Po nemocíčkách v prosinci jsme potřebovali někam vyrazit a necpat se doma salátem a kaprem. A protože do tepla už nic nebylo, razíme o Vratislavi. Do sídelního města pruských králů a součásti rakouska uherska se vracím rád už od EURA 2012, kdy jsem se tam v rychlém sledu ocitl dvakrát. Pamatuji si ale až třetí, rodinnou cestu přes velikonoce. Polsko se stává naší oblíbenou výjezdní cestou. Má to smysl i logiku. Přívětivé služby, dobrá cenovka i kousek. A je hodně co vidět, makají.
Na poslední chvíli rezervuji apartmán ve stejné ulici jako minule. Přímo v centru, minutu od Dominikánského náměstí, uzlu místní MHD. Velmi strategická pozice. Apartmán je včetně podzemního parkingu, takže i auto je dobře postarané. Tím výhody apartmánu končí, celkově takové zplácané. Přijíždíme (malé zpoždění kvůli provozu), parkujeme a vyrážíme prošmajdat trhy, které jsou opravdu moc pěkné, žádné takové u nás neznám. Večeříme v minipivovaru
Złoty pies.
Nechceme si vystřílet všechny triumfy hned první den. Vstáváme, vaříme si čaj na apartmánu a snídáme přivežené. Vydáváme se na tramvajovou zastávku, kde kupuji tramvajenku na 48h za 78zl pro celou rodinu, a vyrážíme do Kolejkowo. Velké modelové železnici. Moc pěkně udělané, ale troufnu si říci, že více pro hobíky a dospělé než děti. Dohání nás hlad a tak než se přemístíme na další cíl, nacházíme Pirožkový bar. Moc se mi líbil, rychlé, jednoduché a chutné. Další destinací je Muzeum iluzí. Sice malé, ale za 145zl příjemné zpestření dne. Procházkou a volnou chůzí jdeme do města a jen tak se touláme. Zavítáme na jatka, k pomníku zvířátkům a naše skupina začíná být lehce demoralizována a unavena. Přecejen, jsme po nemocích. Zalézáme do pivovaru Spiz a krom super višňového piva a tataráčku hrajeme i karty. Máme štěstí, že na nás zbylo místo v části "hospoda". Má to tu ducha i dobré pivo. Vyzkoušel jsem i banánové i klasiku. Den nekončí. Jdeme na apartmán na lehký oddych (máme to fakt pár metrů) a pak na večeři. Rodina vybrala Szamani Food House, takové lehce hipsterské, ale chutné. Noční Vratislaví pak brouzdáme až domů a na první den stačilo.
Den patří Vratislavské ZOO. Spíme možná maličko déle, než jsme chtěli, ale vůbec to nevadí. K snídani jdu koupit velké koblihy, asi 200m od apartmánu. Takže bohatá snídaně! Přejíždíme tramvají do ZOO, lístky kupuji až na místě, přesně v 9:54 za 200 zl pro celou rodinu. (
výhoda platební stopy Revolutky) První zastávkou je logicky
Afrikárium, zlatý hřeb Vratislavi a možná do jisté míry i Polska. To prostě chce vidět každý, i dospělý. Jsme tam možná 1,5 a pak vyrážíme do ZOO... malé zklamání, že hodně zvířat není vidět, stánků zavřených, atrakcí taky. Je to prostě více
letní ZOO. Dáváme si hotdog (šílený!) a dokončujeme procházku. Kvůli dopravní jednoduchosti a udržení morálky družstva, jedeme do další destinace sdílenou dopravou, konkrétně FREE NOW (lepší cena než Uber/Bolt).
Naším cílem je
Hidropolis, muzeum vody. A je to jedno z nejhezčích muzeí, co jsem kdy viděl. Moc povedené, jednoduché a nabyté informacemi. Moderně, interaktivně s hrou pro děti. Taková muzea bychom si přáli i u nás. Zbytek volného odpoledne jsme strávili nákupem na vánočních trzích (najednou jsme toho potřebovali hodně :-)), dokupem zásob v Biedronce a opakovanou návštěvou Zlotyho Piesa. Sedli jsme si. Super. Na večer jsme měli rezervovaný pivovar Spiz, ale nedopadlo to dobře. Neměli jsme místa v "hospodě", ale ve vedlejší místnosti "restauraci". Umakartově teplá a příjemná atmosféra, pingl - co mluvil pořád jen německy - a vytvářel tu správnou atmošku "
Ty tourist, ja, a já tě oškubat" a najednou, za 2 dny, chyběla polovina nabídky piv. Ano, zrovna ty, které jsme chtěli. Takže v momentě, kdy pingl zjistil, že opravdu nechceme všechny předkrmy, polévku, hlavní i dezert a děti zmrzlinu, dal si nás do šuplíčku "
socky, na které dlabu". To se mu potvrdilo, kdy jsme nechtěli platit zlatem ani hotovostí, ale jako lidi kartou. Ono taky co by si vysloužil na své chování, nabídku i čekačku přes hodinu na jídlo. Zklamání.
Ráno rovnou do Starbucksu pro kávičku a koblihy. Beru jich víc a tak máme sebou. I když checkout je do 11h a auto můžeme mít do 13h, vyrážíme před jedenáctou do Magnolia parku, obřího obchoďáku. Couráme a nakupují hlavně holky. Moje šance přišla v jedné hadrárně, kde si E nakoupila ohoz a Mx mikinu a jako bonus kupujeme pumí kopačky. Hurá, spokojenost. Balíme, sedáme a jedeme. Cesta šla dobře a ještě zastavujeme v Gorlitz v KartoffelHausu. Vše s brambor. Dobrý koncept, relativně dráž a hlavně našlapáno. 30min jsme čekali na stůl a pak jsme dostali 60min. Pro ty co budou chtít parkovat v německé části Zhořelce doporučuji stáhnout si parkovací appku a být připraven. Vše jde vyřídit online, protože během naší návštěvy byly všechny parkautomaty mimo provoz... ale povinnost platit byla. Po cestě už jen rychlý Kaufland v Žitavě a domů. Podařený víkend.
Příspěvky
