PF2018

Vstupte do nového roku šťastně!

Booking.com reklamace Thebe River Safaris Lodge

Tak jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, jaké to je reklamovat platbu na Bookingu. Musím říci, že jsem byl lehce zklamán jak z Bookingu, tak z mojí banky. Ale popořádku.

Prvně jsem si vybral Booking proto,že nabízí dostatečnou kapacitu i na odlehlejších místech. I když pro Evropu, už pro mě dávno není číslo 1 (Amoma.com s Trivago.com zastiňuje Booking.com). 

Pro Kasane jsem rezervoval ubytování hned v momentě, kdy jsem kupoval letenky. Zařízení chtělo pouze kartu pro bezpečí, do listopadového termínu šla rezervace zdarma zrušit. Vše se událo takto.

1./ Duben 2017 - rezervuji 3 noci v ubytovacím zařízení A

2./ Srpen 2017 - nacházím lepší nabídku, ruším rezervaci A a dělám rezervaci B - v Thebe River Safaris - opět na 3 noci.

3./ Listopad 2017 - rozhodujeme se, kempovat jednu noc v rezervaci. Tudíž rezervaci B edituji a měním na první noc = B1 a dělám ještě jednu rezervaci (B2) na poslední noc. Obě rezervace zaštiťuji kreditkou. Dají se zdarma zrušit do konce listopadu a každá rezervace má hodnotu 994BWP. Na obě rezervace mi přišly potvrzující emaily k platbám, tedy 994 a 994.

4./ Prosinec 2017, 3 dny před odjezdem. Platím účty a v bance vidím zúčtované 2 platby. Jednu na 994 a druhou na 1988BWP (dvojnásobek).

WTF!

Okamžitě kontaktuji moji banku (Komerční banka) a ptám se, jak je možné, že je zúčtována platba, kterou jsem rozhodně nepotvrdil. Poslali mi kupu dokumentů, co chtějí doložit a bohužel - emaily nelze poslat emailem!!! musí být poštou a nebo faxem! Co jsem měl, to jsem poslal... jedním z dokumentů vak je, komunikace, že jsem situaci řešil sám... situaci, kdy si někdo sám strhne peníze z mého účtu.

Zároveň asi hodinu hledám, jak reklamovat Booking.com, který je ale pouze zprostředkovatel, peníze si rovnou strhlo Thebe River Safaris.

Píšu i tam. Neodepisují.

Nacházím telefoní číslo Booking.com (uff - a mluví i česky a zvedají hned!!) +420.239.018.307

Paní/slečna je velmi ochotná, ihned volá do Thebe, ti se omlouvají (prý mysleli!!!, že tam budu noci tři a tak je strhli). Přes Booking.com tedy hotel může strhnout, kolik nocí si MYSLÍ!, že budete... Poslala mi do emailu potvrzení, že ihned po příjezdu do zařízení, my budou peníze vráceny a nebo si budu moci vybrat protihodnotu. Spokojenost.

Za chvíli píše i Thebe River Safaris. Odpověď už je trošku jiná.... vybrat jako kredit. Takže taková pojistka, abych nejedl a nepil jinde... no dobře, aspoň to uznávají.

5./ Prosinec 2017. Sobota. Check-in v Thebe. Recepční o situaci ví, prý mohu vesele utrácet v restauraci a nebo si vybrat nějakou aktivitu. Cash mi dát nemůže, nemá oprávnění. Je sobota a manažer bude až v pondělí. V restauraci odmítají napsat na účet pokoje celou konzumaci, prý pivo+víno+alkohol se musí platit hned... achjo! Přetlačil jsem je ale!

6./ Prosinec 2017. Pondělí. Manažer je v práci. Ale na obědě. Už je po obědě, ale nechce semnou mluvit. Cirkus! A vrátí mi peníze. Ale až večer, prý potřebuje asi 4 podpisy nadřízených..... večer vrací zbytek peněz. Heureka! Vrací mi, co mi bylo "ukradeno".

7./ Prosinec 2017. Návrat do ČR. Píše mi Komerčka, co mám ještě doručit.

Na mé dotazy, jak je možné, že "Jak je !!možné!!, že si obchodník strhne jinou než autorizovanou částku z mé karty a vy mi ji v klidu a bez obav zaúčtujete??? Obchodník uznal, že částka nebyla autorizována.." jsem už odpověď nedostal. No a pak mějte rádi svoji banku....

No a resumé?

1./ Booking.com se problém jakoby netýká, peníze si strhl obchodník.

2./ Banky se problém netýká, vyřešte si to sami.

3./ Kretén jste vy. Ačkoliv máte 2 emaily na platby 2x 994 a někdo vám to strhne potřetí, je chyba zase u vás.

Třetí africká cesta, tentokráte do Zambie a Botswany

Po Ghaně před pěti lety (2012) a Senegalu v tomto roce (2017) jsem asi propadl kouzlu Afriky.  A proto cestu, jejíž účelem bylo proletět expirující míle a něco vidět, jsem opět vybral "černý kontinent" - Afriku. Výlet byl originální nejen počtem čtyř zemí za šest dní, ale i tím, že semnou letěl taťka (který si koneckonců ty míle nalítal).
Začtěte se tedy do tripreportu z cesty, nazvané dle botswanského národního parku s největším počtem slonů, 17CHOBE!

Den první a druhý - Z Čejetic po stopě Emila Holuba až do daleké Zambie na Viktoriiny vodopády
Den třetí a čtvrtý - Kemping v safari mezi lvi a slony
Den pátý - Cesta domů první třídou British Airways A380

Ceny, Tipy & Triky na závěr cesty

============================================
Plánování výletů je i hodně o průvodcích. Najít flexibilního a dobře zásobeného dodavatele v ČR je velká radost. Já využívám průvodce od International Travel Maps CZ s.r.o. (sám si je kupuju :-)) Kdo by měl zájem o půjčení, vlastním pro Botswanu (Bradt Guide) a Southern Africa (Lonely Planet). Průvodce neprodávám, pouze půjčuji. Je to součást vzpomínek.
============================================
Zkuste i další cestoZÁpisky z dálného východu:
2017 Tel Aviv - na sešívaném výjezdu
2017 Senegal
2016 Makedonie
2016 Ázerbajdžán, Turkmenistán a Kyrgistán
2015 Udmurtie - Ižhevsk
2013 Gruzie
2013 Hong Kong
2012 Uzbekistán
2012 Ghana
============================================

Z Kasane první třídou do Čejetic

Poslední den ráno vstáváme na pohodu snad i bez budíku. Program máme velmi jednoduchý.. až škoda, že v Kasane není moc co dělat. Času na rychlovýlet do rezervace už nemáme, nic jiného zde dělat není. Jdeme tedy na snídani do hotelové restaurace a pak taxíkem na poštu poslat pohledy a hned zpět. Pak si zabalíme, zalenošíme a taxíkem frčíme na letiště. To je krásné, voňavé, nové a obsluha milá a rychlá. Během pár minut jsme odbaveni a čekáme na náš let. K mé velké radosti nás personál SAA odbavuje až do Prahy a to i přesto, že máme letenku zvlášť na let do JNB a zvlášť na úsek JNB-LHR-PRG. S úsměvem, ochotně a až nečekaně.

Jeden ze dvou letů denně... jeden do hlavního města Botswany Gaborone a druhý na O.R.Tambo v Johanesburgu.  Náš Embraer 135 přiléhá na čas, pěšky přes plochu jdeme na boarding a plné je asi 50% letadla. Přesedám si na jednosedačku a sleduji vzlet přes soutok Chobe a Zambezi. Pak již jen pláně Zimbabwe a mráčky. Dostáváme fajn studený oběd a na čas přistáváme na OR Tambo. Vystupujeme, busem jedeme na terminál a pohodičkou si jdeme do prostoru na odlet. Máme 6h času a tak nikam nespěcháme. Usazujeme se ve first class salonku British Airways a dáváme si místní dobroty, především plátky uzené antilopy Kudu, pivo Castel a kuřecí kari. Probíhám i obchody a utrácím nečekaně ranec... ale ze všeho mám radost. Vtip je, že dva pupkáči z Čech, oblečení jak k táboráku, si nárokují FC servis.... diví se všichni, ale marně. Je to prostě tak! Prostě jsme si dopřáli a bude to moje poprvé. Poprvé v nejprestižnější cestovatelské třídě na palubě největšího dopravního letadla. Konstelace, ke které se budu v budoucnu těžko prokousávat.


Čekání uteče jako voda a my se hrneme k našemu dvoupatrovému korábu, A380 G-XLEF... velryba je prostě nádherná. Nastupujeme již hodinu před odletem a děláme si pohodlí. Nabízí mi pyžamo (odmítám), šampus (odmítám), džus (odmítám)... chci gin&tonic (odmítají oni). :-) S brusinkovým džusem a radostí, že konečně letím domu a FC odlétáme na čas a hrneme se k Londýnu. Objednávám si humra, telecí žebra a zmrzlinu. Obsluhovat nás začala letuška se Slovenštinou... nevím, kde ji vyštraschali, asi měli strach, že se s námi nedomluví. Asi po 2,5h si nechávám ustlat postel a jdu spát.

Budím se po 3h a zbytek už v polospánku koukám na film a pak snídám milkshake a banánové palačinky. Celkově mě ale FC zklamala... ten posun od BC je jen pyžamo, polštář a deka... a to bych asi neplatil. Navíc... co je v British Airways FC, to je u Qatarů nebo Singapore BC... takže tu jejich FC bych jednou v životě zkusil rád!
V Londýně LHR přistáváme ještě před termínem... ale na T5 a nám Praha letí z T3.... musíme přejet busem do totálně přecpaného špinavého a smradlavého terminálu s totálně pomalou a ponižující security. Absolutně nejhorší tečka za hezkým výletem a T3 na LHR si mažu z jakýchkoliv cestovatelských plánů. Nostalgicky vzpomínám na FRA. Salonek BA na T3 jen podtrhuje bídu, kdy se stojí fronty na špinavé záchody.... při představě, že salonek má i ten, kdo zaplatil 60-100tis CZK za letenku... tak je to fakt šílená vizitka! Chvíli relaxuji v té bídě, chvíli nakupuju poslední blbůstky pro děti a pak se již suneme k letadlu na Prahu. To má zpoždění, ale rozumné.... v letadle spím, let celkově evropsky nudný. Jsem rád, že jsem na letišti v Praze a přes GOparking se suneme domů. Vše klaplo, jak jsme si přáli a plánovali!

Afrika se stává totálně mojí srdcovkou!

A pokud budete chtít prozkoumávat jižní Afriku, vězte, že letů je zde opravdu hodně! 

Den a noc v domově afrických slonů, v Chobe v Botswaně

Probouzíme se v Botswanském městečku Kasane, které leží na soutoku řek Chobe a Zambezi. Tím, že obě řeky jsou "hraniční", je město v růžku 4 států a to Botswany, Namibie, Zambie a Zimbabwe.

Zamluvit si safari byl pro nás trošku oříšek. Pořádně jsme nevěděli, jak to vlastně chodí, kdy můžeme vidět kolik zvířat a jakých. Člověk se nechtěl trápit dlouho a nevidět nic nebo naopak vjet do parku, netrápit se a taky nic nevidět. Cenově je safari celkem ranec, celý den cca 100-150USD, s přespáním 200-300USD podle skupiny a programu. Poptávám po internetu asi 3-4 agentury a nakonec se dle referencí na Tripadvisoru rozhoduji pro Lucky Adventure Safaris (http://www.luckyadventuresafaris.com/) . Reagují rychle a od Mpho Mokgowe (dcery majitele) mám odpověď vždy tentýž den. Skupinka jsme sami dva, cena je 600USD celkem.... jediné, čeho jsem se lekl je 100% platba předem a to zasláním veškerých údajů o kartě. To jsem ze strachu odmítl a platil převodem na účet. Byly v pohodě. Vše klapalo.

Jak bylo odsouhlaseno den předem, přijíždí náš řidič BJ přesně na devátou v Toyotě Landcruiser 4x4 se "safari výbavou". Nasedáme na korbu a klidným tempem vyrážíme do Chobe National Parku, platíme vstupní poplatek a jsme tam. První překvapení (pro mě) bylo, že nesmíme kromě campingu a picnicu vystoupit z auta a už vůbec nic sebrat. Vše musí být přírodní biotop bez zásahu člověka. Musím tak oželet všudepřítomné krásné růžky, peříčka a kostičky. Ale je to pro dobrou věc. Druhé překvapení je, že zvířata se nebojí člověka. Neberou ho jako predátora a tak se k většině zvířat dá dostat na 5-10m a oni neutíkají. Třetí napůl překvapení a na půl fakt je, že zvířata migrují v rámci parku Chobe, který má nějakých 40km na šířku a 200km a na délku a to se fakt nedá stihnout za 2 dny.... my jedeme podél řeky - největší napojiště pro zvířata - a tak je velká šance je vidět. Ale jsme tam v začínající době dešťů, kdy napršely suché poldery v centru rezervace a tak řada zvířat se stahuje do vnitrozemí. Chobe National Park je největší africký park pro slony (100-150tis) nejen v Botswaně, ale v celé Africe.
První zvířata, která vidíme, je ptactvo (i dravé), plazy (ještěrky, že je ani neznám)... a pak už to začalo. Antilopy Impala jsou všude. Hodit kámen do keře, musíte nějakou trefit. V bahně se bahní pár buvolů a z dálky jsme viděli i hrocha. Až do oběda, žádné velké zvíře. Pesimistická polovina z nás v tom vidí už předem výsledek celého safari. Na picnic place si dáváme studený oběd, připravený naším řidičem. Chutné a rychlé. Jediné co je otravné jsou všudepřítomné opice, které se opravdu neboji.... no jsou tu doma, takže to chápu. Picnic place je super zařízen, je tu i toaleta a tekoucí voda. Nutno podotknout, že je kruté vedro a jsem rád, za dlouhý rukáv. Spotřebu tekutin mám skoro litr na hodinu. Lednice na korbě auta se zdá bezedná :) Ihned po výjezdu se na nás usmálo štěstí. Asi 60-ti hlavé stádo slonů vyrazilo pít a my byli u toho. Zůstáváme a pozorujeme asi  hodinu. Teplý den přilákal zvěř k řece a tak slony se to začalo jen hemžit, žirafy a buvoly rovněž. Jsme spokojení. Až do západu slunce pozorujeme a fotíme a vlastně ani nepočítáme. Hrubý odhad může být 300 slonů a 50 žiraf. Ke konci večera nacházíme stopy lva i leoparda... míří k řece za svojí potravou... ale prozatím bohužel.
Kolem 19h přijížídíme do místa asi 35km od Kasane uprostřed parku. Místo má označení "Camping Boga 5" a už tam pro nás stojí stan s polní sprchou a toaletou, polní kuchyně k kuchařem a letní sezení. Topíme, sedíme, osvěžujeme se a k večeři si dáváme jihoafrické víno a t-bone steak... asi největším v mém životě. U stanu rozděláváme oheň a kolem dokola kempingu dáváme papírové pytlíky se svíčkou (ve 3 ráno už zhasly :-)) Spát jdeme po 22h... posloucháme zvuky buše (lvy především).
Ráno vstáváme v 5:20 a v 5:30 vyjíždíme na raní prohlídku zvěře... největším úlovkem (slony a žirafy už nepočítáme) je hroch asi 100m od vody a šakaly.. těch je opravdu hodně. A taky mrtvý slon.... Lev a Leopard nám zůstávají zkryti. Po příjezdu balíme - snídáme - balíme. Během balení nastal jeden z mých nejsilnějších zážitků, kde 20m od našeho stanu si to nerušeně kráčí stádečko slonů... asi tak 15-20ks a vůbec jim nevadíme. Člověk tak ví, že jsme opravdu uprostřed rezervace, ničím nerušení ani nechráněni od zvířat, domácích pánů. Škoda, že člověk nemá více času, uměl bych si představit být tu na více dní.
Zabaleno vše a tak se vydáváme na těch téměř 40km zpět do města. Trvá nám to celkem téměř 2h... po cestě zpět ještě zastavujeme u prodejců suvenýrů (ale asi ne u těch nejlepších) a já si kupuji masku z teaku. Držím tradici, že každý z afrických cest bude reprezentována jednou dřevěnou maskou na zdi. Tato bude třetí. Po 11h jsme na hotelu a jsme domluveni, že ještě v 15h pojedeme na projížďku lodí - podívat se na zvířata... jdeme tedy do blízkého supermarketu Shoprite, což je největší síť supermarketů na jihu Afriky. Kupuji především džusy, kávu, čaj.. prostě vše made in "cokoliv na jihu Afriky"... s plnou taškou jdeme dát oběd, odpočinek a nabíjet kamery a foťáky na odpolední jízdu po řece.

V 15h nás vyzvedává zase "naše auto" a "náš řidič" a míříme k blízkému přístavu. Nasedáme do rychločlunku pro asi 12lidí, kromě nás dvou ještě dvě rodinky s dětmi a vyjíždíme. Po zaplacení poplatku na vjezd do parku míříme ihned ke stádečku slonů.... ale tento večer patří především krokodýlům (žádní akvarijní minikousky) a hlavně hrochům. Dnes nelze počítat je. Opravdu hodně se jich pase na louce hned u vody a ve vodě jich je rovněž nepočítaně.

Plní se nám tak další sen, užít si hrochů... opravdu krásná zvířata. Specialitou výletu rovněž je, že se pohybujeme na hranici Namibie a někdy i za ... na vodě můžeme, ale dotknout se břehu nikoliv. Při západu slunce se 2x dostáváme do prekérní situace, kdy nejde nahodit motor.... řadě z nás běží myšlenkama, jak by to bylo kdyby se poměrně vratká loď bez rychlosti převrátila.......... ale vše dobře dopadlo, před 19h jsme na břehu a jedeme zpět do hotelu. Dáváme si naši poslední večeři v Botswaně, pivo z Namibie a jdeme lehce balit.

zážitků se zvěří máme až až. Sami jsme překvapeni, kolik jsme toho viděli!

Sumář

Viděli jsme:

• Slony
• Hrochy
• Krokodýli
• Buvoly
• Žirafy
• Antilopy (Kudu, Impala...)
• Mořské orly
• Paviány (do 12/2022 jsem zde neúmyslně špatně měl uvedeny Gibony)
• Šakaly
• a další plazy a ptactvo nepočítaně

Neviděli jsme:

• Lva
• Leoparda
• Zebru

Po stopě Emila Holuba až do Livingstone v daleké Zambii a dále na Victoria Falls v Zimbabwe

Z Čejetic až k Viktoriiným vodopádům aneb po stopě Holuba Emila....

Po více, jak půl roce, příprav, drobných překážek (vypadlá plomba 36h do odletu, rošlapané brýle v sobotu před odjezdem na koncertu Tří sester a navrátivšímu se zánětu dutin) sedáme za krásného počasí do auta a za lehce přes hodinku necháváme auto na Goparkingu v Praze u letiště. Dodávka nás veze na letiště, děláme checkin a odbavení zavazadla na přepážce Lufthansa a jdeme do Erste Premiére salonku kde nás... ano, kde nás čeká čekání více jak 3h. Nám to nevadí, čteme, povídáme a ani se moc nenervujeme s lehce hodinkového zpoždění luftwafí třistadvacítky D-AIUN směrem na Frankfurt.

Jak už je mým zvykem, cestuji nalehko, pouze se svým 32l batohem Deuter, pěkných a konečně pořádně prošláplých botech salomon, co jsem si koupil do Senegalu a zbrusu nových vojenských kalhotech speciálně koupených na safari. Svoji výbavu jsem zase lehce pozvedl.

V letadle dostáváme poměrně slušný večerní snack a za necelých 45min pohodlného letu přistáváme někde v koutě, celkem dlouho popojíždíme a tak chobotem vcházíme do letištního mumraje leteckého přístavu Frankfurt. Cedulky nás navigují do pavilonu Z - nového přístavku pro ty největší koráby. Na pohodu jdeme do salonku, který si už moc nepamatuji, ale jsem si jistý, že byl nemastný neslaný... prostě tak jak je evropská letecká doprava. Významným plusem přestupu ve FRA je absence další zbytečné a ponižující security, obsahující zouvání, sundávání pásku atd.

Přesně na čas bordujeme, usedáváme v obchodní třídě v hrbu nové 747i D-ABYP, pouštíme film a necháváme se rozmazlovat osmapadesátiletou tetou letuškou. Vše voní novotou, ale taky už to není co bývalo. Třeba mě nefunguje několik poloh sedadla a tak jsem rád, že sedím pohodlně a ani nic nešteluji.. stejně jako schránka u nohou.. po zaklapnutí již nejde otevřít. ...německou kvalitu si člověk představuje lehoulince jinak. Ale víte jak - neplatím to, tak nereptám. Odlet na čas, vše sleduji na kamerách. Pak si dávám večerní kachní prso, drink a plním přání unavených letušek. Neotravuj a spi, je to noční let, ať jsi ráno freš!
Z 10h letu spím 6. Člověk je lehce rozlámanej, ale nikoliv unavenej. V Johannesburgu, na letišti OR Tambo, přistáváme na čas, vybíháme jak antilopy před útokem lva. Máme 1:40 na přestup. Vše jde jak po drátku a ještě dáváme kávu a občerstvení v salonku South African Airlines. Zde by se Lufthansa mohla učit. Svěží, vzdušné, dobře vybavené, designově pěkné. Autobusem boardujeme na let SAA do Livingstone. Airbus A319 ZS-SFM je obsazen tak z 30-40%, jídlo chutné, výhled pěkný (až na vodopády - prý téměř vždy jsou vidět, dnes nebyly... budeme tak muset počkat do zítřka) a opět přesně na čas přistáváme na malé malebném letišti v Livingstone. Na hraniční kontrolu jdeme po letišti pěšky :) a hned u dveří nás zřízenec rozděluje na dvě části... otázka zní "půjdete i do Zimbabwe?" Říkáme, že ano a tak jdeme do složitější a pomalejší fronty, ale do 10-15min máme v pase za 50USD KAZA multivízu s double entry do Zambie a Zimbabwe. (Pozn: na hotelu se divili, že nám ji dali... prý se jim do toho nějaký poslední čas s čachry kolem Mugabeho nechtělo...)

Po hraniční kontrole čekáme na bágl. Taťkův dorazil můj bohužel.... Sepisujeme lejstro a jsem ujišťován, že zítra... moc důvěry v to nemám, paní v kanceláři nemá ani počítač a tak se podle "tagu" nemůže podívat, kde vlastně batoh je. Já jsem optimista.  V letištní hale ještě měníme  pár dolarů na zambijské kwači a za 10USD se necháme odvézt do smluveného ubytování, do Tabonina Guesthouse. Jsme celkem zdrchaní, že ani moc nesmlouváme. Ono ceny jsou tu celkem fixní, hádat se 15min o 1USD, to je sport pro mega kolenovrty. Na ubytování nás vítá majitel, Laurent, a jeho žena Bronnah. Laurent je asi šedesátiletý Francouz z Paříže, který zde (podle mě) našel další energii do života, ženu a malou dcerku. Velmi ochotně se ujímá řešení mého zapomenutého zavazadla, dává nám (vzhledem k volné kapacitě) o trošku větší pokoj a řadu rad - co kdy kam. Už předem jsme u něj měli objednanou Zambezi Sunset Cruise na lodi Makumbi... na tu čekáme s pivkem v ruce, jenže .... průtrž mračen (prý letos největší, ale těžko soudit). Ta z cesty na Zambezi udělala obyčejnou projížďku s pivem a trošku jídlem.... První, ale nejzbytečnější, aktivitu na naší africké cestě. Za 65USD šlo vymyslet daleko daleko lepší aktivitu. Kromě pár ponořených hrochů a prchajících antilop tak největší atrakcí zůstává skupina českých senátorů s velvyslancem v čele.... Nějak se jim zkrátily jednání v Lusace a tak stihli návštěvu muzea, vodopádů, safari i projížďku po Zambezi. Jako český daňový poplatník jsem rád, že si mohli odfrknout!

S pivem v ruce pozorujeme asi 20 dalších lodí (Václavák hadr), posloucháme vejžblebty českých zákonodárců a konzumujeme kuřecí stehýnka. Konec v 19h je pro nás vysvobozením. Nemáme zážitek, fotky ani dolary. Přesouváme se zpět na Taboninu, ani nemáme hlad a jdeme si odpočinout po dlouhé cestě.

Už před osmou dáme toast a domácí specialitu - mango fresh džus (lahoda!). V osum přesně nás vyzvedává dvorní taxikář Taboniny - Obey. Přes benzínku nás veze na zambijskou hranici a ukazuje, kde bude stát pro cestu zpět. Hranicí procházíme jako po másle. Lehké překvapení je, že řada turistů a lovců fotek se již vrací...... rozbřesk je 5:30 a asi tam čekali od rána. Že jsme brzo je poznat i podle toho, že řada "prodejců" ještě nemá rozbalený krámek :) Jdeme přes most do Zimbabwe, je to asi na 20min a i hranice na straně Zimbabwe je v pohodě. Vědí, že je tu velký cvrkot turistů... začíná i lehké obtěžování - kup si: měděný náramek, jakoukoliv dřevěnou vyřezávačku ze Zambezi teaku, staré zimbabwské dolary (miliardy, triliardy) nebo nějakou aktivitu (raft, tůra, bungee)... jdeme hluší slepí až ke vstupu do vodopádů, kupujeme vstup (30USD osoba) a vcházíme vstříc parádní pohledům padajících vod. Samozřejmě nejsme tu v tom sezóně, ale pohledy jsou to fantastické.
Nákupu těch starých zimbabwských dolarů jsem však neodolal a stal se miliardářem. Za 10USD jsem nakoupil 63miliard zimbabwských dolarů na čtyřech bankovkách.


Dodávám, že vzhledem k vodě a velikosti jsme si vybrali zimbabwskou část... je větší, je víc vidět a to včetně devils poolu.... dalo by se i říci debils poolu... ale pokud sem ještě někdy pojedu, tam půjdu! Celé vodopády měří 1,8km a i s focením tam za 2h nemáte co dělat. Ani my. Koukáme po suvenýrech a přesouváme se k mostu, kde je v meziprostoru hranic hospoda a za dolary dva si tu parádně dáváme pivo a kocháme se pohledem. Cestou ven z meziprostoru a před vstupem do Zambie kupuji parádního vyřezávaného hrocha za 3USD... pro ty, co chtějí suvenýry a míří do Botswany - zde se dá usmlouvat lepší cena!! Obey čeká kde má a a my jedeme zpět do Livingstone. Nejprve si vyfotit bustu Emila Holuba a pak na oběd do asi nejlepší restaurace - Zambezi Cafe. Tu s klidným srdcem doporučuji. Přijímají platbu v hotovosti (asi 8měn!), kartou.. je to tu čisté, voňavé a perfektně vaří. Já si dal guláš z antilopy kudu a taťka krokodýla.
Po návratu do Taboniny jsem potěšen, kufr se našel (vlastně batoh) a paní z letiště si za drobný bakšiš udělala cestu a veze mi ho. Vše dobře dopadlo, mohu si vzít čerstvé tričko. Po Livingstone srdečně doporučuji taxikáře Obeyho... jezdí hodně pro Taboninu a je fakt zlatej. Je svolnej i pro delší výlety a je tak trošku i průvodce. Obey Hamuchemba (http://www.obeystaxi.com/ nebo ohamuchembav@gmail.com nebo telefon i whatsapp +260969202060)

V 15:00 na nás čeká - po internetu domluvený a asi nedoporučitelný - průvodce a řidič Dennis Munsaka. První kroky vedou na benzínku... nemá benzín? aha, ne, kupuje vodu. Opět jedeme na benzínku? Tankujeme? Ano. ... no nešlo se na tu cestu připravit dříve, když jedeme kvůli němu dříve, aby nám nezavřeli hraniční přejezd. Našel jsem ho na Tripadvisoru a domluvil se sním na ceně 70usd za přejezd do Botswany.
Cesta krásná rovná a za hodinku a kousek jsme na hraničním přejezdu Kazungula. Most teprve staví a tak je tam pouze trajekt. Až most dostaví, přijde toto místo o podstatnou část avé atmosféry ve formě hráčských doupat, lehkHIV děv, prodejců všeho možného... no prostě místa, kde se potkává africké Švýcarsko Botswana s africkou albanií Zambií. Zmizí i trajekt a stane se z toho zapomenuté údolíčko pod mostem. Nám Evropanům se však bude cestovat rychleji, pohodlněji a i nudněji.
Ze své iniciativy nám Dennis vyjednal průvodce i na druhé straně. Převeze nás v pohodě přes hranice rychlolodí (speedboat je normální člun - cena 2USD a rychlejší a pohodlnější než trajekt... ten by byl ale zážitek, terý bude fungovat už jen rok, než dostaví most...) a hodí do hotelu. Ale ouha. Nebylo to v ceně.. chce dalších 25USD. Jsem unavený a rezignovaný. Podle toho co říká, nás tam musí čekat peklo, ale opak je pravdou. Botswana je daleko větší civilizace než Zambie. Procházíme tedy ven ze Zambie, člunem na druhou stranu... tam hranice s Botswanou (pikantní je nutnost přejít přes koberec s desinfekcí) a jsem tam. V Botswaně. Tento den ve třetí africké zemi... snídaně v Zambii, oběd v Zimbabwe a večeře bude v Botswaně! Na průchod hranicí žádného průvodce nepotřebujete, je vám k ničemu. Stačí vzít taxi za 10usd do Kasane. Ale co, Afrika není levná, když jste bílý. Asi v 18h jsme na hotelu, v Thebe River Safaris lodge. Jdeme na pořádý stejk (máme předplaceno) a v 19h je kooordinační schůzka s Mpho z Lucky Adventure Safaris, se kterými máme domluvenou dvoudenní cestu do Safari. Vše domluveno a ráno startujeme v 9:00.
Jdeme spát!

Tipy & Triky pro Zambii a Botswanu

Poslední závěrečné postřehy z cesty na jih Afriky. Jedná se o soubor střípečků a postřehů, možná i lehce praktických informací pro plánování cesty.

Ceny jídel Zambie
1USD = 10Kwacha (ZMW)
Hlavní jídlo 70-90ZMW
Předkm 40-70ZMW
Pivo 10-25ZMW
Nealko 10-15ZMW

Ceny jídel Botswana
1USD = 9 BWP

Pizza 60-90BWP
Stejk 100-150BWP
Starter 40-60BWP
Cola 10-15BWP
Pivo 20-30BWP

Hodnocení afrických piv
Castle 4+/5
Mosi 3/5
St.Louis 2+/5
WindhoekDraft 2/5

Ceny taxi
Livinstone: po městě 5 USD, letiště 10USD
Kasane: po městě 5 USD, letiště 10USD
Livingstone -> Kazungula 50-80USD
Livingstone -> hranice s Zimbabwe 10USD
mezihranicema Zambie a Zimbabwe 5USD
mezihraniceme Zambie a Botwsana - Speedboat 2USD

V Livingstone doporučuji Cafe Zambezi pro jídlo a pití v domácí atmosféře, pro ubytování jednoznačně Tabonina Guesthouse a pro dopravu Obeyho.

Livingstone -maximálněný taxikář - Obey Hamuchemba (http://www.obeystaxi.com/ nebo ohamuchembav@gmail.com nebo telefon i whatsapp +260969202060)
a nebo druhá volba, Dennis Munsaka dmsstudioent@yahoo.com , ale to už je větší "umělec".

V Kasane nedoporučuji nic.

Obě země běžně používají možnost alternativní platby v USD, jihoafrických randech a nebo botswanské pule. Některá zařízení umožňují i EUR platby. Téměř všude berou karty.

Botswana - Kasane & Chobe nebo Maun & Delta Okawango
Lucky Adverture Safaris - http://www.luckyadventuresafaris.com/ - mrkněte na jejich reference na Tripadvisoru nebo Facebooku a já je doporučuji maximálně. Budete spokojeni!

Ideální délky pobytu
Livingstone 2-3 dny. 1den vodopády nahoře, 1den vodopády dole, 1den fauna+flora.
Kasane 2-3 dny. 2 dny safari + 1 den vodní safari

Chobe tripreport

Tak už mám první třetinku... ale chci to pustit, až to bude fakt vymazlené... Takže asi po svátkách :)

EDIT: Dopsáno! Můžete se vrhnout na třetí africký tripreport!

17ka #online total!

Vzhledem k mé daleké cestně, nechuti ke k obchoďákům (ta nechuť roste) a ještě větší nechuť k narvaným parkovištím, pořídil jsem všechno online. Totálně. Jo a taky totiž nesnáším kurýry. To jejich mezi 7:30 a 19:00 vám budeme doručovat a nebo za 2min jsem u vás a vy čekáte čtvrt hodiny jak trouba, aby nemusel čekat on...  nebo karty neberu... nemáte to přesně, nemám drobné atd. Prostě to dělaj hlavně.. no ti.

Vše si skoro nechám posílat na Zásilkovna.cz (nebo do firmy) a jednou za týden si to celé v klidu převezmu a převezu. 100% spokojenost. Mám to kousek od firmy, výdejní místo je náš klient a tak nikdy nemusím čekat frontu, na telefon to mám připravené a ještě dostanu kávičku. No kdo z vás to má? .)

Letošní vítězi kategorie eShop pro svěřenou důvěru:

•  (nemůžu napsat, je to brand dárku /tečka cé zet/)
•  (nemůžu napsat, je to brand dárku /tečka cé zet/)
• Megaknihy.cz
• Toys4you.cz
• Albatros.cz
• Conrad.cz
• DX.com
• Hudy.cz
• Dráčik.cz

Něco jsem již letos kupoval na Alza.cz a CZC.cz ... smolíka mají stále MALL.cz a Bonami.cz ... trošku mě jěště lehtá zkusit něco ze ZOOT.cz (a nebo jako s oblibou hned 27.12.)

Booking.com reklamace v češtině

Dá to hledání najít nějaký kontakt, ale mně se to povedlo +420.239.018.307 ... mluví česky :)

Absolutně fantastický pulsující Tel Aviv aneb na sešívaném výjezdu

Po návštěvách fotbalu s mladoboleslavským FK ve Skopje a Dublinu byl na řadě výlet s mojí srdeční záležitostí, se Slavií. Člověk, pokud je šikovný se dostane téměř všude a nechť jsem toho důkazem. A tak, jedno krásné úterý zabalím a středu již stojím v odletové hale před celým slávistickým týmem s palubní vstupenkou 6B na let QS4316v ruce. Dokonce i prostřední sedačku přežiju, abych mohl být u prvního vítězství v pohárech od roku 2007, kdy se vyhrálo na Ajaxu. Já prostě věděl, že se vyhraje.

=====================
Top výlety 2017
Sever Senegalu
Víkendová Budapešť
=====================

Smartwings patří pod Travel Service a ty z části patří pod CEFC jako Slavia. Výlet organizuje Invia (moje zkušenost s Invia.cz zde), ze stejné čínské rodiny. Tak jen pro dokreslení, jak to tu je celé zařízené. Smartwings normálně bývá hladolet, ale tentokráte došlo i na řízečky. Jen toho místa je sakra málo a to sedím v té "luxusnější" části letadla. Stoleček mi šel zklopit tak na 85%, oproti Ryanu, kde ho sklopím celý. No nevadí, těším se jak na Izrael, tak na Tel Aviv, o které jsem si přečetl, že je to 11.nejdražší město na světě a nakonec se to cenově i potvrdí. Za vyměněných 200e jsem sotva vyžil den a půl a to bez piva :)

Letiště je komplet v rekonstrukci, takže parkujeme na ploše a jedeme asi 15min k terminálu. Pak pasovka (moderní lísteček, jak v parkingu) a vydání zavazadla. Vše šlapalo jak po drátkách. Po 1,5h na letišti (lehce slabší organizace, než mívá FK MB) vyrážíme brutus zácpou do hotelu Hotel65 na stejném čísle Rotschield bulváru, označovaného jako nejhezčí ulice v Tel Avivu. A opravdu to ušlo.
Po ubytování okamžitě vybíhám do směnárny (nejhorší pocit co znám je nemít peníze), dávám správně kávu na ulici a na wifi ladím, kam na jídlo. Tel Aviv je tak trošku babylon a to znamená, že se tu bude mísit i řada kuchyní a bude to bezva. A opravu, street food na každém kroku, každá druhá restaurace je bistro, kavárničky, pekárničky. Vše co miluji. Prostě ráj street foodu. Pěšky vycházím směrem k Masaryk Square, to jsem musel vidět. Ale žádný Masaryk, nikde nic.... kromě oranžového káčete Joshua. Blízko je ale vyhlášený street food spot, Hakosem. Mám štěstí, není tu fronta... někdo zde prý čeká i 30min. Já mám svůj shawarma plate s falafelem a hummusem na stole do 10min a šmakuje jako blázen. Pak přes velký obchoďák v centru, kde 80% obchodů neznám, mířím k moři a procházkou přes Allenby street zpět k hotelu. Není mi nejlépe, tak pro středu stačí.

Jedním z podivů je, jak to, že je zde tolik psů? Trošku gůgluji a vyskakuje to hned. Tel Aviv je nejpřátelštější město ke psům. A taky gayům. Takže dog&gay friends. :-) Dalším zajímavým postřehem je rozmanitost lidí, ze které ale jednoznačně vyčnívá počet rusky mluvících... hodně v restauracích a obchodech. Příjemným překvapením je rovněž doprava, na přechodu vám zastaví každý a počet elektrokol, skůtrů, kol a dalšího je fantastický.

Ve čtvrtek ráno vyskakuji radostně s postele, konečně se můžu vysmrkat... a pak s kávičkou na terásce na konci listopadu vypisuji seznam bodů dnešního výletu. Carmel Market, pláž, pošta, Old Jaffa, Clock Tower, přístav... a jak řekli tak udělali. Jdu zadníma uličkama ke Carmel Marketu a jak mám trhy rád, taky tady se mi líbí 3x. Kavárničky, jídlo, ruch, ochutnávačky... nikdo nebyl otravný a tak se tu musím zastavit i cestou zpět. Na pláži pořizuji slušné fotky, pozoruji všude přítomné surfaře a taky přečkávám v autobusové zastávce asi 30min deštík. Další čekání mám na poště... zde jsem si symbolicky v tričku Lonsdale vylosoval číslo 88 a asi po 30min kupuji poštovní známky. Pohledy kupuji v turistickém centru a suvenýru u The Clock Tower... to je ale chyba, na Carmel Marketu je mají za půlku, ale to zjišťuji až později. Procházím tedy hradem, přístavem a mířím k Hummus Abu Hassan, který jsem našel v článku o top street foodu. Bohužel je v poledne přecpaný k prasknutí... i fronta venku a mě se čekat nechce. Mám hlad. Po cestě zpět tedy vstupuji jak japonský turista do nějaké profláklé turistické žrádelny. Ta se jednoznačně zapisuje na můj seznam, kde určitě nejíst. Místo se jmenuje Mama Kuka a je kousek od The Clock Tower. Tušil jsem to, ale měl jsem hlad a chtěl jsem sedět venku. Je to předražené, přesmažené, bez originální chuti. Nebrat! Dal jsem si hummus (ten ušel) a falafel byl totalně bez chuti. Přesmažené hranolky jsem vrátil bez dotknutí. Zase ale lepší, než McD nebo KFC.

Při cestě zpět jdu logicky přes Carmel Market. Nakupuji balík turkménské kurkumy, kajenský pepř, pistáciové oříšky, rozinky světlé i tmavé.... a dvě fakt obrovská granátová jablka. A kešu. A dávám si i kávu. Mám radost. Tyhle chutě mě děsně baví, víc jak čokoláda z letiště. S nákupem a dobrý pocitem si vedle trhu sedám venku na kávu a vychutnávám si slastný pocit z Tel Avivu. Moje volno zde se chýlí ke konci a pojede se na zápas. Odnáším věci domů a jdu na poslední dobré jídlo, do vyhlášeného bistra Bino. Dostávám jehněčí, rýži a salát a je to moc dobré. Kávu už nestíhám, převlékám se do správných barev a usedám do autobusu.
Hrajeme ve městě Netanja, neboť domácí stadion Maccabi je po sezoně (hrají systémem jaro-podzim) v rekonstrukci. Stadionek uprostřed pole, ničím zvláštní. Zaslouženě vyhráváme 2:0 góly Pepy Hušbauera, vítězství venku po 10ti letech sleduje podle mě přes 500+ sešívek. Mám radost, že jsem jel. Vzhledem k zahájení zápasu ve 22:00 a konci před půlnocí, přijíždíme ho hotelu v 1:00 a já jdu rovnou spát.

Ráno už jen snídaně a odjezd na letiště. Po důkladné kontrole, včetně pohovoru, kupuji dary mrtvého moře v dutyfree a těším se domů!

A Izrael? Sem budu muset ještě znova. První pořádná letenková akce a letím. Chci vidět taky ještě mrtvé moře a Jeruzalém. Tel Aviv mám ve svých cestovatelských memoárech zapsaný vysoko. A to nejen díky výhře, ale především kvůli atmosféře. Město snad nikdy nespí. ani po jedné hodině ráno neskončila v Tel Avivu zácpa. A bezpečnost? Čekal jsem všude ozbrojence, demonstraci síly. Ale nic takového. Určitě se hlídají, ale decentně, zkrytě a to je dobře!

Kde určitě jíst?
Hakosem Falafel
Hummus Abu Hassan
Bino

Na závěr trošku poučné literatury v kostce :)
Economist: Tel Aviv 11th-Most-Expensive City in the World
The 10 Best-kept Street Food Secrets in Tel Aviv
Tel Aviv, the dog-friendliest city in the world, launches Digi-Dog

Budapešť, ideální víkendová destinace

Budapešť. Náš výlet na víkend na konci roku. Vlastně jsme ani nevěděli kam chceme. Původně jsme plánovali letět, pak autem. Tak jsme vybrali Budapešť... ale nakonec jsme stejně letěli. Je to pohodlnější, lepší na plánování a v podstatě stejně drahé.

O Budapešti jsme slyšeli celkem hodně pěkného, tak proč to nevyzkoušet. Vyrazili jsme tam Ryanairem, neboť má opravdu ideální lety. Odlet v pátek v 17:55 z Prahy, návrat 17:30 do Prahy v neděli. Člověk využije prakticky celé pracovní volno. Za dva lety + rezervace sedadel nějakých bratru 100e, což je férová cena. Na účet Ryanairu na třetí pokus musím říci, že jsem ho pochopil. Nečekáš zázrak a dostaneš přesně co si platíš. Z A do B, levně, nepohodlně... ale přesně a nejsi zklamán, neboť jsi nic neočekával. Dokonce jsem si i z radosti zřídil Ryanair účet, abych zjistil, že už ho od ledna mám :)

Na letiště vyjíždíme autem z Bolky na pohodu a za nějakou hodinu a půl (včetně GOparkingu) sedíme už v Premier Lounge a sypeme do sebe bechera a BUD strong. Na čas přicházíme ke gate a jako lidi chobotem nastupujeme. Před Ryanem smekám poprvé, nezůstalo ani jedno volné místečko.

Přistáváme přesně na čas, vystupujeme zadem z naší řady 26 a spěcháme. Chceme stihnout autobus 100E jedoucí rovnou na Deak Ferenc Ter, kde máme ubytování a což je takový řekněme Václavák/Staromák města. Prostě centrum centra. Trošku vystresován, že průvodčí nemá drobné a já nemaje forinty (lidově hufíky), potřeboval jsem to koupit kartou. 19:08 přistáno a 19:26 jsme v autobuse i s koupeným lístkem, zaplaceným kartou. Cesta trvá přesně 35min, pak 5min na hotel a 20:15 vyhazujeme věci na pokoji hotelu Carat a vyrážíme na dobré ostré maďarské jídlo. (pozn: s nočním životem je v Budapešti i dost praktických služeb, jako je třeba směnárna... vždy po 200m v centru a taky "nápojka" alá vietnamci u nás). Nakonec kolmo na ulici Kyrali, kde bydlíme nacházíme pasáž, plnou různých barů a restorantíků a dáváme první guláš a kuře na paprice. Řekl bych, že lepší průměr, proto ani nevypisuji jméno. Pivo chutná jako všude jinde, když nejste v Čr... ale i na pár návěstí Plzně, Staropramenu (asi nejvíc) a Krušovic jsme narazili. Po té ještě jeden šláftrunk ve fakt pěkném coctail baru Rumpus Tiki Bár... z ulice vypadá malebně kouzelně, ale je fakt obří a má odstupňované drinky podle síly. 3 lebky je už ale dost velká síla... pět jsme nezkoušeli :)

Ráno snídáme poměrně slušně na hotelu a na lehko vyrážíme bulvárem podél Dunaje a děláme několiv prvních fotek. Cílem je tržnice architekta Eiffela. Kupujeme papričky a přemýšlíme, jak dál. Tip padá na HopOn HopOff službu BIGBUS. Původně jsme chtěli jít do hlavní dominantnís lužby, tohle byla varianta dvě, ale jsem za ní rád. Povozila nás po všech hlavních místech, nebyla přecpaná, do sluchátek nám pouštěla češtinu a pohyb autobusů se dal sledovat na appce Bigbusu. Za mě rozumně investovaných 6.500HUFů. Samozřejmě nákupem online nějakou kačku ušetříte, ale dá se to koupit prakticky kdekoliv. U tržnice tedy nasedáme do Bigbusu a jedeme po "červené" na náměstí hrdinů. Lze, jak japonský turista, kupujeme předražený svařák za 2000HUFíků (normální cena o 150m dále 600), děláme fotky, zevlujeme a moc nás to místo neoslovuje. A tak pokračujeme zpět do centra k Dunaji, dáváme pivko a oběd v Irské knajpě a jdeme na projížďku lodí. Rovněž v ceně Bigbusu ale za mě jednoznačné zklamání. Pokud netoužíte po extra fotkách z řeky, klidně se to dá vypustit.

Po projížďce lodí jdeme na Budapest Eye (pěkný zážitek pro zpestření) a pak na luxusní večeři v Maďarské stylu do Belvarosi Lugas (naproti bazilice sv.Štěpána). Naprosto super maďarský jídlo, já měl jelení perkelt a olizuji se ještě teď. Po večeři malá couračka a pak dvě lahvinky Savignonu (na doporučení a výborný!) se zapomenutými a znovu nalezenými přáteli. V ČR jsme se neviděli asi 4-5let, ale Facebook nás prásknul, že trávíme volno na stejném místě. Kolem deváté už relaxujeme na hotelu, za celý den máme nachozeno skoro 14km a na druhý den máme ještě jasné plány.

Specialitou místních restaurací je přidávat 10% tip přímo do účtu, čtěte tedy pozorně lístek. A karty? Ty berou na 99% míst.

Ráno, klasika snídaně, bágly do úschovny a už kolem 9:00 jsme u Funikulóru nahoru na hrad. Jedeme sami, lidi ještě spí :) Nahoře procházka... kdo by měl času hafo, z centra města sem jede MHD.. my nikoliv, plánů bylo hodně. Zde je malé Japonsko nebo Korea.. nevím, ale koncentrace asiatů absolutně největší. Po hodince jedeme dolů, nasedáme na modrou linku Bigbusu a jedeme k hlavnímu nádraží, zde přesedáme na červenou a jedeme nahoru na Citadelu. Kocháme se městem. Nahoře pár fotek a po 30min opět dolů.... a pak už na oběd, pro ruksak a domů.

Nedělní putování, před odjezdem na letiště patřila poslednímu maďarskému obědu a důvěru dostala síť restaurací VakVarju, konkrétně VakVarju Étterem. Musím říci, co bych za takovou restauraci dal u nás. Fantastický servis i jídlo a celkově bylo znát, že to má koncept a pořádek.

Pro cestu domů jsme zvolili opět bus 100E z centra na letiště. Cesta 35min, líste lze koupit přímo na zastávce. Ale pozor, bus jezdí v celou a v půlu... přišli jsme v celá deset a už jsme měli poslední místa na sezení. Je to hned plné.... bus má ještě dvě zastávky, ale tam prostě opravdu smolík, už se nikdo nevešel.... na letišti na pohodičku, Ryanair na čas a z letiště za 1:45min doma v MB. Výlet hodnotím na jedničku mínus, páč o den delší by byl lepší :)

Kdybych měl vypíchnout, co bych udělal lehce jinak a kde strávil více času, udělal bych to asi takto:
1./ vykašlal bych se na hodinovou jízdu po Dunaji. Čistá komerce pro nablblé turisty
2./ užil bych si kavárničky a atmosféru hradu a galerie. Měli jsme málo času, jen jsme to proběhli, ale má to svoje kouzlo.
3./ více času bych věnoval ochutnávkám maďarských specialit ve vrchním patře tržnice (pozor, v neděli je zavřeno)
4./ na citadelu bych jel jen v případě, že by bylo hezké počasí na fotky - jinak je to o ničem
5./ nebál bych se zkoušet místní víno, cena v restauraci je cca jako za 2-3 piva

PS: kdo se bude chystat, tak mám průvodce a to Budapest 3 průvodce BRADT od International Travel Maps CZ s.r.o., které v současnosti považuji za nejlépe vybavené a skvěle proklientské na českém trhu.

17CHOBE

17CHOBE je název druhé letošní expedice opět do Afriky. Již není tajemstvím, že cílem další miniexpedice jsou Viktoriiny vodopády, říční safari na Zambezi a Chobe safari v Botswaně. Cesta je plánována časově úsporně a povede po cestě letecky Praha-Frankfurt-Johanesburg-Livingstone dále po silnici přes Viktoriiny vodopády do Kasane a zpět letecky Kasane-Johanesburg-Londýn-Praha.
Expedice projde v rámci Afriky hranicema čtyřstátů a to Jihoafrické republiky, Zambie, Zimbabwe a Botswany a nese název dle národního parku s největší sloní populací v Africe - CHOBE.

#volby2017 Prognóza

Server iRozhlas mě inspiroval k volební tipovačce. Nechce se mi ji nikam odesílat, tak si ji odložím tady :)

Podle mé miniprognózy by se letos mohlo do parlamentu dostat až 9 stran.

O volebním vítězství ANO2011 asi pochyb není, troufám si však odhadnout lehce "paroubkovský výsledek" a to 20-22%. Za nimi to vidím na tři, relativně stejné výsledky stran a to ČSSD, KSČM a ODS s výsledkem 11-12%. Do TOP5 se bohužel srovná ještě Okamura s SPD s výsledkem pod 10%, můj odhad je 9%, pokud by to bylo 8,8% mělo by to největší symboliku. Bohužel.
Další čtyři strany se budou pohyboval na pomyslné hranici zvolení, nejjistěji vidím lidovce s bezpečím 6-7%, po tom TOP09 5-6% (ty se budou asi klepat nejdéle, nejvíce hlasů budou mít ve velkých městech -Praha + Brno a v zahraničí, která se sčítají nejdéle a hlasy naskakují nakonec), Piráti 5-6% (to samé co TOP09, zachránit je musí velká města) a Starostové. V ty věřím, že z nich budou černí koně voleb na ve finále skočí i lidovce. Přál bych jim to. Odhad je ale střízlivý, 5-6%.

A tím 5% hranice končí. Realisté se těžko dostanou přes 3%, Zelení velmi podobně. Důvodem je především absence schopného, přesvědčivého a uvěřitelného lídra, programová omezenost. Pokud by i ze výše uvedené čtveřice někdo neprošel, bude to hrát do karet ANO, protože seberou největší porci při přerozdělování mandátů. Koneckonců, proto vznikají B týmy, jako třeba Realisté (jen si to ještě nikdo nepřiznal ;-)).




A přehledně:
ANO2011   20-22%
ČSSD    11-12%
KSČM   11-12%
ODS   11-12%
SPD   9%
KDU-ČSL 6-7%
TOP09 5-6%
Piráti 5-6%

Amoma.com s Trivago.com zastiňuje Booking.com

Dlouhou dobu jsem žil v mýlce, že není lepšího vyhledávače ubytování než Booking.com. Začal jsem jej tedy intenzivně používat (samozřejmě, že z pohodlnosti) i pro cesty pro ČR, jako třeba tento víkend do Klimkovic, ale jinak letos už pro Saint Louis, Dakar, Budapešť a další věci v Africe.
 U booking.com mám i historicky největší útratu v mém životě a to za firemní výlet do Dubaje s kolegy v roce 2010 a to 154tis :)

Přehozená cesta na příští týden do Dusseldorfu mě však lehce vycvičila. V DUS se koná veletrh a ubytovací kapacity, jsou příšerné. Přilétáme 19:15 vrtulákem od travelizovaných ČSA a přejen jsme si chtěli dát alespoň jedno altbier. Hledám hledám na Bookingu, ale ceny za čtyřhvězdu kousek od hlaváku od 20tis se mi zdají moc. Pro jednoho. A jsme dva.

Zkouším Agoda.com a to samé.
Trivago.com... už lepší, přihořívá a hážou mě na stránku, kterou jsem doposud neznal, na AMOMA.COM. Vybírám hotel, který je na bookingu.com za 32tis a zde za 16tis. Vyplňuji rezervaci s snažím se ujistit se, že je to opravdu za oba.... za chvíli mi volají, že pokud si to objednám do hodiny, mám to za 15tis. Zatím to mám a věřím, že to i zafunguje.

Abych tady Amomu nevychválil za 1 transakci, ověřuji si Budapešť na příští měsíc.... v poměrně drahém hoelu je zase levnější... sice jen o 500Kč, ale kde je najdete?

Pro další hledání hotelů mám tedy jasného favorita pro první kolo a to je Trivago.com

Opravdová tůra proběhla

Jizerky si musíte zamilovat. Je tam prostě krásně. A jak jsme si v červnu naplánovali, tak jsme i udělali, dokonce ve skupině tří rodin na svatého Václava.

V 9:00 se scházíme na parkovišti "U kapličky" v Hraběticích. Občerstvení bohužel nefunguje a tak si pivo na šťastnou cestu nedáváme. V 9:40 jsme pohodovou chůzí z kopečka u Vodní přehrady Josefův důl a krásně se na nás směje sluníčko a barevné stromy. Paráda.
Na Prezidentskou chatu nám to dalo courákem a pobíháním v lese necelé 2h a tady se již důstojně občerstvujeme. Pokračujeme dál se najíst na Královku, ale to byla lehká chyba. Královka je v obležení jak Stalingrad, na jídlo fronta! Na sezení Fronta. Na pivo fronta. Vše perfektní, jídlo chutné, ale lidí plno. Dole Ukapličky jsme za hodinku na pohodu. Celou dobu to je skopce a tak koloběžka, co jsme celou dobu táhli měla úspěch, kočárek projel taky všude.

Slovinsko - několik praktických poznámek a doporučení

Slovinsko se nám dostává pod kůži čím dál víc a vlastně ani nedokážu řící, co je ten killer factor. Osobně tuto zemičku nazývám takovým balkánským rakouskem, kde se snoubí to co mám rád z Chorvatska a určitá organizovanost a pořádek, co mají Rakušáci.
Po loňské prima návštěvě Piranu a Portorože, jsme se letos rozhodli pro Izolu, jedno ze čtyř měst na cca 60km dlouhém pobřeží Slovinska (zvaného Primorsko - Přímoří). Jako loni i letos nám nejlepší ubytování nabídlo AirBNB.

To se skládá z:
Portorože - města úplně na jihu, prakticky na slovinsko-chorvatské hranici. Nejde ho nazvat jinak než rivérou. Městu dominuje dlouhá kolonáda s městskou pláží, luxusními hotely a pěknými auty.
Piranu - což je městečko s neskutečnou atmosférou umocněnou pouze pohybem pěších a skůtrů. Úzké uličky plné kavárniček a domečků. Městu přezdívám slovinský Český Krumlov.
Izoly - rybářské osady se spoustou restaurací, městskou pláží a pláží s tobogánem
Koperu - hlavního města oblasti s velkou příležitostí na nákupy.

Co jsme dělali?
Koupali se na plážích Izoly
Ochutnávali bohatě mořské plody
Svezli se pirátskou lodí mezi Izolou-Piranem a Portoroží
Vychutnávali si burek z místní pekárny a místní červené víno Refošk
Zastavili se na "kukačku" u jezera Bled
Koupali se po cestě tam v termálním akvaparku Terme Ptuj
Omrkli těžbu soli u Portorože
Kromě "domácí" Izoly procourali i Portorož a Koper (Piran nám stačil loni)


Luxusní dálnice nemá ani cenu komentovat. A co příště? Určitě zkusit Bled a park Triglav a jeskyně Postojnaja - na to ještě není naše posádka dostatečně připravená :-)

Další pěkné vyprávění je třeba v tomto článku na Novinkách...

Slovinsko a tentokráte Izola

Po loňském vydařeném pobytu v Portoroži a návštěvě Piranu vyrážíme stejným směrem. Cílem je rybářská osada Izola, kde jsem přes Airbnb rezervoval byt. Čekají nás 4 plné dny tam, kde kromě krátkých výletů do Portorože a Koperu chystáme i navštěvovat hojně místní seafood pointy a vinotéky.
Koupačku v Ptuji po cestě tam si odpustit nenecháme a pokud to bude dobré, tak i na cestě zpět.

37

Třicetsedm taky je:

• normální tělesná teplota člověka ve stupních Celsia
• počet dílů ve francouzské ruletě
• páté příznivé prvočíslo
• spolu s číslem 38 první pár po sobě jdoucích přirozených čísel, která nejsou dělitelná žádnou ze svých cifer
• číslo, pro něž v desítkové soustavě platí, že po vynásobení dvěma a odečtení jedné se při čtení obráceně rovná původnímu číslu (37×2=74, 74−1=73, 73 pozpátku je 37)
• číslo které lze vynásobit libovolným násobkem tří menším než 30 s výsledkem, který se vždy skládá z tří stejných číslic: například 37*27=999
• Unikátní prvočíslo. Délka periody převrácené hodnoty je totiž 3, což v desítkové doustavě není u žádného jiného prvočísla. Následujícím takovým je 101.

Tygro (Červe) Vinky {Nec}

Červenec se přelomil do druhé půlky a odmazal tak čtvrtinu prázdnin. Letí to, ještě jsem si nesedl...

• konec června jsme byli s rodinkou v mém (dříve) oblíbeném Turecku, ale teď na něj pro jistotu na chvíli zapomeneme. Samý rus, horší služby a bazény plné bacilů, které skočili na oba malé členy naší smečky. Oproti předcházejícím návštěvám hotel Crystal Palace plně doporučit nemohu. (i když jsem vybíral pečlivě)
• tím pádem nám volné dny moc nevyšli, pracoval jsem jako mourek a nadpracoval si dva dny, které jsem investoval do výletu s FK Mladá Boleslav do Dublinu. (Sharmrock Rovers - FK Mladá Boleslav 2:3, 13.7.2017).
• Do Dublinu jsem se velmi těšil, na shortlistu cestovatele ho mam již několik let a možná i proto, lehké zklamání. Top prostředím je čtvrť TempleBar, ale na to je potřeba asi jiná posádka.
• velkým pozitivem dovolené byla knížka Šantaram, která mě absolutně učarovala. Rvu si vlasy, že jsem nevěnoval Bombaji více času a zase spřádám plány, jak tam vyrazil. Slum a Café Leopold musím vidět... že loni navštívený Aurangabath hraje v knize podstatnou roli vyzradit mohu a zároveň jsem to měl přečíst dřív. Sakra. A bude film!
• do Flightmemory jsem si přidal dvě nové letiště - Lipsko a Dublin, letos celkově již číslo 4 a 5 (Lisabon, Dakar, Stuttgart)

a než jsem to stačil dopsat, řekl si o slovo srpen a naopak už pouhá čtvrtina prázdnin zůstala

• FK MB se moc nedaří a nedařilo se jim ani v pohárech, kde vypadli opět s albánskýma fotbalistama, tentokráte s týmem, který neumím ani napsat.
• houbařské žně z loňska se nekonají a tak jedinou jílovskou změnou je točená zmrzlina... tam jsme si svůj díl na investici do stroje už přispěli.
• k narozeninám jsem si dal super dárek, DAFY nůž od nožíře Pokorného... za to čekání to stálo (viz reklamička pod článkem)
• i letos se povedla dětská voda, poprvé s námi Suchánovi
• v udírně jsem kromě masa otestoval i klobásky, mohu být spokojen
• v plánu cest mám Rusko.. sice nebude nové letiště, ale budou nové trasy.. a hned několik, doufám že LED-KUF, KUF-VKO a VKO-GOJ

SlaviaTygrovinkySTitulem

Jaro začalo, z Afriky jsem se oklepal a novinek moc nenapsal.

SK SLAVIA PRAHA MÁ TITUL určitě se neváhejte začíst do mého legendárního článku o nezapomenutelné sezoně s Ajaxem Amsterodam a novým Edenem.

A můžeme jít dále.

• předně, nic nového jsem si nekoupil a asi ani nekoupím, dokud si nevystřelím ze Siga :) Táhne se to. Letenky se nepočítají. Ty už mám koupené :D
• daleko jsem nikam necestoval, ale díky cestě za dodavatelem jsem si do cestovatelského archu připsal nové letiště (Stuttgart) a společnost Air Dolomiti. Letiště budu mít brzo asi ještě jedno, protože naši dovolenou z Drážďan přesunuli do Lipska a tam jsem ještě nebyl.. ale z rodiny jsem asi jediný, kdo z toho má radost. ... a to jsem je poctivě nutil spottovat na letišti Ruzyně...
• docela jsme se rozvýletili. Vyrazili jsme na Moravu do Boršic a ZOO Vyškova s Dinoparkem, do ZOO ve Dvoře Králové, do Jizerek a taky u MB si oblíbili Vrchbělou. Návštěvu v ZOO Praha už snad raději ani nepočítám.
• na chalupě jsou hlavní noviny dvě. Rekordně, za 6 týdnů jsem dokončil rekonstrukci podlahy... malý střípek mozaiky za docela dost peněz ... a taky nainstaloval udírnu a provedl první uzení... 5 týdnů naložené maso a jen se po něm zaprášilo. Tento týden chci naložit dalších 10kg a na víkend s rallye bohemia ho pustit udírnou a ten nejlepší kousek si vzít sebou na vodu... to k tomu nějak patří.
• Objednal jsem si nůž. Čekám na něj, ale mistr je nějak ve zpoždění. Nechci prozradit jaký, ale už na něj vyšla parádní recenze... uvidíte.
• náladu mě zpravily dva výlety do "reichu".. první již výše zmíněný pracovní za dodavatelem, ale nelze opomenout návštěvu fenomenálního muzea Mercedes-Benz ve Stuttgartu a druhá cesta byla soukromá, s Lukýnem a spol na zápas Bayern-Mainz (2:2) a to včetně pivem s Čermou a švajnehaxou.

Pojizerská přípravka vol2 aneb příště už opravdová túra

Děti měli slíbenou pizzu a výlet a tudíž naše kroky vedly do "u nás doma" velmi žádaného Restaurantu59 v Jablonci. Ne že by zde byla nějak excelentní pizza - dokonce mám dojem, že změnili recepturu - ale děti zde milují hřiště s dominantní pirátskou lodí.
Hned po obědě odjíždíme směr Janov nad Nisou - Hrabětice - Bedřichov (ano, navigace mě zklamala :)) - rozhledna Královka.
Do Hrabětic přijíždíme po druhé, poprvé před dvěma lety, kde jsme rozhodně doma neměli turistku ... tu nemáme vlastně ani teď, ale tím, že cesta je asfaltovaná, věřím, že se nechá přemluvit na koloběžku.

Ale od začátku. Přijíždíme na Královku, za krásných 50Kč parkujeme a vydáváme se pěšky na pohodu luky a lesem k Prezidentské chatě - pro mě ze zájmu, nikdy jsem tam nebyl. Ano, tam i zpět je to nějaké max 2km, ale mapuji si terén na následující celodenní výlet. Na Královce je super hřiště a dobrá/čistá/nová samoobslužná restaurace s rozhlednou. (dokonce - ověřeno rodiči, že je to vhodné pro děti :))

Plánuji jet do Hrabětic, pak k vodní nádrži Josefův důl, buď malý piknik nebo oběd na Prezidentské chatě. Pak chvíli hřiště na Královce/návštěva rozhledny a (vlastní) koloběžkou dolů. Pěšky to je 5,2km a jen mírně do kopce. Vhodné pro koloběžku/odrážedlo nebo i kočárek. Lákal by mě i koloběžku si půjčit a sjet si to až na Břízky... ale to asi až jindy :)

A až se tohle povede? Mám ještě v záloze výlet na Šámalovu chatu :) Jinak pro výlety po ČR, definitivně jen a pouze MAPY.CZ

Řádní hospodáři se nechají krouhat ZOO Mořský svět za peníze daňových poplatníků

Dneska ráno si procházím firemní obecný email a ejhle, nabídka na vstupenky s 20% slevou ze ZOO Mořský svět. Prý super benefity, které využívají "cituji" - S žádostí o tyto benefity se na nás obrací významní partneři,jako jsou státní ministerstva,fakultní nemocnice,správa železnic,hydrometeorologický ústav a další významné instituce. Proto jsme se rozhodli tyto benefity nabídnout i vám.
Na níže uvedené vstupenky vám poskytneme slevu 20% oproti standardnímu ceníku.

Ó jaké potěšení. Že bych to dopřál taky našim zaměstnancům?

Beru kalkulačku a počítám, čtyřčlenná rodina (2+2).
Dle standardního ceníku 920Kč
Po slevě 20% 736Kč

A přes Slevomat? 449Kč.

Pokud bych vzal našich cca 40 rodin na výlet, hodil bych do koše 14.350Kč. (rozdíl 50x(736-449Kč) a ještě bych si měl připadat, že jsem super nakoupil. Samozřejmě i Slevomat má na prodeji nějakou provizi, takže výnos pro Mořský svět je ještě nižší, než avizovaná sleva, takže logicky ostatní krouhá ještě více.

Já jsem ale soukromá firma, hospodařím s neveřejnými penězi a je to o mých rozhodnutích. Ale že takto hospodárně se chovají i státní instituce - ministerstva, fakultní nemocnice, správa železnice a podobně??

Překvapí to někoho?

Boršice a pak Dinopark + ZOOpark Vyškov

Cesta na Moravu za kvalitním fotbalem mě donutila vymýšlet výlet pro rodinku i mimo teritorium, které mám tak nějak zmapované. Příjemný víkend v Uherském Hradišti proběhl dobře, sobotu jsme zaplácli návštěvou hradu Buchlov, kde pro děti byl připraven dětský okruh s princeznou. Následný košt vína při příležitosti otevření vinařských cyklostezek ve Dvoře pod starýma horama byl již více pro dospělé :) K naší škodě byla na Haldě svatba, tam by se děti vyřádili více.

V neděli jsem naplánoval návštěvu Dinoparku a Zooparku Vyškov. Zoopark byl v pohodě, malý, útulný... pro malé děti max na hodinku, s hřištěm na hodinku a půl. Co mě ale zaskočilo na Dinoparku je nutnost přemístit se tam vláčkem... na ten se čeká a špatně se tak plánuje čas. Naštěstí nebylo moc lidí, ale nedovedu si představit, co by bylo, kdyby lidí bylo hodně a bylo vedro. Dinopark sám o sobě nepřekvapí ty, co znají ostatní Dinoparky v Čr a že my třeba ten v Liberci a na Harfě známe jako svoje boty. Všudepřítomnou klasikou je předražené a nekvalitní Dinojídlo a stále se nudně opakující ten samý film o Dinosaurech. Po sedmdesátétřetí nebavil ani mě, ani děti.
Podtrženo sečteno. Nápad s vláčkem jako povinností hodný debila, obsazení již dosti neoriginální. Příště mě to ani nenapadne.