Vybraný příspěvek

A kolikrát jste protli nejdelší pěší trasu světa vy?

středa 8. února 2012

Ghana: Všechno na hlavu... den druhý

Všechno na hlavu a to doslova. Od samého rána potkávám na ulici takové množství lidí, s takovým komínem, až jim závidím, jak chodí rovně. Řada z nich náklad vůbec nijak nedrží rukama a kolikrát mají ještě na zádach připoutané dítě. Jedná se o pouliční prodejce všeho - od ghanských vlajek, přes pití, tyčinky, ovoce, chipsy, ovladače k TV, zahradnické nůžky, nabíječky na telefon až po balení toaletního papíru po 24kusech. Fotku najdete pod článkem pro ilustraci, vlastních pár fotek dodám později.

Dneska došlo také na ochutnání dvou místních piv - Club a Star (zajímavý obsah lahve 0,625l), ale nejlépe je popsat slovem patok, nic moc. Jediné zajímavé je heslo na lahvi - Proud of my country, proud of my beer. Zato ghanská kuchyně mě zaujala, ochutnal jsem suroviny dříve neznámé. V každé "africké" restauraci kromě specialit z Ghany nabízí i ochutnávky z Nigerie, Senegalu a Pobřeží slonoviny, takže je co zkoušet. O jídle připravím samostatný příspěvek po návratu. Můj dnešní oběd byl tak trošku kozí příběh (ne tento), polévka i hlavní obsahovali kozí maso. Na večeři jsme vyrazili do luxusnější (obyčejnější Asanka Local Food mělo zavřeno, vyzkoušíme jindy) Ghanian Village v hotelu LaPalm Royal.. moc pěkné prostředí na pláži (jak dělané na dovolenou), zrovna tu probíhal kongres DeutscheBank a potkali jsme tak plno známých obličejů z letu z Frankfurtu (i to vysvětluje obsazenost letu).

Dalším zážitkem byla návštěva neskutečně přeplněného afrického tržiště - Makola. Zmatek, špína a přinasraní lidé. Moc se mi tam nelíbilo a jak bylo přeplněno, ani nešlo bohužel moc fotit. Stejný příběh v Art Centre, kde prodávají rukodělné výrobky. Vlezlí prodejci, konečná cena 20% vyvolávací, špína a neútulno. Accra Mall, opak tržiště a rádoby moderní shopping mall, nenabízí nic zajímavého. V supermarketu nenajdete skoro nic "made in Ghana", ale všechno od Nestlé, Unilívru a dalších globálních znásilňovatelů, za to jsem hned napoprvé potkal dva čechy. U lednice s pivem. Kde jinde.

Na závěr se rozloučím transparentem, kterým se pyšní Hlavní soud v Akře (vládní budovy raději nefotím): Justice is not for sale. Jak krásné, kdyby to platilo všude.

A na závěr slíbená fotka:


P.S.: neviděl jsem jediného toulavého psa, za to čínské restaurace sem už cestu našli. Může to mít souvislost??

Žádné komentáře: