Na5ozeninový víkend v Barceloně + videa

Barcelona je jedna z mých nejčastějších destinací. Sice se hrál v sobotu fotbal a konal Comicon, chtěli jsme si to užít sami. Proto jeden z našich pravidelných gurmánských výletů.

🚗🕒 Odjezd z Bolky v 11:20 (dle plánu), 12:20 už parkujeme na PRG:Parkingu a 12:40 jsme na letišti. V 12:50 už si užíváme pohodlí FastTrack lounge – poprvé díky Visa Infinite. Vstup zahrnuje i privátní odbavení, což je luxus, na který si člověk rychle zvykne. Jasně, něco to stojí, ale na tu hodnotu si člověk rychle udělá rozpočet. Salonek má stejnou nabídku jako Erste nebo Mastercard, ale - byl skoro prázdný. Takže oáza klidu, výborné víno a teplý oběd.

🛫📺 Letíme s Vueling A321 EC-MJR, vše běží hladce. Boarding v klidu, batohy nikdo neřeší. Letadlo úplně narvané – žádná šance si přesednout, takže zapínám Netflix (nového Odstřelovače a Hádkovi) a střídám koukání s marným pokusem usnout.

🚕📱 V Barceloně přistáváme včas, vystupujeme přes nástupní most (chobot), takže zadní sedadla znamenají trochu čekání. První zásek přichází s aplikací Cabify – řidič „čeká“ jinde, aby naúčtoval čekací čas. Klasický scam pokus, znám to ze Sevilly. Naštěstí reklamace funguje, v neděli mi částku částečně vrátili. V konečném důsledku beru normální taxi z řady – 30 € místo 20 €, ale přežiju to. Sdílené služby nově hledám přes aplikaci Ride Obi, která mi je porovnává a funguje to.

🏨🌇 Chci to Lu udělat pěkný, takže vybírám hotel Kontík nebo chcete-li InterContinental Barcelona. Poctivá pětihvězda (přes Agodu za super peníz - ale Agodu jsem našel metodou hledání ceny přes Google Maps) – krásné pokoje, designová koupelna, perfektní matrace, bohatá snídaně a personál, co si tě fakt hýčká. Skvělá poloha – pár kroků na Montjuïc a zároveň pěšky na La Ramblu. U recepce nás vítá Slovenka Martina – další důkaz, že jsme si vybrali správně.

🍽️⭐ První večer věnujeme michelinské gastronomii. Míříme do Hisop – restaurace s Michelinskou hvězdou od roku 2010, která je navíc oceněná i v Repsol Guía (2 soles). Šéfkuchař Oriol Ivern tu servíruje moderní katalánskou kuchyni postavenou na čerstvých lokálních surovinách. Degustační menu je zážitek sám o sobě – od mořských plodů po zeleninové variace. K tomu výběrové červené víno z Riojy, elegantní, sametové. Vybíral jsem především pro katalánskou autentičnost. Cestou zpět si dáváme skleničku v baru Vermutó – kdybych tušil, že vermut je tu taková modla, dal bych si ho rovnou a neztrácel čas s vínem, byť fantastickým.

🍳🥐 Ráno nás nic netlačí, takže snídaně až v 10. Opravdu luxusní záležitost, jeden z těch hotelových bufetů, kde si říkáš „tady by se dalo přežít i apokalypsu“. Trochu se přejídám – účet za Barcelonu byly +2 kg.

🏛️📸 Dopoledne začínáme návštěvou ikonického pavilonu Miese van der Rohe, tvůrce i slavné vily Tugendhat. Minimalistická elegance, kterou si přála oslavenkyně – splněno. Poté skáčeme na metro a míříme k majestátní Sagrada Familia. Všude plno, fronty, ale stejně ohromující. Genius loci a architektura Antonia Gaudího, kterou svět nezná obdoby.

🌿🦜 Pěšky pokračujeme k Arc de Triomf, kde obdivujeme pouliční umělce, a pak míříme do Parc de la Ciutadella, kde nás vítají papoušci, palmy a španělské slunce. Žízeň nás žene do přístavu – dvě studené piva na slunci chutnají jako správná odměna. Při pohledu na motorové jachty si říkám, kde jsem udělal chybu.

🛍️⚽ Z přístavu jdeme přes Rambla de Mar (máme štěstí a vidíme v akci otočný most a nájezd prachetnic do/z přístavu) na La Ramblu, kde u stánku "pašeráků" kupujeme dres Raphinhy (samozřejmě fake ale na venkovní hraní stačí a nakupujeme zde dresy rádi - po smlouvání 2OE). Pak míříme na oběd do legendárního Mercat de la Boqueria (oficiálně Mercat de Sant Josep). Trh funguje už od 1217 a od 1853 v krásné budově ze železa a skla. Stánky přetékají barvami – čerstvé mořské plody, šunky, ovoce, sladkosti i tapas. Ale taky turistická past – ceny vzhledme k velikosti přepálené (jako sorry ale malá sangria plná ledu 7? Když i na La Ramble je za 20e poctivý litr), obsluha občas znuděná. I tak to ale stojí za zastavení.

🏠🎨 Poslední zastávkou je Casa Batlló, další mistrovské dílo Antonia Gaudího. Mozaiky, organické linie a barevná hra – i zvenku to bere dech. Odtud rovnou na metro a zpátky do hotelu na chvilku odpočinku.

🐌🍷 Večer nás čeká autentická katalánská klasika – Las Caracoles. Funguje od roku 1835 a stále se drží své tradice. Vchází se přímo přes otevřenou kuchyni – voní to česnekem, dřevem a starými časy. Jdeme do šnečího menu, samozřejmě. A znovu víno z Riojy, tentokrát hutnější a výraznější – k pokrmu jako dělané. Živá, hlučná a poctivá atmosféra – ideální závěr sobotního večera. Rezervováno přes TheFork (budu využívat, skvělé pro rezervace restaurací s předstihem) a vybráno díky instagramovým recenzím. MOJE VIDEO.

🌞👣 Neděle bez plánu. Ranní snídaně dřív, a pak procházka přes Montjuïc s myšlenkou na lanovku – ale nakonec jdeme raději pěšky. Na La Ramblu, dáme si sangrii, pozorujeme lidi, nasáváme Barcelonu. Oběd v argentinské restauraci – steak jako kovaný, všechno pěšky. Cestou zpět narazíme na skrytý skvost – historickou nemocnici Hospital de la Santa Creu, gotický poklad, který nás úplně dostane. MOJE VIDEO.

👋✈️ Hotel nám vychází vstříc s late checkoutem v 15 h, což oceňujeme. Ještě jedno pivo na zahrádce, slunce, lehký vánek – lepší tečku si nejde přát. Na letiště tentokrát Cabify bez zádrhele. Letíme s Ryanairem z Terminálu 2, moje premiéra. Stroj EI-GXN plný do posledního místečka, batohy nikdo neřeší a za 2 hodinky už jsme na Havláku. Auto a domů.

🎉🎁 Vydařený víkend, narozeniny oslaveny, zážitky sbalené. Barcelona nezklamala. Vlastně spíš překvapila.

Jak nám chutnalo v Hisop? Moc. I když asi jsem tomu nedorostl plně. Zážitek famózní, i když po prvním chodu jsem nevěděl, zda se mám bát, že budu hladov, smát se a nebo tvářit se jako wow. Přišla prostě jen malá ploutvička.....

🍷✨ Degustační večer v Hisop

Michelinská hvězda, minimalistický interiér, milá obsluha – ale hlavně devět chodů v mistrovsky vystavěné kompozici chutí, textur a vůní. Moderní katalánská kuchyně pod taktovkou šéfkuchaře Oriola Iverna nás úplně odzbrojila.

🥂Začínáme lahvinkou
Horizonte de Exopto 2012 – Bodegas Exopto
Elegantní, moderní Rioja s důrazem na svěžest a strukturu. Graciano dodává kořenitost a kyselinku, tempranillo zaobluje. Lehký toast z dubového sudu, ale pořád šťavnaté a živé víno. Vzniká v mladém butikovém vinařství s francouzským vlivem – víno s charakterem terroiru, které ladilo s každým chodem.

🍽️ Degustační menu, jak šlo za sebou:

1. Smažená palaia
   Jemná rybka s křupavou krustou, čistý start s dotekem moře.

2. Artyčoky s vepřovým kolenem a mořskými šneky
   Skvělé spojení země a oceánu, překvapivě harmonické – artyčok přebírá vedení.

3. Ústřice grilovaná na uhlí s hráškem a adobo omáčkou
   Ústřice s kouřovým nádechem, hrášek jako jarní kontrast, adobo dodává hloubku.
   

4. „Calçotada“ s lanýži
   Variace na slavný katalánský rituál grilovaných cibulek – tady v luxusní verzi s lanýži, které voní až ke stolu.

5. Mořan (red porgy) s bobem a mátovou polejí
   Lehké a svěží, ryba perfektně opečená, máta tomu dala jarní twist.

6. Hovězí longlet s černým pastinákem a marockou limetkou
   Silný masový chod s exotickým nádechem. Pastinák krémový, limetka tomu dodala říz.

7. Výběr sýrů
   Přesně načasované – vyvážené, jemné i výrazné kousky. K Exoptu sedly parádně.

8. Japonský zelený čaj sencha s ředkvičkou a květem pomerančovníku
   Přechod k dezertu byl spíš meditací – lehké, aromatické, skoro až zenové.

9. Banán s potočnicí lékařskou a tamarindem
   Dezert, co si hraje – nasládlost, hořkost, kyselost, všechno v jedné lžíci.

🎯 Verdikt? Nejde o jídlo, jde o zážitek. Každý chod měl svůj příběh a dohromady to bylo jedno z těch večeří, na které se vzpomíná i po letech.

A nakonec jedno zamyšlení.... A asi fakt je tady lehce více overturismus, který kazí atmosféru a žít každý by tu nechtěl. Mějte namysli, co si myslí místní a podle toho se chovejte. A asi tak se budou chovat i oni....