Lihovarek.cz - samé alko dobroty

 A sem frčí další pochvala. Pochvala za exkluzivní službu (dodání do Zásilkovna.cz do 24h od objednání) a i za nápad. Nápad podpořit malé řemeslné lihovary a palírny. Zboží jsem doposud neochutnal, objednal jsem si tři různé druhy Ginu (OMFG samozřejmě nemají :-() a to nikoliv na investici, ale na konzumaci. Po kvalitním karibském rumu a stoprocentně ovocné pálenici (především hrušce) kompletuje gin TOP3 mé oblíbenosti.

Do košíku jsem si přibalil:

Handcrafted London Dry Gin 43% - Vyrábí se tradičním řemeslným postupem v manufakturní destilérce za použití nejčistšího velejemného lihu, zralých jalovčinek a pečlivě vybraných bylin, plodů a koření včetně, typicky lokálních jako třeba jeřabina, jablko, lipový květ nebo andělika. Kromě těchto tuzemských „botanicals“ obsahuje samozřejmě pro gin typické suroviny jako kvalitní makedonský jalovec, koriandr nebo citrusové kůry. A ano, velmi mě zaujal článek ve Forbes a ten mě možná i maličko nakopl směrem k nákupu.

Garage Gin22 je ginem Londýnského typu. Je postaven na jalovci, koriandu, bio citrusech, borovicových výhoncích a kubébském pepři. Destilace probíhá v Praze.

A jako bonus, Sloe Gin. Trnka (angl. Sloe) jako symbol přechodu podzimu do zimy, pro svoji trpkost nijak oblíbený plod je základní ingrediencí Sloe Ginu. První Sloe Gin vyprodukovaný v ČR. Likér získaný dlouhou macerací mrazem políbených trnek v London Dry Ginu z produkce Little Urban Distillery. V ročníku vzniká pouze 400 lahví, této dobroty. (Texty jsou převzaté z Lihovárku)

Když jsem si procházel jejich portfolio, na 100% získali nového pravidelného zákazníka. Pár favoritů (resp více párů) tam určitě mám!

Takže pokud rád mlsáš dobroty, rád zkoušíš něco nového a třeba i chceš podpořit zajímavé producenty, šup šup na Lihovarek.cz.

REPORT: Tak já to mám RÁB

 

Nepatřím k velkým milovníkům Chorvatska, ta země mě nikdy pořádně nedokázala očarovat. Možná jí bylo člověk i přesycena chybělo mu takové to napětí, očekávání. Vlastně ani nedokážu spočítat, kolikrát jsme s našima na Makarské byli, o Hvaru z 1986 si vyprávíme pořád. Vlastně i naše děti byly na svých prvních dovolených v Chorvatsku. E v Zatonu, M ve Slanu. Pro mě Chorvatsko je vždy taková pojistka, když nevíš kam, vyraz tam. Ale nezapomeň boty na ježky, řízek a paštiku… ať nevybočuješ z davu.

Na oblázky a skály se mi letos moc nechtělo, ale kam se hrnout letadlem v době covidové, nejistot plno. Ano, jsem cestovatel, dokážu si poradit.. Ale s dětmi se vám nechce. Nechce čekat ve frontách, dodržovat řadu prokaranténích a dalších kokotských opatření a neustále běhat v roušce. Zkrátka, plno rizik a proto volíme trip autem.

Dovolenou objednáváme těsně před odjezdem. Padla varianta jet ve skupině a tak volím ubytování dle mého výběru, apartmán 20m od moře na ostrově Ráb. Ano, ostrov nemá třeba tolik lidí, bude tam klid a menší riziko. A volba to byla skvělá. Především, Ráb má písečné pláže.  Ano, to je důvod proč ho milovat… nesnáším útesy s ježkama a oblázky. Jsem zhýčkaný cestovatel….

Jdeme na to!

Uherskou cestou tam 

Písečný The happy island Ráb

A prachobyčejně zpět

RIP Lamax X10.1

PS: Oficiální turistické stránky Rábu publikovali fotku z mého instagramu... takže malá hrdost :-)

Uherskou cestou tam

Každá správná cesta začíná u důsledné přípravy. Nechci nic ponechat náhodě a tak fixně (se zálohou rezervuji ubytování - bez rezervačního systému), prodlužuji celoroční rodinné pojištění od ČSOB, měním Kč za kuny, nahrávám konečně karty do ApplePay, objednávám nocleh v Maďarsku (loni se nám cesta i postup líbily, tak proč to nezopakovat. Slovinsko je krásná země, ale hranice SLO-HR jsou peklem na cestovatelské zemi) a připravuji varianty tras. 

Rovněž sleduji různá epidomilocokoliv opatření a dopravní situace. Nutností v roce 2020 pro vstup do Chorvatska je vyplnění formuláře... pravda že chorvatský celník na hranicích hned věděl, co vezeme. Zabaleno máme rychle, ono taky co vozit. Foťáky, šnorchlovací masky, boty do vody... Becherovku, Radegast a olé, můžeme.Vyrážíme lehce po deváté ráno směr Praha, tankodrom D1, teplárna Brno, D2 směr Maroko, Rajka a pak už uherským venkovem až k hranicím. Ubytování máme domluvené v Radics Panzió Étterem és Pihenő Központ> v hraniční obce Letenye. Což je hrozná díra dír. Nikde nic. Naše restaurace se rekonstruovala, takže jediné co jsme dostali byly hranolky.... Jediným problémem tohoto hotelu je absence jazykové vybavenosti personálu... a já zas neumím maďarsky. Cesta je nějakých 6,5h čisté jízdy, s přestávkami asi 8h. Úplně na pohodu. Ještě večer tankuji plnou, protože maďarské ceny jsou o hodně příjemnější než ty Chorvatské.

Ráno v 6 jsme již v autě a smažíme to na hranice, čekačka asi 20min - pohoda - a pak již pokračujeme po dálnici směr Varaždín, Záhřeb, Senj až k trajektu. O cestě nemá smysl se moc rozepisovat, vše šlo jak po drátkách, včetně kávičky v Brinje a po 11:30 jsme na Rábu. Ačkoliv jsme neustále chorvatskými úřady vyzívání platit kartou, trajekťák kartu odmítá a na drzo požaduje eura....

Písečný ( The happy island) Ráb je ideální pro děti

K apartmánu v Kamporu se přibližujeme v pravé poledne. Příjemnou restauraci u domu se nám nepodařilo najít a tak se jedeme rovnou ubytovat. Máme krásné 2+1 s velkou terasou přímo u moře, no dobře 20m. Majitelka apartmánu příjemná paní jen se trošku bojí covidu a tak jsem ji vystrašil podanou rukou :-) naposled. Při dojezdu si jen máváme. Máme před sebou krásných 8 dní na Rábu, to že nám první den a naposled sprchlo vůbec nevadí, aspoň se lépe aklimatizujeme na to vedro.

• Konečně písečné pláže v Chorvatsku. Dost bylo skalisek plných ježků a nemožnost vyrazit do vody bez bot. Tady takový písečáček, do vody daleko a pro děti naprosto ideál. Kde jsou kameny, byly i ježci. Hlavní pláže na šnorchlování nic moc, ale to jsme si vyjeli jinam. Lidí, nebylo málo, ale ani moc, soukromí bylo. 
• Jídlo, jadranský standard. Vodní mrchy, ryby, pljeskavica + čevapi. Pořád dokola. Grilované jehně nikde. Jehně / chobotnice "pod pjeklom" jen na objednání a minimálně 10 porcí.
• Ve srovnání s "balkánskýma expedicema 2018 a 2019" to nebylo úplně o hodně aktivitách. Především jsme odpočívali, koupali se, šnorchlovali, váleli se. Konečně jsem přečetl Zemana od Kmenty, děsivé čtení. Nejzajímavější pasáže jsou o Šloufovi, klobouček Vodníku.
• Zlatým hřebem byl výlet lodí s Josiphem. Našel jsem si ho na Tripadvisoru a za příjemných 100e se nám věnoval od 14-20h. Objížděli jsme z břehu nedostupné plážičky, potápěli se a relaxovali. Hrozně se nám to líbilo, jak loď, tak cestování a tak vlastně i způsob objevování nepoznaného. Rozhodně k zamyšlení.
• Velkým nepříjemným překvapením pro mě byla drahota. Nechci být nějaké škudlil obecný, ale fakt už to Chorvati měli přetopený. Ceny podle mě tak 2-3x toho, co máme tady. A za ty prachy ani žádný moc zázrak :-(
• Menším nepříjemným překvapením bylo, že už nejsou nikde moc stánky s ovocem, jídlem atd. Vše supermarkety Plodine, Konzum a další. I pro ovoce tam? Nezvyklé... asi ale na ostrově to takhle chodí a trhy jsou už jen pro místní ve velkých městech.
• A samozřejmě nesmím zapomenout na jedno. RIP LAMAX. Při blbinkách v moři, šnorchlování a ježdění na pádlprknu natekla voda do marketingově nepromokavé kamerky Lamax X10.1. A já velký fanda Lamaxu ostrouhal. Je po ní. Naštěstí jsem si koupil v Okey čtečku mikrokaret.... jinak bych přišel o dost luxusní fotku E pod vodou. No posuďte sami.
  
  
  

Navštívené restaurace:

Pizza Skipper (Kampor)

Konopa Marenda (Supetarska Draga)

Šanpjer (město Ráb)

Restaurant Dupin (Kampor)

Bech Bar Mel (Kampor)

Beach Bar Der Mal (Kampor) - nejlepší pizza!!

Sumasumárum. Vzhledem k povaze roku 2020 jsem velmi rád, že jsme sem jeli a nepodlehli iracionální kampani seď doma a drž hubu. Líbil se mi i Rab, ze všech destinací co jsem byl (Makarská s našima, Vis v pravěku, Zaton a Slano s dětma) se mi koupání i ubytko líbilo nejvíce. Možná, fakt jen možná, bych rád víc neturistického prostředí. Něco přirozenějšího, co jsme si úžívali minulé roky. Rád sem zas někdy pojedu. Ale buď to bude na pár dní a nebo za dlouho! Rábe, seš dobrej!