Vybraný příspěvek

A kolikrát jste protli nejdelší pěší trasu světa vy?

úterý 31. prosince 2019

PF2020

Pohodovou plavbu, správný směr a dostatek cestovatelského štěstíčka v roce 2020!

pondělí 30. prosince 2019

Povede se A350 od Qatar Airways na první pokus?

Ladil jsem to skoro měsíc, abych neměl prostoje, abych měl čas si odfouknout, abych něco trošku taky viděl.... a taky, zda by se povedla A350... poslední widebody (subverzema se nezabývám), kterou jsem ještě neletěl. Loni jsem o ní přišel taky jen smůlou, že nemůžu letět o den déle....
Lehce jsem překopal plány ve svůj neprospěch (ano, odlet ve 4:00 a +2,5 layover v Doze je v můj neprospěch) a mám ji tam.

Tak teď už jen to cestovatelské štěstíčko, a povede se!

A jestli ne, a budu smutnej, tak musím zkusit v únoru toto..... protože A350 na pravidelce v Praze se jen tak opakovat nebude. Osobně mám z rozšiřování a dominace Qatar Airways v Praze radost. Kdysi oblíbené Emirates jsou již jen stínem toho, čím byly. DXB je přervané letiště, kde se stojí fronta na WC i vodu, o hnusně přervaném salonku ani nemluvě. (už ani nezmiňuji jejich logo na dresech Realu, ACM, Arsenalu :-( )
DOH oproti tomu je nová, svěží, příjemná... a světe div se, v rámci programu Nic než Katar, lítají katarci i o 20%-30% levněji a luxusněji i v economy... a že to dotují? má mě to vadit? Loňský 5* hotel zdarma taky potěšil :)

neděle 29. prosince 2019

Exkurze letiště Praha - prima zážitek pro děti (malá recenze)

Někdy v roce 2009 (přesně 23.12.2009) jsem se zaregistroval jako uživatel na FórumAirways a tím totálně propadl letecké dopravě. (jen ze zvědavosti, tohle - TRIP REPORT PRG-DUS-DXB-ATH-PRG - byl můj první tripreport) Proto je až z podivem, jak dlouho jsme odolával návštěvě, exkurzi na Letišti Praha. Tento rok jsem se rozhodl nápad realizovat.
  • Podmínka č.1 je registrovat se na webu exkurzí Letiště Praha. Za ty roky to mají parádně promakané. Vyplníte datum, kdy chcete vyrazit, trasu a pak již jen čekáte na potvrzení. My vybrali krátkou trasu T2, aby byla vhodná pro děti.
  • Podmínka č.2 je dostavit se. Exkurze začíná na Terminálu 3. Zaplatíte (510Kč rodina + 100Kč parking) a počkáte na průvodce. Na nás vyšel poměrně šikovný týpek, bývalý pilot, který letiště opravdu miluje a vše bylo poutavé.
  • Podmínka č.3, absolvovat bezpečnostní prohlídku. Stejná buzerace jak na T1+T2. A pak už můžete na prohlídku.
Nastoupíte do fialového busu "Exkurze" a vyrážíte. Co jsme všechno viděli?
  • Připravený privátní Gulfstream G550 OK-KKF Karla Komárka i jeho návštěvníky. Podle leteckých serverů odletěl do švýcarského Sionu, včetně asi deseti beden "oblíbeného" šampusu. Prostě bude to pěkný silvestr.
  • Stanici hasičů včetně spuštění hasičů po tyči a dva ze čtyř Pantherů. Zásahový čas hasičů na letišti je 45s vyjetí, do 3min kdekoliv na letišti. Po 5-6min prý už nebývá moc co hasit..... Posádka Panthera je nevelká, přesně jeden hasič :)
  • Sedum zaparkovaných Boeing 737-MAX společnosti Smartwings. Měli letět do tepla na zimu, ale nakonec se od plánů upustilo.
  • Baterkárnu (by se člověk divil, co vše musí jezdit na baterky).
  • Mezi parkingem ATRek a dráhou je taková pozorovací ohrádka. Zde jsme zažili několik přistání i vzletů (nejhezčí asi B757 Sunday Airlines do Nursultany).
  • Zajímavá byla rovněž pojížďka s přednáškou o tankování a spotřebě letadel, významu sharkletů atd.
  • Parking na stojánce i vytlačování.
  • Prohlídka končila komentovaným přistáním i parkingem qatarského Dreamlineru. I dle průvodce jsou QR nejlepší aerolinka na světe. Můj člověk.
  • Při cestě domů ještě bombónek - počet pašeráků na Ruzyni, hledací psi i umístění věznice.
Za mě super zážitek! Děti nadšené!

A časově? Začátek 10:30,výjezd busu po security 11:00, návrat na T3 cca 12:20.

sobota 28. prosince 2019

Z Libošovic na Kost a zase zpět

Slovo dalo slovo a dala se dohromady super parta. Napočítal jsem celkem 19 lidí a jeden pes a vyrazili jsme vlakem z Boleslavi do Libošovic v Českém ráji, pěšky blátem Prokopským údolím na Kost. Tam jsme se lehce občerstvili a přes kravín zase zpět. Celkem bratru asi 6,5km, pohoda, zábava a klídek. Děti to parádně ušli (nejmladší 3 roky), hospůdka měla otevřeno a celkově jsme se pěkně provětrali. Vlak k prasknutí, turistika letí!

Za rok zas. Třeba to bude pěkná tradice!

pátek 27. prosince 2019

Valencia tourist card - vyplatí se turistická karta?

Je volno a tak jsem se trošku ponořil do cestovatelských příprav na jarní prázdniny, kde naším cílem bude španělská Valencia. Do španělska se velmi těším i kvůli sušené šunce ze zadní kýty jamon (jako číslo 1 ji označil Zdeněk Pohlreich v nějakém cestovatelském časopise, co jsem včera otevřel ve vlaku), do které jsem se zamiloval v Barceloně a taky kvůli fotbalu. Vypadá to, že stihnu zápas Valencia CF - Celta Vigo. A kdyby nehrála doma Valencia, sídlí tu i Levante... (to jsem nevěděl .-/) Takže v batohu musí být místo pro 2-3kg jamonu, šálu a hrneček.

Valencia nabízí zajímavou kartičku, Valencia Tourist Card, která obsahuje zdarma místní dopravu (cestování metrem, busem i tramvají - což je super, protože Valencie to nemá zrovna nejjednodušší) a vstupy do některých městských muzeí a historických objektů (seznam zde) + slevy na ty komerční a i restaurace.
Kartu si lze pořídit na 24h, 48h a 72h a ještě si ji nakombinovat s některou z komerčních aktivit. Mě zaujala klasika - Ciudad de las Artes y las Ciencias, chcete-li česky Město umění a věd, včetně Oceanária a místní vyhlášenou ZOO, Bioparc. Pak je pro mě nejlepší 72-hour Valencia Tourist Card and Entrance to the Oceanografic, the Science Museum, Hemisferic and Bioparc za bratru pěkných 74,82 EUR v akci. Pro dítě od 4 let to stojí 61,03EUR. Pozor, nemá moc cenu fajkovat věk, třeba akvárko je pro děti pod 4 roky nepřístupné, takže zdarma tam dítě nedostanete.(oprava: do akvárka malé dítě dostanete, jen nesmí do 4D kina).. to jen pro české vykuky. Náš mladej MX je přesně na hraně, tak jsem taky licitoval :) Je to sice darda, ale samotné lístky do Města vědy jsou 38EUR a do Bioparcu 23,8EUR. Takže pokud tam plánujete jít, tak už jen to samotné stojí 82% hodnoty karty a pak každý den necelých 5EUR na dopravu je hračka. Beru to!
Jak už jsem psal, doprava je poměrně složitější díky vícero společnostem.... metro je zdarma pro děti do 10let a busy pro děti do 6ti let. Dle mých výpočtů ( :-) - zahrnující každý den return cestu metrem a return cestu busem + metrem na letiště a zpět bez zohlednění dalších muzeí - Bioparc je na jeden den, stejně jako Město umění a věd), se karta těsně vyplatí pro dospělého a už se nevyplatí pro juniora do věku 10ti let, který má metro zdarma a už vůbec ne pro juniory 4-6 ... tam je lepší koupit separé lístky). Pro mě je to těžké rozhodování, kde mi nejvíce vadí těch 72 hodin... ideální by pro mě bylo 96 ... takže i tak budu muset koupit na 48h Tourist Bus separé, abych si neubíral čas z Valencia Tourist Card (VTC) a nemusel platit dopravu....  Zlatý londýnský octopus....

Plán je tedy jasný:
Pá (přílet) + SO = Tourist Bus
NE + PO + UT + ST ráno = VTC ... a to se ještě uvidí, zda ST ráno pojedeme busem a nebo klasicky Cabify.

Krásný článek expatky o tom, jak efektivně jezdit metrem a šetřit zde - Using the Valencia Metro – How to Save Money and Travel More Easily - na těch pár dní ale není moc prostoru, na tyhle fígle :)

úterý 24. prosince 2019

19ka #online - jak jinak v roce 2019?

Vánoce budou komplet online. Notes, karta kreditnaja a jedu. Začínám z toho mít lehké osypky. Kupuji další a další krámy a nikdo si nic pořádného nepřeje. Letos jsem si stanovil jasná pravidla (především pro děti) a to následovně:
  • Hračka co si opravu přejí
  • Věc, která rozvíjí jejich volný čas (na sport, na trempink, na cestování atd)
  • Společenská hra - zábava pro celou rodinu
  • Knížka - pro mě, patří neodmyslitelně k vánocům jako ponožky 

Plán mám a teď začít :-) Naštěstí čerpám z velké své historie souborů dárkovníků...
V roce 2019 začínám 26.11. (údaj pro statistiky)
  • První nákup jsem udělal na obchodě Grada. Jednak jsem tam chtěl něco pro sebe a za další, za kredit utracený mi dávají ještě jednou stejnou hodnotu na skladovky. Pěkné dětské knížky nestárnou a tak za 4 objednané mám 5 gratis... Doručení do Zásilkovny, palec nahoru.
  • Druhý nákup patří Tiskarena.cz - doručení do Zásilkovny.
  • Třetí nákup - a ted mě stál víc času než jsem myslel - patří Outdoorweb.cz (za zásilkovnu body navíc!). Chtěl jsem vzít na milost MALL.cz, ale fakt to nejde... šmejdi.
  • Čtvrtý nákup putuje do Notina. Ač nerad, posílám pár korun na Kypr (sic!), ale bylo fakt těžký se vyhnout Mallu. Nákupní engine Notina je podobně otravný jako Mallu. Na příplatky za pojištění jsem total alergický. Stejně tak jako na zabalení zboží za tisíce si říci o stovku... Ale což, ne vždy je po mém. Sympatie si Notino nezískalo a i proto jsem košík vykostil jen na nejnutnější minimum. Voňavé sympatie zůstávají u osvědčeného ProdejParfemu.cz (i na ně dojde řada :-))
  • Pátý nákup, klasika. Alza. Alzák je otravný. Ale mám tam firemní účet, posílají mi to do MB na pobočku a jsem tam týdně. I tady ovšem zisky plynou na Kypr :-(
  • Šestý nákup putuje ke zdravému eshopu - www.osatka.cz a rovnou do Zásilkovny. Zajímavé věci tam mají, budu muset více zkoumat!
  • Zasedmé a moje premiéra a uvidíme, co z toho bude. Je to na 100% přání a je to Orion Domácí Potřeby. Dopravu zabezpečuje GEIS.
  • Osmý balíček očekávám z botárny zvané Bella Brutta a přiveze mi to PPL/DPD.
  • Devátý balíček mi přiveze PPL z LidlShopu (na přání). (Pozn.: nakonec změna proti objednávce a PPL vystřídala Česká Pošta.. klaplo to!)
  • Desátou objednávku a další nášup dětské radosti mi posílá dobře osvědčený Maxík.cz v kombinaci se Zásilkovnou!
  • Po jedenácté opět Alzák. Prostě některé věci umít nejlépe, i když ne nejlevněji.
  • Dvanáctka opět Alza. Nikdo jinej to neměl a neuměl. Takže proč ne.
  • Třináctka - konečně na ně došlo - ProdejParfemu.cz. Týden do vánoc se dočkali. A docela slušně velký balík míří do Zásilkovny.
  • Čtvrnáctka míří na předplatné časopisu do Finska, do Ottobre.
  • Patnáctá objednávka patří Grand Restaurant Festivalu. Přijde rovněž emailem.

Zásilkovnu mám prostě rád. Kurýry dělají většinou pomatení lidé (naposledy ze mě dělalo debila DPD a tak jsem si řekl dost!) a já si nemohu řídit čas podle nich. Věta typu "Zásilku vám doručíme mezi 6:30 a 22:00" mě vyloženě ježí chlupy.

S vánoci to úplně nesouvisí, ale machři online jsou SAAL Digital. V sobotu večer nahrány na web 2 fotoknihy k tisku, v pondělí v poledne email, že to už má kurýr. Frajeři. Takhle si to představuji! Jenže jim to zkazila PPL, která nestííííháááá. Doručit jim to trvalo týden....

Vánoční nákupy a nálady kolem sleduji průběžně (20182017201620152014201320122011)

sobota 21. prosince 2019

Jarní prázniny? Valencie!

Valencii mám na svém cestovatelském listu vysoko již řadu let. Jednou, když tu hrála Slavia, jsem to dokonce i plánoval! Proč jsem nakonec nejel, to už netuším.....

Na včerejší besídce CDB jsem to rozsekl. Zatím co oni plánují jet lyžovat až na rakousko-italskou hranici, já si pojedu lehce prohřát kosti, naládovat se jamonem, paelou a pozevlovat po Valencii. Španělsko mě napodzim úplně nadchlo a tak v tom hodlám pokračovat. Těch míst mám na seznamu daleko víc.....
Odlétáme nakonec z Vídně.... ekonomicky nejvýhodnější... a když už bych to cenově propočítal nastejno s Luftwaffe z Prahy, 6h čekání ve FRA by mohlo být vražedný.... Takhle napohodu nad ránem sedneme do auta a po obědě jsme již ve Valencii. Do Vídně létá Lauda i Wizz napřímo a my zkusíme na každou cestu jednoho. Letenky mi krásně našlo Kiwi, ale koupil jsem je separé..... připlácet Kiwíkům nemělo smysl.

Z Vídně jsem zatím nikdy neodlétal, takže začíná hledání parkingu atd.

Ubytko ve Valencii chci vyřešit bytem přes AirBnB... jedeme mimo sezonu. Dopravu primárně MHD, Cabify & FreeNOW a pěšky. Bude dost času. Z minulého plánu mi tu vyskočila Turistická karta, takže tu taky prozkoumám.... těším se a hned se dávám do plánování :)

A malý fotbalový bonus na obzoru :)
Už je to tady, těšíme se.....

neděle 15. prosince 2019

Před vánočkovinky + Starbucks

Čau lidi!
Před vánocemi je to vždy na palici. Všichni chtěj volno a ono je víc práce. Tak se to nepotkává....

  • Čím začít jiným, než že v MB máme Starbucks. Ano, na západě je to v každém koutě kafárna, ale na zde u nás, na východě bídačeném komanči, je to jednoznačně statusový brand. A jsem rád, že patříme tam... tam na západ!
  • Dárky nějak dávám. Rozepsaný mám i klasický článek 19ka #online, ale postnu ho až s ježíškem. Prostě ze jmen eshopů jde přesně poznat, co bylo a asi i komu koupeno. Objednané ám klobásy, stromek krásný je už ve sklepě. Děti zdobí perníčky.... a tak nějak se chystáme na tu pohodu. Hlavně rum.
  • Výlet do Florencie se mi povedlo sepsat a přidat i nějaký ten povzdech ohledně parkování na Letišti Václava Havla. Co se prvního letu s Vuelingem týče, musím říci že ok. Cestovatelské plány na 2020 taky lehce smolím.... uvidíme, co mi bude naježeno. Každopádně s panem cestovatelem O se chystáme nějak navázat na Senegal a Írán. Já bych tu další Afriku prostě rád....
  • Z cestovatelských restů už mám jen sepsání Balkan2, protože fotky od SAAL už mám doma!
  • E se celkem vydařily dva turnaje ve Florbale a tak doufám, že se super našla.
  • Na vánoce si chystám HBO Go a Neflix. Tak uvidíme.
  • Na vánoční trhy jsme zatím prubli Boleslav a Žitavu. Ta mě nijak nenadchla. Aspoň jsem si nakoupil celý košík ničeho za 75e.
  • Rudý Zeman od Jaroslav Kmenta je doma. Bral jsem poslední výtisk v boleslavském Kosmasu.
  • Účastnil jsem se Slavia-Inter a zkompletoval si tak letošní Ligu mistrů na jeden zápas doma a jeden venku. Podařilo se mi vyjet i na výjezd a mrznul jsem v pátek večer v -3 v Lbc....
  • Účastním se UEFAlístkobraní na Euro2020. V ohni mám želízko do Skotska, tak uvidíme.
  • Rozjel jsem cestovatelsky Instagram... a pro účely tohoto blogu ještě slibuji speciální #tagy pro jednotlivé tripy... Zkusíme hned v lednu (uááá).
  • Za zmínku určitě stojí mikulášská CDB besídka v nové vodácké loděnici.... kéž by to byla tradice!
  • Na vánoce mám připravené i aktivity. Podívejte sami - Olomouc k tetičce vlakem, Riegrova stezka, virtuální reality na Harfě.... k tomu ještě vánoční besídka CDB na Rožátově.
  • Stejně jako loni, kdy jsem na podporu mladoboleslavské porodnice vydražil charitativní dres Davida Bernada, zkusil jsem to letos (vybíralo se na chirurgii) a uspěl. Mám dres Oscara Flynna s číslem 88....
  • Jak jsem doteď mohl žít bez Netflixu? Nechápu.... ale je to láska na první dotek!

neděle 8. prosince 2019

PPL krutě nestíhá

Kurýry nemám rád. Nemá rád tu jejich drzost, kdy volaj o 106, že někde jsou a vymlouvají se, že SMS posílá depo atd. Stresu mám až až a tento si rád odpustím. Jenže.. někdy to nejde. Před pár lety jsem se krutě navztekal s DPD a od té doby je ignoruji. Další na řadě je PPL. Co v jim v létě trvalo dva dny, dnes nestihly za dní šest. Úplně tak kazí dobrou práci SAAL Digital, který to má vytištěné za den a půl.....

Zlatá zásilkovna.

pondělí 2. prosince 2019

Chtěl jsem vzít MALL.cz na milost

ale fakt to nejde.... nakupuji batoh pro dceru. MALL.cz ano, má lepší cenu. Je první na Heurece (proč asi - Heureka se sice "prodává", ale nejlépe to vystihuje věta "zůstane doma".... na poli eshopů tak může dojít k podobné situaci, jako na globálním poli vyhledávačů ubytování), ale cenu nesmyslně navyšuje. Dokonce jsem na Mall chtěl přidat ještě krém pro mamku... ale ejhle. Jiný eshop z rodiny.. Vivantis. Ale to jsem zjistil, až u placení a málem bych platil poštovné dvakrát!!! Tak to ne.
Raději si přihodím necelou pajdu a k batůžku (budeme mít stejnou značku :-)) si zacpu pusu pláštěnkou zdarma. Navíc mi to doručí do Zásilkovny.



Outdoorwebe, díky že jsi normální. A já si fackuji, že po první negativní i druhé negativní A I třetí zkušenosti, jsem o MALL.CZ vůbec uvažoval!!!

sobota 30. listopadu 2019

Další nálož knih od SAAL Digital

Chystám se na pivko a jelení hody (ano, nějak se nám do party vetřel mrtvý jelen a jdeme si na něm pochutnat) a končí mi platnost kuponu na SAAL Digital. Tak jsem si udělal chvilku a odpálil nějaké připravené a hotové fotoknihy do světa. Za poslední rok již pátá kniha a další dva produkty. Myslím, že SAAL digital se investice do mě musela vyplatit. A to ani nepočítám ty, kterým se kniha líbila a dostali doporučení......

pondělí 25. listopadu 2019

Do Florencie za biftekem i památkami


Pátek se tu objevil úplně z nenadání a s ním i náš odlet na eurovíkend. Z minulých cest jsem měl téměř zabaleno a tak jsem to ani nijak nemusel hrotit. Batoh Osprey byl téměř prázdný a prázdný se i vrátil. Pohodovou jízdou jedeme na Ruzyni, parkujeme s lehkým nervem kvůli nedostatků místa v PA-Smart parkingu a jdeme na odbavení. Jak je již dnes u loucostů zvykem, stejně vše máte vytištěno z domu a jedete jen s příručákem. Tak i my, tentokráte poprvé s Vuelingem.

Po klidném průchodu sekurity jdeme rovnou do Erste Premier Lounge, který je v rekonstrukci. A služba dostává těžce na prdel. Přecpané, že si není kam sednout. Dáváme pivo, bechera a chlebíčky a tlučeme čas s časopisy. Vueling odlétá přesně na čas. Naštěstí máme volnou mezisedačku, tak se nám letí komfortně. Paráda. O občerstvení zájem a nemám a tak se věnují své oblíbené činnosti v letadle a spím :) Přilétáme na mini- letiště ve Florencii (boarding vše busem, ani jeden chobot) a prakticky v okamžiku jsme venku. Jdeme na tramvaj a kupujeme za 1,5EUR/osoba lístek (pozor, tramvaj odjíždí z obou kolejí a na obou stranách je možné koupit lístek). Za nějakých 20minut jsme v centru, na hlavním nádraží. Kdo má rád adrenalin - ani jednou nám nikdo lístek nekontroloval a to jak v tramvaji, tak ve vlaku či buse. Velmi příjemná a pohodlná cesta z letiště.

 Pěšky se jdeme ubytovat do Residenza Castiglioni, dáváme lehčí relax a vyrážíme si dát něco k obědu. Většina neturistických trattorií totiž mezi druhou a čtvrtou zavírá. Úplnou náhodou narážíme kousek od hotelu na Trattoria Sergio Gozzi, která 2015 oslavila 100let. Asi 10min musíme čekat na místo (což je skoro všude, kde to za něco stojí) a pak se ocitáme u stolu s nabídkou té nejryzejší toskánské kuchyně pro místní. Poměr místních a turistů je 80:20, paráda. Dáváme si dvě typická toskánská jídla - Lampredotto - směs špenátu a dršek - a Bollito misto, vařené hovězí a hovězí jazyk. Pochutnali jsme si. Spláchli jsme to půllitrem domácího červeného vína.

Pak vyrážíme procházku po místních pamětihodnostech, opravdu impozantní. Jdeme směrem Santa Maria del Fiore, pak na Piazza della Signoria a prohlížíme Palazzo Vecchio a všechny sochy kolem. Již je to jen kousek k Ponte Vecchio (na ten jsem se těšil snad nejvíc) a podél řeky k Basilica di Santa Croce di Firenze. Zpět procházkou a s přestávkou docházíme až k Mercato Centrale Firenze, kde si kupujeme pár dobrot a toskánské víno na pokoj. Děláme si to pěkné a rozhodli jsme se vyřadit muzea... je to stres s lístkama, frontama a zabere to strašně moc času. Soustředíme se na atmosféru, památky a gastronomii.

Po odpolední siestě vyrážíme do restaurace Ristorante del Fagioli, která má svůj zářez i v Michelinu. Otevírá 19:30 a já se rozhodl tam být již v 19. A dobře jsem udělal. Nemáme rezervaci a jsme první kdo čeká. Prakticky jen na nás se pak i dostane stůl, ale jen do 21h. Aspoň něco. Rezervaci jsem nedělal, jediná možnost byla zavolat. Restaurace nemá svůj web, Facebook a ani není na žádném bookovacím systému. Asi to nepotřebuje.
Menu je jasné. Dáváme nějaké zobání (Toscano Misto), Gnudi - plněné knedlíčky sýrem a špenátem v rajčatové omáčce, Tappa pomodoro - rajčatová polévka zahuštěná chlebem tak, že to celé byla jakoby hustá kaše.... hlavním chodem však byl toskánský král, jídlo ve Florencii vyhlášené. Proto jsem především chtěl jít sem. Kdo se prochází ulicemi Florencie, tomu neuniknout vytríny plné vyzráleho hovězího masa. Král je: Bistecca alla fiorentina di chianina

Bistecca alla fiorentina neboli biftek s kostí je snad tím nejtoskánštějším pokrmem vůbec. Maso se servíruje jen lehce propečené a podává se s jednoduchou přílohou či přízdobou, aby vynikla jeho lahodná chuť. Ta nejlepší bistecca se tu připravuje z ušlechtilého plemene skotu chianina. Jedná se o nejstarší a největší druh skotu, který v dnešní Itálii chovali už staří Etruskové. Bílé krávy se nejčastěji chovají na soukromých farmách s přísným dohledem na to, jak skot žije, což se na kvalitě masa samozřejmě znatelně projevuje. Bistecca alla fiorentina z masa chianina je toskánské TOP, které vašim chuťovým buňkám v Toskánsku jednoduše musíte dopřát. 

Po objednání stejku vám přinesou ukázat kousek masa, který bude váš. Nutné je aby měl přes 1kg a byl silný 4-8cm, náš měl 1,3kg. Opečou ho z každé strany 3-4min a pak nechají 4min odpočinout. Maso uvnitř je syrové, je to velmi rare pokrm, ale lahodný. jak šlehačka! Kdo si představuje jako italské jídlo pizzu a těstoviny, je vyveden z omylu. Lepší steak jsem již dlouho neměl! Bál jsem se, že se přervu a ani nedojdu, ale chyba lávky, byl jsem jak rybička. Večeři zaléváme litříkem homewine rosso, paráda. Cenově se připravte na 44eur-50eur za kilo masa.....

Procházkou přes náměstí jdeme poklidem domů a spát. První den se vydařil.

V sobotu ráno snídáme a jdeme na vlak. Naším cílem je Pisa a jak jinak než kolmá věž. Nehlásí nic moc počasí, ale to nás neodradí. Kupujeme si v automatu lístek tam i zpět a za hodinu deset vystupujeme v Pise na nádraží. Všude samý afričan prodávající deštníky, dnes jim kvete pšenka. Máme štěstí a za 5EUR chytáme autobus k šikmé věži. A to je vše. Stejně jako ostatní se fotíme a pěšky jdeme zase zpět. Cestou dáváme celkem průměrný oběd... pastu a víno. Po 14h jsme zase zpět ve Florencii a opět busem jedeme na Piazzale Michelangelo. Prostě ty fotky a sochy za to stojí, ale už se nám nechtělo pěšky obě cesty. Procházkou zpátky si znovu fotíme Ponte Vecchio a asi v nejpařivější ulici Via dei Neri se stavujeme v Angie’s Pub - Age of Pavona na dvě pivka. Je potřeba si po těch vínech spravit žaludek. Jdeme dát deset na hotel a připravit se na večeři.

Po dlouhé analýze blízkých hospod (hlásí silný déšť) jsme se rozhodli pro Trattoria Zà Zà na cetrálním tržišti. Vypadalo to jako rodinný podnik, ale je to fabrika! My čekali na stůl 5min, ale když jsme odcházeli, byla tam regulérní fronta. Jídlo jako super. Měl jsem biftek s peřovou omáčkou, Lu měla telelcí na grilu, k tomu nějaké brušetky a víno. Pecka lahoda. Jen ta velikosti... a perlička, pro celou tu fabriku (200míst odhaduji a to jsem při zdi - 1 toaleta... pro muže i ženy společná... ekl).

Bohužel večer na mě skočil nějaký břišní bacil a to trošku ovlivnilo náš program. Druhý den, v neděli, po snídani jsme ještě odpočinuli, naposledy si prošli město, kde se běžel maraton, a pomalu se vydali na letiště. Tam dokoupili pozornosti a v salonku přečkali odlet.  Vueling zase na čas. Kdo ale letí další den (v pondělí) má smůlu. Stávka. Již po druhé jsem o den utekl ze stávkové pasti leteckých dispečerů a personálů. Den po návratu z Barcelony to rozjela Lufthansa, den po návratu z Florencie Italové.

neděle 24. listopadu 2019

Aeroparking PA Smart je nepoužitelnej

Když už jsem se tu rozvášnil ohledně parkování na letišti a cen, tak chci poznamenat, že parking PA Smart na Letišti Ruzyni je hroznej shit projektovanej max na Fabii, ale nikoliv už Combi. výjezdy na dvakrát, abych to neškrábl, pidi mini malá místa na zaparkování. Hrozně stísněný. Nikdy více.
Konec hlášení.

Takže buď PC Comfort a nebo GO Parking.

pátek 22. listopadu 2019

Kde hledat online ubytování a kdo je kdo?

Tak se nám ten trh s ubytováním lehce stabilizuje, což vlastně znamená... zdražuje. Ubývají konkurenti a postupně se budují 2-3 silné skupiny. Zda bude profitovat zákazník je otázkou....

Hotels.com je vlastně Expedia.com (Expedia Group)
Trivago.com je vlastně Expedia.com (Expedia Group)
Orbitz.com (a eBookers) je vlastně Expedia.com (Expedia Group)
Travelocity.com je vlastně Expedia.com (Expedia Group)
Venere.com je komplet přesměrován na Hotels.com

Priceline.com je vlastně Booking.com (Booking Holdings)
Agoda.com je vlastně Booking.com (Booking Holdings)
Kayak.com je vlastně Booking.com (Booking Holdings)
Hotelscombined.com je vlastně Booking.com (Booking Holdings)

Viator.com je vlastně TripAdvisor (pikantně - dříve Expedia Group)

Zenhotel.com je vlastně Ostrovok.ru
HRS.com - spíše business sektor, nenašel jsem moc dobrých tarifů pro solotravelers - za mě nevyzkoušeno
Trip.com - čínský projekt, určitě má potenciál... Čínské projekty nás mohou jednou převálcovat. Velká síla lokálního trhu.

Dobré ceny na porovnávačích mají ještě stránky Otel.com, patřící pod turecký Prodo Travel... jaká je jejich životnost, těžko říci, otázkou je, zda to zkoušet. Dá se konstatovat, že většinu hotelového ubytování na porovnávačích zajišťují výše uvedené společnosti. Ty přes porovnávač přesně vědí, kdo co a kdy a kam hledá a mohou na ceny reagovat. A jelikož vlastní poskytovatele i porovnávač, je taky otázkou, kolik si platí sami sobě a kolik si berou od konkurence, čachry machry jsou samozřejmě na snadě.

Podnětem pro tento post je informace (ano, již chvíli stará), že skončil poskytovatel Amoma.com, který jsem si celkem oblíbil a pomohl mi dobře bydlet v době, kde jiní (kteří měli data!) nehorázně nafukovali ceny. Za jejich prohlášení je jasné, že to vidí podobně jako já (a nebo já jako oni).

Entities that claim to act as "price comparators" are, in effect, media agencies that redirect consumers to entities like ours against paying a cost per click. These media agencies are sometimes owned by companies operating in the same segment as ours, which has a negative impact on free competition. They are currently in a dominant position in the market and we think that this is to the detriment of the end consumers. Indeed, having taken the place that is theirs today, these entities unilaterally impose unsustainable financial conditions for us, because we work at the fair price to benefit our customers, not to benefit these media agencies.
The result is a market concentration in which only a very small circle of majors Online Travel Agencies can survive. You probably also know that the public authorities are currently opening investigation procedures against these entities, notably in Australia, Spain - and most recently, as reported in the press, in the United States. (Zdroj: Amoma.com)

Samozřejmě jsem nezapomněl na mnou poměrně oblíbené AirBnB.com, ale to je trošku jiný druh služby (zatím) a neobchodují se hotelové kapacity. Pro určitý druh cestování vřele doporučuji, pro rychlé skoky po evropských centrech měst mám pořád raději hotely.
V tomto roce jsem využil nově ještě Hotel.DE (skvělá nabídka pro Írán) a Zenhotel (v Barceloně a klaplo to za super cenu). Pro Florencii se mi povedl celkem dobrý deal na Agoda.com (mé poprvé s nimi). Jinak jedu drtivě Booking.com (zlepšili se?) a láká mě Hotels.com ... především noci zdarma v kombinaci s firemním tarifem. Ale Booking (má fakt fakt dobrá data) umí velmi dobře kouzlit s cenama a drtit to do vás! 

úterý 19. listopadu 2019

Porovnání GO Parking a Aeroparking má překvapivého vítěze

Mé rané cestovatelské dětství se odehrávalo lowcostově a na letiště jsem jezdil z Dejvic nebo ze Zličína busem, někdy i transferem ČSA z Celnice. Po té, v cestovatelské pubertě, jsem různě kombinoval taxíky, od AAA přes Nejlevnější taxi a než se v Praze chytil Uber, Bolt a další, už jsem bydlel zase v Boleslavi. Z Boleslavi , v mé cestovatelské skoro dospělosti, je to s taxíkem složitější. Resp., dá se. Můj oblíbení Ali(ík) to jede za 1.500Kč jednu cestu. Což se vyplatí, pokud by člověk parkoval 14dní+. Jsem tedy nucen jezdit svým a využívat parkingy.

Jednou v životě jsem to postavil někde u Evropské.... jedna dodávka, nekonečný čekání. Při příjezdu hodina, při návratu taky. Pak jsem byl dlouhé roky (řekněme skoro 5 let) absolutním fanouškem GOParkingu. Cenově to vycházelo slušně a servis taky..... jenže. Od (tuším) loňska je jeden sběrný bod mezi terminály a je tam často fronta, že se nevejdete najednou. Tudíž, někdy i 20-30min čekání. Pak couračka po trati a placení. Celkem hodina.

Nyní se pochlapil Aeroparking - oficiální parkoviště letiště. Navíc - někde jsem našel slevový kupón pro nás, držitele karet Mastercard. A ejhle, ono to vychází lépe.
Parkoval jsem tam na Barcelonu i Londýn především kvůli rannímu vstávání. Na Florencii jsem byl pevně rohodnut pro GOP. Jenže.... 757Kč vs 800Kč, kdy dražší varianta je ta zdlouhavější? Tak to sorry GOParkingu. Očekával bych cenu minimálně o dvě piva dolů.

Z Mastercardu mám vůbec na letišti radost. Levnější parkování a zdarma salonek.. hmmm, příjemné!

neděle 17. listopadu 2019

Tygrovinky ze vzduchu anebo poslední měsíc v luftu

Poslední měsíc, od posledních krátkých zpráviček, jsem byl skoro pořád někde v luftu a naštěstí mě jedna cesta ještě čeká....
  • fotoknihy z Malty i Íránu mám připraveno, jen čekám na nějaký promokód... Zápis z ExpediceBalkan2 v nedohlednu :-(
  • rodinná dovolená na Maltě se celkem vydařila. Malta je super místo. Možná mohlo být trošku tepleji, určitě jsme tam mohli být déle! Cestopis se psal téměř sám.
  • Londýn je klasika a určitě tam brzo zase vyrazím, stejně tak věřím návratu do Barcelony nebo určitě Španělska. Už jen kvůli jídlu - tapas a jamonu - se to vyplatí!
  • První půlku listopadu každoročně zasáhnou husí hody. Se ctí svému jménu se jich účstním s radostí a dobrovolně. Letošní skóre jsou 4 návštěvy. V Penzionu v Zálesí dávám školní známku 3 za husu, ale díky konfitovaným a marinovaným žaludkům 2-. Menu v Galatee musím 3-, páč to bylo totál obyč. Kaldoun dokážeme doma 100% lepší :-( a to si hrajou na premianty. Rožátovu dávám jedničku s hvězdičkou, půl hvězdičky beru za paštičku, neb loni byla lepší. A na závěr, Restaurace Vista pod novým kapelníkem, čistá dvě a pochvala za lokše se škvarkama.
  • Přesně po roce jsme zase šli naučnou stezku Klokočkou, ve Velkém Rečkově a opět super. Hrozně to tam uklidňuje.
  • Začal nám florbal. Naposledy v minižačkách, takže zase - 2x Podbořany, 2x Strašecí. Tak a jednou Podbořany už máme za sebou.
  • Sraz ze základkou po 25letech se povedl. Poznali jsme se a příjemně pokecali.
  • Koncert Tři Sestry a Horkýže Slíže v Liberci na velkou pohodu, asi stárneme. Pa už kebab a Sluníčko... vše v klidu, nepoznávám nás!
  • Trošku jsem polevil ve squashi... vlastně ani nevím proč.... proč na to někdo nemyslí za mě? Netlačí to? Jakmile to přestanu tlačit já, většinou vše upadne... stejně jako bbj minulý rok. Dobrý sportovní tip v MB je Boxr... zkusím asi.
  • Rozjel jsem veřejný Instagram cílící čistě na cestování a jídlo. Přidejte si mě! a nebo hledej #tygrliveonthetour
  • hurá do Florencie. Na Vueling se těším, na Itálii taky. Lupeny už mám a hotel vyřeším v týdnu. Těším se!!!
  • a závěrem, díky že mi věříte, ale těch vašich tajemství už hlídám celkem dost.... neblbněte kamarádi!



Vranjska Banja - zapomenutý kout Srbska - cesta tam a domů

Čtvrtek (den patnáctý)
Vstáváme brzo, s rozbřeskem, řekl bych že kolem půl šesté šesté. Nemá cenu se zdržovat. Máme před sebou téměř 8h čisté jízdy a troje hranice, kde počítám cca +1 na každé. Těsně před hranicema ještě tratím všechny albánské leky za naftu a jedu tak s prázdnou kapsou. Albánsko-Řecká hranice je ten správný balkánský perkelt. Zmatek, chaos. Celníci nevychází vůbec ven, musíte k okýnku. EU značka neznamená téměř nic. Vybíhám do toho chaosu, orientuji se rychle a postupujeme jako tanková divize. Pomalu, ale stále v před, ale k hodince to bylo. Potěš koště. Motáme se silničkama až do Igumenici (odtud jezdí trajekty) a pak už dálnice. Platí se po úsecích, ale jde to. Když začnou konečně krásné scenerie okolních národních parků, rodinka usíná a tak si pohled na hory i Olymp užívám sám. Jede se krásně. Jsem v EU, platíme Eurem 😊

Z dálnice sjíždíme na Vitolu, užít si natřísklé dálnice Bělehrad-Soluň neplánujeme, alespoň ne kvůli hraničnímu přejezdu a dobře jsme udělali. Jedeme okreskou, ale prázdnou. Před Řecko-Makedonskou hranicí stavíme na benzínce…. Ale ta má jen kafe a mars tyčinky a toalety. Aspoň něco. Pán je celkem příjemnej, i když netankuji (nekradu a řeky nesponzoruju). Hraniční přejezd napohodu. Krásně si to šineme Makedonií a už nikam nespěcháme. Plánujeme jednu zastávku, kde musím dotankovat plnou…. Za albánské leky toho nebylo zas tolik 😊 U odbočky e Skopje děláme přestávku, tankuji a pak už jen hranice. Do Vranské Banji přijíždíme 15:30 (což je před plánem, ten byl mezi 16-17). Ubytko máme přes AirBNB. Krásný velký dům se zahradou, dostatek koupelen i pokojů, parking…. No prostě jak v ráji na nicnedělání. Zatím co rodina vybaluje, já jedu hledat jediní ATM v obci, abych vybral nějaké dináry na večeři.
Vranska Banja má léčié prameny a kdo se jezdí léčit? Ano. Brutálně snižujeme průměr obce. Je to tu jak někde u Šumperka, mladí obyvatelé pryč za prací, všichni obyvatelé i návštěvníci postarší. Jdeme do nejlepší restaurace, dáváme si plnou palbu – polévku, salát, pleskavicu, pivo, džus, panáka, zmrzlinu – a platíme…asi 1000 dinarů (215Kč) za celou rodinu. Opravu ekonomicky příjemné. Kromě procházky zpět není moc co dělat a vzhledem k brzkému vstávání jdeme i spát.
Na pořádný výlet po okolí se těším na zítra (ale asi jen já….). Je vidět, že do života obce zasáhl rozpad socializmu a válka, protože velký lázeňský komplex se již dostavět nepodařilo....
Celkem ujeto 618km


Pátek (den šestnáctý)
Probouzíme se lehce znaveni včerejší dlouho cestou asi kolem osmé. Než si sedneme na verandu ke kávě, vyrážím na pohodičku do městečka pro burek a něco dalšího dobrého ke snídani. Na verandě mě Lu naťukává, cože dneska budeme dělat, v kolik dorazíme atd domů a zda by dneska nešlo se někam posunout. Na to jsem úplně nebyl připraven a v hlavě se mi odehrává několik scénářů ….., od termálu v Maďarsku, po penzion v Bratislavě s klukama montážníkama, až po ten nejlepší – dojet až domů. Cítím se docela dobře, a tak navrhuji rodině variantu. Pojedeme, kam dojedeme, někde si koupíme Bookingem ubytko a přespíme. Vyrážíme před desátou, náš hostitel to moc nechápal, asi si dodnes myslí, že udělal něco špatně a chce se mi revanšovat….. (domů zbývá 1301km)
Je pátek, zatím je malý provoz a po dálnici to jede téměř samo. Očekávám však, že v pátek bude hůř... naštěstí jedeme domů a snad tedy nebude tolik aut.
V 12-12:30 si děláme před Bělehradem zastávku u Mekáče ve Velké Plané (domů zbývá 1043km) a já pořád počítám. Když dáme rychle hranice s Maďarskem, máme šanci to dát až domů…. Jist si ale nejsem. Vidím 3 základní možné problémy – hranice, Bělehrad a Budapešť. Bělehrad raději objíždím, delší, ale jistější. Jedu podle maps.me a taky nemám online data o provozu. Hranice, stejně jako loni raději objíždím Szeged, a jedu na Subotici a Tompu. Zde to jde opravdu tentokráte pomalu, a i když je málo aut, Maďaři to kontrolují poctivě, i tašky jsem otvíral. Celkově necelá hodinka v čudu. Asi v 15:45 jedeme dál. Rodině říkám plán, když budete hodní a nebudu muset stavět, dojedu do. (domů zbývá 749km)
Pálíme to Maďarskem o 106 a štěstí nám přeje. Kromě malé zácpičky v Buda nic. Slibuji zastávku hned jak se setmí, ale vydrželi jsme to až na Slovnaft D2 za Blavou, celkem asi 7,5h jízdy v kuse (a čekání na hranicích). Bagetku a pak přes Jihlavu domů. I cesta z Blavy se povedla dobře a 23:38 jsme doma. Pro mě jeden z nejnáročnějších a nejdelších přesunů, především kvůli dětem, pro které už to bylo lehce zahranou….

sobota 16. listopadu 2019

Ksamil - bílé pláže, křišťálové moře


Výhled na Korfu z restaurace Guvat
Sobota (den desátý)
Čeká nás 379km a asi 6h jízdy. Jedeme z nejsevernějšího albánského letoviska Velipoje do nejjižnějšího, do Ksamilu. Tam máme přes AirBnB rezervovaný pěkný apartmán (a dokonce jako první hosti přes AirBnB!). Nikam nespěcháme, po cestě se chci ještě zastavit u zajímavého města – Gjirokaster. Až do Drače (Durres) je na silnici hodně police, pak už je to o něco lepší. Vjíždíme za hory na pobřeží a užíváme si nádherné horské scenerie, včetně řek, chatiček atd. Jedeme hodně podobnou trasu jako minule, zavnímal jsem nový objezd města Fier – úspora minimálně 40-50min. V Telepoje si dáváme oběd, klasická pizzerka, ale měli to dobré. V Gjirokasteru potkáváme kolonu českých aut a jedeme s nima až do Sarrandy. Převýšení z Gjirokasteru do Sarrandy impozantní, z 200m n m. je nutné vystoupat asi do 550m n m. a pak klesnout do -3.

Ubytováváme se a jdeme na prohlídku pláže – nejblíže máme pláž Artur a pak pro základní potraviny a večeři. Všude po cestě nabízí ubytování, tudíž ubytko tu je.

Večeříme v restauraci Guvat s výhledem na Ksamil ostrovy a Korfu. Trefili jsme asi nejlepší restauraci v dobré cenové hladině.

Ksamil je jinde. Jí se tu výborně, krásné hotely, promenády, turisti… cítím, že jsme tu správně 😊

Neděle (den jedenáctý)
Pláže Ksamilu a tři ostrovy... v pohodě dojedete šlapadlem
Nejpopulárnější pláže jsou ty přímo naproti třem ostrovům. Dá se tam v pohodě dojet na lehátku či šlapadle (samozřejmě zkoušíme). Ta hlavní pláž – Tri Ostrovi – je plná (ano, přispali jsme si), takže vybíráme jinou, hned tu vedle. Celodenní koupačka s obědem u pláže a večeří v „naší“ pizzerii. Pizzerii hned vedle ubytování, kde vaří luxusní albánský speciality.

Pláž u restaurace Guvat - standardní kvalita Ksamilu

Pondělí (den dvanáctý)
Ráno jdeme na pláž Artur – ta nejblíže k domovině – a odpoledne jdeme na výlet na mušlí farmu - Mussel Tour. Perfektní zážitek (našli jsme na Tripadvisoru) a doporučuji každému, kdo má mušle rád, zajímá ho, jak vypadá mušlí farma a chce se prostě něco dozvědět. Navíc to byl výlet s lodí po jezeře a to se dětem moc líbilo. Vidíme Butrint… Objednával jsem to přes email. Pohodová domluva i rozumné ceny. Mají dopolední a odpolední termín, dopoledne je podle mě strašný vedro.....

Večeře a pivo zase v naší pizzerii  Pizza Malasi!.

Úterý (den třináctý)
Ráno se vracíme asi 30km zpět, kudy jsme přijeli. Naším cílem je Blue Eye nebo-li Syri i Kalter - pramen řeky vyvěrající z velké hloubky. Příjemné místo, ale kouknete a hotovo. Navíc dopoledne sem nesvítí sluníčko, takže ani fotky nic moc.... platí se pouze přejezd hráze a nebo se tam dá dojít od hlavní silnici (asi 2km). My dojeli až téměř tam... jsou tam suvenýry, je tam restaurace. Daleko zajímavější je, že jsme potkali sobotní partu Čechů v dodávkách.... jsme všude :-)

Cestou zpět se chci podívat do Sarandy, nakoupit a vybrat peníze z ATM. Smolik pacholík. absolutně se tam nedalo rozumně zaparkovat, tak dělám pár fotek a jedeme na jídlo i nakoupit k nám do Ksamilu a pak ještě koupačka na hlavní pláži.

Večeře, zase u nás, v Pizza Malasi!

Středa (den čtrnáctý)
Vstáváme a dnešním cílem je Národní park Butrint, který je od nás asi 15km.
Historické město Butrint se nachází na samém jihu Albánie při hranicích s Řeckem na jihovýchodním výběžku poloostrova Ksamili, který odděluje Kerkyrský průliv Jónského moře od Butrintského jezera a Vivarského kanálu. Vzhledem ke své strategické poloze ve Středozemním moři bylo město svědkem vojenských operací od Peloponéské války v 5. století př. n. l. až po napoleonské války v 19. století. Původně byl osídlen řeckým kmenem Achájů. Ve 4. století př. n. l. jej obsadili kolonisté z Kerkyry (Korfu) a stal se významným opevněným přístavem a obchodním centrem s vlastní akropolí. Poté jej ovládli Illyrové a v průběhu 2. makedonské války byl roku 167 př. n. l. dobyt Římany. I po vytvoření Byzantské říše zůstal v rukou Římanů a to až do tureckého vpádu v roce 1453. (Zdroj: Wikipedia)
Procházíme si tu park, stavby a dětem se to moc líbí. Naštěstí jdeme směrem tak, že hrad si necháváme nakonec a tak nemusíme jít po schodech dolů, ale jdeme opravdu pozvolně. Dětem se tu líbí a jsme tu fakt celé prodloužené dopoledne. Oběd si dáváme hned vedle, v restauraci hotelu Livia a tolik mušlí na talíři jsme snad nikdy neměl. Zpět si vybíráme odlehlou pláž Ohana beach, kde mají i místo a tak na závěr kempujeme tam.... pak jedeme balit a večer do města. Do restaurace Guvat na největší Seafood Plate co mají, pro drobné odměny a naposledy zamávat třem ostrovům.

Ksamil je super!

Velipojë - kosovské Bibione roku 1993


Středa (den sedmý) + čtvrtek (den osmý) + pátek (den devátý)
Z hotelu ElMar do Velipojë je to asi 30km, po pevnině 66, ujet se to dá za hodinku a kousek, trvá nám to s hodinovou buzerací na hranicích hodiny tři. Velmi příjemné bylo přejet opět přes most u hradu Rozafa, kde jsme byli minule. Po pár dnech jsme zase u Skadarského jezera….

Posledních pár kilometrů se jede nížinou podél řeky a je to paráda. Velipojë je přesně na hranici s Černou Horou, úplně první místo. Ubytování máme v čtyřpatrové budově, kde je 16 bytů, soukromý bazén a kiosek/kavárnička. Pohoda. Většina bytů je obsazena Kosovany. Všechno je tady kosovské. Lidi, nesmyslně oháklý ve fejkách Gucci a ž Addidas a tvářící se světově, černé mercedesy mají SPZ Kosova, vlajky Kosova na všech rozích… je to jejich letovisko. Jejich kuchyně, jejich pivo, jejich letovisko.

Když na Velilopoje padne stín noci, rozezvučí se céčková hudba osumdesátek a fejkově obléklé fifleny s tunou kometiky vyrazi…. Po prašné cestě mezi toulavými psi do kiosku s plastovým nábytkem….

Pláž je takový Golem2… samý deštník, za všechno se platí, ale žádná raketa. Problémem jsou toalety, to se fakt nedá. Moře kačák, pláž písek, ale takový dohněda. Celkově špatný to nebylo, ale nebyla to Albánie, co se nám líbila loni. S klidným srdcem můžu říci, že ta končí ve Vlore. Dál nahoru už hrůza. Kromě pláže trávíme i hodně času u bazénu a kiosku, příjemný relax.

Hodně jsme se těšili na seafood, ale bída. Ani v jedné restauraci jsme nenavázali na to, co bylo minule. K obědu si pro změnu dáváme malé kuřátko z grilu.. cena příjemných 500lek a když si k tomu dáme ještě rajče či okurku, pohodový oběd.

U bytování se nám i přes schody nahoru líbilo, parkování taky uzavřeném objektu… jen se nám špatně spalo. Vždy se dostal dovnitř nějaký komár, okolí hučelo hudbou atd. Přes všechno, nejhorší místo v Albánii, co jsme byli.


středa 6. listopadu 2019

Suprový bod z Camp Nou. Barca Gracias!


Fotbalový výjezd roku je tady. Výletu na Camp nou se musí kdecos obětovat a tak vstávám již se čtvrtou ranní, abych po páte vyzvedl kolegu při Praze (tvoříme týmB) a společně jsme vyrazili na letiště. Z pohodlnostích důvodů parkuji přímo na P3-Comfort a vcházíme do červenobílé haly. Kromě pravidelných letů Vuelingu, Ryanu a ČSA, přestupních letů jako náš na Frankfurt, Víděň, Miláno či Zurich je tu i ekiopa cestovek a jejich 4 přímé lety s EnterAir. Sumasumárum odhaduji minimálně na 1.500 sešívek všeho druhu a to počítám jen ty, co se parádí do slávistických barev. Tím pádem čekáme dlouho na sekuritce, protože proč otevřít více pásů… jsou to jen fanoušci, dle mediální masáže hovada a násilníci.

Stíháme jen tak tak povinné pivko v PUORu a jdeme na to. Praha-Frankfurt-Barcelona vše na čas, celé lety prospané, přestup pronuděný s dvěma Warsteinerama. Přilétáme po jedné hodině na El Prat, naskakujeme do busu na Plaza de Cataluňa a mažeme rovnou do tržnice pro jamon. Stíháme to na minuty jen tak tak. Stoj už umytý a nechtít nářez 5kg, ostrouháme. Ale za 15min je již můj batoh vyvážen 2kg luxusního jamonu, kolega má nasypáno ještě víc. Cena 9,9EUR/kg je velmi příznivá, škoda že nepobereme více.

Po cestě do našeho Peninsular Hotelu ležícího u metra „Liceu“ na La Rambla potkáváme v jednom tapas baru pařbou zničený tým A 😊 Necháváme je osudu a jdeme se ubytovat a pak hned na točeného migula. Mezitím hospoda plná sešívek a připravujeme se na přesun asi 20min metrem na Parc de Pedralbes, odkud jdeme pochodem na svatostánek a největší evropský stadion, Camp Nou.
Zavčasu se odpojujeme od pochodu a jdeme do našeho sektoru 110. Obavy, že nás nepustí se slávistickým symboly jsou naprosto liché a prostě jsem zas měl pravdu :) (je to jen v Anglii)

 Jsme velmi blízko plochy a tak máme parádní výhled. Z fanouškovské atmosféry jsem vyloženě zklamaný. O 90% horší jak Německo, o půlku jak Anglie. Vlastně nuda. Kromě sborového mečení „meeeesi meeeesi“ a „Barca“ znějící jak sparta nepředvedli nic. Slávistický support zanikl v prostoru, naše sektory jsou až u stropu. Ostuda.
Výkon heroický. Vzpomínat budu na Olayinku a Koláře, 0:0 zaslouženě ale se štěstím. S nula střel na branku se nevyhrává. 

((video na YT přestalo fungovat, tak jsem ho odstranil :-( )

Po zápase se metrem přesouváme do typického katalánského baru El Tropezon na tapas a chobotnici. A taky pivo a taky sangriu. Pak se prodíráme mezi zástupy nahaněčů (kam asi) a jdeme spát neb již ve 4 vstáváme.

Cabify nás luxusně dostává na letiště v čase 4:16-4:36. Na zavolání do 4min u nás u hotelu. Let opět prospaný, ve Frankfurtu nám přehazují letadlo a hodinka zpoždění. Domů autem motačka s Waze, ale pohoda.

Vynikající životní zážitek, od Barcy se body nevozí a už vůbec né s vychytanou nulou!
  

Se sešívkama jsem byl už v Kyjevě a Tel Avivu, pravidelně jezdím do Londýna na Premier League a Boleslav mě vzala do Skopje a Dublinu. Cesty za sportem beru jako nejlepší spojení chlapské zábavy a cestování.

sobota 2. listopadu 2019

Malta a fantastické aktivity zde (především pro rodiny)

Aktivity anebo co jsme všechno na Maltě stihli.....

Popeye Village neboli Pepkova vesnice. Tématický park ve stylu Pepka námořníka. Za mě celkem o ničem na prohlídku odpoledne. Možná na celý den s koupáním ok, jinak ale za 50EUR celkem málo zábavy.

Trajektem na GOZO. Gozo je druhý obydlený ostrov a každých 45min tam jel trajekt. Proč si nevyrazit na kávu a dětem nedopřát zážitek z trajektu? A pozor, cestou tam se nemusí kupovat lístek, stačí až na cestě zpět.

Hop on - Hop off. Moje oblíbená turistická činnost. Doubledecker nás vyzvedl přímo v hotelu a dovezl do hlavní zastávky, Sliema. Tam jsme vyrazili na 90min "Harbour tour" lodí. (za mě nic moc) a pak busem do Mdiny a zpět co nejseverněji. Domů již taxíkem, Boltem, i když existovala bezplatná cesta zpět, ale chtěli jsme stihnout i bazén. Na Maltě je k dispozici řada společností, ale jsou si hodně podobné. My platili u MaltaBus 53EUR za rodinu, jeden den jedna trasa (jsou tři - sever, jih + Gozo) + zdarma projížďku zálivem. Vyrazili jsme na severní část. Za 4leté dítě jsem neplatil. Výodou bylo, že jsem si lístek mohl koupit rovnou v hotelu a měl tak vyzvednutí v hotelu v ceně. Nutno dodat, že autobusy jsou značně prorezlé... a na většině nefungoval audioprůvodce. Přeplněné taky nebyly.

Mdina - Silent City - a lokace několika scén z Game of Thrones. Zde si vystupujeme na procházku z busu. Město je nádherné a úplně láka k focení. Bohužel je přeplněné lidmi a proto je potřeba přijít velmi ráno.... tip na příště. Zde se pouze procházíme, kupujeme suvenýry a zmrzlinu.

Malta National Akvárium. Pěkná aktivita především, když počasí nepřeje. Nám hodně pršelo v neděli a tak jsme tam Boltem vyrazili. Přeplněno a i realtivně draho. Pokud si nečtete popisky u akvárií, jste do hodiny venku. Dětem se to líbilo, za mě nenadchlo a neurazilo. Součástí je i docela pěkný park se suvenýry, ale jediné co si vezeme je 100% turistický kýč - fotka rodiny s pozadím žraloka :)

Co příště? Co jsme nestihli?

Marine park Malta - Delfíni, lachtani, papoušci. Něco jsme si pro děti pošetřili i na příště!
La Valletta - pěšky. Hlavní město jsme stihli pouze z lodi a tak pěší tour necháváme na příště.

Rybářská vesnice Marsaxlokk - rybářské vesnice mají vždy speciální atmosféru aspoň pro nás, kteří u moře nežijí. Navíc záliv plný barevných lodiček "luzzu" je doslova pastva pro fotografy.

Gozo - z Goza jsme nestihli skoro nic, ale necháváme si ho taky na příště, kdy se vybavíme i na pořádné šnorchlování.

Comino a blue lagoon - měli jsme sem zdarma ticket od hotelu, ale počasí přálo jen jeden den a to jsme zrovna jeli busem.... byly moc velké vlny, kapitánovi se nechtělo. Comino je třetí ostrov státu Malta, téměř neobydlený.... jsou zde pouze atrakce, ideální pro šnorchlování....

Celý jih - zde máme restů plno a pokud sem pojedeme si rodinou, tak určitě HOn-HOff busíkem.

Suma sumárum. Pokud se nám podaří sehnat rozumné letenky, příští září tu jsme nejspíš zas. Malta nás nadchla!

čtvrtek 31. října 2019

Malta: Nádherná podzimní dovolená

Byl to nákup za minutu dvanáct. Všude bylo vyprodáno a tak jsem se plácl přes kapsu a na Dovolena.cz koupil zájezd na Maltu, a teď rozhodně nelituji (a ano, odškrtl jsem si další stát :-)). Nejmenší stát EU -který se rozkládá na třech ostrovech Malta, Gozo a neobydlený Comino - má hodně co nabídnout. Tedy kromě klasické české koupačky cachtačky u moře (koupej se, když jsme u moře) i hodně historie a zábavy okolo. Kdo si riskne řízení v pravo, může si půjčit auto, kdo nechce utrácet může suprovou MHD a pro nás ostatní jsou tu sharingové služby taxi (sharing is caring).

Cestu na Maltu i zpět nám zajistil Air Malta. Pro jistotu neplést s Malta Air. První je aerolinka s letadly s červeným ocasem, která vám zadarmo nedá najíst a napít. Druhá je aerolinka s letadly s modrým ocasem, která vám zadarmo nedá najíst a napít. A vlastní ji Ryanair.

Ačkoliv AirMalta lítá i do Prahy, my letíme s německou cestovkou a tudíž z Mnichova. Mnichov, obzvláště T2 mám rád. Pěkné, čisté moderní. Přijíždíme včas i s obědem v McD na Rozvadově. VogelParking, kam jsme dostali voucher, je doporučitelná služba a vše běží bez zádrhele. Checkin i výběr sedadel zdarma mám již z domova a zavazadla odevzdáváme na pultíku pro rodiny s dětma. Děti dostávají dětskou letenku a u pultíku je stupínek. Příjemné, jednoduché a dětem to udělalo radost. Pak si děláme radost my dospělí a za 2EUR/hodina/dítě odevzdáváme děti do Kinderlandu a jdeme na pivo do místního pivovaru. Super. Proto ani moc nespěcháme na security..... a to je škoda, protože letadlo musíme dobíhat. Doběhli jsme :) Sedíme na A+B a A+B místech, každé dítě má své okýnko a to je asi jediné zajímavé na cestě :-) (pro letecké fajnšmekry hlásím, že jsme letěli 9H-NEO, prvním A320neo v leteckém parku AirMalta a LF asi 60%. Konec hlášení.)

Přistáváme na čas. Z letadla do terminálu jdeme pěšky a i poměrně rychle se dostáváme k batožině. Venku náš čeká taxikář a veze nás rovnou na hotel. Super začátek. Žádný poskakovací autobus od hotelu na hotel se nekoná. Asi ve 22:35 přijíždíme na hotel. Velmi laksní chechin. Jdeme rychle na bar na úvodní drink a toast a pak rovnou na pokoj, kam se nemůžeme dostat. Problém se vyřešil, ale trvalo to asi úmorných 30min.

Hotel je na samém severu ostrova Malta. Ramla Bay Resort má dvě části, starou (bude se bourat) a novou s výhledem na moře a krásnými suite pokoji. Ano, jsme v suite, ano jsme v nové budově. Dva pokojen, dvě koupelny atd. Nádhera. Jdeme spát.
The hotel will include extensive landscaping, including a pool surrounded by lush vegetation and a sandy beach in the vicinity of the restaurant area
Hotel má 3 venkovní bazény, X restaurací a barů, vnitřní bazén a soukromou pláž. Nová část je super, stará bude brzy taky ok, protože ten architekt je boží. Užíváme si kulinářské hody každý večer, s Tureckem to prostě nejde srovnat. Za zmínku stojí i dětský koutek, který si naše děti velmi oblíbili a velmi rádi tam chodili. Hotel má i dobře hodnocené lázně, ale na ně jsme neměli moc čas....

Malta je super, že se dá projet taxíkem tam a zpět několikrát za den :-) Od začátku jsem si plánoval využít carsharingové služby eCABS, ale i když jsou někdy o 10% levnější, mají hrozné čas dojezdů. Využíval jsem tedy Bolt a ten byl super. Nikdy více jak 10min čekání, čistá auta a příjemní řidiči. Plánoval jsem jezdit i MHD, ale když si vezmu, že jedna cesta pro rodinu je cca 5EUR a Bolt 9EUR, mám jasno. MHD je celkem pomalá....

Na Maltě trávíme velmi aktivní 4 dny. Každý den jsme podnikli nějaký výlet a každý den na wishlist nějaký výlet přibyl. Vůbec se nedivím, že se na Maltě natáčí tolik filmů (i Hra o Trůny (lokace) ), lokace tu jsou opravdu nádherné. Malta se zapsala hodně vysoko do seznamu destinací, kam se chceme vrátit.

Hotel nám poskytl skvělé místo na relax. Spát s otevřeným oknem a poslouchat vlny nebo jen tak sedět na balkoně s otevřeným Flightradarem a koukat, kdo letí... pecka. Hotel byl přesně 4-5min do přistání na MLA....

Cesta zpět s malým adrenalinem. Taxikář, dědula 75-85let - od cestovky, si nesledoval cestu na Waze a parádně nás zavezl do mega zácpy. Ukrojil tak hodně z našeho času v pěkném salonku. Jen pro dokreslení, cca 30km na letiště jsme jeli 90min, přičemž přes den je normální cesta 60min., v noci 45min.

Malta má malé letiště, ale velmi příjemné..... Nachází se tu hodně obchůdků i kaváren a taky pomerně dospělácký salonek. Ten najdete ve třetím patře a má i velkou terasu. Takže samzřejmě jedno Kinnie jsem si dál musel.
Cesta do Mnichova v poklidu, děti u okénka, tatínek v klimbu. Po 24st nás přivítala zima jak v Rusku (ale v bytě).

Těšíme se na další cestu!

středa 30. října 2019

Rytířský stát Malta je č.65 na mém cestovatelském seznamu

Bylo krátké, bylo to rychlé, ale o to více jsme stát Malta s ostrovy Gozo, Malta a Comino procestovali. Je toho tu hodně k vidění, takže určitě je Malta adept na další 3-4 denní výlet. Zápis bude, foto kniha bude :-)

Akt: Zápis z cesty, podzimní prázdniny na Maltě

středa 23. října 2019

ZOOT.cz - proč zde nikdy už nechci nakupovat

ZOOT pro mě byl dlouho love brand. Pěkné věci, super servis. Nikdy jsem ho nevnímal z pohledu vratek, že bych si koupil desatery boty a devatery vrátil. Prostě tento způsob nákupů mi nikdy nepřirostl k srdci.

ZOOT zároveň vždy splnil, co slíbil. Proč tedy? Protože prostě značka znamená i to, jak se chovám. ZOOT to přepískl. Měl skončit a měl splatit dluhy. Jenže on se "očistil" a funguje dál s novým investorem. Očistil se za za cca 600mil peněz od dodavatelů a to je mi prostě proti srsti.

Navíc nastoupilo Zalando, AboutYou a hlavně Asos. A tam já mam super zkušenost.

úterý 22. října 2019

Floorwood.cz versus Woca-shop.cz

Pro údržbu našich podlah nám byly doporučeny produkty firmy Woca... nic levného, ale to velmi dobré. Tím pádem, nákup těchto prostředků je na mě a jelikož to nekupujeme zas tak často, nemám vybudovaný žádný vztah.... dneska jsem si dle malého průzkumu vybral dvě značky, Floorwood.cz a Woca-shop.cz.

Floorwood.cz

  • nižší ceny
  • GLS kurýr +110Kč
  • Dobírka +40kč
  • Jedna položka skladem, druhá dostupnost 6dní (ale věřte tomu, že ano)


Woca-Shop.cz

  • vyšší ceny
  • DPD kurýr +99kč
  • Dobírka +29Kč
  • Vše skladem.


Jelikož odmítám být trouba a platit předem a pak čekat a neznámé obchody jako Trekingguru.cz mě vytrestali dost, nebudu platit kartou.

Na dvou položkách (mýdlo+refresher) sumasumárum rozdíl 1Kč (1638 vs 1639 - čili 0,06%). Woca je o korunu dražší, ale má vše skladem, nakupuji tam.

Co je zajímavé:

  • obchody podlézají vyhledávače a snaží se tam narvat co nejnižší cenu
  • obchody nijak nezvýhodňují zákazníky, kteří musí čekat na naskladnění
  • vyhledávače (Heureka.cz, Zboží.cz) neumí porovnávat cenu zboží + předem definovaný způsob dopravy jako komplet