Vybraný příspěvek

A kolikrát jste protli nejdelší pěší trasu světa vy?

neděle 17. března 2019

Omán a nejlepší letiště, co jsem zažil

Při celoroční balanci koukám, že jsem do zápisníku nezaznamenal podstatné věci ze svého ani ne 24h stopoveru v Ománu, letu s OmanAir a vůbec, což by byla škoda (kdyby mi to v mém projektu chybělo).
Z cestovatelských reportů jiných cestovatelů jsem vytipoval Omán jako must-see destinaci. Hodil se mi do mého projektu 100do50 a nakonec se stal 63.státem, který jsem navštívil.

Pro cestu do Indie jsem tedy šel do poměrně složitého routingu, ale zase jsem si pro OmanAir dopřál let business class, vycházel příjemně..... Víza jsem si zařídil online, byla to poměrně rychlost.

Z Aurangabathu odlétám do Bombaje, kde mám docela dlouhý přestup a tak skládám hlavu uvnitř terminálu, v Niranta hotelu. Zážitek nic moc, místnost je bez oken a špatně větraná. Takže buď se pařit a nebo onemocnět klimatizací.... a taky ten komár :-( Výhodou je sprcha, krátký spánek a restaurace, kde jsem mohl utratit zbytek rupií.
Boarding a vše ostatní na pohodu. Business Class OmanAir se nevyznačuje ničím světoborným, navíc jsem unaven a tak pospávám a pozoruji přiblížení a přistání v Muscatu. Nalétáváme podél města a tak maličko poznávám místa, kam se budu chtít podívat.
Přistávám a musím si vyzvednout kufr. Ten se ale neobjevuje...... a tak se poprvé potkávám s příjemnou povahou místních nebo pracujících zde cizinců. Hned ke měn někdo přispěchal, že už čekám u pásu dlouho a cože se děje. Vysvětluji a za 10min přibíhá starší pán s mým kufrem. Well done. Snažím se kufr udat na checkinu, ale marně..... stopover je přesně 26h a tudíž nelze....
Nu což, změním plán. Původní plán hned se vydat do města. Takto to měním, sedám do taxi a nechám se odvézt do Samara Hotelu v části města blíže letišti. Jsem zde brzo, kolem 10 dopoledne, přesto mě s úsměvem dávají pokoj a já odkládám sebe (na hodinku), kufr a telefon do nabíječky.
Dále se vydávám pěšky a autobusem. Lístky se kupují jednotlivě, u řidiče, ale je nutné říci kam člověk jede. Jedu pozorovat trhy s prodejem ryb a tržnici.... zrovna přistála obří výletní loď, takže samý cizinec... což je výhoda, protože aspoň se prodejci nesoustředili jen na mě :-) U trhu jsem se seznámi s místním, co chytá ryby... na háček a bez návnady. Ryb je tolik, že stačí zaseknout.....
Z trhu vyrážím k paláci Sultána a motám se kolem pevností, které vystavěli nějací kolonizátoři (myslím portugalci), ale jsou nepřístupné...... pak opět busem do restaurace, kterou jsem si vytipoval, že servíruje velbloudí maso...... měli... ale nic moc. Prostě jak kus hovězího. Odtud již zahajuji pomalý návrat k hotelu a procházím si okolí a místní mešitu. K večeři pořádný nápor street foodu.... sladkosti, shawarma a velký mango juice.
K snídani zase lovím něco na ulici a mango a mizím si užít letiště.

Hned u vchodu jsou separování hosté business a economy. Jdu speciálním vchodem na checkin, posílám kufr, vlastní celník a rovnou do mega salonku. V pravo i v levo bufetové stoly (v každé části jiný) + alacarte menu.... uprostřed bar s 2 barmany co míchají drinky. Sakra. Tady bych uměl být i déle! Nejlepší, co jsem zažil. Blíží se tomu snad jen Korean v Soulu.

Těsně před vypršením času boarduji na let do Istanbulu na Boeing 737 MAX. První let a ani jsem netušil, že kvůli letecké havarii je za 4 dny uzemní..... Business Class v novém stroji je perfektní, užívám si ji naplno. Je to denní let, tak ani nepotřebuji spát. Večer přistávám v Istannbulu, ještě na starém letišti. Na odjezd shuttle do hotelu mám 30min. Všude mega lidí.... naštěstí mi hned u výstupu z letadla dávají fast track... a předbíhám... úspora hodika až hodinka a půl..... Chytám hotelový shuttle na poslední chvíli (najít ho byl porod) a jedu na hotel, hned u letiště. Ani nemám hlad, pouštím TV a jdu spát. 
Vstávám brzo. Snídani v hotelu nestíhám, ale zase si to vynahrazuji v salonku. Zase vstup rovnou přes business class checkin. Nabídka ale poměrně malá a totálně přeplněné... jak v Dubaji. Let domů již na pohodu.......

neděle 10. března 2019

Znojmo - město s přívlastkem.

Po Bombaji, Maskatu a Istanbulu bude další město, kam mě Booking.com zavedl Znojmo. Vybrali jsme úžasný penzion z Amazing Places a míříme sem na 4 noci v rámci jarních prázdnin. Těším se, ne že ne. Jen škoda, že je to spíš letní destinace.... krásné hrady v Podyjí jsou až do konce měsíce zavřeny. #ofousek

Omán č.63 na mém seznamu.


První letošní zásek na listině cestovatele v projektu 100do50 je Omán. Takové švýcarsko arabského poloostrova. Stát, který mě především díky svým lidem a pohodě doslova nadchnul. Krátký tripreport připravuji! (Aktualizováno: Tripreport Omán hotov)

úterý 12. února 2019

Víza do Ománu - fofr! A malý návod

I pro krátkou zastávku v Ománu samozřejmě jsou potřeba víza. Systém se velmi zjednodušil a jednoduchou registrací jsem vízum získal během pár hodin. Fakt.

Zároveň jak jsem pochopil (+mapa) není možné vyřídit "Visa on arrival", takže eVisa je jediná možnost, jak se do Ománu podívat (pokud nežádáte pracovní, multientry atd visa). Zároveň proces je to tak jednoduchý, že není nutné platit externí agentuře.

I na stránkách OmanAir jsou lehce neaktuální informace. Visa on arrival byly nahrazeny eVisama. Je však možné si o evisa zažádat přímo na letišti a pak čekat a mačkat se ve frontě.... vzhledem k jednoduchosti mi to přijde zbytečné.

Oman visas on arrival used to be available at the Muscat International Airport, but it was replaced entirely by the electronic visas system. Travelers who used to be eligible for the Oman visa on arrival are now qualified for the Oman e-visa. In essence, that is a good thing because you may be able to apply online and avoid the line at the arrival terminal.


Jak na to?

  1. Nejprve si přečtěte, zda se nezměnily podmínky pro vstup na stránkách Ministerstva zahraničí.
  2. Pak si připravte - kvalitní scan pasové fotografie (bez brýlí, bílé pozadí atd) a scan stránky v pasu s fotografií.
  3. Doporučuji si i prohlédnout instruktážní video, mě pomohlo vyřešit jeden drobný fail.
  4. Po té pokračujte na oficiální stránky Královské Policie Ománu na adresu - https://evisa.rop.gov.om/
  5. Proveďte registraci vaší emailové adresy a email potvrďte (pozor - někdy padá do spamu)
  6. Připravte si k sobě pas, se kterým budete cestovat, a kreditní kartu pro zprocesování platby.
  7. Po té se registrujte pro Apply for Unsponsored Visa. Zadáváte pouze věci z pasu + jméno matky. V posledním kroku (a to se mi poprvé nepovedlo) musíte úplně vlevo zaškrtnout boxík, že to je vízum, které chcete zaplatit. Pak jste přesměrováni na platební bránu pro 5 riálů. Bez platby nebude žádost přijata!
  8. Potvrzení o platbě vám přijde na email. (kdo potřebuje do účetnictví atd)


POZOR! Víza vyřizují velmi rychle. Já žádost poslal v 16:00 a v 5:25 jsem měl vízum v emailu. Těch 10 dní musíte vyčerpat během měsíce, takže netřeba si dělat vízum hodně dopředu. Já si ho chtěl dělat v lednu na březen, ale to bych měl smolíka!!

Pak již stačí vízum vytisknout a oalá! Můžete přistávat!

Úmorem únorem

Ač se zdá, že se nic neděje, děje se pořád něco.


  • Třeba tento víkend. E si oslavila 8!! narozeniny. Člověku proběhne hlavou strašně moc. Jak se to událo ten den, co všechno bylo tenkrát a hlavně si ani nedovedu vzpomenout, jaké to bylo bez ní. Jsem na ní hrozně moc hrdý. Je šikovná! K narozeninám (i díky tuně hraček z oslavy) si přeje kolo a já se těším, že budu moci jezdit s ní!
  • Rodinu trápí chřipka a s přáním ať jsou co nejdříve fit je i přání, aby mě se vyhla!
  • Tuním si výbavu. Rozcházím boty, chci zkoušet foťák i tunit batoh. 
  • Přichází čas, kdy je potřeba vrhnout se na plán expedice na léto a začít vybírat paddleboard!
  • jakej můžu mít den, když jsem teď musel odmítnout dvě allIn VIPky do #Wembley .....

úterý 5. února 2019

Indie 2.0 aneb KaritripReloaded

Jeden indický pracovní výlet už tu byl. Proto je potřeba to posunout o kousek dál. Vyčlenil jsem si docela nezvykle dost času, protože: potřebuji navštívit dvě indické destinace a to Aurangabad a Pune. V první destinaci již projekty realizuje a předáváme, v druhé bychom rádi. Je taky potřeba potkat naše zákazníky a potencionální dodavatele. Z Bombaje odlétám ráno v 6:00, takže je potřeba se tam přesunout již večer a mohl bych tak stihnout jedno pivo v Cafe Leopold, kde se odehrává většina mé oblíbené knihy Šantaram.

Tato cesta rovněž disponuje poměrně zajímavým roatingem:
tam -> PRG-BEG-AUH-BOM-IXU
zpět -> BOM-MCT-IST-PRG
Cesta tam je na křídlech Air Serbia (ATR), Etihad (A320+B787) a Jet Airways (B737 MAX) a zpět OmanAir (737 + 737 MAX) a Turkish Airlines (A321).

Pro krátký stopover v Muscatu jsem našel velmi inspirativní foodblog a velbloud na grilu je tak jasná volba.

SALOMON - Evasion 2 Aero a tím mám vše!

Co se v mládí v Hudy naučíš, dále na netu najdeš. Výborná zkušenost s první řadou Salomon Evansion Aero mě nedala na výběr a po té, co první řada semnou prošlapala Senegal, Zambii, Botswanu, Izrael, Maďarsko i Albánii, bylo potřeba jít do nových. Mé oko padlo opět na Salomon a na druhou řadu stejných bot.

Dodnes si pamatuji letištní rozhovor s Ondrou, kdy jsme s pivkem čekali na ranní let TAPu a já mu říkám, že mám fungl nové boty. On na to, jak dlouho? Já říkám, podruhé, ale body jsou to kvalitní. Načež on, to je málo. Chce to aspoň 14dní nosit. 

Již v letadle jsem pochopil, jak má pravdu. Boty tlačily, ale když jsem je sundal, noha nechtěla zpět.... celé dny jsem trpěl. Dnes bych boty nesundal, jak jsou super. Poučení je, mám měsíc do první cesty! Moje výbava zdá se být kompletní, doplnil jsem batoh i foťák, a jsem připraven na nová dobrodružství!

pátek 1. února 2019

Dutinovinky v lednu

Varování: celý týden je ovlivněn ucpanýma dutinama. Teprve proplachem a vincentkou to začalo být lepší.

Nejde začít ničím jiným, než že jsem dopsal!! poutavá vyprávění cesty dvou rodin po Balkáně, Expedice Balkan 2018!
  • Silvestrovskou noc nám kromě Kozla11 a Radegastu12 zpříjemnili Legado a Ron Jeremy (kdo to byl?). Především sladké, rozinkové Legado je můj jasný favorit v rumech. Ve vínech téměř všude kraluje Modré Vinařství. Komu jsem to dal, ten mi volal, jak je fantastické. Dobrá práce Libora Čížka!
  • V Poděbradech jsme našli novou cukrárnu a hlavně Muzeum Lega. Vypadá fantasticky a těšíme se tam! Určitě sem naplánujeme jeden z #vlakovylet
  • V lednu jsem spustil plánování letní expedice s paddleboardem (ježíškův poukaz), opět na jih.. Pracovně jsem ji pojmenoval Gyros. Pevné body zatím nemá, je potřeba podrobit diskusi se spolucestovateli. Opět by měla obsahovat městský program, hory, moře a tentokráte snad jednu cestu zkrátit trajektem.
  • Ray Donovan se vrátil a mě to nikdo neřekl :-( Stejně tak jsou zpět i Vikingové. Oba seriály mají jedno společné. Dvacetkrát louhovaný čaj nikdy dobře chutnat nebude. Je to vyčpělé, opakují se dějové smyčky... ztráta času. To samé platí o Raplovi2... jak byla jednička poutavá, je dvojka nudná. Dobře se jeví z novinek jen Most! (nejeví, je to naprostá pecka)
  • Další lednový #vlakovylet byl do Čelákovic a zahrnoval výlet na lince S2 Esko - City Elephantem, což prostě děti ocení. Cílem byla lehce zastrčená (ale vyhlášená!) čínská restaurace Čínské zátiší. Pro mě naprostá pecka. Vývěr originálních jídel... nic levného, ale za to originální!
  • Nikdy jsem nevěřil, jak může být dobrý daněk.... v rámci jedné transakce jsem ho dostal jako akt díku. Celou kýtu. Už byl guláš, řízek třený česnekem i na smetaně a stále se nemůžeme nabažit. Dančí je tak pro mě lepší jak deset pět lahví rumu. A to jsem našel jeden velmi zajímavý!
  • V rámci inspirativního čtení bych rád vypíchl dvě věci... Z deníku investora od Ondřeje Fryce, zakladatele Mall.cz a Tomáše Čupra z Rohlíku. Ten i přes určitou dávku sebestředné arogance dokáže řadu věcí zajímavě pojmenovat.
  • P330 od Nikona jde do kytek. Vybírám tedy náhradu.... především z ohledem na jarní "i" cesty. Ty už mají termín i posádku, ladíme detaily :) Mají už i letenky a teď se jen domluvit na programu. Těším se jak malej.


úterý 22. ledna 2019

Batožinko batožinko...

Po foťáku zvažuji další novou část cestovatelské výbavy. Tento rok by mohl být plodný, neb kromě "i" výletů bych rád proletěl i zbytek BA mílí a v létě vyrazil na další expedici.

Můj Deuter Act Trail 32 (už se ani nevyrábí) je 8 let starý a projel semnou všechny moje expedice. Nicméně má jen jednu hlavní velkou kapsu, vypadám jak vysokohorký šerpa, nevejdou se mi tam většinou suvenýry ( :-( ) a v horní kapsičce mi vyteklo zapomenuté jablko :). Správně si říkám, kdy, když ne teď :-)

Dlouholetým favoritem je značka Osprey a model Farpoint40.

Chci mít batoh spíš širší než delší, možnost otevřít celý a rovnat, nikoliv štosovat zvrchu. Nechci mít tisíc poutek na mačky, cepíny a hůlky. Rovněž obsahem bych se chtěl dostat ke 40l. Věcí si beru pořád stejně, možná teď i méně, ale chci mít prostor si něco přivézt. Dále chci normální design, abych mohl vyrazit s batohem i na biz trip jako příručákem a nemysleli si, že přijel největší ITcrowd.

Takže hledám, rovnám... a zároveň pasu po obchodě, kde bych si ty batohy mohl fyzicky prohlédnout... přecejen spoléhat se na recenze a fotky nechci.

Další uvažované:
The North Face Router Backpack 
Pacsafe Venturesafe 45L 
Eagle Creek Gear Hauler 
Tortuga Travel Backpack 

sobota 19. ledna 2019

A je to! P330 od Nikona končí ve službě, nastal čas Sony HX60v?

Stařičký Nikon P330 končí - jak baterka, tak zoom. Jeho další služba bude totální demolice v rukou dětí, které ho dostanou jako svoji prvničku. Byl to dobrý pracant, ve Foto Škoda mi dobře poradili. A od roku 2013 semnou sjel kus světa. Poprvé vyjel do Gruzie a naposledy do Albánie.  Před ním jsem měl o dost větší Panasonic Lumix DMC-FZ18 a to se prostě vědělo, že něco nesete... tak jsem šel do něčeho menšího. Dnes stojím na rozcestí. Vrátit se k fajnšmekrovině a tahat něco většího, štelovat a bavit se a nebo něco téměř do kapsy a mydlit to hlava nehlava :( Vzhledem k tomu, že se chystám na cesty, půjdu do něčeho malého, co pak třeba zase uživí děti...... Vybral jsem tyhle utlrazoomy do užšího kola se srovnáním produktů na Heuréce:

  • Sony Cyber-Shot DSC-HX60, 
  • Canon PowerShot SX740 HS, 
  • Sony Cyber-Shot DSC-HX60V 
  • Nikon Coolpix A900

Podle podkladů na Heurece mají HX60 a HX60V různé parametry (např zoom) pro focení. "V" je zajímavé GPS modulem, který jsem měl do teď a je prostě celkem pěkné fotky jen tak "hodit" na mapu. Na webu výrobce se však oba jeví téměř stejně a rozdíly jsou jen v nějakých nadstavbách. Sony mě prostě láká, notebook Sony mám doma již více jak 8let a pořád funguje. Navíc pomocí wifi jde připojit na externí obrazovku. Navíc jsem na něj našel i dobrou recenzi na Fotoguru. Takže jsem prostě nalomený.....

Nalomený nejsem jen já, ale i Lamax Mira. Ta se rozlámala a kolega se jí zkouší opravit. Nejde horní tlačítko... pokud se to nepovede, poletí a budu potřebovat něco malého pod vodu. Přece jen té vodotěsnosti a nezničitelnosti iPXS úplně nevěřím :)

Aktualizace: Tak nakonec jsem využil dobré rady u Foto U dobré rady a rozhodl se pro Sony. Ale nikoliv pro HX60, prý je kvalitativně srovnatelné s telefonem, ale pro RX100, které on vidí v jiné dimenzi a jako nejlepší poměr kvalita/cena. Přiznám se, uvažoval jsem o něm rovněž. Problémem mi bylo, že ty levnější modely nemají GPS/Wifi... rozhodl jsem se to ale ignorovat. Pro super fotky musím něco oželet, snad nebudu litovat. Navíc RX100 má super recenze a teď mi k němu v Alze daj i stativ....
Další dobrou radou mi byla konzultace ohledně mého Nikonu... odhadovaná oprava (nutno měnit celý objektiv) 5.500Kč bez práce.... takže goodbye a vítej ve šrotu. Byl jsi mi dobrým parťákem.