Vybraný příspěvek

A kolikrát jste protli nejdelší pěší trasu světa vy?

středa 8. dubna 2015

Tripreport PRG-SVO-KUF-IJK-LED-SVO-PRG aneb AK47 trip

KOMPLET DOPSÁNO
Cesta z ledna 2015

1.díl - Umění koupit letenku 
2.díl - Cesta tam s Aeroflotem a mrňousem od Dextru
3.díl - Cesta zpět s IžhAvií přes Pítěr

Pokud máte zájem o další zápisky z Ruska, zkuste můj cestopis od Bajkalu a ze Sibiře anebo vyprávění cestovatelky Oliny o Petrohradu.

============================================
Zkuste i další cestoZÁpisky z dálného východu:
2016 Makedonie
2016 Ázerbajdžán, Turkmenistán a Kyrgistán
2013 Gruzie
2012 Ghana
2012 Uzbekistán
============================================

3. Díl - zpět Ižavií přes Petrohrad


Mé první kroky v Ižhevsku jasně vedou do závodu IžAvto. V Ižhevsku je závodů několik a na poměry Ruska i malá nezaměstnanost. Ani minuta v tomto městě vás nenechá pochybovat, kdo se tu narodil. IžAvto dnes patří Avtovazu (vozy Lada), ale jejich dřívejší produkci si pamatuje asi každý. "Ruská zbrojovka Ižmaš v městě Iževsk vyráběla kromě zbraní a motocyklů také osobní a užitkové automobily pod značkou (Izh). Montáž automobilů zahájila roku 1966, prvním modelem byl Moskvič 408, v roce 1967 následoval Moskvič 412. Prvním vlastním modelem byl Iž 2125, modifikace modelu Moskvič 412 se šikmou výklopnou zadní stěnou, vyráběl se od roku 1973. V osmdesátých letech přišel model Iž 2126, ten se vyráběl do roku 2004. (Zdoj a pokračování..)" Ubytoval jsem se asi v jediném "evropském hotelu" ve městě - ParkInn Radisson a vyrazil povečeřet s přáteli.
Na druhý den jsem rychle slupl večeři a vyrazil (zbytečně brzo :-( ) na let do Petrohradu. Bohužel z Ižhevska toho moc nelétá - kromě IžAvie (Domodědovo, Pulkovo a Jekatěrinburg) létá už jen RusLine z Domodědova a DexterAir z Kirova a Samary - výběr tedy dost omezený. A pokud se chcete dostat domů ještě ten den, tak prakticky jen v 8 ráno na DME (opruz s přestupy v Moskvě) nebo v 11 do Petrohradu. Chtěl jsem se prospat a najíst a tak volím let s 2 přestupy. Výhodou letu s Ižhavií je jejich letecký park, který je kompletně tvořen ruskými stroji - AN24 a Yak42, který operoval náš let.

IJK-LED
I8 925
Yak 42, RA-42549
 Stroj, uvnitř opravdový veterán, má to nejlepší za sebou. Vidno na interiéru hlavně. Místa na nohy žalostně málo a většina sedaček s nějakým defektem, ale byl to zážitek. Hlavně vystupování v Petrohradu z podocasních dveří. I tak vzhledem k brznému odletu jsem vydržel téměř celý let spát, občerstevení (nějaká houska a voda/káva/čaj) jsem odmítl.. z důvodu spánku i málo místa vůbec sklopit stolek. Nervozitu před odletem mírně zavinil technik (přítomný po celou dobu letu), který běhal uličkou sem a tam s kleštěmi a šroubovákem a provizorně spravoval sedačky a biny ... stav stroje opravdu těsně před rozpadem interiéru.
A proto tento stroj úplně vyhledávat nebudu, prostě sardirkárna, ale úplně plná...

LED-SVO
SU19
A320 VP-BQU

Na Pulkově jsem měl rovněž štěstí, neboť jsem vystupoval do nového terminálu oproti mé minulé návštěvě (2012). Jediné v čem jsem naletěl je postup za security a tam už kromě jedné kavárničky není nic. Předtím - mraky. Vůbec ta vnitrostántní zóna je dost chudá proti té mezinárodní.
Let z LED už pohoda, Aeroflot a let plný.

SVO-PRG
SU2016
A320 VQ-BRW
Na SVO bylo nejvtipnější to, že let byl posunut z 17:30 na 18, 18:30, 19 a pak na 20:45. Pátek, co nadělám. Jdu tedy na terminál D (z E) do Fridays. Náhodou jdu ve 20 kolem a letadlo nastoupené a já vyvoláván :) Málem jsem to nedal. Vše klaplo parádně kromě dlouhé fronty u batohů. Vracela se totiž vietnamská komunita a minimum byly 3 krabice na osobu, včetně nemluvňat.


neděle 5. dubna 2015

2. Díl - Tam Aeroflotem a Dextrem

PRG-SVO
SU2011
A321 VP-BWN

Začátek mojí cesty vede po trase Ruzyně - Šerementěvo a nemá smysl se o tom ani moc rozepisovat. Obě letiště jsou moje klasika již několik let a obě mám celkem rád (kromě SVO F, které považuji za špinavou a přeplněnou sockárnu nehodnou mezinárodních letů). Od té doby, co mám Mastercard kartu, na kterou mě pouští do Mastercard salonku na terminále 1 je můj pohyb na letišti jasný. 120-60min do odletu salonek, Gin&Tonic a nějaké to fingerfood. 60-30min do odletu točená plzínka za 149,-Kč :)) a pak odletová fronta a úsměv na nejasociálnější security v EU, ano v Praze. Pak už nasedám a v plné A321 jsem vyfasoval místo v předělu a tudíž téměř ležím. Pohoda klídek (občas kopnutí od fronty na toaletu) a za standardních necelých 180min přistáváme a já jdu lovit taxíka. Ulovit někoho normálního na letišti u příletu je nemožné a tak jdu zkusit někoho na odlety na SVO D. Beru týpka, který mě stejně natáhl a tak i na cestu na Nivky (DoubleTree Marina) dávám 1600RUB. Dal si jako nástupní sazbu 1000. No nic, teď už je bič na zloděje, který doporučuji všem a to kombinace YandexTaxi a free wifi na SVO.
SVO-KUF
SU1212
A320 VQ-BHN

Již appkou druhý den volám taxi a po pracovní schůzce mě čeká let směr Samara. Vnitří terminál na SVO D je v normě, i když často velmi přeplněn a restaurace jsou docela drahé. Let je opět plný a za zmínku zůstává občerstvení na letu (viz foto). Sendvič, voda, káva a mohl být i čaj. Let na nějakých 90min a hlavně neotravuj. Splnil jsem to. Na cestě jsem četl Přízrak od Nesbo a četlo se to dobře. Přistáváme v zasněžené Samaře a čekalo mě velké překvapení ve formě nově otevřeného terminálu, zatím fungujícího je pro lety po Rusku. Nové, pěkné, voňavé. Moc se mi líbilo, protože to co fungovalo do teď je hrůza, která absolutně neodráží potřeby a význam Samary, jako 4. největšího města v Rusku, a Tolyatti s největší ruskou automobilkou Avtovaz. Na letišti mě již čeká řidič a dávám si na 36h odpočinout od leteckéhé provozu.

KUF-IJK
DT222
Pilatus PC-12, RA-01502

Za den a půl se vracím na nový samarský terminál letiště Kurumuch a jdu se odbavit na let operovaný suveréně nejmenším letadlem, co jsem kdy letěl, švýraským Pilatusem od místních aerolinek Dexter (o patálii s letenkou jste jistě četli). Ještě při příjezdu na letiště vidím odlet kunovického Let L-410, který létá na linkách z Orenburgu přes Samaru do Nižného Novgorodu (snad se rovněž povede vyzkoušet).
Odbavení proběhlo naprosto suveréně na sběrném místě, takových malých letů tam měly asi 5. Překvapilo mě, že je vůbec nezajímá dárková kazeta švýcarských nožů a litr absintu a jen "zapečetily" kufr. V letadle se totiž nedá odbavit zavazadlo a příručák musí být tuším do 10 nebo 12 kilo. Nastupujeme a je nás 6 na 7 míst + 2 piloti. Jeden nakládá kufry a pak nám rozděluje vodu. Celou dobu nám zakazují fotit a těch 6 pasažérů jsou tam 4 lidi jako doprovod, tak je to opravdu těžké a člověk si nechce udělat nějaký problém. V poklidu odlétáme a letím si krajinkou. Po chvíli usínám. Jako džentlmen jsem nechal nastoupit starší a dámy a tak sedím na sedadle proti směru letu. Pohodlnost letadla střední, místa pro nohy velmi velmi málo, ale na tak krátký let (necelé 2h) se to dalo. Přistáváme v Ižhevsku na čas a let byl na pohodu. Občerstvení žádné (jen na začátku po nás pilot mrsknul nul pětku vody v PET), WC připomínalo dětskou skříňku a tudíž jsem neměl zájem tam skákat po kolenou :). Zavazadla se nakládala před nástupem, vykládala po výstupu, takže do haly jsme vtancovaly již s kuframa. Na letišti se poflakovali asi 3 taxikáři s nabídkou trojnásobné ceny oproti standardu. Iževsk je docela levný, vyplatí se počkat 5min na zavolané taxi.




středa 1. dubna 2015

Již 7 let

Tomu je, co jsem poprvé vyrazil na Ukrajinu, sepsal to a tím začal tento blog. Uplynulý 2014, je zase první rok od té doby, kdy jsem na Ukrajině nebyl ani minutu. Pokud vše dobře půjde, musím to letos napravit....

Překročení hranic si pamatuji přesně. 6:30, 1.4.2008 ... po celnoční jízdě přes polské okresky. Never more!