Druhou destinací cesty je hlavní město Kyrgystánu, Biškek. Město, které leží pod pohořím Ťan Šanen a jeho bíle kopce jsou vidět prakticky z celého města. Kdo má rád hory a koně je zde jako doma. Přilétá se do nadmořské výšky 1000m n.m. a nad námi byly kopce 3.500m a k nim necelá hodinka cesty.
Kyrgystán bojuje s Tadžikistánem o titul nejchudší zěme sojuzu, ale oč jsou chudší, o to jsou přátelští a mají zájem spolupracovat a rozvíjet se. Dnes je Biškek přeplněné město auty, neustálé zácpy v úzkých prašných uličkách, kde přes léto je až 50st. Hory plné pasoucích se koní jsou však blízko, v obchodech i restauracích je velmi levno, koňak je vynikající a lidé se smějí, chtějí si povídat a poslouchat. Člověk se cítí velmi dobře.
A co víc. Moc se neví, že brigáda československých socialistů vyrazila kolem roku 1920 do Kyrgystánu budovat socialismus. Dodnes se na ně vzpomíná (mimo jiné tu byl jako mladík Alexandr Dubček) a jelikož mezi nimi byly i skialpinisti, kteří tento sport zde založili, jsou v této komunitě populární jména především Mareček a Racek.
Kyrgystán je země otevřená, turisty vítají a velmi populární je vysokohorská turistika. Doporučuje se téměř vše sebou, protože v horách ne vždy funguje logistika potravin nebo vody.
Během o něco málo více než 24h jsem toho nestihl moc. Ochutnal několik druhů koňaků, skopové maso, navštívil park, obchoďák (s ledním kluzištěm :)), vyrazil na 2h projížďku do hor a napsal si do deníčku->
-> sem musíš na déle :)
Kyrgystán bojuje s Tadžikistánem o titul nejchudší zěme sojuzu, ale oč jsou chudší, o to jsou přátelští a mají zájem spolupracovat a rozvíjet se. Dnes je Biškek přeplněné město auty, neustálé zácpy v úzkých prašných uličkách, kde přes léto je až 50st. Hory plné pasoucích se koní jsou však blízko, v obchodech i restauracích je velmi levno, koňak je vynikající a lidé se smějí, chtějí si povídat a poslouchat. Člověk se cítí velmi dobře.
A co víc. Moc se neví, že brigáda československých socialistů vyrazila kolem roku 1920 do Kyrgystánu budovat socialismus. Dodnes se na ně vzpomíná (mimo jiné tu byl jako mladík Alexandr Dubček) a jelikož mezi nimi byly i skialpinisti, kteří tento sport zde založili, jsou v této komunitě populární jména především Mareček a Racek.
Kyrgystán je země otevřená, turisty vítají a velmi populární je vysokohorská turistika. Doporučuje se téměř vše sebou, protože v horách ne vždy funguje logistika potravin nebo vody.
Během o něco málo více než 24h jsem toho nestihl moc. Ochutnal několik druhů koňaků, skopové maso, navštívil park, obchoďák (s ledním kluzištěm :)), vyrazil na 2h projížďku do hor a napsal si do deníčku->
-> sem musíš na déle :)
Žádné komentáře:
Okomentovat