Vybraný příspěvek

A kolikrát jste protli nejdelší pěší trasu světa vy?

úterý 29. listopadu 2011

Kam ja to jen pojedu - napoveda #1


První ze tří nápověd mé další cesty: Kus cesty se svezu výše zmíněným vlakem.

P.S.: Ti co to již vědí, nesoutěží, nekazí pátrání a bádání ostatním :)

Dubaj - turistický mini průvodce


Dubaj může být velké lákadlo, ale zároveň může být i velkým zklamáním. Podle toho, co tam hledáte. Nápad na sepsání posledního článku jsem dostal v letadle, v Emirates při cestě z Dubaje zpět, když jsem přemýšlel, co lidi na Dubaji láká a v hlavě mi svítila pomyslná reklama "Dubai = shopping, dinning, entertaiment". Proč se nepodělit ze svých posledních cest (moje první cesta do Dubaje).

Prvně na vás bude zvolit si místo, kam míříte. K čemu chcete být blíže a na čem vám až tolik nezáleží. V Dubaji jsou poměrně levné taxi a kromě 15-17 (kdy si mění směnu) je jich i dost. Problém může být v tom, že ve špičce je špatná dopravní situace a sedíte v taxi zbytečně dlouho. Jako záložní variantu pro rychlé přesuny doporučuji být nedaleko metra. Může se to hodit.

Kdo míří za relaxem a chce moře ten nechť obrátí pozornost na lokalitu Jumeirah a ještě lépe na nově vystavěnou oázu Marina, Dubai Marina. Soukromou pláží disponují např. hotely Ritz-Carlton, Hilton nebo Sheraton. Sofitel nebo Rotana jsou sice na JBW (Jumeirah Beach Walk), ale svoji pláž nemají, takže nemůžete jen tak v pantofličkách odtančit na pláž.

Pro ty, co jedou striktně za nákupy, bude nejlépe nedaleko Dubai Mallu, asi největšímu světovému nákupnímu středisku. Ne všichni si budou moci dovolit Armani hotel (a nebo jinak, ti co to tady čtou asi si pro ten tip nepřišli sem :) ) a proto bych volil Crowne Plaza (na Sheik Zayed Road), The Adress přímo u Dubai Mall a nebo na stejném místě Radisson Blu.

Milovníci atmosféry původní Dubaje najdou útočiště v Deiře, přímo na břehu Creeku. Zde je možné do nekonečna bloudit přeplněnýma ulicema, které vůbec nepřipomínají lesk nákupních center, můžete zavítat na trh koření, ryb nebo Gold Souk a určitě se vám bude líbit zásobování iránského trhu dřevěnými kocábkami. Přejezd přes creek na místním "water" taxi má bezesporu něco do sebe. V Deiře za nejlepší destinaci považuji JW Mariott (vzhledem blízkosti k letišti základna pro ubytování pilotů Lufthansa) nebo Radisson Blu (první 5* v Dubaji). Kousek dále, u Festival City najdete Crowne Plazu nebo Intercontinental.

S Entertaiment nevím, zda mám největší zkušenosti neboť nehraji golf a na sportovní utkání a dostihy jsem zatím neměl štěstí v termínech, ale vše toto najdete. Od rugby po fotbal. Dále se zde koná dostatek veletrhů (např. Dubai Air Show) a dalších akcí. Co by vám určitě nemělo utéci - Dubai Mall s fontánou a akvariem, nejvyšší budova světa Burj Khalifa (info z mé návštěvy), unikátní hotel Burj Al Arab, automaticky řízené metro, lyžovačka v Mall of Emirates, Deira (creek & gold souk - kdo má zájem o látky tak musí na Textile Market), Jumeirah Beach Walk (ideálně snídaně v PAUL) ... The Palm s hotelem Atlantis, Monorailem a vodním parkem Aquaventures ... a určitě plno dalšího zatím neobjeveného. V roce 2013 se rozhodli trumfnout Londým a vytvořit si vlastní, pochopitelně nejvyšší, Dubai Eye jako součást projektu Bluewaters Island.

A fine dinning? Určitě doporučím Budha Bar (jídlo i atmosféra), Belgium Beer Café (především terasu), filipínskou kapelu v Marables Baru, Bamboo Lagoon a nebo Black Canyon (thai food). Jedno musím říci spolehlivě, jídlo je tu perfektní, skoro všude sea food AYCE...
Pokud kašlete na fine dining, zkuste v nekonečném labyrintu uliček v Deiře jednoduše něco chytit do ruky. Na jehněčí shaurmu si tam zajdu skoro vždy.

A jak se do Dubaje dostat? Vzhledem k rychlosti přímých letů máte 3 možnosti - Emirates (od ledna Boeing 777 sardirkárna, ale zase filmy na palubě a ne úplně špatné jídlo a vstup do Dubaje přes Terminal 3), Travel Service (bez filmů a s koupákáma, vstup do emirátů bohužel přes Terminal 1) a nebo ČSA do Abu Dhabi. Hodí se hlavně pro ty, co míří na Jumeirah.

--článek bude průběžně doplňován--

Související:
Pražská parta v Dubaji aneb koho potkáte na pláži nebo v letadle
Zadlužení cizinci mizí z Dubaje, zůstane po nich jen auto aneb než se rozhodnete tam zůstat
Velmi pěkný článek z pera elektronické tužky České Pozice: Dubaj: Veřejný prostor, nebo korporace?

sobota 26. listopadu 2011

#Povzdech: Online shopping letos naposledy online


asi teda.

Malé povzdechnutí nad tím, jak jsem se aspoň já nechal opít rohlíkem.
Už asi 5 dní jsem se chystal zasednout za klávesnici a vyťukat na vybrané shopping servery své objednávky a oddechnout si, že toho na vánoce nemusím shánět tolik. Největší radost sice druhému udělá dárek, který vyrobím sám, ale dopisy pro ježíška prostě ignorovat nelze.

Nákup na internet je hit, jsem in, je to cool, rychlé ... ale věru taky drahé. Zboží se sice tváří o fous levněji, na obchodní-dům.cz mě pobavily slevy typu 1,2,3% dělající halíře... ale pak na vás narazí sekera nelogických poplatků, které nejsou poplatkem (což mi vadí nejvíc), ale další marží prodejce. Např stejný balík pošty vykazuje rozdíly až 40% (asi rozdílné smluvní podmínky) ... dále poplatek 40Kč za to, že budu platit až při odebrání (pivo se platí také u vstupu do restaurace?).. další smluvní podmínka - online shop může požadovat až 100% zálohu... OMG kde to jsme?

Předesílám, že jsem se nesnažil nakupovat u žádných "socek", ale pouze u dle Heureka.cz certifikovaných obchodů...

Obchodník nastavil podmínky a je na mě, zda je vezmu nebo ne. Vzal jsem, ale letos na posled.

Perlou je největší obchodník v ČR, MALL.CZ, který mě skásl rovnou dvakrát.. objednávku rozdělil na dvě.. prý abych nečekal. Počkat bych rád. Pokud vás ale naštvou tak jako mě, nezbývá nic jiného než ... si stěžovat! (ČOI pokutuje ráda!)

P.S.: koukám do folderu "Shopping" a dárky loni jsem zadal nakoupit 25tého, letos jen o den později. Udělat to dříve, byl bych zbytečnej šplhounek :)

pátek 25. listopadu 2011

Bajkal 2011 (Rusko) - komplet dopsáno


Možná jste zaznamenali, pokud ne, tak zde přehledně minireport z putování na Bajkal, a už podle obrázku musíte pochopit, že je to bomba :) .

Rusko - první dny
BAM - Bajkalsko Amurska magistrala a noc v Krasnojarsku
Vladivostok a tim i konec expedice 

============================================
Zkuste i další cestoZÁpisky z dálného východu:
2016 Makedonie
2016 Ázerbajdžán, Turkmenistán a Kyrgistán
2015 Ižhevsk
2013 Gruzie
2012 Ghana
2012 Uzbekistán
============================================

čtvrtek 17. listopadu 2011

Vladivostok a tim i konec expedice

Poslední štací expedičky je Vladivostok, kam se dostáváme přeletem z Krasnojarsku. Letím z hlavního krasnojarského letiště, kam se dostáváme autobusem. Žádná věda! :-)

Let je úplně plný, protože variantou neletět je jet 3 dny vlakem :) Cestujeme na palubě Boeingu 737-800 zvučně zněcích Nord Star, což je stejně jen přejmenovaná místní aerolinka. Letadlo ani servis nejsou špatné. Přistáváme v podvečer ve Vladivostoku.


VLADIVOSTOK
Tím že byl Vladik dříve zakázané město, je letiště asi 80km od centra. Nejprve chceme lehce pošetřit a zvolit kombinaci vlak+bus, ale kombinace se zdá komplikovaná a zdlouhavá a tak volíme taxi japonské výroby s volantem v pravo. Ač jsme v hotel Morjak volali a volno neměli, situace se mění a my nacházíme střechu nad hlavou právě v tomto hotelu blízko centra.

Večer děláme krátkou procházku, kupujeme večeři a jdeme nabrat sil na další, poslední celý den ve Vladivostoku.

Ráno dáváme snídani za pochodu, jdeme na trhy, nádraží, tichomořskou flotilu, vystavenou ponorku a jelikož nějede funikulor, tak si to nahoru dáváme pěšky.

Cestou dolů se schováváme před parným dnem do muzea Tichookeanskeho Flota. Pevnost jsme přes všechny snahy nenašli a projížďku lodí po přístavu také bohužel ne.
Na závěr dne dáváme krabí hostinu na pláži, kolega dává koupáníčko a jedeme taxi zpátky na kopec podívat se na západ slunce nad Vladivostokem.

Nedělní ráno balíme, dáváme procházku a voláme taxi pro cestu na letiště. Odlétáme nejnověji dodanou A330-300 se super zábavním systémem a za 10h jsme již na Šerementěvu. Ondra do Kyjeva, já přes T.G.Fridays do Prahy.

Super AKCE!

úterý 15. listopadu 2011

BAM - Bajkalsko Amurska magistrala a noc v Krasnojarsku

NIEŽNĚANGARSK
Noc byla pekelně krátká a abychom stihl po poledni odjezd vlakem, již v sedm ráno jsme na nohou (takže vstávačka v 6:20) a vychutnáváme si rozbřesk slunce na severním bodu Bajkalu. Aby byl zážitek ještě silnější, snažíme se dostat na severní "hrázičku" (kosu) Bajkalu a problétáme se travinou, křovinou a narážíme na smečku psů... dáváme rychlu otočku a jsem za to rád, jednalo se asi o nejnebezpečnější moment naší výpravy. Jdeme na stanici maršrutky a přejíždíme do pomyslného centra městečka, já dávám pirožek a děláme pár fotografií. Za raní rosy ještě odjíždíme dalším spojem podél BAM do poměrně většího, na rychlo vybudovaného, Severobajkalsku.


SEVEROBAJKALSK
Na nádraží necháváme v úschovně batohy a jdeme do města. Je to de facto jedna větší ulice s nákupním střediskem (rozuměj trh + něco alá potraviny 1991), poštou, muzeem a unifikovaným typem paneláku. Procházíme si Muzeum BAM, nakupujeme proviant na cestu a k obědu a posíláme pohledy.

Při fotografování krás Severobajkalsku nás stará babuška počastovala hláškou "ně chrena dělat, tak snimajete" ... malé pochopení pro turistiku.
Lehce po poledni sedáme na vlak a vyrážíme přes hory a krásnou přírodou do Krasnojarsku. Celou dobu hlavně pozoruji krajinu. První zastávka, kde nakupujeme pivo a pirohy je LENA. Tam také nastupují první zpití mužici, kterým trvalo asi 40min, než zatáhly záchranou brzdu a pojistili si pěkných pár problémů. Prospal jsem se docela slušně, i když přes otevřené okno (porucha) byla zima. Snídaně až 9:40 v Taišetu. Cesta probíhá v klidu a pokud se nepletu cestovali jsme něco kolem 28h.

KRASNOJARSK
Hned na nádraží fotíme pojízdný chrám boží a pak v klídku sedáme na maršrutku a jedeme na druhý břeh řeky Jenisej. Hledáme ubytování v "Dom artistov cirka", ale to se nám nedaří. Lidé i mapa ukazuje na pochybný park plný dealerů a tak se raději vracíme na stranu nádraží a ubytujeme se v Hotelu Sever. Cesta příjemná, jen po tom, co v domě přestala KGB mučit vězně, mohli přestěhovat sprchy ze sklepa někam blíže pokojům. Na přespání ok. Ačkoliv počasí vypadalo na déšť, stav se rapidně mění, je celkem hezky a tak vyrážíme na "Časovnu", kopec nad městem (vyobrazenou na současné 10 RUB bankovce). Nádherný výhled, včetně duhy.

Po té na náberežné večeříme na lodi, nakupujeme sušené a uzené ryby, vodečku a pivo a jdeme bydlet. Ráno odlet na naši poslední štaci, VLADIVOSTOK. Bude již pátek a i výpravy ubíhá velmi rychle.
Noční Krasnojarsk je super, není třeba vysvětlovat, proč se městu přezdívá "Město fontán".

neděle 6. listopadu 2011

Kraus Tachecí reloaded

Když jsem před pár dny četl jen tak někde na netu přestřelku čím dál protivnějšího Krause a Tachecí, nevěnoval jsem tomu pozornost.
Lžete! A vy kecáte! Kraus práskl při rozhovoru s Tachecí dveřmi

Když mi ale kvůli tomu začalo více a více lidí lézt na stránky, našel jsem svůj starší post a nestačil se divit, jak dlouho se ti dva již mají rádi.
Kraus je borec, s Tachecí je konec

Jen díky neexistenci Z1, zkuste raději nesmrtelné jůtůb.

sobota 5. listopadu 2011

Rusko - první dny (Irkutsk, Bajkal, Listvjanka)

CESTA NA BAJKAL
Sobotní ráno beru na záda svůj nový batoh Deuter a s lehkých škrábání v krku nastupuji do přistaveného taxíku. Sice jsem si myslel, že v podmínkách lowcost výletu začnu už v Praze - nějak se tělu nechtělo, však i na to dojde. Na Ruzyni po hladkém checkinu si to sunu do prakticky prázdného salonku SkyTeamu, dávám něco na zub i zahřátí a čekám na odlet Aeroflotu, který bohužel operují ČSA. Alespoň však mám k dispozici český tisk a časopisy. Na přestup to mám jen tak tak a tak doufám v časný let. Ani ten mi však ČSA nedopřává a tak plně nabordovaný let největšího letadla českého dopravce A321 vylétá. Cesta není potřeba komentovat, jídlo nic moc, servis OK, zpoždění jako vždy. Za pár hodin a něco již přistáváme na Šerementěvu F. Zádrhel číslo jedna spočívá v tom, že cestující je odbaven až do cílové destinace - Irkutsk, batožina pouze do Moskvy a tak kromě fronty na pasovce (naštěstí jsem seděl úplně vepředu) musím čekat ještě více než 30min na batoh. Dorazil. Hurá ven a hurá na cestu do vzdáleného terminálu D.

Před vnitrostátní checkinem se potkávám z Kyjeva přicestujivším Ondrou a tím je naše nevelká výprava kompletní a expedice je zahájena. Suveréně šermujeme kartama ČSA skyteam a domáháme se odbavení u business přepážky. Zmalované rusce není moc po chutí, že se musí matlat s dvěma trempy, ale prosazujeme se přirozenou vahou našich těl a vyzařující autoritou. Marně se snažíme v místních duty free koupit něco vostřejšího na další časy - suchý zákon. Jediné co dostáváme je turecké pivo s cenovkou večeře v Ambiente. No nic, náladu nám to nekazí.

Odlet pokud mě zápisky a pamět neklame je na čas, let je plný. V naší první řadě v economy zůstáváme sami (od okénka frajer odběhl do zadu za kámošema) a tak se zabaleni v dece snažíme pospat. Přecejen odlétáme večer (cca 22h) a v Irkutsku díky posununu bude velmi brzo ráno, tím pádem o nějakém spánku nemůže být ani řeč.

IRKUTSK + KRUGOBAJKALKA
Bereme bágly, pasovka není potřeba už se suneme na místní zastávku eMHáDé a snažíme se nacpat se do maršrutky, busu nebo trolejbusu. Naším cílem pro dnešek je Listvjanka, vesnička na kraji jezera Bajkal, a dále chceme přes Port Bajkal získat místo ve vlaku na Krugobajkalské magistrále. Po několika přesunech mezi tramvajemi, fotkami u tanku se dostáváme cca v 7:00 na Avtodorožny Vokzal a frčíme raní krajinou do Listvjanky. (Turistický tip: Vyměňte peníze co nejdříve, v Listvjance moc příležitostí není)
Ukojeni krajinou a lehkou neorientací v desítkách přístavišť jsme přejeli a minuly první trajekt (našim cílem mělo být molo Rogatka). Naštěstí jsme nezmatkovali a z jiného mola (Burža) se přifařili k turistické skupině směřující taktéž na vlak, který vyjíždí na pravidelnou cestu ze zastávky Port Bajkal (malebné nádraží s hotelem uprostřed lodního vrakoviště). Zde rovněž potkáváme první turisty a ejhle, oni z Čech. Podrobným vyptáváním lidí na lodi šatříme své první "velké" peníze. Turistická průvodkyně nám nabízí možnost moderované cesty (vlak staví několikrát u významných míst a turisté mají možnost si je prohlédnout) za cenu tuším 1200RUB. Průvodčí na nástupišti nám objasňuje systém, kdy všechny vagony kromě jednoho má pronajaté cestovka a jeden přidali ruské dráhy a cena je 200RUB. Zabíráme tedy podstatně levnější vlak, ve kterém se po rozjezdu line čeština z vícero míst, a který logicky staví na stejně významných místech jako ostatní vagóny. Proviantem na cestu vlakem po Krugobajkalské magistrále (dříve součást Transibu) je nám uzená ryba omul místní produkce a pivo. Finální destinací je Sludjanka, zastávka Transibu na jihu Bajkalu. Prakticky ani nevytupujeme a pokračujeme do Irkutsku, kam dojíždíme lehce před půlnocí, bereme ubytko hned u nádraží a spíme jako koťata.

Hotel jsme si vzali jen na 12h, takže ráno vyskočíme, spršíme a mizíme do http://www.blogger.com/img/blank.gifpošmourného města. Našim cílem je okouknout město, vyměnit peníze a ideálně na lodi Voschod se přenout proti proudu řeky Angary opět do Listvjanky a Port Bajkalu, odkud budeme další den pokračovat cestu na sever Bajkalu. Po malé peripetii, kde nikdo nějak neznal přístaviště (Vostočno-Siborskoje rečnoje parochodstvo), se tam dostáváme taxíkem a frčíme do Listvjanky.
Zde obědváme v místním bufetu na tržišti a pak již správně se z Rogatky trajektem dostáváme na Port Bajkal, kde máme předdomluvené na místní poměry luxusní ubytování. Za zmínku stojí především místní securiťák, který vzpomíná na české skialpinisty. Bohužel je neznáme a snad tak ani nevypadáme (aspoň já ne :))


BAJKAL
Probouzíme se do deště a vybíháme do přistavené Komety, ve které strávíme prakticky celý den. Na cestu si kupuji jak jinak pivo a domácí výborné pirohy. Cesta celkem ubíhá, příroda nádherná. Střídavě pozoruji a střídavě spím, po té co přestal fungovat bufet více spím. Vyrážíme v 10:00 a příjezd do Niežněangarsku je v 22:00. Za celu dobu jen malá přestávka na Olchonu (ostrov) a pak, to nám bylo divné, Severobajkalsku vystupují prakticky všichni.


VSUVKA: Téma z iHNed.cz o Čechovi, co se schovával v Severobajkalsku.

V Niežněangarsku nakupujeme proviant (chybou bylo lovečák nechat doma), marně hledáme jurty burjatů a nakonec celkem rádi nacházíme střechu nad hlavou v Gastinim dome Severnij Bajkal a usínáme. Předtím ještě příjemně kecáme s geologem-důchocem, co se přijel na sever Bajkalu léčit do minerálních (vyhlášených) pramenů.

Cestovatelský tip: Převařenou vodu mají všude, ale sáček čaje musí být tvůj!

středa 2. listopadu 2011

Další expedice na obzoru

Připraveno pro příští rok, ale takovou cenu co mi nabídli, nešlo odolat.
Letenku už mi včera přinesl Pelikán.

P.S.: tipy kam cesta bude budou slosovány :)