Vybraný příspěvek

A kolikrát jste protli nejdelší pěší trasu světa vy?

pátek 30. prosince 2016

#DakarDrums - příprava

Letenka koupena.

Jdeme na program. Otevírám TripaAdvisor, tripreporty na netu, průvodce a klasicky Wikitravel. K tomu se nemažu s nějakým supertrůper nástrojem a rozjíždím obyčejný GoogleDoc, který si nasdílíme.
Krok číslo jedna připravit si rozvrh, zahrnout Lisabon a program v něm. Kolega tam byl již několikrát, takže muzea viděl :) a na mě budou ty kavárničky, lanovky a legendární tramvaje. Jediné na co se netěším je odlet v 6:00, čili vstávat ve 3:00 a přílet do Dakaru za 24h s dvěma přelety a celým dnem cupitání. Ale co, zážitky za to stojí. V Dakaru budeme mít celou neděli, pondělí a úterý a tak je potřeba vyrazit i mimo město

Krokem číslo dva je najít si řidiče, který bude ochoten nás nabrat hned ráno (2am) na letišti. po 12h práce, kdy jsem nakontaktoval lidi a fóra na TripAdvisoru a autora průvodce Seana Connollyho, mám adresy, kam se obracet. Autor průvodce (zde aktuální feed novinek) je zajímavý týpek, který celé dny jen brouzdá po světě, kdo by takový job nechtěl.


Jeho tipy jsou super, ale je takový časově velkorysejší... když mu řeknu, že Dakar a severní Senegal potřebujeme projet za 3 dny, spadne pod stůl :)
Čeština v mém Tripadvisor profilu mě velmi překvapila a o to víc mě zajímá, kdo je to ten Youssou. Ihned mu ráno píšu. Tenhle řidič je ale na internetu dost viditelný, sám jsem si ho vygoogloval. Druhý tip na Mr. Mamadou Dia mi přijde lepší, mám tam i osobní referenci expatky, která v Dakaru žila. I jemu letí zpráva. Pokud kluci nebudou moci, snad si "kšeft" nenechají utéct a doporučí někoho jiného... se znalostí angličtiny, samozřejmě :)

Oba dva odpovídají během jednoho dne. Youssou chce 200E za jednodenní výlet a +60 za dva dny. Mamadou 175E/+50 za stejný výlet. Chápu, cena je rozpočítaná na 4 místa která v autě jsou. My jsme dva. Stejně ale nechápu, kolik je výplata v Senegalu. Píšou, že to mají na ubytování a jídlo. To asi budou bydlet lépe jak my dva :) Beru si 10 dní na přípravu plánů a pak je potvrdíme. Škoda jen, že pořádně nejde smlouvat....

A taky, co je hlavní - dorazil i průvodce Lisabonem. Nic nenechávám náhodě....

středa 28. prosince 2016

#DakarDrums jak to začalo

Každá cesta má nějaký začátek a častokráte je sama o sobě cílem. Po několika letech od poslední expediční cesty (2012 :( ) s batohem mě už svrběly chodidla a tak jako součást dárku k svátku jsem si řekl o společnou cestu s panem cestovatelem Ondřejem. 
Máme za sebou perfektní cestu v roce 2011 přes Bajkal až do Vladivostoku,  a v bohatém roce 2012 putování křížem krážem Uzbekistánem, vystoupání pod Kazbegi v Gruzii a nakonec i příjemnou večeři v Hong Kongu.

Hned jak jsem mu svůj nápad sdělil, vykřikl : SENEGAL a budu si přát k svátku to samé. Klaplo to. Ihned jsem začal studovat letenky a náš výlet se snažil obohatit delším stopoverem v Lisabonu, kde jsem ještě nebyl. A taky okamžitě nakupuji aktuální průvodce Senegalem od Branta. Domluva byla, že letenky nakoupíme po vánocích. Hned po šťedrém dnu sleduji a sakra, leze to nahoru. Původních 12k již Pelichán zvednul na 16 a šance klesat není. Kiwi je na tom o poznání lépe, 10K, ale riskantní přestup v Bruselu... riskantní? vždy se něco může pokazit, hlavně co se báglů týče. 
Sleduji tedy nabídku TAP Portugal. Pohodlně, s jedním přestupem, 3 druhy (A319, A320 a A321) letadel nabízejí krásný výběr leteckých instrukcí a celkově se jedná o kultivované aerolinky. Jdeme do toho, Ondřej nakupuje a dnes již tedy máme jasno o našem plánu. V sobotu v 6:00 odlet do Lisabonu, prohlídka a ve 22h vyrážíme směr Dakar! Zpátky pak ve středu po obědě, v půlnoci doma a ve čtvrtek už v kanceláři v senegalském národním kroji!

Ghana byla poprvé, Senegal bude po druhé. Těšíme se na tebe, černá Afriko!

pátek 9. prosince 2016

Sig Sauer P320 Compact dorazil do Čr

Je to on, mého srdce šampion. Odměna za úspěšné zkoušky na zbrojní průkaz a rovněž předčasný ježíšek :) .... Rovněž byl úspěšně registrován v Mělníce. Pokud se chystáš na zkoušky - vřele doporučuji - rozhodně se neboj přípravy za zbrojní průkaz, když jsem to dal já :)

Kdo chce semnou vyzkoušet, nechť se hlásí :)

pondělí 5. prosince 2016

MALL.CZ opravdu a opravdu už nikdy

Když jsem napsal spot MALL.CZ never more myslel jsem to tak. Jenže doba se vyvíjí, eshop mají pěkný a nabídku zboží taky. Říkám si, proč třeba ne.... v práci jsem chtěl udělat kolegům radost a koupit jím kávovar hned první den po návratu z montáže v Indii. Svolal jsem je a dal jsem jim slovo.

Kolegyně ve čtvrtek objednala na MALLu a přesně podle instrukcí zaškrtala dopravu a platbu tak, aby v pátek byl kávovar na místě. V pátek nikde. V pondělí nikde a to ani neprudím s víkendem.
V pondělí hovor na linku MALLu, zakázka je stronována. WTF????? Proč? Kdo? Jak? Chuděrka na lince bez kompetencí neví, nevidí.

Výsledek? Během 30min nakoupeno v Datartu.
Výsledek2? Škrtám si MALL.cz na vždy. Vždyť máme tolik příjemných eshopů....

středa 30. listopadu 2016

16ka #online

Tak jsem chtěl ještě chvilku vydržet, ale nejde to :) O jeden rok, jsem trumfnul rok loňský a nezačínám v prosinci.
Své postupy jsem shrnul loni a letos opakuji jen to co minule - Heureka.cz (jsem ji věrný od počátku - roku 2008) a Zásilkovna.cz (páč nesnáším kurýry). Žádnou objednávku ode mně rozhodně neuvidí Bonami a Mall (kromě vyzvednutí, ale to je před vánoci risk).

Letos plánuji:
Kasa.cz
Maxíkovi Hračky
Zoot.cz
LaAlmara.cz

A mé vánoce? Včera volali, že ježíšek dorazil předčasně..... Sig Sauer P320 :)

#karitrip Aurangabath tam a zase zpět

Odlétáme s mírným zpožděním. Nejprve to vypadalo na mlhu, nakonec se ukázalo, že byl jaksi porouchaný nějaký .komjůtr. Sedíme v zadní dolní části A380 a velmi rychle se dáváme do hovoru s bandou z Linetu. Docela pařmeni a tak jedeme pár kořaleček. S náma to ani nezamávalo jako snima a pak už nad náma vyhlásili suchý zákon i československé letušky :)

Přestup v Dubaji proběhl hladce, nemusíme přes pasovku, jen čekáme asi 10min na security a pak už Marhaba Lounge a indická kuchyně na poladění žaludku.

Přesně na čas usedáme do triplsedmy  na dvojičku (téměř v zadu) a já osobně spím téměř celý let. V Bombaji jsme pár minut před osmou místního času. Jdeme na pasovku (40min) a pro bágl a za 1,5h si dáváme bágl na checkin na poslední let, měníme peníze a plánujeme výlet na Juhu Beach.

Jenže....... pokud si odbavíte zavazadlo, není boha, který by vás pustil z letiště. My zas nejsme dobrodruzi, abychom jezdi na pláž s kufrem... a tak jsme odsouzeni pro Loyalty Lounge bez alkoholu na dalších 5h (což nás sem taky moc pustit nechtěli....) Aspoň dobíjíme telefony a tablety, trošku spíme. Oč tu je méně alkoholu, o to je tu lepší kuchař a fakt dobrý výběr teplého i studeného....

Letadlo Air India A319 má zpoždění asi hodinku a tím nám prezentuje jednu z perel Indie, rum Old Monk. Je pravda, že je to angláni naučili dost dobře.

Po hodince klesáme na letišti Aurangabath, velikostí asi jako Aeroklub Mnichovo Hradiště, bereme kufry a sedáme ho hotelového taxíku. Cíl - hotel Vivanta by Taj. Taková oáza uprostřed špíny, bordelu, troubení, motorek a tuktuků.
Dáváme bazén a míříme ke stánku na dokonalé Hyderabbad Chicken, pak tuktukem do nálevny Old Monk pro pivo atd atd. Kromě nedostatku hotovosti kvůli pokusné reformě nás nic netrápilo.

Koření jsem si přivezl dost a tak začínají boleslavské pokusy o indickou kuchyni :)

Cesta zpět přes Dubaj je již na pohodu, letadla Jet Airways nejsou nejpohodlnější, ale letušky rozhodně nejhezčí. Domu se jelo proti času a brzo se vstávalo, tak jsem měl problém nechat se probudit na jídlo. Rozhodně příjemná cesta i zkušenost!


pondělí 21. listopadu 2016

#karitrip

Takže, po víc jak čtvrt roce (Makedonie a půl roce Istantripu) se chystám opět na cesty. Cesta to je (samozřejmě) služební, ale je to pro mě nové destinace, takže i srdíčko cestovatele se pousměje. Dneska s Kýsou vyrážíme na křídlech Emirates a speciálně A380 směr Dubaj->Bombaj->Aurangabat. Cílem je jak jinak místní továrna na autíčka, kde předáváme některá naše výtvory. Rozuměj výtvory našich kolegů.

Na cestu jsem se (snad dobře) připravil:

  • ochutnal jsem několik pokrmů v místní indické restauraci od indického kuchaře. Koření se ale bojí, takže jsem pochytil jen základní chuť. Po domácím hlášení jsem zjistil, že i tak se odér line z potu.
  • abych nebyl jako hastroš, koupil jsem si nové džíny (byl to boj, ale hned na druhý pokus to vyšlo)
  • do plastové lahvičky jsem si odlil domácí slivovici, pokud to teda slivovice je. Tchýně je z Moravy a mě jako nemoravákovy pod označením "Slíva 20xx" vozí slivovici, meruňkovici, třešňovici.... myslel jsem že omylem, ale ukázalo se, že ne. Že pro pražáka ok :D :D
  • abych v tom Slívu nenechal samotnou, přibalil jsem živočišné uhlí a endiaron .....
  • abych mohl zavzpomínat na dobu salonkovou, pořídili jsme si PriorityPass a tak salonky budeme brát útokem. Předpokládám, že po vyhodnocení našich návštěv dojde k prudkému navýšení ceny.

A jak už to bývá, nejvíce důležité a opravdové práce se objeví, když musíte zmizet. Tudíž beru laptop i tablet, ke každému nabíječku. To samé k telefonu a fitness pásku. Proto je jasné, že alcatelí hodinky půjdou do světa. Více kabelů už nechci.

Ale vše letí za hlavu a #karitrip začíná... a začíná dobře, na jednu z mých 4 MasterCard karet funguje vstup zdarma .... vtipně to není zlatá, ale firemně obyčejná z Komerčky :) KB-ČSOB 1:0

neděle 30. října 2016

ISOnovinky

Čas běží strašně rychle a tak vlastně vůbec nic nestíhám, už vůbec né dopsat blog. Ve středu jsme prošli certifikací ISO, pro mě (vlastně bývalého interního vyškoleného auditora :)) ) poprvé, kdy jsem se neměl za koho schovat. Taky jsem to poznal na tepovce.....


  • Alcatelí hodinky One Touch Watch sice doma mám, ale nerozbalené.... zas taková pecka nejsou, asi je pošlu do světa dál.
  • Po X letech jsme byli poprvé v divadle, představení Rychlé šípy v rámci 100 let skautingu v Mladé Boleslavi absolutně nemělo chybu.
  • A Slovácko ještě jednou, ve firmě nám proběhla vinařská degustace mého ex kolegy Gotyše, víno z vinařství Dvůr pod starýma horama si nás získalo.
  • Návštěva MSV v Brně pro mě má jednoho vítěze. Rumotéku Havana a jejich obchod Kuprum.cz
  • Už se pomalu balíme do Aurangabadu, cesta do Indie s Emirates je to pravé, co cestovatel jako já potřebuje. Sice pořád brečím, že letos nic... ale Turkmenistán+Kyrgystán+Makedonie jsou tři nové záseky, Azerbajdžán+Chorvatsko+Slovinsko opakovaně, takže doma jsem úplně neseděl :)
  • Zahájil jsem na sobě práci v oblasti nagličtiny, každý týden lekce s rodilým mluvčím + Duolingo aspoň 10min každý den. Desetminut se najít prostě dá.....

pondělí 19. září 2016

Ptuj

V krásné 3h ráno vstáváme, donášíme děti do auta a před čtvrtou jedeme. Klasika, D10->D1 bez zastávky až do Brna, kde kolem 6:30 ráno opravujeme zrcátko a valíme dál, až na Shell v Mikulově. Klasická špína, kde si není kde sednout a posnídat a palivo stojí asi o 3kč na litr víc než v Boleslavi. Kašlat na to. Doplňuji nádrž a mastíme dál. Kolem 10:00 za Vídní dáváme piknikovou deku ven a asi hodinku relaxujeme před další cestou. 

Prakticky bez větší pauzy a zdržení jsme 12:30 v Ptuji, v Grand hotelu Primus, ale musíme čekat do 14:00 na ubytování a tak dáváme oběd a pak už koupačku jak v akvaparku, tak na hotelu.
Grand Hotel Primus, který známe již z dovolené v roce 2012. Termální koupele přímo u výtahu nás dokážou vždy nalákat a věřím, že tu nejsme naposledy. K hotelu patří i vedlejší akvapark, kde se dá řádit v teplé vodě na toboganech i ve vlnách. Děti si to dokážou užít.

Ptuj je malé malebné městečko, kde jsme viděli snad vše, kromě vinných sklepů a hradu, ty si necháváme na příště. Na hlavní třídě je několik kaváren a restaurací s klasickou evropskou-balkánskou kuchyní. My rádi chodíme do Pizzerie Slonček. Dobré jídlo, milá obsluha, čepované Laško, jen neberou karty.


Ubytování do Primusu jsem řešil přes německou cestovku FTI. Dostal jsem se na poloviční cenu a to včetně polopenze. Dohadování s nimi bylo taky vtipné, rozdíl v ceně se snídaní a polopení na 2 noci pro čtyřčlennou rodinu bylo 7 EUR ......

sobota 10. září 2016

Nabaleno na cestu.. jenže - zrcátko!


Kolem 19h mám nabaleno. Je to pořádná hromada tašek a kufříků, dětská postýlka, kočárek a ráno se má ještě přidat lednice a proviant na cestu. Plně naložené auto nemá cenu nechávat na ulici a tak se zrodil logický nápad, zaparkovat v garáži. Nikdy jsem v ní neparkoval, není to omluva, ale jelikož je to natěsno, hlídal jsem si pravou stranu.... a ťuknul si zrcátko na levé.

Jenže co teď? Sobota 19:35. Všude zavřeno. Riskovat a jet s prasklým, vyměnit někde po cestě nebo odložit odjezd?

Řekl jsem si, vyřešíš to.

Obvolal jsem kde koho. Kolegy co dělají do aut, majitele autosalonů, škodováky, dílnaře, taxikáře... každého kdo by mohl vědět nebo znát.. a tajně jsem doufal, že někdo ví kde nebo jak ten díl sehnat. Celková výměna trvá asi 30s. Volal jsem asi hodinu a půl v kuse. Obvolával jsem i inzeráty na netu. Všechno marně.

Nakonec mě zachránil spolužák z VŠE a jeho bratr. Vzali manželce její sklíčko a v 6:30 ráno v Brně jsme to vyměnili. Nikdy mu to nezapomenu a jsem rád, že se to povedlo vyřešit. Dovolená tak byla parádně zachráněná.



pátek 9. září 2016

Doma je doma

Jsme doma právě... TeĎ!

Od roku 2008, kdy jsem byl v Dominikáně to byla moje první dvoutýdení dovolená. Vše klaplo dobře, jsme doma postupně sem nasázím, jak jsme se měli. Najeli jsme téměř 3000km, takže jsme i docela dost viděli....

čtvrtek 8. září 2016

Psssssst, nový wearables na obzoru

Krásný teplý večer pod plody kiwi ve slovinské Portoroži.

Rodina spí předposlední večer dovolené a mně se hlavou honí myšlenky na řadu pracovních věcí, které bude nutné hned v pondělí udělat. Dívčí část rodiny si nakoupila perlové cetky .... Čím si kromě piva, stejků a zážitků udělám radost já?

Ano, novým wearables! Přesně po roce. Ruce mám přece dvě a bude ideální to kombinovat.....

Ale, který? nechte se překvapit a nebo si tipněte ;)

pátek 26. srpna 2016

Slovinsko + Chorvatsko => vyrážíme

Těším se jak malý kluk.

Vyrážíme směr Brno, Vídeň a Gratz a první zastávkou na dva dny je Grand Hotel Primus ve Slovinské Ptuji. Byli jsme tu již v roce 2012 a tak víme do čeho jdeme. Tenkráte ale pršelo a tak jsme nevyužili přilehlý akvapark. Letos má být 32st, takže o programu na neděli je jasno, asi i na pondělí. V úterý ráno se přesouváme směr Zadar, Split do Slana, hotelu Osmine, kde máme všeobsahující pobyt na 8 nocí. Těším se na návštěvu Dubrovníku, kdyby byla nuda, zkusím i Mostar (ale to neočekávám). Po skončení pobytu asi nebudeme chtít jet rovnou domů, takže plán je otevřen ... buď Piran a Portorož na Slovinském pobřeží, Harkány v Maďarsku a nebo jen přespávačka v Rakousku.
Uvidí se! Těšíme se!

čtvrtek 25. srpna 2016

Srpnové Hou-Tygro-by

Srpen prosvištěl bleskovou rychlostí. Vlastně celotýdenně jsme čekali nějakou návštěvu (oslava M2 narozenin + křest pergoly) a přes týden jsem makal, dřel a hledal houby. Jen první víkend jsme se zklouzli na parádní vodě.
 Kromě parádní návštěvy fotbalů (doma v Boleslavi s Tetovem a Libercem) a na Slavii (s Levandií a Anderlechtem) jsem konečně zavítal do restaurace u Bansethů a ochutnal legendární kachnu. Rozhodně vím, kam přesunout naši tradiční vánoční pražskou besídku. Jediná zahraniční mise tak byla do Žitavy a nákup v Kauflandu. Hlavně mlsky k masu a Mumm šampaňské.

  • zase mě začalo bavit online nakupování. Můžu si to totiž nechat posílat do kanceláře, skladnice mi to vyzvedne zaplatí a přinese účtenku. Mám tak nové tričko, brýle i opětovně parfém. A od narozenin i zápisník Midori, včetně perfektního tuningu a zprovozněné pero Parker.
  • chystám kromě nového design manuálu i vánoční dárky pro klienty. Konkrétně od young_blocks, Tomáš Linger a pak už nějakou dobrou lahvinku. Líbilo by se mi tohle.
  • Ke zbrojnímu průkazu kromě nákupu nové ČZ chystám i nákup jedné použité ČZ, konkrétně vz.83, 7,65 browning.
A konec srpna znamená jediné = odjezd na zaslouženou dovolenou! Těším se!

sobota 30. července 2016

Skopje, srdce Makedonie

... nejen fotbalové srdce. Do této balkánské země mě zavála láska k fotbalu, Boleslavi a přátelství s Alešem a Harym. První mě tam dostal a druhý motivoval, abych chtěl.
============================================
============================================
Když Škendia Tetovo porazilo Baku a bylo jasné, že se pojede na Balkán, ihned jsem aktivoval kontakty a stal se prvním náhradníkem, v pondělí jsem tam už byl a ve středu jsem v 7:00 vystoupil z Alitaxíku u stadionu, abych 7:30 vyrazil klubovým autobusem. Sbaleno jsem měl pár věcí a to včetně domácí slivky a jedné Belugy (tu jsem zas i dovezl domů).

V 9:30 jsme na checkinu Terminálu 3 Ruzyňského letiště, zdravíme se s Ivem a s pivem v ruce nastupujeme do pronajatého Embraeru 145 (F-HELA) s francouzskou posádkou. Kromě stevarda překřtěného na Stuarta si pamatuji jen pilotku Helenu. Za 1:55h pohodového letu přistáváme na letišti ve Skopje, pojmenované Letiště Alexandara Velikého (jako téměř cokoliv v tomto městě). Přes pasovku procházíme jak nůž máslem, bágl už je na místě a sedáme do autobusu. Máme dva, jedne pro mužstvo, druhý pro netrénující doprovod. Lezu a čekám. Za 30min vystupuji do ukrutného vedra před hotelem Holiday Inn, v křesťanské části přímo na břehu říčky Vardar.

Dáváme věci na hotel a s ukrutným hladem jdeme na místní promenádu si dát něco dobrého. Vyhrává to místní specialita Ajducka (z Chorvatska známé jako pleskavica, v anglickém menu označené jako Burger) plněná sýrem a šopský salát. Celkově místní makedonská kuchyně působí velmi sympaticky. Všechny zahrádky na kolonádě mají chlazení pomocí prašení vody do vzduchu - funguje báječně. Večer jedeme na oficiální předzápasový trénink a pak na večeři a spát. Ten den jsme vyzkoušeli Etnokafé /doporučuji/ a Dion restaurant /o fousek horší/.

Pokud mám po prvním dní pojmenovat Skopje - pak je to město soch.

Druhý den po snídani chceme být jako místní a tak u šálku místní makedonské kávy na promenádě studujeme ranní tisk - Sport a Makedonská pravda. Přestává nás to po 5min bavit a tak si střihneme jednu rakiju a dva pelenkovace :)

Vyjíždíme na výlet na vrchol na Skopje ke kříží. Jedeme busem k lanovce a lanovkou (100denarů = 1 Kč je cca 2,20 denarů... z lehka chce říci, že ceny v denarech vydělit dvěma a mít tak cenu v korunách ... ) nahoru. Výtah na kříž je uzavřen, ale kocháme se jak výhledem na Skopje, tak panaromaty hor (úchvatné), tak pivem Skopsko. Lanovka jezdí celý den, ale vždy jen půlhodinu v hodině (od celé do půl). Následuje cesta k rodnému domu Matky Terezny, procházka kolem soch a po kamenném mostě cesta do muslimské čtvrti, nákupy, čevabčiči. Já kupuji kašmírové šátky a sobě klobouk.

S taškama přecházíme na druhou stranu, na promenádu k Vardaru a dáváme bílé víno Tikveš  a pak  supermarket. Pak se převlékáme, jedeme na zápas (včetně piva v dětském klubu :-)).

Po ostudně zbabělé výkonu s korunkou červené karty prohráváme 0:2, mažeme na letiště a co nejdříve odlétáme.

Doma v 5 ráno.

Skopje doporučuji na krátký výlet spojení se zevlingem po kavárničkách, čajovničkách a výborných jídlech. Lepší šopský salát jsem nikde nejedl.
Ideální je projít si křesťanskou část i muslímskou, vyrazit na Brdo Vodno s křížem a večer se uplacírovat na promenádičku. Wizz Air lítá z řady Evropských měst do Skopje, EU občané nepotřebují víza a tak můžete vyrazit klidně dnes :)

pondělí 25. července 2016

TyGRoLétoVpůlce


  • projekt pergola dokončen a už si v něm vesele sedíme. UŽ JEN ... položit podlahu, obstarat nábytek, postavit krb + udírnu, postavit bar... a taky postavit opěrnou zeď na materiál. Práce na dva roky jak vyšitá.
  • příjemný víkend s Lejskama v Jílovém a konečně rostou houby
  • hned jak jsem "popravil" Tlustýho, oslovuji Šímu a Lingera a chci udělat nějakou maloserii z kůže. YoungBlock jsem už odstartoval...
  • po Apple je Polar snad druhá firma, kde vše klape tak nějak samo. Nechci to zakřiknout, ale Loop+Balance+H7+Flow+Beat prostě polar funguje... až se sám divím....
  • PokemonGO! vyzkoušen a s radostí přenechávám jiným...
  • Až se zjistí, jak a kde příští týden hraje FK Mladá Boleslav fotbal, odrazí se od toho můj odjezd pro zbrojáček do Mělníka

čtvrtek 21. července 2016

Roman Tlustý opasek NEBRAT ! ! ! !

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě a tato diskuse je toho důkazem (a nebo tato či tato) Na brašnáře Tlustého s úžasným PR především na sociálních sítích se valí kritika. Jak kvůli kvalitě a designu, tak především kvůli termínům a chování.

V loňském listopadu jsem napsal toto:
po dlouhé době jsem se pustil i do nákupů, ale moc šťastnou ruku jsem neměl - opasek na míru od Brašnářství Tlustý se nějak divně kroutí, ještě ho poslali pozdě, špatně a měly kecy. U nich už nikdy nic.

Mám od nich dva kousky... jeden obyč a jeden jakoby k obleku. Oba jsou již zkroucené a byť jsem přeposílal stejný email s velikostma, je každý pásek jiný. Když k tomu přičtu etudu, že jsem reklamoval to, že jeden pásek v objednávce chybí (bral jsem i pro taťku na Václava, myslíte že se to stihlo??? Ne :-( ), měli mě za zloděje, pak potichu přiznali svoji chybu NEomluvili se a jak školáci poslali nový opasek.

Pro mě jsou to nabubřelci.

pátek 8. července 2016

Definitivně #POLAR #FAN

Loni v srpnu jsem si po dlouhém výběru definitivně na ruku nasadil Polar Loop a rozhodně nelituji. V červnu jsem si objednal Polar Balance a super zařízení. A jelikož všechno funguje jak po másle a je skoro dokonalé jako Apple, přihodil jsem si za odměnu Polar H7. Jsem definitivně Polar Fan. Někdo může namítnout, že Fitbit třeba umí téměř to samé, jako jeden přístroj. Ale... budete srovnávat zrcadlovku s foťákem v telefonu?

Propadl jsem kouzlu Polaru. Jednoduché na ovládání, plně kompatabilní mezi sebou i s jablíčkamaApkama. Efektivní. Krásný design. Je to radost, pořídit si to.

Těším se na používání a plně doporučuji všem.

Přecejen má Polar dlouhou historii a není to žádná asijská kopíroidní rychlokvaška.

pátek 1. července 2016

Mám zbrojní průkaz!! Zajímá tě příprava?

1./ Mekkou všech informací je server www.zbranekvalitne.cz
2./ Krásný tahák připravil Jan Korecký, zkušební komisař
3./ Na přípravných kurzech jsem si poznámky napsal i já

Testoval jsem se zase na Zbraně Kvalitně + na aplikace pro iPad.

Klaplo to!

Na přípravu doporučuji pozvolna 2-3 týdny, intenzivně 4-5 dní + absolvování přípravného kurzu. Pokud jste začátečník, 1x je málo, lépe 2x + extra střelby.

středa 29. června 2016

Nutné zlo aneb rozšíření Polar rodiny

Nikdy jsem tě nechtěl.

Nemám tě rád a asi nikdy mít nebudu.

Ale když už umíš mluvit s mým náramkem Loopem a vydal jsem se na tuhle cestu, budiž, buď si tu s námi.

Ale ukazuj, co chci já.

A hlavně funguj, jak máš, a pomož mi, dosáhnout co potřebuji....

Vítej v mojí Polar rodině, chytrá váho Polar Balance....


pondělí 20. června 2016

sobota 18. června 2016

Osvěžující meduňková limonáda

Podle receptu Miloše Škorpila, výborná alternativa ke sladkým limonádám.

1./ Rozmixovana meduňka s vodu.
2./ Přecedit.
3,/ Vrátit zbytek do mixéru, přidat velkou lžíci medu + vymačkaný citron. Já dal jeden na velký mixér a bylo to hodně svěží.
4./ Rozmixovat.

a dále já doporučuji:
5./ Odebrat pěnu
6./ Pít s ledem.

Vynikající!!!

V receptu je psáno, že lze z jakékoliv pitelné byliny nebo zeleně jako je máta, jahodník, ostružiník, maliník nebo petržel...

pátek 10. června 2016

Jarní tygrování

Času málo, zážitků asi taky.
  • ISTANtrip se povedl a nic dalšího se zatím nechystá.
  • Výlet busem na pohár FK Mladá Boleslav se povedl, vyhráli jsme a míříme do pohárové Evropy.
  • Od roku 2013 jsem byl poprvé na Slovácku a moc moc se mi líbilo. Dávám si závazek, letos aspoň ještě jednou.
  • Stavíme pergolu. Bude to veledílo, ale věřím, že se povede. Už teď se těším na nový krb s přípravou na šašlik.
  • Po dlouhé době jsem byl na Beranech. Gastronomicky mě to neoslnilo, ale prostředí to je příjemné. Daleko lépe se mi jedlo v Golf Restaurace Ještěď, líčka tam mají famózní. Z boleslavské Černé růže jsem trošku rozpačitý.... (ale zas berou poukázky na Restu).
  • Nevím co se mi to stalo, ale z piva jsem přesedlal na víno.
  • Na chalupě griluji co se dá.. letos již krkovička, kuřecí stehna, klobásky a na tento víkend je připraven pstruh...
  • Spustil jsem tygrův projekt 365, počkejte si :)

čtvrtek 9. června 2016

Dvůr pod starýma horama Boršice a pak Zbrojovka

Boršice. Pět let druhá kancelář naší firmy a díky Vajdisovi na Ukrajině nejhustěji zakamarádovaná oblast na Moravě. A mám to tam rád. Laďa vymyslel skvělou HALDU (pro děti neznám lepší) a nyní se přidal Gotyš s Dvorem pod starýma horama. Super vinařskou oázou se zakopanou rotundou na degustace a našlapaný klep. Kdo má rád víno, musí sem!

Následovala pro mě super prohlídka České Zbrojovky, české strojírenské perly. Jak soukromé muzeum prezidenta společnosti, tak obrobnu, slévárnu a montáž. A ještě plno rad a zážitků k organizaci výroby. Zážitek na cel život!

neděle 29. května 2016

Pergola je základ léta

29.5. a proto musí mít pořádný základ :)



k 16.5. to máme takto:


K 19.6. - zeď založena a jde se do finálního týdne zednického

pondělí 23. května 2016

FK Mladá Boleslav, Evropská liga 2016

Minulý týden jsem osobně fandil v Teplicích, vyhrál pohár :) a nejvíce se těšim, kam v Evropě. Letos bych nerad chyběl a i proto jsem udělal seznam, kam by bylo nejlépe z monžných soupeřů...


MUSIM
Dinamo Minsk
Neftči Baku
Slovan Bratislava (vlakem)
Oleksandrija (Ukr.)
Trnava (vlakem)
Videoton Székesfehérvár (vlakem)
FK Aktobe
Debrecín (vlakem)
Ventspils

MUZU
Omonia Nikósie,
AEK Larnaka
Pandurii,
Viitorul
Vojvodina Novi Sad
Baseksehir
Osmanlispor
Heart of Midlothian
Panionios

NEVIM
Grasshopper Curych
AIK Stockholm
Lucern
Almelo,
Strömsgodset
Bröndby Kodaň
Göteborg
Admira (vlakem)
Häcken

pondělí 25. dubna 2016

Bonami a DPD: komedie bez konce


Při posledním nákupu na Bonami.cz jsem napsal negativní recenzi na nákup. Opravdu jsem nebyl spokojen a nespokojenost se dělila mezi dostupnost zboží na Bonami a dopravce DPD. Šlo především o možnost platit kartou. Argument na lince DPD byl, že platbu neumožňuje eshop - tedy Bonami, že oni s tím problém nemají. Druhý den mi volala sympatická slečna z Bonami, omlouvala se horem dole a potvrdila, že oni problém s kartou absolutně nemají, že je chyba u DPD. DPD to potvrdilo na twitteru.



Uspokojen pár dní na to dělám další objednávku na Bonami.cz a opět odsouzen využít DPD. Ale čož říkám si, přežiju odběrné míst a alespoň zaplatím kartou. Přichází email od Bonami.cz. Plaťte hotově. Cože? a Hned píšu na Bonami, že to již bylo vysvětleno. Přichází email, že nemají tucha s kým jsem mluvil a že jedině hotově :(
 

No nic. Jsem starý kverulant a píšu opět na twitter, kde je tedy pravda. Nyní se k chybě hlásí DPD. Že nyní ze mě debila dělají oni.



A závěr? Komedie. Komedie s pocitem, že na zákaznických linkách sedí brigádníci, co papouškují nějaký manuál a nebo nedej bože, vlastní názor. Ale což, ovce zákazník se musí přizpůsobit. Každopádně musím zase do bankomatu. Mám za potřebí další pokus??

pátek 22. dubna 2016

Ghana: Hrozba teroristických útoků

Již během svého prvního (a asi i posledního) výletu do Ghany jsem byl přesvědčen, že podruhé do "černé" Afriky nepojedu. Ne že by se mi tam nelíbilo - příroda i kuchyně parádní, řada lidí super a na zážitek budu vzpomínat dlouho. Jenže znáte to. Zážitek nemusí být dobrý, ale musí být silný.

Když pominu téma chybějící základní hygieny, člověk se má rád a bezpečnost je tam opravdu slabá. Bezpečně jsem se necítil především na ulici a kdekoliv mimo ozbrojenci hlídané budovy. Procházka po plážila znamenala neustále se otáčet a přemýšlet, co ti zakabonění lidi jsou schopni udělat řadovému bělochu.

Dnes přišla z MZV varování, které mé rozhodnutí jen podtrhuje.

S ohledem na možné riziko teroristického útoku v Ghaně ze strany radikálních islamistických skupin působících v regionu západní Afriky Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje při pohybu po celém území Ghany dbát zvýšené obezřetnosti, zejména v místech hojně navštěvovaných cizinci (luxusní hotely, restaurace, nákupní centra) a sledovat aktuální bezpečnostní situaci.

čtvrtek 21. dubna 2016

Nebuď trouba v rukách eshopů - DPD a Bonami

Tak jsem se do toho opřel. Po všech peripetiích, které neustále nejsou řešeny, jsem poslal první mail na Úřad pro ochranu osobních údajů. Dokud šlo jen o peníze, měl jsem volbu. Ale aby mi v odběrném místě DPD, v cyklosportu JIRAPO, pán arogantně řekl, že si buď opíše moji občanku a nebo mi nedá balík, na to fakt už nemam. Abych nebyl ultrabonzák, snažil jsem se stěžovat si na DPD.... ale jako platící zákazník fakt nebudu čekat 30dní, až mi odpoví.

Jedná se především o DPD a Bonami
1./ Platit kartou DPD můžu až v případě, že to bude chtít Bonami.
2./ Bonami to chce.
3./ DPD to neví a Bonami se diví.
4./ Přes twitter to už ví, DPD i Bonami.
5./ Nová objednávka na Bonami.
6./ Za doplatek 23Kč platím 49Kč dobírečné. (nespolehlivým fakt kartou platit předem nebudu, takže musím být potrestán).
7./ V emailu od Bonami je jasně napsáno, že lze platit JEN HOTOVĚ.
8./ Na dotaz na Bonami - neodpovídá.
9./ DPD hlasí že už jede.
10./ Směřuji je do JIRAPA (jediné odběrné místo a čekat na DPD je jak čekání na Godota)
11./ Budou zase chtít občanku????

Výsledek?
Vaše podání ze dne: XX.4.2016 XX:YY:ZZ, podané na adresu el. podatelny posta@uoou.cz.
Bylo přijato a zaevidováno s těmito základními údaji:

středa 13. dubna 2016

Nebud trouba v rukach eshopu a kuryru

Nesnáším kurýrní společnosti, téměř snad všechny a raději si vystojím frontu na České Poště, když vím, že budu mít svůj balík do 15min, než se trápit doma a čekat, že DPD přijede mezi 11:08 - 12:08, aby dorazil kurýr v 15:30. Rovněž odmítám psát reklamace a popisovat, co dělají špatně, když mi z toho neplyne ani milimetr výhod, kromě "naštvaného" okrskářka kurýra.
Při nákupech v eshopu mám jednoznačnou volbu doručování - zásilkovna, odběrný bod kurýra (DPD již směřuji rovnou tam), Česká pošta na Poštu a nebo právě vyzvednutí osobně v eshopu, kterým mám po cestě, který akceptuje platbu kartou a dá se tam parkovat. To v poslední době splňuje místní boleslavský KAK.cz, který v mých plánech nahradil Alzu, a MALL po cestě z Boleslavi na Prahu. Od té doby, kdy nejsou vánoce a nemusím rešit logistiku, jsem s MALL spokojen. Na MALL a obecně dalších eshopech mi nejvíce vadí to šmelení s dopravou a nesmyslnýma přirážkama. Stejně tak si asi zvyknu i na DPD, když je budu směřovat rovnou do odběrného místa. A abych nebyl i negativní, pán z PPL je ochotný, počká přejede jinam a dá se sním domluvit. Jsou tedy i světlá místa :)

Proč neplatím převodem nebo kartou při nákupu?
Představte si, že jste eshop a máte poslední třeba troubu. Přijdou dvě objednávky. Jeden trouba troubu zaplatil při nákupu převodem a druhý si ji přeje na dobírku. Komu ji eshop pošle? No přece tomu na dobírku. Takže má peníze za troubu na dobírku a i od trouby za troubu převodem. Dvoje peníze a jednu prodanou troubu. A já tím troubou být opravdu nechci.

středa 6. dubna 2016

Ázerbájdžán, Kyrgystán a Turkmenistán aneb ANISTAN-Trip

Takováhle cesta není každý den, ani každý rok a možná tak jednou za pět let, vlastně podle počtu vlastních i nevlastních dětí, možností, znalostí a příležitostí. Mě se to poštěstilo a ačkoliv to byl na počet destinací celkem krátký výlet, beru ho jako odrazový můstek dalších cest. Opravdu je se na co těšit a proto přidávám pár krátkých komentů, tipů a rad, pro ty, které to rovněž zajímá.

Opětovný návrat na Kavkaz, který je mému srdci opravdu blízko. Gruzii jsem zde již vzpomenul, nyní je čas se rozepsat hlavně o Azeru.

Ázerbájdžán - země ohně


Střední Asii jsem navštívil podruhé, cesta v roce 2012 do Uzbekistánu patří k mým nejlepším v životě. O to více jsem se těšil na další dvě země, které jsem si pročítál v Lonely Planet při relaxu v čajchně v Samarkandu.

Kyrgystán - vysokohorské království jurt a koní


Turkménistán -ve městě z bílého mramoru

A tak i můj nový cestovatelský deníček ReMember řehtá radostí, co se do něj dostalo za nový obsah. Pro zájemce o tyto destinace rád zapůjčím Lonely Planet.

A pro milovníky koňaku nabízím ochutnávkový večer vybraných teritoriálních koňaků :)

pondělí 4. dubna 2016

Ašchabad, pouštní pevnost z mramoru - naše třetí zastávka je Turmenistán

Třetí destinací naší cesty je jedna z nejuzavřenějších zemí světa, Turkmenistán a jeho hlavní město Ašchabad.

Do této destinace mě to táhlo již dlouhá léta. Získat vízum (nejdříve získat pozornost ambasády ve Vídni nebo Berlíně) se mi již dvakrát stalo osudným a toto byl třetí pokus. S uzavřeností Turkmenistánu si nezadá snad jen Severní Korea a ročně se sem podívá asi jen 7.000 cizinců (počet vystavených víz), oproti třeba Gruzii, kam ročně zavítá přes 5.000.000 přespolních. Člověk se nesmí nechat odradit, být vyrtvalý, číst návody na internetu a hlavně vydržet.  Po rozpadu Sovětského svazu začala zahraniční politika bezvízovým stykem všech republik. Dnes je bratrská situace taková, že Turkmenistán zavedl víza všem a sám je kromě Turecka (turkická příbuznost národů) a Gruzie (zrušili víza všem) potřebuje po celé planetě
Pokud by člověk měl na první dobrou říci definici, je to prostě jednoznačně pouštní mramorový disneyland říznutý atmosférou Severní Korei. Vše je z bílého mramoru a Ašchabát je dokonce v guinessově knize rekordů jako nejmramorovější město. Dalším z rekordů je největší koberec, jehož velikost si nepamatuji, ale pracovalo na něm několik měsíců 80 tkalců a tkadlen současně a váží přes 1,2tuny.
Ulice hlavního města jsou téměř pusté a proplétají se mezi architektonickým skvosty z bílého mramoru a různými monumenty připomínající vládce, nezávislost a neutralitu. Časté turistické trasy vedou kolem monumentálních mramorově bílých vládních paláců ze zlatými doplňky. Je to impozantní, ale mrazí z toho. Jediní lidé na ulicích jsou ti, kteří uklízí nebo upravují trávníky. Ani večer není vidět moc rozsvícených domů. Ruch ulice jsem zažil až na tržnici v "ruské" čtvrti. Tam to bylo jak na trhu na bezzarabském rynku v Kyjevě. Halekající prodejci, ryby, oříšky, zelenina, ovoce a nejlepší rozinky co jsem kdy jedl. Lidé super přátelští, snad nejvíc, co jsem kdy potkal. Magnetku jsem od prodejkyne dostal zdarma, majitel kavarny nas pozval na kavu jako turisty.. to se vam Praze nestane.....
Celkove z Turkmenistanu mrazí, ale zároveň člověka láká ho prozkoumat, poznat více lidi a třeba i jejich super rezorty na břehu kaspického moře. Některé stavby byste ani netipovali, že jsou tu, ale rovnou by vás napadla Dubaj, Šanghaj a nebo Abu Dhabi.
A závěrem pro pochopení Turkmenistánu jako takového je třeba blížící se zákaz prodeje černých aut nebo dokonce jejich přejezd přes hranice, protože je prezident nemá rád a má rád bílou. Stejně tak je to nově s kouřením, neboť prezident přestal a tudíž mohou přestat i ostatní. Nic však není tak urgentní, my jezdili v koloně samých černých.... ale o nás duše bezbožné evropské přece tolik nejde :)

sobota 2. dubna 2016

Biškek, město pod Tan Sanem

Druhou destinací cesty je hlavní město Kyrgystánu, Biškek. Město, které leží pod pohořím Ťan Šanen a jeho bíle kopce jsou vidět prakticky z celého města. Kdo má rád hory a koně je zde jako doma. Přilétá se do nadmořské výšky 1000m n.m. a nad námi byly kopce 3.500m a k nim necelá hodinka cesty.

Kyrgystán bojuje s Tadžikistánem o titul nejchudší zěme sojuzu, ale oč jsou chudší, o to jsou přátelští a mají zájem spolupracovat a rozvíjet se. Dnes je Biškek přeplněné město auty, neustálé zácpy v úzkých prašných uličkách, kde přes léto je až 50st. Hory plné pasoucích se koní jsou však blízko, v obchodech i restauracích je velmi levno, koňak je vynikající a lidé se smějí, chtějí si povídat a poslouchat. Člověk se cítí velmi dobře.

A co víc. Moc se neví, že brigáda československých socialistů vyrazila kolem roku 1920 do Kyrgystánu budovat socialismus. Dodnes se na ně vzpomíná (mimo jiné tu byl jako mladík Alexandr Dubček) a jelikož mezi nimi byly i skialpinisti, kteří tento sport zde založili, jsou v této komunitě populární jména především Mareček a Racek.

Kyrgystán je země otevřená, turisty vítají a velmi populární je vysokohorská turistika. Doporučuje se téměř vše sebou, protože v horách ne vždy funguje logistika potravin nebo vody.

Během o něco málo více než 24h jsem toho nestihl moc. Ochutnal několik druhů koňaků, skopové maso, navštívil park, obchoďák (s ledním kluzištěm :)), vyrazil na 2h projížďku do hor a napsal si do deníčku->
-> sem musíš na déle :)

pátek 1. dubna 2016

Již 8 let

Tomu je, co jsem poprvé vyrazil na Ukrajinu, sepsal to a tím začal tento blog. Uplynulý 2015, je již druhý rok od té doby, kdy jsem na Ukrajině nebyl ani minutu. Pokud vše dobře půjde, musím to letos napravit.... Ano tento text jsem psal již loni a cesta se prostě nepovedla. Jednalo se o kombinaci rodiného vytížení, neorganizovanosti a i trošku obavy z možné eskalace situace.

Překročení hranic si pamatuji přesně. 6:30, 1.4.2008 ... po celnoční jízdě přes polské okresky. Never more!

čtvrtek 31. března 2016

Baku - město větru v zemi ohně - naše první zastávka


První naší zastávkou je oblíbené Baku na březích Kaspického moře, hlavní město Ázerbájdžánu.

V překladu země ohně a hlavní město Baku, město větru. Díky ropnému bohatství velmi blahobytná země, která investuje velké prostředky do své cíle, stát se metropolí vyhledávanou turisty na břehu kaspického moře. Silně investuje do infratruktury pro dopravu (krásné osvětlené silnice), ubytovací (Marriott Abscheron nebo Fairmont Baku Flames jsou jedny z nejlepších hotelů, ve kterých jsem kdy bydlel), tak turistických atrakcí. Promenáda v Baku má ambici stát se ještě delší než je ta v Saint Tropes. Baku Boulevar, jak ji nazývají je ideální místo k začátku nasávání atmosféry Baku, kousek od všeho nového megalomanského a i stejný kousek od staré části Baku, která jednoznačně stojí za návštěvu.
Ázerbajdžán tak kombinuje historii s novým věkem, města s nádhernou přírodou (Kavkaz jednoznačně stojí za návštěvu) a vše podtrhují velmi přátelští obyvatelé (rozhodně jim není cizí slovo prosím, děkuji a hlavně nepřekonatelná pohostinost) a lahodná kuchyně, které dominují čertvá zelenina na všechny způsobi, skopové maso, ryby a neodmyslitelně čaj. Čaj se pije všude, vždy horký a nehází se do něj cukr. Ten se vkládá přímo do pusy a tam se smíchá s čajem. To samé se dělá s hustou zavařeninou podávanou k čaji.

V loňském roce jsem měl tu čest účastnit se zahájení prvních Evropských her a po organizační stránce se nedalo nic vytknout. Řada lidí to přirovnala ke kvalitě švýcarských hodinek. Letos se poprvé pojede Formule 1 na městském okruhu (video!! - jak by bylo pěkné koukat se na něj z nejvyššího patra Mariott Abscheron :)) . Rozhodně to bude zážitek.
Ázerbájdžán rozhodně doporučuji zařadit do seznamu destinací, ať již máte rádi městské potulování, válení se na plážích Kaspiku nebo výlet do hor. Já doporučuji kombinaci, na týden akorád.
Neideálnější česta vede letecky do Baku (2x týdně přímý let s Azal (teď bude na duben a květen přestávka :( nebo Turkish denně a nebo Wizz Airem z Budapešti) a nebo vlakem z Gruzie. Spojit návštěvu s Gruzií je rovněž perfektní, neboť každá země je trošku jiná a skvěle se doplňují. Do gruzínské Kutaisi rovněž létá Wizz, tentokráte i z Katowic.

pondělí 29. února 2016

Pár zápisků

Pár zápisků jsem si nemohl odpustit, když už dneska máme ten den navíc. Den, který je jen jednou za čtyři roky (a bohužel nepochopitelně nás stát i na takto významný den nutí pracovat :-))

  • dneska mi na stůl přistály tři výtisky práce MBA ... poslední krůček učiněn, práce je slušná a tak věřím, že taková bude i známka
  • jako cimrmanologovi mi udělalo velkou radost, že nejlepší podmínky na dětské lyžování je právě v Příchovicích U Čápa (perfektní areál kombinující pohodu s pivovarem a muzeem JC - co chtít víc!). Sám jsem jako dítě do Příchovic jezdil a rád jezdím dál.. navíc 14km od chalupy je více jak na pohodu
  • radostí je víc. Sešívaní válí jak dlouho ne. Hokejově se daří BK Mladá Boleslav a již dávno neplatí, že klub je barážový. Fotbal baví a po velkém zážitku z podzimu v Londýně (Tottenham Hotspurs - Liverpool FC i když s nejsmutnějším výsledkem 0:0, ale zase prvním zápasem Jurgena Kloppa) vyrážím s Lukášema na Herta-Bayern. Zatím nám to dobře vychází po metropolích, Londýn a Berlín :)
  • v rámci internetových nákupů jsem našel několik zajímavých věcí. Prvně jsou to hadry Everlast a Lonsdale .. nešijou na vychrtlé taliány a člověk se v tom cítí pohodlně, snad i shopy BezvaSport, Hyperoutlet nebo FactCool budou v pohodě. Krásný nožík mi ježíšek naježil od Boker Solingen a mezi přání jsem zařadil i manžetové knoflíčky z Etsy.
  • nejlepší knížkou pro cestovatele, která přesně otvírá pohled do kuchyně, jak jednoduše, nenáročně a levně cestovat a nehraje si na nic je Travel Bible. Klukům se povedlo najít mezeru na trhu v tom, po čem lidé touží...
  • pracovní povinnosti mě v poslední době několikrát zavály do vlaků. ČD úplně v pohodě, filmový terminál v Pendolinu super. Jedna z cest končila u Trenčína a pokud jsem pojedu příště, termální koupele v hotelu Krym si již utéct nenechám. (stejně jako pravidelně si dávám slovenské dobroty kousek o něj)
  • a poslední radost (zde napsaná) se týká tuningu bytu. Objednal jsem celkem 4 dílka, 2 ilustrace pro E a 2 obrazy od DavidaS, amerického umělce ze Žďáru. Již jeden kousek od něj mám, tak proč ne víc.... již brzy :)

sobota 2. ledna 2016

Flightmemory 2015 aneb lépe než loni

Jako každý rok, bilancuji své lety dle statistik Flightmemory :)
Rok 2015 vykazuje lepší bilanci, než rok 2014 a také několik nej a poprvé. Poprvé v Baku, poprvé speciálem, poprvé Dextrovským Pilatusem, poprvé v Ižhevsku (i poprvé YAK 42D od IžAvie a doufám, že naposledy :-)) a taky poprvé ultra-lowcostem - RyanAirem.
 
Longest Flight (distance):1,832 mi, 4:45 h, Baku (Heydar Aliyev International) - Prague (Kbely), 03-04-2015
Longest Flight (duration):4:45 h, 1,832 mi, Baku (Heydar Aliyev International) - Prague (Kbely), 03-04-2015
Shortest Flight (distance): 119 mi, 0:26 h, Prague (Kbely) - Brno (Turany), 09-14-2015
Shortest Flight (duration): 0:26 h, 119 mi, Prague (Kbely) - Brno (Turany), 09-14-2015
Fastest Flight: 523 mi/h, 1,832 mi, 3:30 h, Prague (Kbely) - Baku (Heydar Aliyev International), 06-11-2015
Slowest Flight: 177 mi/h, 265 mi, 1:30 h, Samara (Kurumoch) - Izhevsk, 01-29-2015
Average Flight:919 mi, 2:17 h

A kam v roce 2016?
Určitě by bylo zajímavé přidat nějaký nový typ letadla (787, A350 nebo i zapadající klasicka B757 či o jedinělá 717 od Volotea), nové letiště a to jak super typu Singaporu nebo Dohy, tak evropskou klasiku. Největší šance na dálkovku může mít eventuelní služební cesta k velké zdi, ale to je věc nejistá :)