacitu 180lidí a já odhaduji, že je vždy kolem stovky turistů… nějakých pět šest stovek denně. Z obyvatel je tisícovka muslimů a pětistovka křesťanů, kteří zde žijí v celkové harmonii. V místním kostelíku kdysi sloužil mši papež Jan Pavel II. při své tour po Africe a u dveří v domě otroků pronesl omluvu křesťanů africkému lidu. Rovněž návštěvu prezidenta USA Obamy zde zaznamenali místní umělci na plátna atd. Místní prodejců je ze opravdu opravdu hodně a uniknout je sakra těžké. Všechny cesty po ostrově jsou z písku nebo lehce z dlažby a není zde jediné auto ani motorka. Ráj na zemi. UNESCO chrání původní koloniální architekturu a město má tak - aspoň pro mě - nezapomenutelnou atmosféru a kdybych byl v Senegalu na déle, určitě bych přespal v jednom z pár místních hotelů. Velikost ostrova je 300x900m a tudíž není problém si jej projít pěšky několikrát denně. Procházíme kolem Domu otroků baobabovou alejí na nejvyšší místo ke kanónu a obdivujeme zde rovněž umělce tvořícího obrazy z písku. Já už žádný nekupuji, jedem mám z Retby, místo toho kupuji velké pláno.

Pak již jdeme k Domu otroků, kde dostáváme výklad v angličtině.

Nejznámější stavbou na ostrově je Dům otroků (francouzsky Maison des esclaves), který zde postavili Nizozemci v letech 1780–1784. Tato budova je jednou z nejstarších na ostrově a dnes slouží jako muzeum ukazující hrůzy transatlantického obchodu s otroky. Tato budova sloužící k obchodu s otroky byla poslední svého druhu postavená na ostrově. První byla postavena už v roce 1536 portugalskými osadníky. Všechny domy jako tento situované na ostrově Gorée, dokonce i současná fara, byly bývalé otrokářské domy.Cely pro otroky byly velké jen 2,6 m na 2,6 m a vešlo se do nich 15 až 20 mužů, kteří seděli zády ke zdi a byli spoutáni okolo krku a paží. Mezi nohama a rukama jim visely velké železné koule. Otroci v celách čekali až tři měsíce než byli z ostrova na lodích odvezeni. O tom, kam otroci poputují rozhodovali kupci. Muži byli většinou odváženi do Louisiany ve Spojených Státech Amerických, ženy do Brazílie či na Kubu a děti na Haiti nebo do Západní Indie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gor%C3%A9e

Atmosféra domu je opravdu silná a speciálně “Door of no return”. Tedy dveře, kterými kdo prošel již se nikdy nevrátil. V době “největší slávy” prý takových domů na Goree bylo 28.

Před obědem jdeme na poštu koupit pohledy a známky. Než strýček našeho průvodce v rodné hospůdce donese jídlo (dnes rýže s omáčkou a plody moře), máme napsáno. Odesíláme a jdeme do pevnosti do muzea historie ostrova. Bohužel, všechny popisky pouze ve francouzštině. Nakupujeme zbytek suvenýrů, na pláži dáváme pivo a čekáme na trajekt v 16:00. Nejen my, ale další možná dvě tři stovky lidí. Ve frontě pak ještě půl hodiny, ale máme štěstí! Vejdeme se, ale řada turistů ne…. Místní mají totiž přednost.

Na pevnině bereme taxi do hotelu a vykládáme “úlovky” a taxíkem pokračujeme dále si užít poslední večer v Dakaru - Kemel Market, Grand Mosk (největší mešita v západní Africe) a Plaza Sowete (nic moc) a tak se pěšky přemisťujeme do restaurace co včera, kde si dáváme Dibi Yassa… pečené skopové na silné cibolé omáčce. Kolega zvolil úpravu Mafé.. maso s arašídovou omáčkou.. Zajímavé. Z restaurace se přesouváme do hotelu, objednáváme hotelový taxi a balíme a balíme. Před spaním si dopřáváme na hotelovém baru malé pivko. Nikde nikdo z hostů, jen my.

Ze suvenýrů jsem nakoupil velký obraz (z 50tis -> na 15tis), šátek, řadu náramků a magnetek.

A cestovatelsky potřebná fotka - termíny odjezdů trajektů na Goree...

A kam dále pokračovat?

Den první: Přes Lisabon do Dakaru
Den druhý: koloniální perla Saint-Louis na řece Senegal
Den třetí: Rybářská vesnice Kayar, jezero Retba a příjezd do Dakaru
Den čtvrtý: Ostrov Goree a zevling po Dakaru
Den pátý: Monument znovuzrození Afriky v Dakaru a domů