... nejen fotbalové srdce. Do této balkánské země mě zavála láska k fotbalu, Boleslavi a přátelství s Alešem a Harym. První mě tam dostal a druhý motivoval, abych chtěl.
============================================
Když Škendia Tetovo porazilo Baku a bylo jasné, že se pojede na Balkán, ihned jsem aktivoval kontakty a stal se prvním náhradníkem, v pondělí jsem tam už byl a ve středu jsem v 7:00 vystoupil z Alitaxíku u stadionu, abych 7:30 vyrazil klubovým autobusem. Sbaleno jsem měl pár věcí a to včetně domácí slivky a jedné Belugy (tu jsem zas i dovezl domů).
V 9:30 jsme na checkinu Terminálu 3 Ruzyňského letiště, zdravíme se s Ivem a s pivem v ruce nastupujeme do pronajatého Embraeru 145 (F-HELA) s francouzskou posádkou. Kromě stevarda překřtěného na Stuarta si pamatuji jen pilotku Helenu. Za 1:55h pohodového letu přistáváme na letišti ve Skopje, pojmenované Letiště Alexandara Velikého (jako téměř cokoliv v tomto městě). Přes pasovku procházíme jak nůž máslem, bágl už je na místě a sedáme do autobusu. Máme dva, jedne pro mužstvo, druhý pro netrénující doprovod. Lezu a čekám. Za 30min vystupuji do ukrutného vedra před hotelem Holiday Inn, v křesťanské části přímo na břehu říčky Vardar.
Dáváme věci na hotel a s ukrutným hladem jdeme na místní promenádu si dát něco dobrého. Vyhrává to místní specialita Ajducka (z Chorvatska známé jako pleskavica, v anglickém menu označené jako Burger) plněná sýrem a šopský salát. Celkově místní makedonská kuchyně působí velmi sympaticky. Všechny zahrádky na kolonádě mají chlazení pomocí prašení vody do vzduchu - funguje báječně. Večer jedeme na oficiální předzápasový trénink a pak na večeři a spát. Ten den jsme vyzkoušeli Etnokafé /doporučuji/ a Dion restaurant /o fousek horší/.
Pokud mám po prvním dní pojmenovat Skopje - pak je to město soch.
Druhý den po snídani chceme být jako místní a tak u šálku místní makedonské kávy na promenádě studujeme ranní tisk - Sport a Makedonská pravda. Přestává nás to po 5min bavit a tak si střihneme jednu rakiju a dva pelenkovace :)
Vyjíždíme na výlet na vrchol na Skopje ke kříží. Jedeme busem k lanovce a lanovkou (100denarů = 1 Kč je cca 2,20 denarů... z lehka chce říci, že ceny v denarech vydělit dvěma a mít tak cenu v korunách ... ) nahoru. Výtah na kříž je uzavřen, ale kocháme se jak výhledem na Skopje, tak panaromaty hor (úchvatné), tak pivem Skopsko. Lanovka jezdí celý den, ale vždy jen půlhodinu v hodině (od celé do půl). Následuje cesta k rodnému domu Matky Terezny, procházka kolem soch a po kamenném mostě cesta do muslimské čtvrti, nákupy, čevabčiči. Já kupuji kašmírové šátky a sobě klobouk.
S taškama přecházíme na druhou stranu, na promenádu k Vardaru a dáváme bílé víno Tikveš a pak supermarket. Pak se převlékáme, jedeme na zápas (včetně piva v dětském klubu :-)).
Po ostudně zbabělé výkonu s korunkou červené karty prohráváme 0:2, mažeme na letiště a co nejdříve odlétáme.
Doma v 5 ráno.
Skopje doporučuji na krátký výlet spojení se zevlingem po kavárničkách, čajovničkách a výborných jídlech. Lepší šopský salát jsem nikde nejedl.
Ideální je projít si křesťanskou část i muslímskou, vyrazit na Brdo Vodno s křížem a večer se uplacírovat na promenádičku. Wizz Air lítá z řady Evropských měst do Skopje, EU občané nepotřebují víza a tak můžete vyrazit klidně dnes :)
============================================
- 2016 Ázerbádžán, Kyrgystán a Turkmenistán
- 2015 Cesta do Ižhevsku
- 2012 Gruzie
- 2012 Cestopis Uzbekistán
Když Škendia Tetovo porazilo Baku a bylo jasné, že se pojede na Balkán, ihned jsem aktivoval kontakty a stal se prvním náhradníkem, v pondělí jsem tam už byl a ve středu jsem v 7:00 vystoupil z Alitaxíku u stadionu, abych 7:30 vyrazil klubovým autobusem. Sbaleno jsem měl pár věcí a to včetně domácí slivky a jedné Belugy (tu jsem zas i dovezl domů).
V 9:30 jsme na checkinu Terminálu 3 Ruzyňského letiště, zdravíme se s Ivem a s pivem v ruce nastupujeme do pronajatého Embraeru 145 (F-HELA) s francouzskou posádkou. Kromě stevarda překřtěného na Stuarta si pamatuji jen pilotku Helenu. Za 1:55h pohodového letu přistáváme na letišti ve Skopje, pojmenované Letiště Alexandara Velikého (jako téměř cokoliv v tomto městě). Přes pasovku procházíme jak nůž máslem, bágl už je na místě a sedáme do autobusu. Máme dva, jedne pro mužstvo, druhý pro netrénující doprovod. Lezu a čekám. Za 30min vystupuji do ukrutného vedra před hotelem Holiday Inn, v křesťanské části přímo na břehu říčky Vardar.
Dáváme věci na hotel a s ukrutným hladem jdeme na místní promenádu si dát něco dobrého. Vyhrává to místní specialita Ajducka (z Chorvatska známé jako pleskavica, v anglickém menu označené jako Burger) plněná sýrem a šopský salát. Celkově místní makedonská kuchyně působí velmi sympaticky. Všechny zahrádky na kolonádě mají chlazení pomocí prašení vody do vzduchu - funguje báječně. Večer jedeme na oficiální předzápasový trénink a pak na večeři a spát. Ten den jsme vyzkoušeli Etnokafé /doporučuji/ a Dion restaurant /o fousek horší/.
Pokud mám po prvním dní pojmenovat Skopje - pak je to město soch.
Druhý den po snídani chceme být jako místní a tak u šálku místní makedonské kávy na promenádě studujeme ranní tisk - Sport a Makedonská pravda. Přestává nás to po 5min bavit a tak si střihneme jednu rakiju a dva pelenkovace :)
Vyjíždíme na výlet na vrchol na Skopje ke kříží. Jedeme busem k lanovce a lanovkou (100denarů = 1 Kč je cca 2,20 denarů... z lehka chce říci, že ceny v denarech vydělit dvěma a mít tak cenu v korunách ... ) nahoru. Výtah na kříž je uzavřen, ale kocháme se jak výhledem na Skopje, tak panaromaty hor (úchvatné), tak pivem Skopsko. Lanovka jezdí celý den, ale vždy jen půlhodinu v hodině (od celé do půl). Následuje cesta k rodnému domu Matky Terezny, procházka kolem soch a po kamenném mostě cesta do muslimské čtvrti, nákupy, čevabčiči. Já kupuji kašmírové šátky a sobě klobouk.
S taškama přecházíme na druhou stranu, na promenádu k Vardaru a dáváme bílé víno Tikveš a pak supermarket. Pak se převlékáme, jedeme na zápas (včetně piva v dětském klubu :-)).
Po ostudně zbabělé výkonu s korunkou červené karty prohráváme 0:2, mažeme na letiště a co nejdříve odlétáme.
Doma v 5 ráno.
Skopje doporučuji na krátký výlet spojení se zevlingem po kavárničkách, čajovničkách a výborných jídlech. Lepší šopský salát jsem nikde nejedl.
Ideální je projít si křesťanskou část i muslímskou, vyrazit na Brdo Vodno s křížem a večer se uplacírovat na promenádičku. Wizz Air lítá z řady Evropských měst do Skopje, EU občané nepotřebují víza a tak můžete vyrazit klidně dnes :)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat