Bodrý moravský vinař ve svém sklípku posedí s partou lidí. Natahuje víno do koštýře, sám koštne a nalije dalším. Kdo má chuť, dá si víc. Zakusuje se domácí moravské uzené, domácí okurky a další. Časově téměř neomezeno. Slivovička samozřejmostí….
//střih 10-15let //
Víno kyselé jak šťovík, přesně napočítané degustační porce, které vinař už ani neochutnává. Na stole plátky uzeného a okurky z Lidlu, přiznaně, neskrytě beze špetky studu. Obecenstvo baví historky o tom, jak domácí věci jsou pracné a kdo by to dával cizím. Kromě posledních dvou vzorků téměř nepitelná vína …..
Byznysem se stalo především ubytování. Vše ostatní je
fakultativní folklór, jako pro Číňany a Korejce raftování v Českém Krumlově.
Zapomeňte rovnou na platbu kartou nebo převodem. Hezky prakticky, keš. Bez
dokladu samozřejmě. Víno to samé. A přijeďte zas. Dvoulůžáček 800Kč (meziroční
nárůst 30%, jako poděkování za kompenzace z eráru), degustace 500Kč, víno
150-200Kč. Byť z neděle na pondělí se nikdo nalejt nepřijede, mazejte domů
už v 10:00. Samozřejmě bez snídaně, protože je to pracné….
Abychom si rozuměli, byznys je byznys, plno mají a člověk
jim to nezávidí. Co mě udivuje je ale devalvace produktu a absolutní nula
zákaznického přístupu. Moderní metody placení jsou tatam. Pro čtyřčlennou rodinu
si člověk musí vybrat 6-8tis v bankomatu, aby je nechal zahučet v kapse
vinařově… který sice k státu má ruku nataženou, ale do kasy nic neposílá.
Devalvace produktu založené na masovosti, bez špetky té bodrosti a přívětivosti.
A jak bych si to představoval? 😊
Ano, třeba degustovat přímo ve sklepě. Nechat si nalít komu co chutná, baštit
domácí uzené či sýry (ano, producentů je tam plno, bylo by to o nula námaze
navíc – a ještě prodat něco domů), pronajmout si za 100kč terminál pro platby
kartou (ve finále by těch vín prodal víc), posunout checkout na 16:00…….
Každý byznys má ale svá pravidla a možnosti, ale i své zákazníky.
Já tím zákazníkem nebudu…… škálování vína na Dá-se, Dá-se-svařit a Dá-se-Pražákovi je na mě zuviel...
Žádné komentáře:
Okomentovat