Vranjska Banja - zapomenutý kout Srbska - cesta tam a domů

Čtvrtek (den patnáctý)
Vstáváme brzo, s rozbřeskem, řekl bych že kolem půl šesté šesté. Nemá cenu se zdržovat. Máme před sebou téměř 8h čisté jízdy a troje hranice, kde počítám cca +1 na každé. Těsně před hranicema ještě tratím všechny albánské leky za naftu a jedu tak s prázdnou kapsou. Albánsko-Řecká hranice je ten správný balkánský perkelt. Zmatek, chaos. Celníci nevychází vůbec ven, musíte k okýnku. EU značka neznamená téměř nic. Vybíhám do toho chaosu, orientuji se rychle a postupujeme jako tanková divize. Pomalu, ale stále v před, ale k hodince to bylo. Potěš koště. Motáme se silničkama až do Igumenici (odtud jezdí trajekty) a pak už dálnice. Platí se po úsecích, ale jde to. Když začnou konečně krásné scenerie okolních národních parků, rodinka usíná a tak si pohled na hory i Olymp užívám sám. Jede se krásně. Jsem v EU, platíme Eurem 😊

Z dálnice sjíždíme na Vitolu, užít si natřísklé dálnice Bělehrad-Soluň neplánujeme, alespoň ne kvůli hraničnímu přejezdu a dobře jsme udělali. Jedeme okreskou, ale prázdnou. Před Řecko-Makedonskou hranicí stavíme na benzínce…. Ale ta má jen kafe a mars tyčinky a toalety. Aspoň něco. Pán je celkem příjemnej, i když netankuji (nekradu a řeky nesponzoruju). Hraniční přejezd napohodu. Krásně si to šineme Makedonií a už nikam nespěcháme. Plánujeme jednu zastávku, kde musím dotankovat plnou…. Za albánské leky toho nebylo zas tolik 😊 U odbočky e Skopje děláme přestávku, tankuji a pak už jen hranice. Do Vranské Banji přijíždíme 15:30 (což je před plánem, ten byl mezi 16-17). Ubytko máme přes AirBNB. Krásný velký dům se zahradou, dostatek koupelen i pokojů, parking…. No prostě jak v ráji na nicnedělání. Zatím co rodina vybaluje, já jedu hledat jediní ATM v obci, abych vybral nějaké dináry na večeři.
Vranska Banja má léčié prameny a kdo se jezdí léčit? Ano. Brutálně snižujeme průměr obce. Je to tu jak někde u Šumperka, mladí obyvatelé pryč za prací, všichni obyvatelé i návštěvníci postarší. Jdeme do nejlepší restaurace, dáváme si plnou palbu – polévku, salát, pleskavicu, pivo, džus, panáka, zmrzlinu – a platíme…asi 1000 dinarů (215Kč) za celou rodinu. Opravu ekonomicky příjemné. Kromě procházky zpět není moc co dělat a vzhledem k brzkému vstávání jdeme i spát.
Na pořádný výlet po okolí se těším na zítra (ale asi jen já….). Je vidět, že do života obce zasáhl rozpad socializmu a válka, protože velký lázeňský komplex se již dostavět nepodařilo....
Celkem ujeto 618km

Pátek (den šestnáctý)

Probouzíme se lehce znaveni včerejší dlouho cestou asi kolem osmé. Než si sedneme na verandu ke kávě, vyrážím na pohodičku do městečka pro burek a něco dalšího dobrého ke snídani. Na verandě mě Lu naťukává, cože dneska budeme dělat, v kolik dorazíme atd domů a zda by dneska nešlo se někam posunout. Na to jsem úplně nebyl připraven a v hlavě se mi odehrává několik scénářů ….., od termálu v Maďarsku, po penzion v Bratislavě s klukama montážníkama, až po ten nejlepší – dojet až domů. Cítím se docela dobře, a tak navrhuji rodině variantu. Pojedeme, kam dojedeme, někde si koupíme Bookingem ubytko a přespíme. Vyrážíme před desátou, náš hostitel to moc nechápal, asi si dodnes myslí, že udělal něco špatně a chce se mi revanšovat….. (domů zbývá 1301km)
Je pátek, zatím je malý provoz a po dálnici to jede téměř samo. Očekávám však, že v pátek bude hůř... naštěstí jedeme domů a snad tedy nebude tolik aut.
V 12-12:30 si děláme před Bělehradem zastávku u Mekáče ve Velké Plané (domů zbývá 1043km) a já pořád počítám. Když dáme rychle hranice s Maďarskem, máme šanci to dát až domů…. Jist si ale nejsem. Vidím 3 základní možné problémy – hranice, Bělehrad a Budapešť. Bělehrad raději objíždím, delší, ale jistější. Jedu podle maps.me a taky nemám online data o provozu. Hranice, stejně jako loni raději objíždím Szeged, a jedu na Subotici a Tompu. Zde to jde opravdu tentokráte pomalu, a i když je málo aut, Maďaři to kontrolují poctivě, i tašky jsem otvíral. Celkově necelá hodinka v čudu. Asi v 15:45 jedeme dál. Rodině říkám plán, když budete hodní a nebudu muset stavět, dojedu do. (domů zbývá 749km)
Pálíme to Maďarskem o 106 a štěstí nám přeje. Kromě malé zácpičky v Buda nic. Slibuji zastávku hned jak se setmí, ale vydrželi jsme to až na Slovnaft D2 za Blavou, celkem asi 7,5h jízdy v kuse (a čekání na hranicích). Bagetku a pak přes Jihlavu domů. I cesta z Blavy se povedla dobře a 23:38 jsme doma. Pro mě jeden z nejnáročnějších a nejdelších přesunů, především kvůli dětem, pro které už to bylo lehce zahranou….