Oběd v pubu Carmen (velké pivo byl tuplák.... jinde je to třetinka). Siesta a procházka k náplavce řeky v oblasti Zlaté věže, býčí areny a dále do Triany. Tam nás zaskočila obří kumulace lidí, v podstatě nešlo jít volně. A taky zaútočil hlad, takže tapas bar Bodega Belmonte a do hajan.
Torre del Oro (česky Zlatá věž) je vojenská strážnice, postavená za nadvlády Maurů v první třetině 13. století za účelem ochrany cesty od Alcázaru k řece. Ve středověku sloužila jako věznice. V dnešní době se uvnitř věže nachází Muzeum námořnictví. Tato stavba se objevuje ve hře Age of Empires II jako div španělského národa.
Pondělí - na houbách (insta)
Vstáváme a já se vkrádám do sousední pekárny, najít něco dobrého. Dáváme si opravdu dobrou snídani. Pak pěšky směrem k novodobému hitu Sevilly, Setas de Sevilla (neboli Metropol Parasol a jinak "Houby"). Velká dřevěná skulptura, nahoře pochozí. Velký hit, krásný výhled a zároveň i super film o Seville na 180st plátně. Úžasné. Lístky platí na 2 vstupy během 48h, takže lze udělat jednu prohlídku během dne, druhou někdy večer/v noci. Ideální pro západ slunce. (článek v Respektu pro další informace)
Konstrukce se skládá ze šesti slunečníků ve tvaru obrovských hub, jejichž design je inspirován klenbami v Sevillské katedrále a fíkusovými stromy na nedalekém náměstí Plaza de Cristo de Burgos. Dřevěná konstrukce Metropolu Parasol je dlouhá úctyhodných 150 metrů, široká 70 metrů a přibližně 26 metrů vysoká. Obří konstrukce je vytvořena z asi 3 000 dřevěných prvků. (Dřevostavitel)
Pěšky jdeme do Triany, podívat se na vyhlášený trh, okusit nějaké ovoce a jamon. Po drobném nákupu jdeme kolem býčí areny směr katedrála a bar Las Teresas, který jsme si vyhlídli během našich toulek. Pak jde rodina odpočívat a já jdu do katedrály, k hrobu Kryštofa Kolumba a nahoru na Giraldu. Je to 10 pater, ale krásně vyspádované jako rampa, takže žádné schody. Ani jsem se snad nezadýchal :-). Katedrála je úžasná stavba, člověk žasne, co dříve šlo postavit. Lístky jsem koupil online a součástí je i jeden kostelík asi 10min chůze mimo. Ten bych klidně i oželil, ale když už jsem si ho za 3-4eur zaplatil, peláším i tam.
Sevillská katedrála je 3. největší katedrálou v Evropě (po bazilice sv. Petra ve Vatikánu a katedrále sv. Pavla v Londýně). Výstavba katedrály započala roku 1402 a pokračovala až do 16. století. Stojí na místě původní mešity, ze které zbyl jenom minaret – Giralda.
Je v ní také uložen sarkofág s Kolumbovými ostatky, nesený sochami čtyř králů v životní velikosti. Pravost relikvií však bývá zpochybňována, neboť velký mořeplavec je údajně pochován také v Santo Domingu.
Večeře v La Escalona, kousek od hub a ještě jedna večerní návštěva. Cestou domů máme štěstí a u Giralty se přimotáváme k nějaké oslavě a taky zažíváme zvony Giralty znít. Druhý den zjišťujeme, že je den Andalusie. Původně jsme tipovali něco s masopustem nebo velikonocemi..... a taky se nám osvětlilo, proč je všude ve městě tolik lidí (kdy pracují, ptali jsme se sami sebe :-))
Giralda je zvonice Sevillské katedrály, první dvě třetiny věže jsou původní minaret (pozůstatek ze zničené mešity). V době, kdy byla postavena, to byla největší věž na světě (97,5 m). Giralda, jejíž výška činí po renesanční přestavbě 104,5 m, je dnes jedním z hlavních symbolů Sevilly.
Pak dom. Každý den máme nachozeno přes 10km.
Úterý - akvárko
Vstáváme. Snídaně. Vycházíme směrem Plaza de Espana a pak do Akvaria Sevilla. Příjemná hodinka, mají to hezky udělané... jenže za poslední roky jsem akvarii celkem přesycen a neskromě řeknu, že je těžké překonat, to co jsem viděl třeba ve Valencii. Jsou to takový chudí příbuzní. I to ve Wroclavi mi přišlo hezčí.
Děti už jsou znavené třetím dnem ve městě (čáru v Seville mi udělal zábavní park Isla Magica, který je zavřený. To měl být celodenní výlet hlavně pro děti... když jsem to plánoval) a tak si poroučí kebab a jdou si zevlit. My jdeme na super oběd La Hosteria del Laurel (asi nejlepší v Seville za nás), litr sangrie a následnou procházku centrem. Vyzvedáváme děti a jdeme do Cerveceria Donaire na večeři a zároveň se rozloučit se Sevillou. Ráno jedeme dál.
Středa - busem do Malagy
Vstávačka, balička a Uberem hurá do nádraží. Původně jsem chtěl jet vlakem, jenže při plánovaní jsem narazil na následující zádrhele. Rychlovlak nejede přímo a musí se přestupovat v Cordobě (opruz a zdržení, pokud si nechcete prohlédnout město, což si naše posádka - minimálně z poloviny - nechtěla :-)), cena a komplikace s vyzvednutím auta v Malaze. Volím proto pohodlnou 2,5h cestu busem s wifi přímo na letiště v Malaze, kde si rovnou vyzvedávám v RecordGO Fiat Tipo Cross hybrid. Za necelou hodinku jsme u Huelin Parku, kde máme ubytování a jsme dokonce o hodinku dříve. Jdeme obhlídnout pláž a na pizzu. Po ubytování jdeme skotačit na pláž, kopat míčem a sbírat mušle. Prostě lazy day jak vyšití. Jen bohužel asi studená voda rozjela E angínu (nebo klima v buse) a začíná maličko blednout a skuhrat. Večer procházka do centra Malagy (foukalo, nic moc okolí) a super večeře u katedrály.
Za nás nejlepší tapas bar výletu - Casa Lola. Čeká se fronta, ale stojí za to!
V Malaze bydlíme v bytě slovenského podnikatele v IT (jednak má jméno na schránce a za další jeho číslo je v rezervaci Bookingu), máme obývák s kuchyní a 3! ložnice, takže E si to náležitě užívá. Vedle domu nás překvapuje nefalšovaný slum, ale taky výhled na trajekt do Mellily. Ten mě osobně lákal až moc.
Malaga, druhé největší město Andalusie a rodiště Pabla Piccasa mě absolutně nezaujalo. Buď jsme se pohybovali po špatných částech, měli smůlu a nebo si laťku Sevillo nastavili moc vysoko.
Čtvrtek - Gibraltarské opice (insta)
Hlavním důvodem Malagy bylo letiště a cesta na Gibraltar a moře. Moře bylo, letiště patří na konec výletu a proto vyrážíme na Gibraltar. Necelé 2h pohodlné cesty (snažil jsem se jet po silnici zdarma, ale pořád se to mixuje s placenou dálnicí, že jsem rezignoval a nechtěl si kazit výlet) a jsme tam. Parkujeme na španělské straně, přesně podle plánu, ale skoro mě mrzelo, že jsem nevjel dovnitř. Fronta malá, provoz taky, dalo se to! Rozhodně. Příště už bych byl drzejší a prozkoumal to více.
Gibraltar (z arabského جبل طارق – Džebel al-Tárik, Tárikova hora) je zámořské území Spojeného království na jihu Pyrenejského poloostrova u Gibraltarského průlivu. Nevelké, ale strategicky významné území okolo Gibraltarské skály umožňuje kontrolovat spojení mezi Středozemním mořem a Atlantikem. Španělsko bylo nuceno postoupit Gibraltar Británii v roce 1713 Utrechtskou smlouvou ukončující války o španělské dědictví. Roku 1830 se gibraltarská posádka stala formálně britskou kolonií. Gibraltar má rozlohu 6,5 km². Hranice se Španělskem je dlouhá 1,2 km, dalších 12 km je pobřeží. Vápencová skála Rock of Gibraltar, na které se Gibraltar rozkládá a která odděluje Gibraltarskou zátoku od Středozemního moře, má v nejvyšším bodě 426 m. Na Gibraltaru se nachází jediná evropská kolonie opic. Tyto opice, náležící k druhu magot bezocasý (Macaca sylvanus), si místní obyvatelé velmi hýčkají, mimo jiné i kvůli legendě, která tvrdí, že Gibraltar bude britský, dokud zde opice budou žít. Následkem až přehnané péče jsou opice vůči lidem značně drzé.
Hned u brány kupujeme lístek na lanovku včetně charteru a jedeme rovnou na to. Vyjíždíme lanovkou (bez fronty, dorazili jsme kolem 10:45) nahoru a kocháme se výhledy, opicemi i výškou. Vidět je krásně. Mělo pršet, ale počasí nám přeje. Jen bohužel E je docela špatně. Jdeme na fish and chips a pak už nikdo nechce trajdat. No nic, byl jsem tu a ještě budu. Nebudu trápit děti a tak jedeme. Cesta domů probíhá v pohodě, jen nefunguje CarPlay, takže navigace celkem opruz.
Gibraltar mě nadchl. Malý Londýn. Hong Kong bez mrakodrapů. Anglie na vás úplně dýchá. Tady chci jednou přistát i přespat.
V Malaze jdou děti odpočívat a my, dospěláci jdeme do Irish pubu a pak na večeři na tapasky.... vypadaly hrozně. Chutnaly hrozně a noc byla krušná.
Pátek - Otráven
Pátek trávím na pokoji celé dopoledne, asi i spím. Buď mám střevní virózu a nebo jsem se přiotrávil nějakým jídlem. V podstatě až v pozdnějším odpoledni jdu relaxovat s colou na pláž. Pak nákup v supermarketu a bereme i něco k večeři. Není nálada ani chuť na hospodské jídlo, které je v okolí, a do města se mi fakt nechce. K naštvání, ale i o tom je cestování. Večer jsem už fit.
Sobota - a domů
V sobotu se již nic nestalo. Před sedmou sedáme do auta, jedeme natankovat, auto vrátit a nasedat. Lety na čas, na přestup hodinka a půl - akorát na McD. Z letiště jedeme rovnou na pohotovost a Emmi dostává za odměnu píchaný penicílín...... Pěkné to bylo, jen něco mohlo být jinak. Především to zdraví.
Do Sevilly bych se jednou rád vrátil. Nejlépe na fotbal a pak... by tu měl ještě jeden tip a to Feria de Abril.
Sevillu ovládly býčí zápasy a od té doby tato horečka trvá dodnes. Kolem roku 1750 poprvé vytáhli zlatě oprýmkovaní andaluští toreadoři na koridu. O něco později byla v Seville vybudována jedna z nejkrásnějších arén pro tento tradiční sport zvaná Plaza der Toros de la Maestranza s přibližně 12 500 místy. Býčí zápasy tvoří součást programu veselých sevillských lidových slavností, každoročního dubnového svátku Feria de Abril. Vyvrcholením je procesí venkovanů s jezdci a nádhernými kočáry. Celých sedm dní tečou proudem těžká andaluská vína, všude se tančí flamenco a veselá sevillana a bujaré večírky končí teprve s ranním svítáním.
Do Malagy už asi nemusím, jedině jako přestup nebo na cestu dál.
P.S.: Iberia je právem nejdochvilnější aerolinka v Evropě v roce 2022, kdy 86% jejich letů dorazí na čas, v našem případě to bylo 100%. Kdyby uměli příjemné ceny na Kanáry (myšleno do 20tis za celou rodinu), jsou pro mě číslo 1! Bohužel odlet z Prahy 15:45 je nešikovný. V Madridu jste před 19h, 1h na přestup a ve 20h se posouvat dál...... prostě tu chybí ranní let, ideálně nocovaný v Praze.
P.S.2: Svůj cestopis jsem obohatil o citace z veřejné encyklopedie Wikipedia.
Příspěvky
