Po letech sucha je tu vlhko. To sedí především těm, kteří za svůj koníček považují šoulačku po lese, která nekončí výstřelem do živého, ale zabořením nože do látky zvaná houba. Ano, jsem vášnivý houbař. Baví mě to! Baví mě chodit po lese, baví mě houby sbírat a mám z toho vélkou radost. Rovněž se vyžívám v jejich konzumaci, ať smaženice, řízek, omáčka, pod maso nebo do kulajdy. A letos, poprvé od roku 2016, jich zase sbíráme dost. Ať už na chalupě nebo v okolí Ralska.
První velké koše máme z chalupy, kde jsme to nasbírali v podstatě na jedné stráni. Skladba je rozmanitá... máme praváky, hnědáky, klouzky, křemenáče i babky. Včera jsem se přejedl řízků, máme naloženo v sladkokyselém nálevu na naše oblíbené ragů, máme naloženo v sádle (shánět sádlo na sv.Václava není jen tak - všude zavřeno, všude davy slavících prodavaček a zachrání vás až dobří přátelé z Hanoje. Práci čest!) a samozřejmě sušíme, kde se dá, na vánoční specialitu - hubníka - a pro děti do oblíbené bramboračky......
A dle počasí by to nemuselo končit. Já jsem připraven a minimálně ještě jeden víkend houbám zasvětím. A když nebudou? Procházka lesem je super i tak!
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat