Tripreport ze třetí Albánie - S(a)randa bude!

Byla to naše třetí cesta do Albánie. Jeden z předešlých zápisů obsahoval pasáž "Cestou zpět se chci podívat do Sarandy, nakoupit a vybrat peníze z ATM. Smolik pacholík. absolutně se tam nedalo rozumně zaparkovat, tak dělám pár fotek a jedeme na jídlo i nakoupit k nám do Ksamilu a pak ještě koupačka na hlavní pláži." A tak nám tentokráte ta Saranda vyšla, ale popořadě.

Když jsem se konečně dostal k datumu letního hlídání ratolestí babičkou na chalupě, jal jsem se nakupovat letenky. rozumně středa tam a maximalizovat pobyt, takže neděle odpoledne nebo večer zpět. Ideálně necestovat moc daleko autem, takže odlet z naší (letecky bídné) Prahy. Nejlépe vycházelo Korfu. Hurá, do Řecka. Jenže, při hledání komfortního ubytování s jídlem, transferem atd se mi nic nedařilo rozumně najít. A pak to přišlo. Proč nevyrazit trajektem do Sarandy, když to trvá jen 30minut? A bylo rozhodnuto. Bude S(a)randa! A zůstaneme v Sarandě, protože v Ksamilu už jsme byli. Vyzkoušíme něco nového.

Balíme malý batoh, vyrážíme po obědě a na čas jsme na letišti. Prvotní peripetie byla, že byl plný Go parking. Poprvé zažívám parkovací peklo a auto stavím na nějaké odkladiště trubek v Buštěhradě - 1.Parking. Odkaz sem snad ani dávat nebudu. Špatné to nebylo, ale opruz co vás zdrží na každé cestě min. půl hodiny, takže hodina života v háji. Na letišti je poměrně klid, proskakujeme sekuritkou a jdeme do Premier Lounge na voucher od OF (kamaráde díky) a dobíjíme telefony a plníme žaludky.

Na gate potkávám  bývalou kolegyni, náhodička, taky letí na Korfu. Odlet zpožděn. Ale ne naší vinou, ale vinou zdlouhavého opruzu na Korfu, k tomu se ještě asi dostanu. Na Korfu jsme ale včas, probíháme letišťádkem jak nůž máslem (na to jaký chtějí být letní hub je letiště za mě ostudně malé, poddimenzované) a skáčeme do taxíku. Městečko je to malé, pár ulic, dokonce se dá jít pěšky do centra cca 25min... asi jen ne v tom vedru, zdá se mi že je to i maličko nahoru dolu. Na ubytování jsme rychle, jen hážeme batohy na pokoj a dokud je světlo jdeme maličko kouknout do uliček. Lu hledá konkrétně jeden obchůdek, kde něco kupovala loni na Rhodu a mě je to jedno. Já mám žízeň, takže hned jedno na ulici to jistí :-)

Večeři si dáváme ve vyhlédnuté restauraci téměř u hotelu. V průvodcích jsem si našel sofrito a tak si to i plním. Fakt dobré, poctivé. 

Sofrito (σοφρίτο) je dušené hovězí na petrželi s česnekem. Delikatesa pocházející z ostrova Korfu. Správně tedy z ostrova Kérkyra (Κέρκυρα). Každý kuchař na Kérkyře má ten jediný, zaručený recept, v každé taverně chutná sofrito trošku jinak a všude naprosto skvěle. S trochou nadsázky bychom mohli suše poznamenat, že je to přeci naše hovězí roštěná… Ovšem díky použití nebývalého množství petrželové natě a vinného octa povýšili kuchaři z Kérkyry sofrito na božskou manu. (zdroj)

A víc se toho už nestalo. Jdeme spát, ale trošku nás zlobí komáři. Ráno vstávačka na budík :-), malá snídaně u hotelu a razíme do přístaviště. Jedna zajímavost je, že když se do přístavu nevleze prostřední hlavní branou, budete se dost vracet. Přímo z ulice do terminálu do Albánie (mezinárodní odplutí) totiž vstoupit nejde. Jsme tam raději maličko dřív, normálně bych doporučil víc než 40min, ale méně než hodinu. Něco mezi. Prošli jsme kontrolou vstupenky a pasovkou a pak už čekali na sluníčku... měli jsme štěstí, naše loď tu byla tak jsme si stoupli k ní a pak se naboardovali. Když loď stojí, nejde klimatizace. Jednalo se o křídlový člun neboli hydrofoil třídy Kometa s názvem Santa, už starší kousek. Vyrážíme na čas a první půlka cesty jde parádně. V momentě kdy se dostáváme více na otevřené moře, zvedly se vlny, vítr a člun ubral na rychlosti. Dostali jsme se na hranu jízdních dovedností stroje -->  Díky tomu, že člun není přímo v kontaktu s hladinou, je jeho stabilita méně ovlivňována vlnami a plavba je proto klidnější. To platí v případě, kdy výška vln nepřesahuje hloubku ponoru nosných křídel potřebnou pro vytvoření dostatečného vztlaku. Při vyšších vlnách se křídlo po průjezdu vlnou dostane mimo vodu, ztratí vztlak a příď člunu prudce poklesne. <-- a pokleslo. Šli jsme na poloviční rychlost, možná třetinovou a místo délky jízdy 30min nám to trvalo lehce přes hodinu, ale jsme tu. 

V Albánii, v Sarandě, na pobřeží Jónského moře. V jednom z nejteplejších míst na Balkáně s krásným počtem 300 slunečných dní v roce. 

Sedíme vepředu, nemáme batožinu a tak proskakujeme pasovkou jako jedni z prvních. Rozhrnujeme taxikáře a rovnou do nejbližší směnárny a baru Old House Bar. Kurz 100lek = 1eur. Výborně, to se bude dobře počítat. Dáváme si první točené Korce, místní pivo a brzy i druhé :-) Po té se jdeme ubytovat do hotelu Aloha, hezký, designový hotel s vlastní pláží i barem. Hezký výhled na moře a Korfu jen tak něco nepřekoná.

Hlad je hlad. Na gastrozážitky jsem byl poměrně dobře připraven, ale hned na první den improvizuji. Jdeme do Taverny Laberia, místa vzdáleného 300m od hotelu. A udělali jsme dobře. Nebudu napínat, ale bylo to nejlepší, co jsme měli. První den jdu rovnou do mušlí, které si pamatuji z Ksamilu. A k obědu domácí víno. Co si ale zaslouží 5* je jehňátko na rožni. To jsem zpozoroval později, ale mňam. Vím, že sem budu muset příště. Po obědě následuje další oblíbená část programu. Deset temp v moři, nasolit se a pod lehátko a krásné dvě hodiny spánku. Prostě dovolená. A knížka. Přivezl jsem si Kopíráka, detektivka úrovně C-.

Večer jdeme do restaurace Naxhi, která je ověnčena tituly nejlepší nejskvělejší atd. Předně musím říci, že rezervace neberou a místo jen tak nesežene. Jde to ale svižně a ať jsme byli až pátí šestí, do 20min jsme seděli u stolu a vybírali si. Zvolil jsem chobotnici a dobře jsem udělal. Radost mi udělaly i předkrmy a Lu si dala pálivé krevety. Mně to chutnalo, ale taková malá porcička, na večeři. Na včeři jsme prošli celou promenádu s tím, že večer si vychutnáme atmosféru. Tůdle nůdle. Masakr lidí. Jdeme rovnou na hotel, cestou nakupujeme ve Sparu a je nám fajn.

Určitou zajímavostí je všudepřítomný čepovaný Budvar s přídomkem české pivo. Potěší.

Dalším dnem je pátek. Ráno jdeme na snídani a pak na pláž, plníme cíl a čteme si. Počasí nám přeje a než nás dožene hlad. To razíme tam co včera, protože na jehňátko nechci déle čekat. Po obědě siestička a čekání na večeři :-) Jdeme na procházku a cílem je vyhlášená sarandská restaurace Oda e Babës, která servíruje ty nejtradičnější albánská jídla. V podstatě je to velmi skromné, ale i dobré a hlavně to jinde v turistických restauracích nedostanete. Vchod klame tělem, mále jsem to přešel. Míst je tam málo, rezervaci doporučuji a nemají venkovní sezení.

Oda e Babës is a restaurant located near the center of Saranda, Albania. It is a special restaurant with Albanian traditional food. We start the table with 14 starters (small vegan portions) then you can continue to the main dishes. Everything which is served in the restaurant is Organic. We also serve our traditional drinks, especially Raki and Wine, which are produced in our little farm.

I menu je velmi jednoduché. V podstatě je povinnost objednat si degustační talíř předkrmů a pak mají na výběr 3-4 hlavní jídla (jedno vždy veganské) a ještě doporučují sýr s medem. Ten jsme měli den předtím a tak jsme vynechali. K tomu domácí víno. Já měl jehněčí v jogurtu, v podstatě v hustém kefíru... zajímavé, ale repete bych asi nedal. 

Sobotní ráno proběhlo stejně jako to páteční. Oběd zkoušíme jinam a jdeme na blind do dobře hodnocené restaurace, která ehm ehm, nic moc. Ani ji zde nebudu zmiňovat. Cestou ale vyhlížíme restauraci na večer. Tam můžeme, až budeme mít nakoupené dárky, hlavně Messi Inter Miami dres, samozřejmě originál. K večeři se cpeme pořádně, když je to v Albánii zas pro letošek naposled a je jak jehňátko, tak krevety, tak rozpečený sýr, tak dezert. Večer pak ještě 2 drinky na ulici u kiosku, za mě naprostý ideál.

Druhý den snídaně, rychle moře, sprcha, zabalit. A jdeme si koupit burek na cestu + utratit poslední šušně za pivo, na stejné místo, kde jsme zašli. Pak maličko stres, loď se opozdila, dlouze nakládala. Cestovní rychlost taky neměla tu správnou.... takže v Korfu o 30min pozdě, 20min do doporučeného času odbavení. Letiště na Korfu je tragicky malé, tam se nevejde nic. Bereme taxi a ten mě okradl :( Dal jsem mu 50e, otočím hlavu, drží 10e ..... prohodil si to šmejd, tak tahám novou 50e :( Kdyby jste potkali potetovaného hajzla v elektrickém mercedesu, poblejte mu ho a utečte. 

Lety na Korfu taky velká zábava diky jednosměrné ranveji. Kdo přistane musí se po stejné ranveji vrátit k terminálu. Takže vše trvá 2x déle. Odlet se zpožděním, ale co. Doma si o 2h později..... výlet to byl super.