Sobotní ráno beru na záda svůj nový batoh Deuter a s lehkých škrábání v krku nastupuji do přistaveného taxíku. Sice jsem si myslel, že v podmínkách lowcost výletu začnu už v Praze - nějak se tělu nechtělo, však i na to dojde. Na Ruzyni po hladkém checkinu si to sunu do prakticky prázdného salonku SkyTeamu, dávám něco na zub i zahřátí a čekám na odlet Aeroflotu, který bohužel operují ČSA. Alespoň však mám k dispozici český tisk a časopisy. Na přestup to mám jen tak tak a tak doufám v časný let. Ani ten mi však ČSA nedopřává a tak plně nabordovaný let největšího letadla českého dopravce A321 vylétá. Cesta není potřeba komentovat, jídlo nic moc, servis OK, zpoždění jako vždy. Za pár hodin a něco již přistáváme na Šerementěvu F. Zádrhel číslo jedna spočívá v tom, že cestující je odbaven až do cílové destinace - Irkutsk, batožina pouze do Moskvy a tak kromě fronty na pasovce (naštěstí jsem seděl úplně vepředu) musím čekat ještě více než 30min na batoh. Dorazil. Hurá ven a hurá na cestu do vzdáleného terminálu D.
Před vnitrostátní checkinem se potkávám z Kyjeva přicestujivším Ondrou a tím je naše nevelká výprava kompletní a expedice je zahájena. Suveréně šermujeme kartama ČSA skyteam a domáháme se odbavení u business přepážky. Zmalované rusce není moc po chutí, že se musí matlat s dvěma trempy, ale prosazujeme se přirozenou vahou našich těl a vyzařující autoritou. Marně se snažíme v místních duty free koupit něco vostřejšího na další časy - suchý zákon. Jediné co dostáváme je turecké pivo s cenovkou večeře v Ambiente. No nic, náladu nám to nekazí.
Odlet pokud mě zápisky a pamět neklame je na čas, let je plný. V naší první řadě v economy zůstáváme sami (od okénka frajer odběhl do zadu za kámošema) a tak se zabaleni v dece snažíme pospat. Přecejen odlétáme večer (cca 22h) a v Irkutsku díky posununu bude velmi brzo ráno, tím pádem o nějakém spánku nemůže být ani řeč.
IRKUTSK + KRUGOBAJKALKA
Bereme bágly, pasovka není potřeba už se suneme na místní zastávku eMHáDé a snažíme se nacpat se do maršrutky, busu nebo trolejbusu. Naším cílem pro dnešek je Listvjanka, vesnička na kraji jezera Bajkal, a dále chceme přes Port Bajkal získat místo ve vlaku na Krugobajkalské magistrále. Po několika přesunech mezi tramvajemi, fotkami u tanku se dostáváme cca v 7:00 na Avtodorožny Vokzal a frčíme raní krajinou do Listvjanky. (Turistický tip: Vyměňte peníze co nejdříve, v Listvjance moc příležitostí není)
Ukojeni krajinou a lehkou neorientací v desítkách přístavišť jsme přejeli a minuly první trajekt (našim cílem mělo být molo Rogatka). Naštěstí jsme nezmatkovali a z jiného mola (Burža) se přifařili k turistické skupině směřující taktéž na vlak, který vyjíždí na pravidelnou cestu ze zastávky Port Bajkal (malebné nádraží s hotelem uprostřed lodního vrakoviště). Zde rovněž potkáváme první turisty a ejhle, oni z Čech. Podrobným vyptáváním lidí na lodi šatříme své první "velké" peníze. Turistická průvodkyně nám nabízí možnost moderované cesty (vlak staví několikrát u významných míst a turisté mají možnost si je prohlédnout) za cenu tuším 1200RUB. Průvodčí na nástupišti nám objasňuje systém, kdy všechny vagony kromě jednoho má pronajaté cestovka a jeden přidali ruské dráhy a cena je 200RUB. Zabíráme tedy podstatně levnější vlak, ve kterém se po rozjezdu line čeština z vícero míst, a který logicky staví na stejně významných místech jako ostatní vagóny. Proviantem na cestu vlakem po Krugobajkalské magistrále (dříve součást Transibu) je nám uzená ryba omul místní produkce a pivo. Finální destinací je Sludjanka, zastávka Transibu na jihu Bajkalu. Prakticky ani nevytupujeme a pokračujeme do Irkutsku, kam dojíždíme lehce před půlnocí, bereme ubytko hned u nádraží a spíme jako koťata.
Hotel jsme si vzali jen na 12h, takže ráno vyskočíme, spršíme a mizíme do http://www.blogger.com/img/blank.gifpošmourného města. Našim cílem je okouknout město, vyměnit peníze a ideálně na lodi Voschod se přenout proti proudu řeky Angary opět do Listvjanky a Port Bajkalu, odkud budeme další den pokračovat cestu na sever Bajkalu. Po malé peripetii, kde nikdo nějak neznal přístaviště (Vostočno-Siborskoje rečnoje parochodstvo), se tam dostáváme taxíkem a frčíme do Listvjanky.
Zde obědváme v místním bufetu na tržišti a pak již správně se z Rogatky trajektem dostáváme na Port Bajkal, kde máme předdomluvené na místní poměry luxusní ubytování. Za zmínku stojí především místní securiťák, který vzpomíná na české skialpinisty. Bohužel je neznáme a snad tak ani nevypadáme (aspoň já ne :))
BAJKAL
Probouzíme se do deště a vybíháme do přistavené Komety, ve které strávíme prakticky celý den. Na cestu si kupuji jak jinak pivo a domácí výborné pirohy. Cesta celkem ubíhá, příroda nádherná. Střídavě pozoruji a střídavě spím, po té co přestal fungovat bufet více spím. Vyrážíme v 10:00 a příjezd do Niežněangarsku je v 22:00. Za celu dobu jen malá přestávka na Olchonu (ostrov) a pak, to nám bylo divné, Severobajkalsku vystupují prakticky všichni.
VSUVKA: Téma z iHNed.cz o Čechovi, co se schovával v Severobajkalsku.
V Niežněangarsku nakupujeme proviant (chybou bylo lovečák nechat doma), marně hledáme jurty burjatů a nakonec celkem rádi nacházíme střechu nad hlavou v Gastinim dome Severnij Bajkal a usínáme. Předtím ještě příjemně kecáme s geologem-důchocem, co se přijel na sever Bajkalu léčit do minerálních (vyhlášených) pramenů.
Cestovatelský tip: Převařenou vodu mají všude, ale sáček čaje musí být tvůj!
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat