Vybraný příspěvek

A kolikrát jste protli nejdelší pěší trasu světa vy?

sobota 16. listopadu 2019

Velipojë - kosovské Bibione roku 1993


Středa (den sedmý) + čtvrtek (den osmý) + pátek (den devátý)
Z hotelu ElMar do Velipojë je to asi 30km, po pevnině 66, ujet se to dá za hodinku a kousek, trvá nám to s hodinovou buzerací na hranicích hodiny tři. Velmi příjemné bylo přejet opět přes most u hradu Rozafa, kde jsme byli minule. Po pár dnech jsme zase u Skadarského jezera….

Posledních pár kilometrů se jede nížinou podél řeky a je to paráda. Velipojë je přesně na hranici s Černou Horou, úplně první místo. Ubytování máme v čtyřpatrové budově, kde je 16 bytů, soukromý bazén a kiosek/kavárnička. Pohoda. Většina bytů je obsazena Kosovany. Všechno je tady kosovské. Lidi, nesmyslně oháklý ve fejkách Gucci a ž Addidas a tvářící se světově, černé mercedesy mají SPZ Kosova, vlajky Kosova na všech rozích… je to jejich letovisko. Jejich kuchyně, jejich pivo, jejich letovisko.

Když na Velilopoje padne stín noci, rozezvučí se céčková hudba osumdesátek a fejkově obléklé fifleny s tunou kometiky vyrazi…. Po prašné cestě mezi toulavými psi do kiosku s plastovým nábytkem….

Pláž je takový Golem2… samý deštník, za všechno se platí, ale žádná raketa. Problémem jsou toalety, to se fakt nedá. Moře kačák, pláž písek, ale takový dohněda. Celkově špatný to nebylo, ale nebyla to Albánie, co se nám líbila loni. S klidným srdcem můžu říci, že ta končí ve Vlore. Dál nahoru už hrůza. Kromě pláže trávíme i hodně času u bazénu a kiosku, příjemný relax.

Hodně jsme se těšili na seafood, ale bída. Ani v jedné restauraci jsme nenavázali na to, co bylo minule. K obědu si pro změnu dáváme malé kuřátko z grilu.. cena příjemných 500lek a když si k tomu dáme ještě rajče či okurku, pohodový oběd.

U bytování se nám i přes schody nahoru líbilo, parkování taky uzavřeném objektu… jen se nám špatně spalo. Vždy se dostal dovnitř nějaký komár, okolí hučelo hudbou atd. Přes všechno, nejhorší místo v Albánii, co jsme byli.


Žádné komentáře: