Bansko - nejen o lyžování, ale i o jídle

Pracovní povinnosti se rozhodli ke konci ledna zavésti nás s kolegou do nejvýchodnější části Evropské unie, do Bulharska. Cestu plánoval kolega s naším bulharským průvodcem, tak jsem se ani moc nestaral, kam to bude. Cesta nás nakonec zavála do Banska, nejlepšího lyžařského a turistického letoviska. A jaké jsou dojmy?

• Nejjednodušší cesta do Sofie z Prahy je na palubě ČSA. Cestou tam letadlo prakticky prázdné, pouhých 30 pasažérů. V SOF se přistává na novém letišti, průchod bez problémků, v přistávací hale prakticky neotravují žádní, ale žádní taxikáři. Na východ netradiční klid. Pokud by vás zajímalo, jak se dostat do SOF nejlevněji, tak je to asi na palubě Wizz Airu nebo Easyjetu, ale nebylo by to z Prahy... Ujet se to dá i autem, ale trvá to cca 24h.
  
• Cesta do Banska připomíná Vinetua a jede se opravdu prerií, kde nic střídá větší nic. Občas dálnice, občas polní cesta a to vše lemováno veselýma cedulema, že sem nalila penize Evropská unie a její/naše fondy. Cedule jsou potřeba, neboť jinak by nebylo poznat, že tam od dob odchodu turků vůbec někdo něco dělal.
  
• Bansko je však jiné kafe. Historická vesnice na úpatí pohoří Pirin plná dobových restaurací (místní název mechana) s vynikající kuchyní (viz dále), výzdobou a programem.
  
  
• Celé Bansko je plné komfortně zrekonstruovaných hotelů, nových komplexů (zdravím mr.Kempinskiho) a appartmanových domů. Základním dorozumívacím jazykem není bulharština, ale ruština a angličtina se silně irským přízvukem. My se ubytováváme v 3 roky starém Evelyna Palace s jedním s největším bazénem v Bansku, dáváme saunu a procházku.
  
• Další den po příjezdu okoukáváme, proč se v Bansku pojedou vrcholové sjezdové závody. Rakušanama postavenou gondolou se vydáváme na více než 6km dlouho trať a ocitáme se na rozcestníku sjezdovek. Lyžování zde musí být parádní a ve špišce je zde více než 10.000 lidí. Infrastruktura i organizace na 1*.
  
  

A teď pár obrázků a zmínek k tomu, co ochutnat :) My ochutnávali v Baryakove Taverne...

• Balkánská kuchyně je především o mase a zelenině. Každý den jsme proto ochutnávali čerstvé jehněčí z pece. Z Koga by mohli přijet se učit, jak to bylo výborné. Nebylo to cítit ani lojem ani jinak.
  
   
  
  
• Ze salátů nám nejvíce zachutnala Sněžanka (domácí zceděný jogurt a okurka) a Lutenica s čerstvým pečivem (paprikovo-rajčatovo-fazolová past).
  
   
  
  
   
  
  
• K dobrému jídlu patří i místní pití, od Rakie přes Mastiku (obdoba ouza) až po koňak Pliska (ze tří jmenovaný nejlepší).
  
   
  
  
• Nejchutnější vyzkoušená polévka byla držková, držky velmi měkké, polévka světlounká od smetany. Dochutit si musel každý sám octem a chili.
  
• Samozřejmě i ryba patří do jídelníčku bulharů...
  
   
  
  

A nakonec, malé video, jaké je v takové Mechaně atmosféra.


A pivo Zagroka? Nemůže nechutnat...