Vybraný příspěvek

A kolikrát jste protli nejdelší pěší trasu světa vy?

čtvrtek 8. července 2010

Vary Bary

Tak jsem zpátky z Varů a rád se podělím o pár zážitků, spíš varských, než festivalových.

Prvně jsem byl rád, že se mi podařil vopruz s ubytováním a musím říci, že s Jadranem jsme měli nakonec víc štěstí, než jsem si myslel. Paní majitelka byla férová a hned v úvodu přiznala, že přestřelila díky festivalu ceny... a že mě jako okrádá :)

Odpolko jsme byli na dostizích, poslední sázkou na vítěze jsem se krásně dostal do bilance +10% včetně pití (a DPH), takže příště můžeme zase na dostihy. Andělem štěstí mi byl Tomáš Vraj, jmenovec mého kolegy.

Pondělí bylo zase nechutné vedro. První naše kroky byli pěšky k lanovce a pak nahoru na Dianu. Výhled paráda. Původně nás všichni odrazovali, co je to schodů... ale je tam výtah. Večer jsme zašli do restaurace Galerka, suprová zahrádka, ruský jídelák, cely oligarchovské, kapela arménská, ale zážitek parádní.

Večer se ochladilo a zůstalo i na den další, kdy jsme měnili Jadran za Maltézský kříž, superba za Audi A8, ale předtím jsme zajeli na hrad Loket.. 15st nic moc!

Filmy jsme viděli dva. U prvního, světové premiéry, debutu iránského režiséra Jsou věci, které nevíš, jsem málem usnul a ocenit mohu jen vtipný úvod Jirky Macháčka. Druhý, Gastarbeiter, o uzbeckých přistěhovalcích v Moskvě, jsem si vyloženě užil.

Vary se mi moc líbili, nejen kvůli festivalu, ale kvůli své atmosféře. Nejdéle za rok pojedu zas.

Ocenit musím i iApp pro iPhone festivalu a kanál twitteru... velká inspirace!

Žádné komentáře: