Vánoční trh Vratislavi

Po nemocíčkách v prosinci jsme potřebovali někam vyrazit a necpat se doma salátem a kaprem. A protože do tepla už nic nebylo, razíme o Vratislavi. Do sídelního města pruských králů a součásti rakouska uherska se vracím rád už od EURA 2012, kdy jsem se tam v rychlém sledu ocitl dvakrát. Pamatuji si ale až třetí, rodinnou cestu přes velikonoce. Polsko se stává naší oblíbenou výjezdní cestou. Má to smysl i logiku. Přívětivé služby, dobrá cenovka i kousek. A je hodně co vidět, makají.

Na poslední chvíli rezervuji apartmán ve stejné ulici jako minule. Přímo v centru, minutu od Dominikánského náměstí, uzlu místní MHD. Velmi strategická pozice. Apartmán je včetně podzemního parkingu, takže i auto je dobře postarané. Tím výhody apartmánu končí, celkově takové zplácané. Přijíždíme (malé zpoždění kvůli provozu), parkujeme a vyrážíme prošmajdat trhy, které jsou opravdu moc pěkné, žádné takové u nás neznám. Večeříme v minipivovaru Złoty pies.

Nechceme si vystřílet všechny triumfy hned první den. Vstáváme, vaříme si čaj na apartmánu a snídáme přivežené. Vydáváme se na tramvajovou zastávku, kde kupuji tramvajenku na 48h za 78zl pro celou rodinu, a vyrážíme do Kolejkowo. Velké modelové železnici. Moc pěkně udělané, ale troufnu si říci, že více pro hobíky a dospělé než děti. Dohání nás hlad a tak než se přemístíme na další cíl, nacházíme Pirožkový bar. Moc se mi líbil, rychlé, jednoduché a chutné. Další destinací je Muzeum iluzí. Sice malé, ale za 145zl příjemné zpestření dne. Procházkou a volnou chůzí jdeme do města a jen tak se touláme. Zavítáme na jatka, k pomníku zvířátkům a naše skupina začíná být lehce demoralizována a unavena. Přecejen, jsme po nemocích. Zalézáme do pivovaru Spiz a krom super višňového piva a tataráčku hrajeme i karty. Máme štěstí, že na nás zbylo místo v části "hospoda". Má to tu ducha i dobré pivo. Vyzkoušel jsem i banánové i klasiku. Den nekončí. Jdeme na apartmán na lehký oddych (máme to fakt pár metrů) a pak na večeři. Rodina vybrala Szamani Food House, takové lehce hipsterské, ale chutné. Noční Vratislaví pak brouzdáme až domů a na první den stačilo.

Den patří Vratislavské ZOO. Spíme možná maličko déle, než jsme chtěli, ale vůbec to nevadí. K snídani jdu koupit velké koblihy, asi 200m od apartmánu. Takže bohatá snídaně! Přejíždíme tramvají do ZOO, lístky kupuji až na místě, přesně v 9:54 za 200 zl pro celou rodinu. (výhoda platební stopy Revolutky) První zastávkou je logicky Afrikárium, zlatý hřeb Vratislavi a možná do jisté míry i Polska. To prostě chce vidět každý, i dospělý. Jsme tam možná 1,5 a pak vyrážíme do ZOO... malé zklamání, že hodně zvířat není vidět, stánků zavřených, atrakcí taky. Je to prostě více letní ZOO. Dáváme si hotdog (šílený!) a dokončujeme procházku. Kvůli dopravní jednoduchosti a udržení morálky družstva, jedeme do další destinace sdílenou dopravou, konkrétně FREE NOW (lepší cena než Uber/Bolt). 

Naším cílem je Hidropolis, muzeum vody. A je to jedno z nejhezčích muzeí, co jsem kdy viděl. Moc povedené, jednoduché a nabyté informacemi. Moderně, interaktivně s hrou pro děti. Taková muzea bychom si přáli i u nás. Zbytek volného odpoledne jsme strávili nákupem na vánočních trzích (najednou jsme toho potřebovali hodně :-)), dokupem zásob v Biedronce a opakovanou návštěvou Zlotyho Piesa. Sedli jsme si. Super. Na večer jsme měli rezervovaný pivovar Spiz, ale nedopadlo to dobře. Neměli jsme místa v "hospodě", ale ve vedlejší místnosti "restauraci". Umakartově teplá a příjemná atmosféra, pingl - co mluvil pořád jen německy - a vytvářel tu správnou atmošku "Ty tourist, ja, a já tě oškubat" a najednou, za 2 dny, chyběla polovina nabídky piv. Ano, zrovna ty, které jsme chtěli. Takže v momentě, kdy pingl zjistil, že opravdu nechceme všechny předkrmy, polévku, hlavní i dezert a děti zmrzlinu, dal si nás do šuplíčku "socky, na které dlabu". To se mu potvrdilo, kdy jsme nechtěli platit zlatem ani hotovostí, ale jako lidi kartou. Ono taky co by si vysloužil na své chování, nabídku i čekačku přes hodinu na jídlo. Zklamání.

Ráno rovnou do Starbucksu pro kávičku a koblihy. Beru jich víc a tak máme sebou. I když checkout je do 11h a auto můžeme mít do 13h, vyrážíme před jedenáctou do Magnolia parku, obřího obchoďáku. Couráme a nakupují hlavně holky. Moje šance přišla v jedné hadrárně, kde si E nakoupila ohoz a Mx mikinu a jako bonus kupujeme pumí kopačky. Hurá, spokojenost. Balíme, sedáme a jedeme. Cesta šla dobře a ještě zastavujeme v Gorlitz v KartoffelHausu. Vše s brambor. Dobrý koncept, relativně dráž a hlavně našlapáno. 30min jsme čekali na stůl a pak jsme dostali 60min. Pro ty co budou chtít parkovat v německé části Zhořelce doporučuji stáhnout si parkovací appku a být připraven. Vše jde vyřídit online, protože během naší návštěvy byly všechny parkautomaty mimo provoz... ale povinnost platit byla. Po cestě už jen rychlý Kaufland v Žitavě a domů. Podařený víkend.