Nebát se a na Balt! Tak zní jednoduché heslo pro ty, co váhají. Není to samozřejmě úplně o válecí dovolené celý den na pláži a rochňání se hodiny ve vodě. Pro ty je tu stále Bibione a Istrie.
Balt je o dobré kuchyni, výletech, cyklostezkách, historii, ale i o osvěžující vodě Baltu. Třeba naše E velmi ocenila nízkou slanost balského moře.
Kombinací několika náhod a dobrého tipu si na počátek léta objednáváme čtyři dny u Baltu, konkrétně ve velmi
sympatickém středisku Rewal.
Den první
Vyrážíme před šestou ráno směr Hrádek, Zhořelec a pak už na polské dálnice a rychlostní silnice. Fakt to jde! Pohoda, klídek, málo auto a Pomoga Drogowa! Naštěstí jsme ji nepotřebovali, ale velmi jsme ocenili velká odpočívadla s lux kávou, wc a hřištěm. S dvěma krátkými přestávkami jsme po 12h na místě. Kvůli checkinu jsem nespěchal, za 6h i s pauzou se to v klidu dá ujet. Rewal je malé středisko, jednoduchá orientace a skvělá vybavenost. Ubytováváme se (bohužel ubytko nemá balkon.... rezerovoval jsem superior apartmán, tak jsem to nějak čekal) a jdeme hledat spolucestovatele a na oběd. Do
bufáče Viking (páč má hřiště) a já nemůžu jinak, než dát prvního halibuta (česky Platýz obecný) a točený pivní nápoj vydávaný za pivo :-).
Po obědě nemůžeme jinak než okusit moře. Vyhání nás lehký deštík a než se převlečeme, je po něm. Jdeme courat a jak jinak - hřiště, pivo, sleď. Ideální kombinace.
V baru Korsacz se nám líbí, že nakonec zůstáváme na večeři..... Rewal je pár ulic plných bufetů - smažíren ryb, udíren ryb, kaváren, krámů s cetkama a dětskýma automatama. I proto mějte dost drobných... děti to zabaví, vám neublíží. Pár desítek zlotých jsme tam nasypali :-)
Zmrzlina, zvonec konec. Odolal jsem nekoupit žádného plyšáka.
Den druhý
Neleníme a mažeme na výlet. Ráno nakupuji koblihy v Polosupermarketu (ano, vracím se pro roušku) a pak jdeme asi 20min pěšky na
vlakové nádraží úzkokolejky a přejíždíme 20min do vedlejšího města Niechorze. Úzkokolejka je turistická atrakce, lístky se kupují na směr - buď tam (stylem hopon-hopoff) nebo tam a zpět. Bereme jen tam, zpět máme jiné plány. Vystupujeme na druhé zastávce u majáku. S úlevou míjíme minimatějskou, fotíme
maják. Polovina jde nahoru, druhá polovina na expozici motýlů. Po té po nábřeží do
blízké restaurace, ano samozřejmě si zase dávám ryby a i pirohy s masem. Rybu zkouším smaženou kambalu, ale nenechalo to ve mě hlubokou stopu musím říci. Pro cestu zpět volíme "Retro kolejku"... traktor převlečený jednoucí po silnici. Cena 40 za rodinu, taxi by bylo 48 tož tak. Drahéééé a úzkokolejka lepší! (to jen kdybych mohl radit). Po návratu si rodina ordinuje relax, bazén, saunu, výřivku..... a pak procházka s koloběžkou a kolem do vedlejší osady, k ruině kostela (
Ruiny kostela v Trzęsaczi) ... příjemná 1km procházka. Samozřejmě s večeří (sleďový sendvič, ale super... ta omáčka!!). Večer jdeme s O na pivko a nášup. Bohužel pro mraky se nekonal západ slunce.
Zmrzlina, zvonec konec. I dnes jsem odolal jsem nekoupit žádného plyšáka.
Den třetí
Vstávačka a vyrážíme do místního promovaného
oceanária. Asi nejsme cílovka. Lehce rozmazleni opravodvým oceanáriem
na Maltě a
suprovým ve Valencii těchto pár akvárií není pro nás. Klasická turistická past nehodna návštěvy.... tfuj. Cestou zpět kupujeme v udírně 3 druhy ryb, pístní craft beer a jdeme hodovat ke kolegům na terásku. Maso z udírny mě dost zklamalo. Troufám si tvrdit, že minimálně jeden druh byl dělán z mražené ryby (blátíčko) a nenaložené..... Shodneme se, že
dělám fakt lepší! Pak plážička, slaneček a večeře. Z původní svijanské
Stanija se kvůli hlasité hudbě (
pokud budete hledat místo s polským folkem, trsáníčko a hodně vodky, jste na správném místě. Pro rodiny to ale fakt! není) přemisťujeme do dobře hodnocené
Smažalnie ryb "U Wita". Dáváme si opět ryby a dvojíté pirohy. A pak den končí. Liják nekončí. Jdeme s deštníkem na poslední zmrzku, rychle něco koupit a vegetit na hotel.
Přes vydatný déšť jsem již neodolal a dva malé plyšáčky koupil :-)
Den čtvrtý
Budíme se do deště. Na pláž to tedy není a tak se balíme a frčíme do 20min vzdáleného Dziwnova. Taky pěkné městečko. Jdeme do
parku miniatur majáků a malých vláčků. Kome hrřiště, pro děti paráda. My na to měli hodinku, ale myslím že 2 by tu z fleku vydrželi. Po té na poslední oběd do
Chaty Rybaka (zas ale lze platit kartou). Mě jídlo chutnalo, ale obsluha tragická.... čekali jsme přes hodinu a pak ještě popletli jídla. Cesta zpět s jednou zastávkou, objezdem kusu zavřené
S3 dálnice na pohodu. McD v Liberci a jsme doma.
- Pokračuje trend "Tolko za gotovku" a kreditka je fakt na nic. Navíc všude ty nebankovní, zlodějské, bankomaty.
- Pak Wieloryba i Zombieland si necháváme na jindy. Ale vzhledem k očekávání turistické rychlokvašné zábavy, nelitujeme.
- Luxusní silnice můžeme polákům z fleku závidět.
- Balt má svůj ráz a ty majáky si prostě jednou všechny objedu :-)
- Z Polska se tak po právu stává oblíbená rodinná destinace. Fakt se kdykoliv rád vrátím.
Příspěvky
