Budík mám nastavení na nekřesťanských 2:45 a již ve tři s báglem, kávou a svačinkou startuji a vyrážím klidným tempem na Prahu, směr letiště. Cesta ubíhá krásně a tak hned za “blankou” zastavuji na OMV nakoupit ještě colu a nějakou sladkost. Parkuji na GOparkingu (z loajality se slevovým kupónem Cestujlevne.com) a ve 4:30 jsem na T2 a čekám na spolucestovatele Ondřeje. Těsně před pátou (kdy drop off končí v 5:00) odevzdáváme v potravinové folii obalené batohy jak kokony a přes security jdeme dát kávu. Jediné možné místo je pekárnička Paul “pod schody” a tam poklidně čekáme až na boarding našeho TAP Portugal letu. Let je na 100 % (pro sichr na 99%) plný a v 8:30 na pohodu přistáváme v Lisabonu. K jídlu je nějaká ubohá bagetka, o které nemá smysl ani mluvit. Výstup z letadla je klidný, rovnou jdeme na metro a za 6EUR + 0,5EUR kupujeme denní kupón.
Jedeme s jedním přestupem rovnou na Baixa-Chidao,čili do centra centra a procházíme si hlavní náměstí Praca do Comercio a samozřejmě jedeme tam a zpět tramvají 28 + jdeme k bráně hradu. Nutno říct, že Lisabon je při sobotě poklidné a velmi fotogenické město. Zatím máme štěstí na počasí a je lehoučce pod mrakem a teplota asi 12-14st. U hradu si kupujeme portské (ruby za 10e) a mandarinky a hodujeme s výhledem na město. Pak vyrážíme tram 28 směr Cementerio dos Prazenes a na předposlední stanici se jdeme podívat na tržiště - Mercado de Campo de Ourique a dáváme si tu vynikající oběd - Papričky padron - smažené silně solené s majonézou. Super dobré.Pěšky se snažíme dostat na tramvajovou trať směr Belém, ale vleče se to a vypadá, že brzo bude pršet a ta skáčeme do kolemjedoucího autobusu. Máme denní tiket a tak si to můžeme dovolit. Tramvají jedeme až do belémské čtvrti muzeií, kde si nemůžeme nechat utéci místní specialitu Pastel de nata přímo v místě vzniku, v obchůdku Pasteisde Belém. Velmi dobře poznáte který to je - je tam doooost velká fronta.
Pastel de nata (pastel de Belém), v plurálu pastéis de nata jsou portugalské koláčky plněné žloutkovým krémem. Připravují se z košíčků z listového těsta které se naplní směsí připravené z mléka či smetany, vaječných žloutků, mouky, cukru, vanilkového extraktu a skořice. Tato směs se krátce povaří dokud nezhoustne a nalije se do připravených košíčků z listové těsta, které se upečou.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pastel_de_nata
Procházkou v kapkách deště míříme do Tasca Mastai. Trošku bloudíme a nechce se nám platit za lanovku ...., ale přesto nacházíme a to i díky smartphone s offline mapama (pro příště pro mě povinná výbava). Je to taková hipsterská kavárna s limitovanou kuchyní, pro mě osobně lehce přešlap, ale podle recenze to poznat nešlo. Prostředí takové novo-cool. Seděli jsme v šeru u šicího stroje nebo co to bylo. Venku se ale dost rozpršelo, takže nám to nějak nevadilo. Dali jsme si rybičky a nějakou topinku s tuňákem.
Po té míříme již na letiště. Při výstupu z metra u pokladem jsme denní jízdenkou potěšili nějaké dvě cestovatelky. Suvenýr v podobě kuponu mi bude chybět, ale dobrý cestovatelský skutek stál za to. Zde procházíme velmi klidně a pohodově (LIS se dá doporučit na přestupy i stopovery)a čekáme na let dále, do Dakaru. Já ještě díky Priority passu využívám služby ANA salonku a dávám si količku a bagetku na přilepšenou.
Boarding probíhá autobusem a tak po projížďce po ploše usedáme do nějaké super ultra nepohodlné A320 TAPu. K mému překvapení letí většina turistů.. Dle zkušenosti s letem do Ghany jsem čekal více domorodce. Odlétáme na čas a já ani nečekám na občerstvení a v klidu usínám.
A komu by chybělo Portugalsko… tak může sem.
PS: A dnes už víme, že ty schody podél lanovky jsme si dali zbytečně :) protože: Ticket price is €3.50 for a round trip, however day cards are valid for it.
A kam dále pokračovat?
Den první: Přes Lisabon do DakaruDen druhý: koloniální perla Saint-Louis na řece Senegal
Den třetí: Rybářská vesnice Kayar, jezero Retba a příjezd do Dakaru
Den čtvrtý: Ostrov Goree a zevling po Dakaru
Den pátý: Monument znovuzrození Afriky v Dakaru a domů
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat