Druhá část: Na jezeře Ohrid - cestujeme sem a tam

Výhled na Ochridské jezero z balkónu u Bakuleho

10.7. - Den šestý (úterý)

Klášter Svatý Naum

Probouzíme se na Ohridu v Apartmánech Bakule. Spalo se nám výborně a spánek si po předchozím dnu zasloužíme. Pro snídani opět využívám svůj skill vyčmuchat burek a tak ho nacházím v jedněch malých potravinách, asi 4min chůze. Vyrážím a beru i dětem nějaké pečivo. Jsme šestý den na cestách a z cesty tam máme už nejdelší přejezd za sebou.
Jsme poměrně vysoko v horách (cca 700m nad m.) a než se udělá teplo, my si uděláme výlet. Míříme do kláštera Svati Naum. Máme to asi 17km, ale klikatou silničkou podél jezera to trvá 30min.
Turisticky velmi navštěvované místo. Je tu velké parkoviště, řada krámků i placené toalety. Celé místo je však čisté a útulné. Procházíme celým klášterem. Jsou tu aktivní mniši, kteří provozují celý byznys okolo a pronajímají krámky atd.

Svatý Naum (cca 840 – 910), žák svatého Cyrila a svatého Metoděje. Pocházel z urozené rodiny, ale rozhodl se vzdát bohatství a následoval věrozvěsty v jejich cestě na území Velké Moravy na pozvání knížete Rostislava.

V chrámu zapalujeme svíčku a vydáváme se pěšky k prameni jezera. K prameni vedou dvě cesty - jedna pěšky (pro tu se rozhodujeme my) a druhá veslicí. Veslici je vždy však pro 2-3 lidi, nás je 8 a dva kočárky. Cesta je asi 2km a vede celkem po rovině. Potkáváme první českou dvojici... co myslíte, taky šetřily 15E a šly pěšky :)

Cestou zpět uhýbáme asi v půlce cesty doprava. Je tam závora a velká cedule Park Galicica. Zajímá nás, za jakých podmínek můžeme vyjet nahoru. Sedí tam znudění chlapíci a podle mě odhadem říkají 60MKD za auto, 50MKD za dospělého, děti nepočítá. Dáváme mu tedy každý 110 a jedeme nahoru. Je to pěkná šněrovačka, dostat se až nahoru. Vyjíždíme až do sedla  před dalšími vrcholy. Je to tu označováno jako "Baba" a v poznámkách mám 1602. Prostě cca jako Sněžka. Děláme super fotky, pozorujeme řadu týpků s padákama a pak pomalu šněrujeme dolů.

Národní park Galičica ve stejnojmenném pohoří byl vyhlášen roku 1958. Rozprostírá se mezi břehy Ohridského a Prespanského jezera. Nejvyšším bodem pohoří, jež je součástí horského pásma Sara-Pind, je vrcholek Magaro (2 255 m). Z hřebenů, které se táhnou dál podél Prespanského jezera jižním směrem až za makedonské hranice do Albánie, se člověku naskytnou nádherné výhledy právě na obě jezera. Pohoří je tvořeno z velké části pórovitým a propustným vápencem. Protože mají obě jezera o 150 výškových metrů rozdílnou polohu, našla si tímto podložím cestu i voda proudící z Prespanského (850 m) do Ohridského (695 m) jezera. Národní park zaujímá plochu 23 000 hektarů a najdeme zde rozmanité endemické druhy rostlin a zvířat, jeho symbolem je balkánský rys (Lynx lynx martinoi). Populace této kriticky ohrožené kočkovité šelmy se v zemi odhaduje na 30-35 jedinců. (text CK Mundo)

Vracíme se do Peštani. Udělal se pěkný den a tak jdeme oběd do místní restaurace Lípa a pak nafukujeme čluny a paddleboard a blbneme na pláži u domu. Večer vycházíme opět do jedné asi z 5-6 restaurací na tradiční makedonské jídlo - maso a zeleninový salát. Konečně nacházíme restauraci s točeným pivem.

Výhled z Baby

11.7. - Den sedmý (středa)
Probouzíme se ho hezkého teplého dne a po klasické kávě, snídani a burku vyrážíme směr město Ohrid. Po pár objížďkách parkujeme v centru města, pochopíme i systém placeného stání (seškrtávání losů) a vyrážíme ke kostelu sv.Kanea (téměř v každém materiálu o Ochridu je tento kostel) a na pevnost - Samuell Fortress. Docela jsme si mákli, neb to bylo hoooodně do kopce, z kopce. Což se dá, když nemáte nabalený kočárek, ukňourané děti a pantofle. Každopádně hezký zážitek i pěkné fotky.

Speciálním zážitkem pro mě byla rybářská vesnice s velmi omezeným přístupem z pevniny... takové pěkné romantické místo.
Město Ohrid je nabušené restauracemi, hotýlky, kavárničkami v malých uličkách. Je to takový Český Krumlov na břehu Ženevského jezera. Když tam jste, chápete, že je to pro místní smetánku.


Na pevnosti potkáváme olomouckou rodinu s oktávkou... V Ohridu dáváme oběd v nějaké téměř anonymní restauraci s parkingem a co si pamatuji, nic moc.....
Vracíme se k Bakulemu na koupačku a plavačku. Pak balíme nafukovací věci a auta a jdeme na večeři tam co včera. Prostě točené je točené!